Neoklasicismus (literatura): Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 11. 6. 2009, 23:55

Novoklasicismus (neoklasicismus) je umělecký směr z období romantismu (hlavně ze závěru tohoto období), který klade důraz na intelekt, na přísně vyváženou formu a na svébytný tvar uměleckého díla. Podporoval jej přední kritik F. X. Šalda, který v té době směřoval od individualismu k řádu, k nadosobnímu poslání umění.

Autoři v literatuře se svými tématy obvykle vraceli do minulosti, neusilovali ovšem zachytit dobový kolorit, běželo o zpodobení nadčasových, základních rysů osudu člověka ve světě. Nikoliv osobní dojmy, nikoliv psychologická analýza; jejich cílem bylo sevřené neosobní vyprávění.

Typické rysy: tvarová kázeň, stylová jednota, přesnost a preciznost vyjádření, kompoziční vyváženost; nevyzdvihují cit, ale intelekt, nadčasové jevy. Znaky novoklasicistní tvorby:

klade důraz na intelekt
důraz na svébytný tvar uměleckého díla
důraz na přísně vyváženou tvorbu
soustředění k souvislé epické linii
spád děje
neosobní vypravěčský styl

Žánry typické pro novoklasicismus byly povídka a novela.

Autoři těsně či volně spjati s novoklacisismem

České země

Vliv novoklasicismu přišel do českého prostředí z Francie a zejména z Německa.

František Langer - Zlatá Venuše – 1910, Snílci a Vrahové – 1921
Josef Čapek - Živý plamen
Karel Čapek - Mezi dvěma polibky
bratří Čapkové - Krakonošova zahrada, Zářivé hlubiny – 1916 a jiné prózy
Antonín Sova - Pankrác Budecius, Kantor – 1916
Viktor Dyk - Krysař – 1915
Božena Benešová - V soumraku – 1900, Kruté mládí, Nedobytné vítězství
Růžena Svobodová - Černí myslivci – 1908, Hrdinné a bezpomocné dětství - 1920
František Xaver Šalda - Dřevoryty staré i nové – 1935
Jaroslav Hilbert - Rytíř Kura – 1906
František Khol - Iluzionisté (1911), Rozmary lásky (1915), Zrcadlo v baru (1916)

Novoklasicismus za okupace

František Kubka - Skytský jezdec, Pražské nokturno, Karlštejnské vigilie
F. Heřmánek - U bratra celého světa
J. Mařánek - Živé návraty

Související články

Šablona:Pahýl - umění

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 '''Novoklasicismus''' (neoklasicismus) je [[umělecký směr]] z období [[romantismus|romantismu]] (hlavně ze závěru tohoto období), který klade důraz na intelekt, na přísně vyváženou formu a na svébytný tvar uměleckého díla. Podporoval jej přední kritik [[František Xaver Šalda|F. X. Šalda]], který v té době směřoval od [[individualismus|individualismu]] k řádu, k nadosobnímu poslání umění.
-Autoři v [[literatura|literatuře]] se svými tématy obvykle vraceli do minulosti, neusilovali ovšem zachytit dobový kolorit, běželo o zpodobení nadčasových, základních rysů osudu člověka ve světě. Nikoliv osobní dojmy, nikoliv psychologická analýza, ale jejich cílem bylo sevřené neosobní vyprávění.
+Autoři v [[literatura|literatuře]] se svými tématy obvykle vraceli do minulosti, neusilovali ovšem zachytit dobový kolorit, běželo o zpodobení nadčasových, základních rysů osudu člověka ve světě. Nikoliv osobní dojmy, nikoliv psychologická analýza; jejich cílem bylo sevřené neosobní vyprávění.
 Typické rysy: tvarová kázeň, stylová jednota, přesnost a preciznost vyjádření, kompoziční vyváženost; nevyzdvihují cit, ale intelekt, nadčasové jevy.
 Znaky novoklasicistní tvorby:
-- klade důraz na intelekt
+* klade důraz na intelekt
-- důraz na svébytný tvar uměleckého díla
+* důraz na svébytný tvar uměleckého díla
-- důraz na přísně vyváženou tvorbu
+* důraz na přísně vyváženou tvorbu
-- soustředění k souvislé epické linii
+* soustředění k souvislé epické linii
-- spád děje
+* spád děje
-- neosobní vypravěčský styl
+* neosobní vypravěčský styl
-Typické žánry pro novoklasicismus byly povídka a novela.
+Žánry typické pro novoklasicismus byly povídka a novela.
@@ Řádek 25: / Řádek 25: @@
 Vliv novoklasicismu přišel do českého prostředí z Francie a zejména z Německa.
-*[[František Langer]] (''Zlatá Venuše'' – [[1910]], ''Snílci a Vrahové'' – [[1921]])
+*[[František Langer]] - ''Zlatá Venuše'' – [[1910]], ''Snílci a Vrahové'' – [[1921]]
-*[[Josef Čapek]] (''Živý plamen'')
+*[[Josef Čapek]] - ''Živý plamen''
-*[[Karel Čapek]] (''Mezi dvěma polibky'',
+*[[Karel Čapek]] - ''Mezi dvěma polibky''
-*bratři Čapkové - ''Krakonošova zahrada'', ''Zářivé hlubiny'' – [[1916]] a jiné prózy)
+*bratří Čapkové - ''Krakonošova zahrada'', ''Zářivé hlubiny'' – [[1916]] a jiné prózy
-*[[Antonín Sova]] (''Pankrác Budecius'', ''Kantor'' – [[1916]])
+*[[Antonín Sova]] - ''Pankrác Budecius'', ''Kantor'' – [[1916]]
-*[[Viktor Dyk]] (''Krysař'' – [[1915]])
+*[[Viktor Dyk]] - ''Krysař'' – [[1915]]
-*[[Božena Benešová]] (''V soumraku'' – [[1900]]), ''Kruté mládí, ''Nedobytné vítězství''
+*[[Božena Benešová]] - ''V soumraku'' – [[1900]], ''Kruté mládí, ''Nedobytné vítězství''
-*[[Růžena Svobodová]] (''Černí myslivci'' – [[1908]], ''Hrdinné a bezpomocné dětství'' - [[1920]])
+*[[Růžena Svobodová]] - ''Černí myslivci'' – [[1908]], ''Hrdinné a bezpomocné dětství'' - [[1920]]
-*[[František Xaver Šalda]] (''Dřevoryty staré i nové'' – [[1935]])
+*[[František Xaver Šalda]] - ''Dřevoryty staré i nové'' – [[1935]]
-*[[Jaroslav Hilbert]] (''Rytíř Kura'' – [[1906]])
+*[[Jaroslav Hilbert]] - ''Rytíř Kura'' – [[1906]]
-*[[František Khol]] - ''Iluzionisté (1911), ''Rozmary lásky'' (1915), ''Zrcadlo v baru'' (1916)
+*[[František Khol]] - ''Iluzionisté'' ([[1911]]), ''Rozmary lásky'' (1915), ''Zrcadlo v baru'' (1916)
 ===Novoklasicismus za okupace===
-*[[František Kubka]] - ''Skybský jezdec'', ''Pražské nokturno'', ''Karlštejnské vigilie''
+*[[František Kubka]] - ''Skytský jezdec'', ''Pražské nokturno'', ''Karlštejnské vigilie''
 *F. Heřmánek - ''U bratra celého světa''
 *J. Mařánek - ''Živé návraty''