Džama Masdžíd (Dillí): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
zdroje
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Přidání {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - mešita}}
{{Infobox - mešita}}
'''Džama Masdžíd''' ({{vjazyce2|en|Jama Masjid}}, {{vjazyce2|hi|जामा मस्जिद}}, {{vjazyce2|ur|جامع مسجد}}) je hlavní mešita v [[Indie|indickém]] městě [[Dillí]]. Nachází se ve Starém Dillí, na jeho východním okraji, jihozápadně od [[Červená pevnost|Červené pevnosti]], mezi třídou [[Chawri Bazar]] a tržištěm ''Mína Bazaar''.
'''Džama Masdžíd''' ({{vjazyce2|en|Jama Masjid}}, {{vjazyce2|hi|जामा मस्जिद}}, {{vjazyce2|ur|جامع مسجد}}) je hlavní mešita v [[Indie|indickém]] městě [[Dillí]]. Nachází se ve Starém Dillí, na jeho východním okraji, jihozápadně od [[Červená pevnost|Červené pevnosti]], mezi třídou [[Chawri Bazar]] a tržištěm ''Mína Bazaar''.


== Popis stavby ==
== Popis stavby ==

Mešita patří k hlavním ukázkám [[mughalská architektura|mughalské architektury]] v [[Indie|Indii]]. Pojme až 25 tisíc věřících.
Mešita patří k hlavním ukázkám [[mughalská architektura|mughalské architektury]] v [[Indie|Indii]]. Pojme až 25 tisíc věřících.


Do budovy vede přístup třemi branami. Samotná mešita se nachází i se svým nádvořím na vyvýšené ploše vysoké 9 m a o rozloze 1200 m<sup>2</sup>. K ní je možný přístup po třech schodištích, každé má cca 30–40 schodů. Věřící vstupují jižním a severním schodištěm; schodiště východní, které je orientováno směrem k tržišti Mína Bazaar, je otevíráno pouze o víkendu a během existence [[Mughalská říše|Mughalské říše]] sloužilo pro císaře.
Do budovy vede přístup třemi branami. Samotná mešita se nachází i se svým nádvořím na vyvýšené ploše vysoké 9 m a o rozloze 1200 m<sup>2</sup>. K ní je možný přístup po třech schodištích, každé má cca 30–40 schodů. Věřící vstupují jižním a severním schodištěm; schodiště východní, které je orientováno směrem k tržišti Mína Bazaar, je otevíráno pouze o víkendu a během existence [[Mughalská říše|Mughalské říše]] sloužilo pro císaře.


Má čtyři věže a dva čtyřicetimetrové [[minaret]]y. Pro obklad této stavby, zbudované z prostých cihel, byl použit v architektuře z této doby tradiční červený pískovec kombinovaný s bílým [[mramor]]em. Nápadné jsou tři bílé kupole, z nichž centrální je oproti dvěma okrajovým vyvýšená.
Má čtyři věže a dva čtyřicetimetrové [[minaret]]y. Pro obklad této stavby, zbudované z prostých cihel, byl použit v architektuře z této doby tradiční červený pískovec kombinovaný s bílým [[mramor]]em. Nápadné jsou tři bílé kupole, z nichž centrální je oproti dvěma okrajovým vyvýšená.


Centrálním prvkem stavby je dominantní oblouk ([[íván]]), který je předsazen před krytou místností. Íván je obložený bílým mramorem, v horní části se nachází prvky islámské [[kaligrafie]].
Centrálním prvkem stavby je dominantní oblouk ([[íván]]), který je předsazen před krytou místností. Íván je obložený bílým mramorem, v horní části se nachází prvky islámské [[kaligrafie]].


