Karel II. Falcký: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 59 bajtů ,  před 8 lety
m
31. března->31. březen 16. května->16. květen 7. července->7. červenec 28. srpna->28. srpen
m (medicína->Lékařství)
m (31. března->31. březen 16. května->16. květen 7. července->7. červenec 28. srpna->28. srpen)
[[Soubor:Charles II, Elector Palatine.jpg|thumb|Kupferstich von Ulrich Kraus: Kurfiřt Karel II. Falcký v [[brnění]] na [[mědirytina|mědirytině]] [[Ulrich Kraus|Ulricha Krause]], ve výhledu z okna [[heidelbergský zámek]].]]
'''Karel II. Falcký''' ([[31. březen|31. března]] [[1651]], [[Heidelberg]] - [[16. květen|16. května]] [[1685]] tamtéž) byl [[falckrabě]] a [[Rýnská Falc|falcký]] [[kurfiřt]] od roku [[1680]] do své smrti.
 
== Biografie ==
Vzdělání kurprince řídili vychovatelé [[Samuel von Pufendorf]] a [[Ezechiel Spanheim]]. Svou ''[[Grand Tour]]'' podnikl Karel v roce 1670 do [[Švýcarsko|Švýcarska]] a [[Francie]]. Ve Švýcarsku onemocněl [[Pravé neštovice|neštovicemi]]; uzdravil se sice, ale jeho obličej byl nemocí navždy poznamenán. Karel byl považován za velmi vzdělaného a v roce [[1672]] zveřejnil pod jménem ''Pfilotheus'' [[teologie|teologický]] spis ''Symbola christiana''. Vztah s otcem byl obtížný. Karel po něm požadoval místodržitelství v [[Bad Kreuznach|Kreuznachu]] a participaci na vládních záležitostech, to však Karel Ludvík svému synovi odepřel.
 
Když v roce [[1680]] v říšské válce falcké centrum [[Germersheim]] opanovali Francouzi, odešel Karel do Anglie na dvůr svého příbuzného (otcův bratranec), anglického krále [[Karel II. Stuart|Karla II. Stuarta]] a zde hledal pomoc proti francouzskému králi [[Ludvík XIV.|Ludvíku XIV.]] Tohoto cíle nedosáhl, byl však dekorován [[Podvazkový řád|Podvazkovým řádem]] a na [[Oxfordská univerzita|Oxfordské universitě]] jmenován [[Lékařství|doktorem medicíny]]. Během tohoto anglického pobytu zemřel [[28. srpen|28. srpna]] [[1680]] Karlův otec a Karel po něm jako '''Karel II. Falcký''' zdědil titul falckého kurfiřta a správce [[Svatá říše římská|říšské pokladny.]]
 
=== Manželství ===
[[20. září]] roku [[1671]] se v Heidelbergu oženil, na nátlak svého otce a za zprostředkování své tety Žofie Hannoverské, s [[Dánsko|dánskou princeznou]] [[Vilemína Ernestina Dánská|Vilemínou Ernestinou Dánskou]], dcerou dánského krále [[Frederik III. Dánský|Frederika III.]] V průběhu stavebního veselí musel údajně žádat Karel o radu, co si má muž o svatební noci počít. [[7. červenec|7. července]] roku [[1671]] byl dánským králem dekorován nejvyšším dánským státním vyznamenáním [[Řád slona|Řádem slona]] jako jeho 123. nositel.
 
Manželé si od počátku nebyli nakloněni, manželství, uzavřené z dynastických důvodů, nebylo šťastné a zůstalo bezdětné. V roce [[1677]] Karlův otec kurfiřt Karel Ludvík Falcký vyvinul značné úsilí o [[anulace|anulaci]] sňatku, nepochybně u vědomí neblahých důsledků absence následníka a dědice, jeho snaha však ztroskotala mimo jiné na odporu Karlovy matky [[Šarlota Hessensko-Kasselská (1627–1686)|Šarloty Hessensko-Kasselské]] ([[1627]]–[[1686]]). Další vývoj však dal Karlu Ludvíkovi za pravdu.
 
=== Smrt a její důsledky ===
Karel zemřel bez potomků [[16. květen|16. května]] [[1685]] v Heidelbergu. Rýnská Falc měla přejít pod vládu katolické linie [[Wittelsbachové|rýnských Wittelsbachů]], větve Pfalz-Neuburg (děti z druhého, morganatického manželství jeho otce byly z dědických nároků vyloučeny). Francouzský král [[Ludvík XIV.]] však vystoupil s dědickými nároky na toto území jménem Karlovy sestry [[Alžběta Šarlota Falcká|Liselotty]], manželky Ludvíkova mladšího bratra [[Filip I. Orléanský|Filipa I. Orléanského]]; v důsledku toho vypukl devastující válečný konflikt, [[Devítiletá válka]] (''válka o falcké dědictví'') (1688-1697), kdy se proti Francii Ludvíka XIV. postavila koalice evropských států ([[Augšpurská liga]]) s cílem zamezit další francouzské územní expanzi. Titul falckého kurfiřta nakonec přešel do rukou katolické linie Wittelsbachů, reprezentované [[Filip Vilém Falcký|Filipem Vilémem Falckým]], ovšem za cenu zničení do té doby kvetoucí země.
 
== Literatura ==
201 018

editací

Navigační menu