Tádžická sovětská socialistická republika: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 7: | Řádek 7: | ||
| rok zániku 2 = |
| rok zániku 2 = |
||
| více před = |
| více před = |
||
| před 1 = |
| před 1 = Tádžická ASSR |
||
| před 1 vlajka = |
| před 1 vlajka = |
||
| před 2 = |
| před 2 = |
||
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
| před info = |
| před info = |
||
| více po = |
| více po = |
||
| po 1 = |
| po 1 = Tádžikistán |
||
| po 1 vlajka = |
| po 1 vlajka = Flag of Tajikistan.svg |
||
| po 2 = |
| po 2 = |
||
| po 2 vlajka = |
| po 2 vlajka = |
||
Verze z 6. 6. 2011, 15:21
Tádžická sovětská socialistická republika, tádžicky Республикаи Советии Социалистии Тоҷикистон - Respublikai Sovetii Socialistii Tojikiston - rusky Таджикская Советская Социалистическая Республика - Tadžikskaja Sovetskaja Socialističeskaja Respublika, byla svazovou republikou SSSR ve střední Asii. Měla rozlohu 143 100 km². V r. 1985 měla 4,5 mil. obyvatel, z toho 58,8 % Tádžikové a 22,9 % Uzbekové, dále Rusové a Kyrgyzové. Hlavní město bylo Dušanbe.
Tádžická SSR hraničila na severu s Kyrgyzskou SSR, na západě s Uzbeckou SSR, na východě s ČLR a na jihu s Afghánistánem.
Tádžická SSR, původně od roku 1924 sovětská autonomní oblast, byla ustavena sovětskou svazovou republikou v roce 1929. Nezávislost získal Tádžikistán po rozpadu SSSR v roce 1991.
Ekonomika
Tádžická SSR byla charakterizována jako země, která se během socialistické výstavby stala průmyslovou republikou s rozvinutým kolektivním zemědělstvím. Průmysl těžební (neželezné kovy, rtuť, ropa, zemní plyn, uhlí), energetický (hydroelektrárny), chemický, průmyslových hnojiv, textilní, papíru a celulózy, strojírenský, potravinářský, vinařský, stavebních hmot. V zemědělství důležité zavodňování, obděláno 6 % ploch. Pěstování bavlníku, obilnin, rýže, olejnin, tabáku, vinné révy, ovoce a zeleniny. Chov ovcí a koz (3,15 mil. ks v r. 1985), skotu (1,3 mil. ks v r. 1985), prasat, drůbeže a koní. Chov bource murušového.
Stručný historický přehled
- 6.-4. st. př.n.l. součást achaimenovské říše
- 329-327 př.n.l. dobyto Alexandrem Makedonským
- 3.-2. st. př.n.l. součást Baktrie
- 1. st. př.n.l.-4. st. n.l. součást říše Kušánů
- pol. 8. st. dobyto Araby, islamizace
- 9.-13. st. postupně součást říše Samánovců, karachánovského státu a Chorezmu
- 13. st. vpád Mongolů
- 14.-15. st. součást tímúrovské říše
- 16.-19. st. součást bucharského chanátu
- 1868 sever připojen k Rusku, Buchara ruským vazalem
- listopad 1917-únor 1918 ustavení sovětské moci
- 1918-1923 zápas sovětské moci s odpůrci
- od 1918 součást Turkestánské ASSR
- 1920-1924 Bucharská lidová sovětská republika
- 1921-1922 zemědělská a vodní reforma
- 27.10.1924 Tádžická ASSR v rámci Uzbecké SSR
- 1925-1927 zemědělská a vodní reforma
- 16.10.1929 Tádžická SSR
- 5.12.1929 svazovou republikou SSSR
- 24.8.1990 vyhlášena státní suverenita
- 9.9.1991 vyhlášení nezávislosti
- 25.12.1991 úplná nezávislost - rozpad SSSR
Přehled představitelů
Pro období 1918-1925 viz Uzbecká sovětská socialistická republika.
16.12.1926-28.12.1933 - Nusratulla Maksum Lutfullayev - předseda Ústředního výkonného výboru; KPT
28.12.1933-prosinec 1936 - Shirinsho Shotemor - předseda Ústředního výkonného výboru; KPT
prosinec 1936-září 1937 - Abdullo Rakhimbayevich Rakhimbayev - předseda Ústředního výkonného výboru; KPT
září 1937-13.7.1938 - Munavar Shagadayev - předseda Ústředního výkonného výboru; KPT
13.7.1938-15.7.1938 - N. Ashurov - předseda Nejvyššího sovětu; KPT
15.7.1938-29.7.1950 - Munavar Shagadayev - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT
29.7.1950-24.5.1956 - Nazarsho Dodkhudoyev - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT
24.5.1956-28.3.1963 - Mirzo Rakhmatov - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT
28.3.1963-leden 1984 - Makhmadullo Kholovich Kholov - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT
leden 1984-17.2.1984 - Nizoramo Zaripovová a Vladimir Yakovlevich Oplanchuk - úřadující spolupředsedové prezídia Nejvyššího sovětu; KPT
17.2.1984-12.4.1990 - Gaibnasar Pallayevich Pallayev - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT
12.4.1990-30.11.1990 - Kakhar Makhkamovich Makhkamov - předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPT
30.11.1990-31.8.1991 - Kakhar Makhkamovich Makhkamov - prezident; KPT
31.8.1991-23.9.1991 - Kadreddin Aslonovich Aslonov - úřadující prezident; KPT
23.9.1991-6.10.1991 - Rakhmon Nabiyevich Nabiyev - prezident; bezp.
6.10.1991-2.12.1991 - Akbarsho Iskandarovich Iskandarov - úřadující prezident; bezp.
2.12.1991-25.12.1991 (-7.9.1992) - Rakhmon Nabiyevich Nabiyev - prezident; KPT
Administrativní členění
Tádžická SSR se členila na 1 autonomní oblast, 3 oblasti a 45 rajonů.
Autonomní oblast
| Název | Rozloha v km2 | Počet obyvatel (1985) | Administrativní středisko |
|---|---|---|---|
| Hornobadachšanská AO | 63.700 | 146.000 | Chorog |
Oblasti
| Název | Rozloha v km2 | Počet obyvatel (1985) | Administrativní středisko |
|---|---|---|---|
| Kuljabská | 12.000 | 529.000 | Kuljab |
| Kurgantjubská | 12.600 | 911.000 | Kurgan-Tjube |
| Leninabadská | 26.100 | 1.402.000 | Leninabad |
.svg){kind=small}
