Neoklasicismus (literatura): Porovnání verzí
m Verze 4071318 uživatele 217.29.9.46 (diskuse) zrušena |
m drobné úpravy |
||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
'''Novoklasicismus''' (neoklasicismus) je [[umělecký směr]] z období [[romantismus|romantismu]] (hlavně ze závěru tohoto období), který klade důraz na intelekt, na přísně vyváženou formu a na svébytný tvar uměleckého díla. Podporoval jej přední kritik [[František Xaver Šalda|F. X. Šalda]], který v té době směřoval od [[individualismus|individualismu]] k řádu, k nadosobnímu poslání umění. |
'''Novoklasicismus''' (neoklasicismus) je [[umělecký směr]] z období [[romantismus|romantismu]] (hlavně ze závěru tohoto období), který klade důraz na intelekt, na přísně vyváženou formu a na svébytný tvar uměleckého díla. Podporoval jej přední kritik [[František Xaver Šalda|F. X. Šalda]], který v té době směřoval od [[individualismus|individualismu]] k řádu, k nadosobnímu poslání umění. |
||
Autoři v [[literatura|literatuře]] se svými tématy obvykle vraceli do minulosti, neusilovali ovšem zachytit dobový kolorit, běželo o zpodobení nadčasových, základních rysů osudu člověka ve světě. Nikoliv osobní dojmy, nikoliv psychologická analýza |
Autoři v [[literatura|literatuře]] se svými tématy obvykle vraceli do minulosti, neusilovali ovšem zachytit dobový kolorit, běželo o zpodobení nadčasových, základních rysů osudu člověka ve světě. Nikoliv osobní dojmy, nikoliv psychologická analýza; jejich cílem bylo sevřené neosobní vyprávění. |
||
Typické rysy: tvarová kázeň, stylová jednota, přesnost a preciznost vyjádření, kompoziční vyváženost; nevyzdvihují cit, ale intelekt, nadčasové jevy. |
Typické rysy: tvarová kázeň, stylová jednota, přesnost a preciznost vyjádření, kompoziční vyváženost; nevyzdvihují cit, ale intelekt, nadčasové jevy. |
||
Znaky novoklasicistní tvorby: |
Znaky novoklasicistní tvorby: |
||
* klade důraz na intelekt |
|||
* důraz na svébytný tvar uměleckého díla |
|||
* důraz na přísně vyváženou tvorbu |
|||
* soustředění k souvislé epické linii |
|||
* spád děje |
|||
* neosobní vypravěčský styl |
|||
Žánry typické pro novoklasicismus byly povídka a novela. |
|||
Řádek 25: | Řádek 25: | ||
Vliv novoklasicismu přišel do českého prostředí z Francie a zejména z Německa. |
Vliv novoklasicismu přišel do českého prostředí z Francie a zejména z Německa. |
||
*[[František Langer]] |
*[[František Langer]] - ''Zlatá Venuše'' – [[1910]], ''Snílci a Vrahové'' – [[1921]] |
||
*[[Josef Čapek]] |
*[[Josef Čapek]] - ''Živý plamen'' |
||
*[[Karel Čapek]] |
*[[Karel Čapek]] - ''Mezi dvěma polibky'' |
||
* |
*bratří Čapkové - ''Krakonošova zahrada'', ''Zářivé hlubiny'' – [[1916]] a jiné prózy |
||
*[[Antonín Sova]] |
*[[Antonín Sova]] - ''Pankrác Budecius'', ''Kantor'' – [[1916]] |
||
*[[Viktor Dyk]] |
*[[Viktor Dyk]] - ''Krysař'' – [[1915]] |
||
*[[Božena Benešová]] |
*[[Božena Benešová]] - ''V soumraku'' – [[1900]], ''Kruté mládí, ''Nedobytné vítězství'' |
||
*[[Růžena Svobodová]] |
*[[Růžena Svobodová]] - ''Černí myslivci'' – [[1908]], ''Hrdinné a bezpomocné dětství'' - [[1920]] |
||
*[[František Xaver Šalda]] |
*[[František Xaver Šalda]] - ''Dřevoryty staré i nové'' – [[1935]] |
||
*[[Jaroslav Hilbert]] |
*[[Jaroslav Hilbert]] - ''Rytíř Kura'' – [[1906]] |
||
*[[František Khol]] - ''Iluzionisté (1911), ''Rozmary lásky'' (1915), ''Zrcadlo v baru'' (1916) |
*[[František Khol]] - ''Iluzionisté'' ([[1911]]), ''Rozmary lásky'' (1915), ''Zrcadlo v baru'' (1916) |
||
===Novoklasicismus za okupace=== |
===Novoklasicismus za okupace=== |
||
*[[František Kubka]] - '' |
*[[František Kubka]] - ''Skytský jezdec'', ''Pražské nokturno'', ''Karlštejnské vigilie'' |
||
*F. Heřmánek - ''U bratra celého světa'' |
*F. Heřmánek - ''U bratra celého světa'' |
||
*J. Mařánek - ''Živé návraty'' |
*J. Mařánek - ''Živé návraty'' |
Verze z 11. 6. 2009, 23:55
Novoklasicismus (neoklasicismus) je umělecký směr z období romantismu (hlavně ze závěru tohoto období), který klade důraz na intelekt, na přísně vyváženou formu a na svébytný tvar uměleckého díla. Podporoval jej přední kritik F. X. Šalda, který v té době směřoval od individualismu k řádu, k nadosobnímu poslání umění.
Autoři v literatuře se svými tématy obvykle vraceli do minulosti, neusilovali ovšem zachytit dobový kolorit, běželo o zpodobení nadčasových, základních rysů osudu člověka ve světě. Nikoliv osobní dojmy, nikoliv psychologická analýza; jejich cílem bylo sevřené neosobní vyprávění.
Typické rysy: tvarová kázeň, stylová jednota, přesnost a preciznost vyjádření, kompoziční vyváženost; nevyzdvihují cit, ale intelekt, nadčasové jevy. Znaky novoklasicistní tvorby:
- klade důraz na intelekt
- důraz na svébytný tvar uměleckého díla
- důraz na přísně vyváženou tvorbu
- soustředění k souvislé epické linii
- spád děje
- neosobní vypravěčský styl
Žánry typické pro novoklasicismus byly povídka a novela.
Autoři těsně či volně spjati s novoklacisismem
České země
Vliv novoklasicismu přišel do českého prostředí z Francie a zejména z Německa.
- František Langer - Zlatá Venuše – 1910, Snílci a Vrahové – 1921
- Josef Čapek - Živý plamen
- Karel Čapek - Mezi dvěma polibky
- bratří Čapkové - Krakonošova zahrada, Zářivé hlubiny – 1916 a jiné prózy
- Antonín Sova - Pankrác Budecius, Kantor – 1916
- Viktor Dyk - Krysař – 1915
- Božena Benešová - V soumraku – 1900, Kruté mládí, Nedobytné vítězství
- Růžena Svobodová - Černí myslivci – 1908, Hrdinné a bezpomocné dětství - 1920
- František Xaver Šalda - Dřevoryty staré i nové – 1935
- Jaroslav Hilbert - Rytíř Kura – 1906
- František Khol - Iluzionisté (1911), Rozmary lásky (1915), Zrcadlo v baru (1916)
Novoklasicismus za okupace
- František Kubka - Skytský jezdec, Pražské nokturno, Karlštejnské vigilie
- F. Heřmánek - U bratra celého světa
- J. Mařánek - Živé návraty