Madame d’Ora: Porovnání verzí
m Prohození šablon; kosmetické úpravy |
|||
| Řádek 21: | Řádek 21: | ||
== Vyznamenání == |
== Vyznamenání == |
||
[[Císařsko-královská fotografická společnost]] přijala Madame d’Ora roku [[1905]] za člena jako první ženu. |
[[Císařsko-královská fotografická společnost]] přijala Madame d’Ora roku [[1905]] za člena jako první ženu. |
||
| Řádek 44: | Řádek 43: | ||
* The History of European Photography 1900-1938, FOTOFO., 2011. {{ISBN|978-80-85739-55-8}} |
* The History of European Photography 1900-1938, FOTOFO., 2011. {{ISBN|978-80-85739-55-8}} |
||
| ⚫ | |||
{{Autoritní data}} |
{{Autoritní data}} |
||
| ⚫ | |||
[[Kategorie:Rakouští fotografové]] |
[[Kategorie:Rakouští fotografové]] |
||
Verze z 20. 7. 2021, 07:49
| Madame d’Ora | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Dora Philippine Kallmus |
| Narození | 20. března 1881 Vídeň |
| Úmrtí | 30. října 1963 (ve věku 82 let) Frohnleiten |
| Místo pohřbení | Židovský hřbitov ve Štýrském Hradci |
| Povolání | fotografka, módní fotografka a portrétní fotografka |
| Nábož. vyznání | judaismus (do 1910) Evangelická církev a.v. v Rakousku (od 1919) |
| Rodiče | Philipp Kallmus |
| Příbuzní | Anna Malvine Kallmus (sourozenec) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Madame d’Ora (umělecké jméno od roku 1907) nebo Dora Philippine Kallmusová (nepřechýleně Kallmus; 20. března 1881 ve Vídni - 30. října 1963 ve Frohnleiten) byla rakouská fotografka.
Život
Madame d’Ora pocházela z židovské rodiny. Rodina jejího otce, vídeňského dvorního a soudního advokáta Dr. Philippa Kallmuse (1842-1918), pocházela z Prahy. Rodina matky Malvine Sonnenbergové (1853-1892) pocházela z Krapiny v Chorvatsku. Poté, co její matka v 39 letech zemřela, byly Madame d’Ora i její sestra Anna Malvina (1878-1941) vychovávány babičkou z otcovy strany. Mnozí příbuzní včetně sestry Anny byli zavražděni v době národního socialismu v koncentračních táborech. V tehdejší době bylo pro ženu těžké stát se fotografkou. Madame d’Ora získala zkušenosti díky návštěvám v ateliéru společenského fotografa Hanse Makarta a získala jako první žena přístup do teoretických kurzů vídeňského grafického ústavu, nesměla se však účastnit praktických seminářů.
Aby získala zkušenosti, učila se fotografování a retuši od roku 1906 u Nicoly Perscheida a o rok později si otevřela pod uměleckých jménem Madame d’Ora společně s Arthurem Bendou ateliér d’Ora v prvním vídeňském okrese. Pořizovala portréty „neznámých“ lidí, proslavila se ale především portrétováním vídeňských umělců a intelektuálů. Fotografovala tyto osobnosti: Alma Mahler-Werfel, Arthur Schnitzler, Anna Pawlowa, Gustav Klimt, Emilie Flöge, Marie Gutheil-Schoder, Pablo Casals, Berta Zuckerkandl-Szeps a Anita Berber.
Roku 1916 fotografovala korunovaci Karla I. na uherského krále a zhotovila sérii portrétů celé císařské rodiny. Byla stále úspěšnější doma i v zahraničí, od roku 1917 fotografovala módu.
