Efezský koncil: Porovnání verzí
m typo značka: editace z Vizuálního editoru |
drob. úpr. |
||
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
'''Efezský koncil''' zasedal mezi [[22. červen|22. červnem]] [[431]] a [[10. červenec|10. červencem]] 431 v [[Malá Asie|maloasijském]] [[Efesos|Efezu]]. Koncil byl svolán [[císař]]em [[Theodosius II.|Theodosiem II.]], vnukem [[Theodosius I.|Theodosia I.]] Koncilu se účastnilo 200 až 250 [[biskup]]ů; zasedání však probíhalo poměrně rychle, aby se k závěrům dospělo před příjezdem západních biskupů. Jednání se vyznačovalo vystupňovanou atmosférou, ostrými střety a obviněními. Koncil je uznáván jako třetí ekumenický koncil. Hlavní otázkou, kterou se zabýval, bylo [[nestoriánství]]. |
'''Efezský koncil''' zasedal mezi [[22. červen|22. červnem]] [[431]] a [[10. červenec|10. červencem]] 431 v [[Malá Asie|maloasijském]] [[Efesos|Efezu]]. Koncil byl svolán [[císař]]em [[Theodosius II.|Theodosiem II.]], vnukem [[Theodosius I.|Theodosia I.]] Koncilu se účastnilo 200 až 250 [[biskup]]ů; zasedání však probíhalo poměrně rychle, aby se k závěrům dospělo před příjezdem západních biskupů. Jednání se vyznačovalo vystupňovanou atmosférou, ostrými střety a obviněními. Koncil je uznáván jako třetí ekumenický koncil. Hlavní otázkou, kterou se zabýval, bylo [[nestoriánství]]. |
||
== Závěry koncilu == |
|||
Podle závěrů koncilu přecenil [[Nestorios]] místo lidské [[přirozenost]]i [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]] na úkor přirozenosti božské. Proto bylo učení [[Patriarchát (územní členění církve)|patriarchy]] Nestoria odsouzeno jako mylné. Nestorius učil, že Panna [[Maria (matka Ježíšova)|Maria]] porodila [[člověk]]a Ježíše Krista, avšak nikoli Ježíše coby [[Logos]], [[Boží syn|Božího syna]]. Logos v Kristu pouze přebýval jako v chrámě; Ježíš tak byl pouze θεοφόρος ''theoforos'', nositel [[Bůh|Boha]]. Proto i jeho matka Marie byla Nestoriem nazývána χριστοτόκος ''christotokos'' nositelka Krista. Efeský koncil proti tomuto tvrzení vyhlásil jako učení církve, že Maria je θεοτόκος ''theotokos'', nositelka Boha, též [[Bohorodička]]; toto pojmenování bylo přeloženo do [[latina|latiny]] jako ''dei genetrix''. |
Podle závěrů koncilu přecenil [[Nestorios]] místo lidské [[přirozenost]]i [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]] na úkor přirozenosti božské. Proto bylo učení [[Patriarchát (územní členění církve)|patriarchy]] Nestoria odsouzeno jako mylné. Nestorius učil, že Panna [[Maria (matka Ježíšova)|Maria]] porodila [[člověk]]a Ježíše Krista, avšak nikoli Ježíše coby [[Logos]], [[Boží syn|Božího syna]]. Logos v Kristu pouze přebýval jako v chrámě; Ježíš tak byl pouze θεοφόρος ''theoforos'', nositel [[Bůh|Boha]]. Proto i jeho matka Marie byla Nestoriem nazývána χριστοτόκος ''christotokos'' nositelka Krista. Efeský koncil proti tomuto tvrzení vyhlásil jako učení církve, že Maria je θεοτόκος ''theotokos'', nositelka Boha, též [[Bohorodička]]; toto pojmenování bylo přeloženo do [[latina|latiny]] jako ''dei genetrix''. |
||
| Řádek 19: | Řádek 20: | ||
Koncil též vyhlásil text [[Nicejsko-konstantinopolské vyznání|Nicejsko-konstantinopolského vyznání]], které složili Otcové [[První nikajský koncil|Prvního nikajského koncilu]] roku [[325]] a [[První konstantinopolský koncil|Prvního konstantinopolského koncilu]] roku [[381]], k němuž zakázal dodávat jakékoli přídavky. Krom toho odsoudil koncil též [[pelagianismus]]. |
