Jeruzalém ze zlata: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
rv -> článek je pod nepřechýleným tvarem
značka: vrácení zpět
+ infobox, úpravy a doplnění
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - skladba
⚫
[[Soubor:Jerusalem Dome of the rock BW 13.JPG|náhled|[[Západní zeď]] a [[Chrámová hora]]]]
| název = Jeruzalém ze zlata / ירושלים של זהב
⚫
'''Jeruzalém ze zlata''' ([[hebrejština|hebrejsky]]: ירושלים של זהב, ''Jerušalajim šel zahav'', [[Mezinárodní fonetická abeceda|IPA]]: {{IPA|[jəʀuʃa'lajim ʃɛlza'hav]}}), přesněji „Jeruzaléme ze zlata“, je populární [[izrael]]ská píseň napsaná [[Naomi Šemer]] v&nbsp;roce [[1967]]. Tato píseň byla jednou z&nbsp;nejúspěšnějších písní hudební kariéry autorky a je považována za jednu z&nbsp;nejpopulárnější písní jak mezi izraelskou veřejností, tak mezi [[diaspora|diasporními]] [[Židé|Židy]]. Je považována za neoficiální druhou [[izraelská hymna|izraelskou hymnu]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| interpret =
| album =
| divadelní hra =
| film =
| televizní pořad =
| obrázek = ירושלים של זהב" - תווים בכתב ידה של נעמי שמר".jpg
| velikost obrázku = <!-- Implicitně 200px -->
| popisek = Autograf písně
| žánr = [[populární hudba]]
| délka =
| tónina = [[a moll]]
| datum vzniku = [[1967 v hudbě|1967]]
| datum vydání =
| nahráno =
| vydavatel =
| producent =
| skladatel = [[Na'omi Šemer|Na'omi Šemerová]]
| textař = Na'omi Šemerová
| další interpreti = [[Ofra Haza]], [[Šuli Nathanová]] ad.
| první verš =
| alternativní názvy =
| web textu =
| recenze =
| předchozí skladba =
| tato skladba =
| následující skladba =
}}
'''''Jeruzalém ze zlata''''' ([[hebrejština|hebrejsky]]: ירושלים של זהב, ''Jerušalajim šel zahav'', [[Mezinárodní fonetická abeceda|IPA]]: {{IPA|[jəʀuʃa'lajim ʃɛlza'hav]}}), přesněji „Jeruzaléme ze zlata“, je populární [[izrael]]ská píseň napsaná [[Na'omi Šemer|Na'omi Šemerovou]] v&nbsp;roce [[1967]].

⚫
Píseň byla jednou z&nbsp;nejúspěšnějších písní hudební kariéry autorky a je považována za jednu z&nbsp;nejpopulárnější písní jak mezi izraelskou veřejností, tak mezi [[diaspora|diasporními]] [[Židé|Židy]]. Je považována za neoficiální druhou [[izraelská hymna|izraelskou hymnu]].<ref>{{Citace elektronické monografie
|vydavatel = Radio Jai
|vydavatel = Radio Jai
|titul = Jerušalajim Šel Zahav
|titul = Jerušalajim Šel Zahav
Řádek 12: Řádek 42:


== Historie ==
== Historie ==
⚫
[[Soubor:Jerusalem Dome of the rock BW 13.JPG|náhled|[[Zeď nářků|Západní zeď]] a [[Chrámová hora]]|alt=|vlevo]]
⚫
Původní skladbu napsala Šemer pro Izraelský hudební festival, který se konal [[15. květen|15.&nbsp;května]] [[1967]] při příležitosti 19.&nbsp;výročí [[Deklarace nezávislosti Státu Izrael|nezávislosti Izraele]]. Jako zpěvačku pro píseň na festivalu si vybrala do té doby neznámou [[Šuli Natan]]. V&nbsp;té době bylo [[Staré Město (Jeruzalém)|Staré Město]] pod [[jordánsko]]u nadvládou a Židé zde nesměli žít, nesměli navštěvovat posvátná místa a mnoho svatých míst bylo znesvěceno. Jen tři týdny po zveřejnění písně vypukla [[Šestidenní válka]]. Píseň se stala válečným pokřikem a motorem morálky izraelských vojáků. Šemer ji dokonce pro ně ještě před festivalem zazpívala, takže se stali jedněmi z prvních posluchačů písně. [[7. červen|7.&nbsp;června]] dobyly jednotky [[Izraelské obranné síly|Izraelských obranných sil]] [[východní Jeruzalém|východní část Jeruzaléma]] a Staré Město. Když Šemer uslyšela výsadkáře u&nbsp;[[Zeď nářků|Západní zdi]] zpívat Jeruzalém ze zlata, přepsala závěrečné verše druhé sloky, které jsou připomínkou [[šófar]]ů troubících u&nbsp;[[Chrámová hora|Chrámové hory]] v&nbsp;den dobytí Jeruzaléma.
Původní skladbu napsala Šemerová pro Izraelský hudební festival, který se konal [[15. květen|15.&nbsp;května]] [[1967]] při příležitosti 19.&nbsp;výročí [[Deklarace nezávislosti Státu Izrael|nezávislosti Izraele]]. Jako zpěvačku pro píseň na festivalu si vybrala do té doby neznámou [[Šuli Natanová|Šuli Natanovou]].


⚫
V&nbsp;té době bylo [[Staré Město (Jeruzalém)|Staré Město]] pod [[jordánsko]]u nadvládou a Židé zde nesměli žít, nesměli navštěvovat posvátná místa a mnoho svatých míst bylo znesvěceno. Jen tři týdny po zveřejnění písně vypukla [[Šestidenní válka]]. Píseň se stala válečným pokřikem a motorem morálky izraelských vojáků. Šemerová ji dokonce pro ně ještě před festivalem zazpívala, takže se stali jedněmi z prvních posluchačů písně. [[7. červen|7.&nbsp;června]] dobyly jednotky [[Izraelské obranné síly|Izraelských obranných sil]] [[východní Jeruzalém|východní část Jeruzaléma]] a Staré Město.
⚫
Píseň byla volně přeložena do mnoha jazyků. V&nbsp;Izraeli byla v&nbsp;roce 1967 zvolena písní roku.


Když Šemerová uslyšela výsadkáře u&nbsp;[[Zeď nářků|Západní zdi]] zpívat Jeruzalém ze zlata, přepsala závěrečné verše druhé sloky, které jsou připomínkou [[Šofar|šófarů]] troubících u&nbsp;[[Chrámová hora|Chrámové hory]] v&nbsp;den dobytí Jeruzaléma.
== Původ ==

⚫
Mnohé části textů odkazují na tradiční židovská témata a poezii. „Jeruzalém ze zlata“ je odkazem na zvláštní šperk, který je zmíněn ve slavné [[talmud]]ické legendě o&nbsp;[[rabín|rabi]] [[Akiva ben Josef|Akivovi]]. Nazýval se tak diadém, který věnoval své ženě Ráchel. „Jsem houslemi všech tvých písní“ je část básně rabi [[Jehuda Halevi|Jehudy Haleviho]]. „Město, které sedí osamělé“ je odkaz na biblickou knihu [[Pláč]] ({{Citace bible|Pl|1|1}}). "Jestli na tebe zapomenu, Jeruzaléme" je z žalmu 137 ({{Citace bible|Ž|137|5}}).
⚫
Píseň byla volně přeložena do mnoha jazyků. V&nbsp;Izraeli byla v&nbsp;roce 1967 zvolena písní roku.


== Pozadí vzniku ==
⚫
Mnohé části textů odkazují na tradiční židovská témata a poezii. „Jeruzalém ze zlata“ je odkazem na zvláštní šperk, který je zmíněn ve slavné [[talmud]]ické legendě o&nbsp;[[rabín|rabi]] [[Akiva ben Josef|Akivovi]]. Nazýval se tak diadém, který věnoval své ženě Ráchel. „Jsem houslemi všech tvých písní“ je část básně rabi [[Jehuda ha-Levi|Jehudy ha-Leviho]]. „Město, které sedí osamělé“ je odkaz na biblickou knihu [[Pláč]] ({{Citace bible|Pl|1|1}}). "Jestli na tebe zapomenu, Jeruzaléme" je z žalmu 137 ({{Citace bible|Ž|137|5}}).