Roku 1927 předala ateliér Bendovi a odešla do Paříže, kde už dva roky provozovala svůj vlastní fotoateliér. V Paříži se proslavila jako společenská a umělecká fotografka a stala se hlavní fotografkou herečky a zpěvačky Maurice Chevalier. Pořizovala i snímky těchto osobností: Josephine Bakerová, Tamara de Lempicka, Fritzi Massary a Coco Chanel. Pokračovala i v práci módní fotografky, mezi jinými i pro časopisy Die Dame, Madame a Officiel de la Couture et de la Mode a velké pařížské módní domy jako Rochas, Patou, Lanvin a Chanel.
Začátek druhé světové války znamenal konec společenské fotografky Madame d’Ora. Roku 1940 při vstupu německých vojsk do Francie spěšně opustila svůj ateliér a ukrývala se jako uprchlík na statku a v klášteře v Ardèche v jižní Francii. Její sestra, s níž žila v Paříži, byla deportována a zavražděna. Madame d’Ora se teprve roku 1946 vrátila do Rakouska, fotografovala uprchlické tábory a zničenou Vídeň. Ačkoli se vrátila ke společenské fotografii a vytvořila portréty například Somerset Maugham, Yehudi Menuhin a Marc Chagall, v jejím pozdním díle se nachází i tzv. „jateční série“. Tyto snímky ukazují v drastických barvách např. koňská embrya v popelnici, zabité zajíce či stažená jehňata.
Následkem autonehody roku 1959 ztratila paměť. Poslední léta života strávila u přítelkyně své zavražděné sestry Anny v rakouském městě Frohnleiten, kde roku 1963 zemřela.
Dílo
Mezi lety 1907-1927 vytvořila kolem 90 000 fotografií. Jejich velká část se dnes nalézá v majetku obrazového archivu Rakouské národní knihovny ve Vídni (Bildarchiv und Theatersammlung) a Muzea umění a živností v Hamburku (Museum für Kunst und Gewerbe).
Vyznamenání
Císařsko-královská fotografická společnost přijala Madame d’Ora roku 1905 za člena jako první ženu.
Odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Madame d’Ora na Wikimedia Commons - Atelier d´Ora v obrazovém archivu Rakouské národní knihovny
- Biografie (německy)
- Lisa Silverman: Madame d'Ora In: Jewish Women's Archive (anglicky)
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Madame d’Ora na německé Wikipedii.
Literatura
- Fritz Kempe (Hrsg.): Dokumente der Photographie. Band 1: Nicola Perscheid, Arthur Benda, Madame d'Ora. Museum für Kunst und Gewerbe, Hamburg 1980,
- Monika Faber: Madame d'Ora, Paris. Portraits aus Kunst und Gesellschaft 1907–1957. Edition Christian Brandstätter, Wien 1983, ISBN 3-85447-069-X.
- Claudia Gabriele Philipp: Zu den Schlachthausbildern von Madame d’Ora. In: Fotogeschichte. 12, 1984, ISSN 0720-5260, S. 55–66.
- Anna Auer (Hrsg.): Übersee. Flucht und Emigration österreichischer Fotografen 1920–1940. = Exodus from Austria. Kunsthalle Wien, Wien 1997,
- Das Jahrhundert der Frau. Künstlerinnen in Österreich. 1870 bis heute. Kunstforum Wien, Wien 1999.
- Sabine Schnakenberg: Dora Kallmus und Arthur Benda. Einblicke in die Arbeitsweise eines fotografischen Ateliers zwischen 1907 und 1938. Univ. Diss., Kiel 2000.
- Monika Faber, Janos Frecot: Portrait im Aufbruch. Fotografie in Deutschland und Österreich 1900–1938. Hatje Cantz Verlag, Ostfildern-Ruit 2005, ISBN 3-7757-1563-0.
- Jutta Dick, Marina Sassenberg (Hrsg.): Jüdische Frauen im 19. und 20. Jahrhundert. Lexikon zu Leben und Werk, Reinbek 1993 ISBN 3-499-16344-6
- The History of European Photography 1900-1938, FOTOFO., 2011. ISBN 978-80-85739-55-8