Koncil též vyhlásil text [[Nicejsko-konstantinopolské vyznání|Nicejsko-konstantinopolského vyznání]], které složili Otcové [[První nikajský koncil|Prvního nikajského koncilu]] roku [[325]] a [[První konstantinopolský koncil|Prvního konstantinopolského koncilu]] roku [[381]], k němuž zakázal dodávat jakékoli přídavky. Krom toho odsoudil koncil též [[pelagianismus]]. |
||
== Související články == |
== Odkazy == |
||
=== Související články === |
|||
* [[Nestorios]] |
* [[Nestorios]] |
||
* [[Nestoriánství]] |
* [[Nestoriánství]] |
||
| Řádek 25: | Řádek 27: | ||
* [[Theotokos]] |
* [[Theotokos]] |
||
== Externí odkazy == |
=== Externí odkazy === |
||
* [http://www.orthodoxia.cz/kan_02.htm#NADP10 Usnesení efezského koncilu] |
* [http://www.orthodoxia.cz/kan_02.htm#NADP10 Usnesení efezského koncilu] |
||
{{Autoritní data}} |
{{Autoritní data}} |
||
Verze z 17. 11. 2020, 01:18
| Efezský koncil | |
|---|---|
| Kdy | 22. června 431 – 10. července 431 |
| Uznávají jej | katolická církev, pravoslaví, orientální církve |
| Předchozí koncil | První konstantinopolský koncil |
| Následující koncil | Chalkedonský koncil |
| Svolal jej | císař Theodosius II. |
| Předsedal mu | Sv. Cyril Alexandrijský |
| Účastníků | 200–250 (papežští legáti dorazili později) |
| Diskutované otázky | nestoriánství, Theotokos, pelagianismus |
| Dokumenty a prohlášení | potvrzeno Nicejské vyznání, odsouzení herezí, prohlášení o Theotokos |
| Přehled ekumenických koncilů | |
Efezský koncil zasedal mezi 22. červnem 431 a 10. červencem 431 v maloasijském Efezu. Koncil byl svolán císařem Theodosiem II., vnukem Theodosia I. Koncilu se účastnilo 200 až 250 biskupů; zasedání však probíhalo poměrně rychle, aby se k závěrům dospělo před příjezdem západních biskupů. Jednání se vyznačovalo vystupňovanou atmosférou, ostrými střety a obviněními. Koncil je uznáván jako třetí ekumenický koncil. Hlavní otázkou, kterou se zabýval, bylo nestoriánství.
Závěry koncilu
Podle závěrů koncilu přecenil Nestorios místo lidské přirozenosti Ježíše Krista na úkor přirozenosti božské. Proto bylo učení patriarchy Nestoria odsouzeno jako mylné. Nestorius učil, že Panna Maria porodila člověka Ježíše Krista, avšak nikoli Ježíše coby Logos, Božího syna. Logos v Kristu pouze přebýval jako v chrámě; Ježíš tak byl pouze θεοφόρος theoforos, nositel Boha. Proto i jeho matka Marie byla Nestoriem nazývána χριστοτόκος christotokos nositelka Krista. Efeský koncil proti tomuto tvrzení vyhlásil jako učení církve, že Maria je θεοτόκος theotokos, nositelka Boha, též Bohorodička; toto pojmenování bylo přeloženo do latiny jako dei genetrix.
Koncil prohlásil, že Ježíš byl jedinou osobou, nikoli dvěma oddělenými osobami – zcela Bohem i zcela člověkem s racionální duší a tělem. Maria je theotokos, protože porodila tohoto Ježíše, Boha a zároveň člověka. Spojení dvou přirozeností v Kristu bylo takové povahy, že jedna přirozenost nerušila přirozenost druhou.
Koncil též vyhlásil text Nicejsko-konstantinopolského vyznání, které složili Otcové Prvního nikajského koncilu roku 325 a Prvního konstantinopolského koncilu roku 381, k němuž zakázal dodávat jakékoli přídavky. Krom toho odsoudil koncil též pelagianismus.