V&nbsp;květnu 2005 bylo po smrti Naomi Šemer odhaleno, že značná část melodie byla založena na [[Baskicko|baskické]] [[ukolébavka|ukolébavce]] [[Pello Joxeppe]] (''Petr Josef'') složené Juanem Franciscem Petriarenou „Xenpelarem“ (1835-1869), kterou Šemer slyšela při vystoupení zpěváka [[Paco Ibañez]]e, který v&nbsp;roce 1962 navštívil Izrael a zpíval tuto píseň pro skupinu, jejímiž členkami byly i&nbsp;Naomi Šemer a Nechama Hendel.<ref name="haaretz">
V&nbsp;květnu 2005 bylo po smrti Na'omi Šemerové odhaleno, že značná část melodie byla založena na [[Baskicko (území)|baskické]] [[ukolébavka|ukolébavce]] [[Pello Joxeppe]] (''Petr Josef'') složené Juanem Franciscem Petriarenou „Xenpelarem“ (1835-1869), kterou Šemerová slyšela při vystoupení zpěváka [[Paco Ibañez]]e, který v&nbsp;roce 1962 navštívil Izrael a zpíval tuto píseň pro skupinu, jejímiž členkami byly i&nbsp;Na'omi Šemerová a Nechama Hendel.<ref name="haaretz">
{{Citace elektronické monografie
{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Haaretz]]
| vydavatel = [[Haaretz]]
Řádek 26: Řádek 60:
| url = http://www.haaretz.com/hasen/pages/ShArt.jhtml?itemNo=573295
| url = http://www.haaretz.com/hasen/pages/ShArt.jhtml?itemNo=573295
| jazyk = anglicky
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2008-11-26}}</ref> Šemer přiznala, že s&nbsp;Hendel slyšela vystoupení Pello Joxepe v&nbsp;polovině 60.&nbsp;let.<ref name="haaretz"/> Řekla rovněž, že melodii Jeruzalém ze zlata založila na melodii ukolébavky nevědomě, a že se cítila velmi špatně, když zjistila, že tak učinila.<ref name="haaretz"/> Paco Ibañez byl posléze dotázán, jak se cítil, když uslyšel píseň Naomi Šemer, která je z&nbsp;velké části založena na melodii ukolébavky Pello Joxepe.<ref name="haaretz"/> Odpověděl, že byl velmi poctěn tím, že se rozhodla využít právě tuto melodii pro píseň oslavující Jeruzalém.<ref name="haaretz"/>
| datum přístupu = 2008-11-26}}</ref> Šemerová přiznala, že s&nbsp;Hendel slyšela vystoupení Pello Joxepe v&nbsp;polovině 60.&nbsp;let.<ref name="haaretz"/> Řekla rovněž, že melodii Jeruzalém ze zlata založila na melodii ukolébavky nevědomě, a že se cítila velmi špatně, když zjistila, že tak učinila.<ref name="haaretz"/> Paco Ibañez byl posléze dotázán, jak se cítil, když uslyšel píseň Na'omi Šemerové, která je z&nbsp;velké části založena na melodii ukolébavky Pello Joxepe.<ref name="haaretz"/> Odpověděl, že byl velmi poctěn tím, že se rozhodla využít právě tuto melodii pro píseň oslavující Jeruzalém.<ref name="haaretz"/>


== Odkazy ==
== Odkazy ==
Řádek 53: Řádek 87:
[[Kategorie:Kultura v Jeruzalémě]]
[[Kategorie:Kultura v Jeruzalémě]]
[[Kategorie:Izraelské písně]]
[[Kategorie:Izraelské písně]]
[[Kategorie:Hebrejská slova a fráze]]

Verze z 13. 3. 2020, 10:45

Jeruzalém ze zlata / ירושלים של זהב
Autograf písně
Autograf písně
Napsáno1967
Žánrpopulární hudba
Tóninaa moll
SkladatelNa'omi Šemerová
TextařNa'omi Šemerová
Další interpretiOfra Haza, Šuli Nathanová ad.