== Historie ==
== Historie ==
Podoba stavby byla značně inspirována [[Džama Masdžíd (Ágra)|obdobnou mešitou]] v [[Ágra|Ágře]]. Mešita byla vybudována z rozhodnutí [[Mughalská říše|mughalského]] císaře [[Šáhdžahán]]a mezi lety [[1650]] až [[1656]]<ref name="AMI-202">{{Citace monografie

Podoba stavby byla značně inspirována [[Džama Masdžíd (Ágra)|obdobnou mešitou]] v [[Ágra|Ágře]]. Mešita byla vybudována z rozhodnutí [[Mughalská říše|mughalského]] císaře [[Šáhdžahán|Šáhdžahána]] mezi lety [[1650]] až [[1656]]<ref name="AMI-202">{{Citace monografie
| příjmení = Johnson
| příjmení = Johnson
| jméno = Gordon
| jméno = Gordon
Řádek 20: Řádek 18:
| titul = Architecture of Mughal India
| titul = Architecture of Mughal India
| vydavatel = Cambridge University Press
| vydavatel = Cambridge University Press
| místo = Cambridge
| místo = Cambridge
| rok = 1992
| rok = 1992
| počet stran =
| počet stran =
Řádek 27: Řádek 25:
| strany = 202
| strany = 202
| jazyk = angličtina
| jazyk = angličtina
}}</ref>; na samotné mešitě je připomínán rok 1050 [[islámský kalendář|po hidžre]]. Na monumentální stavbě ve své době pracovalo více než pět tisíc dělníků. Původní název stavby zněl ''Masdžíd i Džahán Numá'', neboli ''Mešita ozařující svět''.<ref name="AMI-202"/> Na stavební práce dohlížel sám mughalský vezír (dnešní terminologií předseda vlády) Sáduláh Chán. Náklady na stavbu jsou odhadovány na jeden milion tehdejších rupií. Stavba vznikala v podobné době kdy se rozvíjelo dnešní Staré Dillí.
}}</ref>; na samotné mešitě je připomínán rok 1050 [[islámský kalendář|po hidžre]]. Na monumentální stavbě ve své době pracovalo více než pět tisíc dělníků. Původní název stavby zněl ''Masdžíd i Džahán Numá'', neboli ''Mešita ozařující svět''.<ref name="AMI-202"/> Na stavební práce dohlížel sám mughalský vezír (dnešní terminologií předseda vlády) Sáduláh Chán. Náklady na stavbu jsou odhadovány na jeden milion tehdejších rupií. Stavba vznikala v podobné době kdy se rozvíjelo dnešní Staré Dillí.


Po [[Velké indické povstání|velkém indickém povstání]] v roce [[1857]] [[Britská Indie|britská koloniální správa]] mešitu zabavila a umístila sem vojenskou posádku. Hrozili také zničením stavby, vzhledem k opozici ze strany místních muslimských věřících však toto nakonec nebylo provedeno.
Po [[Velké indické povstání|velkém indickém povstání]] v roce [[1857]] [[Britská Indie|britská koloniální správa]] mešitu zabavila a umístila sem vojenskou posádku. Hrozili také zničením stavby, vzhledem k opozici ze strany místních muslimských věřících však toto nakonec nebylo provedeno.


V roce [[2006]] údajně nabídl [[Saúdská Arábie|saúdskoarabský král]] [[Abd Alláh bin Abd al-Azíz]] místnímu imámovi financování obnovy stavby, která byla v nepříliš uspokojivém stavu. Imám požádal královskou rodinu, aby o uvedených záležitostech jednala s odpovídajícími představiteli Indie.
V roce [[2006]] údajně nabídl [[Saúdská Arábie|saúdskoarabský král]] [[Abd Alláh bin Abd al-Azíz]] místnímu imámovi financování obnovy stavby, která byla v nepříliš uspokojivém stavu. Imám požádal královskou rodinu, aby o uvedených záležitostech jednala s odpovídajícími představiteli Indie.


V letech [[2006]] a [[2010]] došlo v blízkosti stavby k dvěma teroristickým útokům. U prvního případu se jednalo o [[bomba|bombový]] útok nedlouho po pátečních modlitbách (kdy se v mešitě a jejím okolí shromažďuje značné množství lidí), u druhého potom o střelbu útočníka na motorce.
V letech [[2006]] a [[2010]] došlo v blízkosti stavby k dvěma teroristickým útokům. U prvního případu se jednalo o [[bomba|bombový]] útok nedlouho po pátečních modlitbách (kdy se v mešitě a jejím okolí shromažďuje značné množství lidí), u druhého potom o střelbu útočníka na motorce.