Jeruzalém ze zlata (hebrejsky: ירושלים של זהב, Jerušalajim šel zahav, IPA: [jəʀuʃa'lajim ʃɛlza'hav]), přesněji „Jeruzaléme ze zlata“, je populární izraelská píseň napsaná Na'omi Šemerovou v roce 1967.

Píseň byla jednou z nejúspěšnějších písní hudební kariéry autorky a je považována za jednu z nejpopulárnější písní jak mezi izraelskou veřejností, tak mezi diasporními Židy. Je považována za neoficiální druhou izraelskou hymnu.[1]

Historie

Západní zeď a Chrámová hora

Původní skladbu napsala Šemerová pro Izraelský hudební festival, který se konal 15. května 1967 při příležitosti 19. výročí nezávislosti Izraele. Jako zpěvačku pro píseň na festivalu si vybrala do té doby neznámou Šuli Natanovou.

V té době bylo Staré Město pod jordánskou nadvládou a Židé zde nesměli žít, nesměli navštěvovat posvátná místa a mnoho svatých míst bylo znesvěceno. Jen tři týdny po zveřejnění písně vypukla Šestidenní válka. Píseň se stala válečným pokřikem a motorem morálky izraelských vojáků. Šemerová ji dokonce pro ně ještě před festivalem zazpívala, takže se stali jedněmi z prvních posluchačů písně. 7. června dobyly jednotky Izraelských obranných sil východní část Jeruzaléma a Staré Město.

Když Šemerová uslyšela výsadkáře u Západní zdi zpívat Jeruzalém ze zlata, přepsala závěrečné verše druhé sloky, které jsou připomínkou šófarů troubících u Chrámové hory v den dobytí Jeruzaléma.

Píseň byla volně přeložena do mnoha jazyků. V Izraeli byla v roce 1967 zvolena písní roku.

Pozadí vzniku

Mnohé části textů odkazují na tradiční židovská témata a poezii. „Jeruzalém ze zlata“ je odkazem na zvláštní šperk, který je zmíněn ve slavné talmudické legendě o rabi Akivovi. Nazýval se tak diadém, který věnoval své ženě Ráchel. „Jsem houslemi všech tvých písní“ je část básně rabi Jehudy ha-Leviho. „Město, které sedí osamělé“ je odkaz na biblickou knihu Pláč (Pl 1, 1 (Kral, ČEP)). "Jestli na tebe zapomenu, Jeruzaléme" je z žalmu 137 (Ž 137, 5 (Kral, ČEP)).

V květnu 2005 bylo po smrti Na'omi Šemerové odhaleno, že značná část melodie byla založena na baskické ukolébavce Pello Joxeppe (Petr Josef) složené Juanem Franciscem Petriarenou „Xenpelarem“ (1835-1869), kterou Šemerová slyšela při vystoupení zpěváka Paco Ibañeze, který v roce 1962 navštívil Izrael a zpíval tuto píseň pro skupinu, jejímiž členkami byly i Na'omi Šemerová a Nechama Hendel.[2] Šemerová přiznala, že s Hendel slyšela vystoupení Pello Joxepe v polovině 60. let.[2] Řekla rovněž, že melodii Jeruzalém ze zlata založila na melodii ukolébavky nevědomě, a že se cítila velmi špatně, když zjistila, že tak učinila.[2] Paco Ibañez byl posléze dotázán, jak se cítil, když uslyšel píseň Na'omi Šemerové, která je z velké části založena na melodii ukolébavky Pello Joxepe.[2] Odpověděl, že byl velmi poctěn tím, že se rozhodla využít právě tuto melodii pro píseň oslavující Jeruzalém.[2]

Odkazy

Poznámky

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Jerusalem of Gold na anglické Wikipedii, Gerusalemme d'oro na italské Wikipedii a Jerusalén de oro na španělské Wikipedii.

  1. ↑ Jerušalajim Šel Zahav [online]. Radio Jai [cit. 2008-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-27. (španělsky) 
  2. ↑ a b c d e Naomi Shemer had no reason to feel bad, says Basque singer [online]. Haaretz [cit. 2008-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jeruzalém_ze_zlata&oldid=18255704“