== Reference ==
== Reference ==

{{Překlad|en|Jama Masjid, Delhi|991480612}}
{{Překlad|en|Jama Masjid, Delhi|991480612}}
<references/>
<references/>
Řádek 44: Řádek 41:


{{Portály|Architektura a stavebnictví|Islám}}
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Islám}}
{{Autoritní data}}

[[Kategorie:Mešity v Indii]]
[[Kategorie:Mešity v Indii]]
[[Kategorie:Postaveno 1656]]
[[Kategorie:Postaveno 1656]]

Verze z 9. 2. 2021, 19:59

Džama Masdžíd
Poloha
StátIndieIndie Indie
Zeměpisné souřadnice
Džama Masdžíd
Džama Masdžíd
Architektonický popis
Stavební slohislámská architektura
Odkazy
Webwww.jamamasjid.in
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Džama Masdžíd (anglicky Jama Masjid, hindsky जामा मस्जिद, urdsky جامع مسجد‎) je hlavní mešita v indickém městě Dillí. Nachází se ve Starém Dillí, na jeho východním okraji, jihozápadně od Červené pevnosti, mezi třídou Chawri Bazar a tržištěm Mína Bazaar.

Popis stavby

Mešita patří k hlavním ukázkám mughalské architektury v Indii. Pojme až 25 tisíc věřících.

Do budovy vede přístup třemi branami. Samotná mešita se nachází i se svým nádvořím na vyvýšené ploše vysoké 9 m a o rozloze 1200 m2. K ní je možný přístup po třech schodištích, každé má cca 30–40 schodů. Věřící vstupují jižním a severním schodištěm; schodiště východní, které je orientováno směrem k tržišti Mína Bazaar, je otevíráno pouze o víkendu a během existence Mughalské říše sloužilo pro císaře.

Má čtyři věže a dva čtyřicetimetrové minarety. Pro obklad této stavby, zbudované z prostých cihel, byl použit v architektuře z této doby tradiční červený pískovec kombinovaný s bílým mramorem. Nápadné jsou tři bílé kupole, z nichž centrální je oproti dvěma okrajovým vyvýšená.

Centrálním prvkem stavby je dominantní oblouk (íván), který je předsazen před krytou místností. Íván je obložený bílým mramorem, v horní části se nachází prvky islámské kaligrafie.

Historie

Podoba stavby byla značně inspirována obdobnou mešitou v Ágře. Mešita byla vybudována z rozhodnutí mughalského císaře Šáhdžahána mezi lety 16501656[1]; na samotné mešitě je připomínán rok 1050 po hidžre. Na monumentální stavbě ve své době pracovalo více než pět tisíc dělníků. Původní název stavby zněl Masdžíd i Džahán Numá, neboli Mešita ozařující svět.[1] Na stavební práce dohlížel sám mughalský vezír (dnešní terminologií předseda vlády) Sáduláh Chán. Náklady na stavbu jsou odhadovány na jeden milion tehdejších rupií. Stavba vznikala v podobné době kdy se rozvíjelo dnešní Staré Dillí.

Po velkém indickém povstání v roce 1857 britská koloniální správa mešitu zabavila a umístila sem vojenskou posádku. Hrozili také zničením stavby, vzhledem k opozici ze strany místních muslimských věřících však toto nakonec nebylo provedeno.

V roce 2006 údajně nabídl saúdskoarabský král Abd Alláh bin Abd al-Azíz místnímu imámovi financování obnovy stavby, která byla v nepříliš uspokojivém stavu. Imám požádal královskou rodinu, aby o uvedených záležitostech jednala s odpovídajícími představiteli Indie.

V letech 2006 a 2010 došlo v blízkosti stavby k dvěma teroristickým útokům. U prvního případu se jednalo o bombový útok nedlouho po pátečních modlitbách (kdy se v mešitě a jejím okolí shromažďuje značné množství lidí), u druhého potom o střelbu útočníka na motorce.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jama Masjid, Delhi na anglické Wikipedii.

  1. a b JOHNSON, Gordon. Architecture of Mughal India. Cambridge: Cambridge University Press, 1992. ISBN 0-521-26728-5. S. 202. (angličtina) 

Externí odkazy