Mastičkář: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: školní IP editace z Vizuálního editoru
Řádek 14: Řádek 14:
* [[Jan Hanuš Máchal|MÁCHAL, Jan]]. ''Staročeské skladby dramatické původu liturgického''. Praha : [[Česká akademie věd a umění|Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění]], 1908. 234 s.
* [[Jan Hanuš Máchal|MÁCHAL, Jan]]. ''Staročeské skladby dramatické původu liturgického''. Praha : [[Česká akademie věd a umění|Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění]], 1908. 234 s.
* {{Citace monografie | příjmení = Opelík | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Opelík | spoluautoři = a kol. | titul = Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 3/I. M–O | vydavatel = [[Academia]] | místo = Praha | rok = 2000 | počet stran = 728 | isbn = 80-200-0708-3 | strany = 146–147}}
* {{Citace monografie | příjmení = Opelík | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Opelík | spoluautoři = a kol. | titul = Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 3/I. M–O | vydavatel = [[Academia]] | místo = Praha | rok = 2000 | počet stran = 728 | isbn = 80-200-0708-3 | strany = 146–147}}
* {{Citace monografie
* {{Citace monografie|příjmení=Veltruský|jméno=Jarmila F.|příjmení2=|jméno2=|titul=A Sacred Farce from Medieval Bohemia|vydání=|vydavatel=Horace H. Rackham School of Graduate Studies - The University of Michigan|místo=Ann Arbor|rok=1985|počet stran=|strany=|isbn=0-936534-05-02}}
| příjmení = Veltruská
| jméno = Jarmila F.
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = A Sacred Farce from Medieval Bohemia
| vydání =
| vydavatel = Horace H. Rackham School of Graduate Studies - The University of Michigan
| místo = Ann Arbor
| rok = 1985
| počet stran =
| strany =
| isbn = 0-936534-05-02
| rok vydání =
}}


=== Související články ===
=== Související články ===

Verze z 30. 10. 2019, 11:07

Mastičkář je nejstarší české drama ze 14. století. Žánrově jde o veršovanou satirickou frašku, zesměšňující pochybné léčitele a poměry ve středověké Praze. Jsou známy dvě části: první tvoří vložku latinsko-české Hry tří Marií, v druhé části je obsažen ve zlomcích rukopisu několika latinsko-českých náboženských her. Děj se odehrává v prostředí středověkého trhu; základem námětu je scéna z velikonočních her. Stojí na počátku vývoje českého divadla. Hra byla kvůli obscénním scénám vykázána ven z kostelů do venkovského prostředí.

Česká hra je podle všeho adaptací latinsko-německy psané předlohy vagantského původu, která je uvedena ve sbírce poezie německých vagantů Carmina Burana.

První část

Dějištěm je středověké tržiště. Mastičkář, nebo také jako mistr Severin, a jeho prostořeký sluha Rubín na něm rozloží krám a začnou tam vypočítávat a vychvalovat své léčebné masti. Rubín přiláká ke krámku tři Marie (Panna Maria, Máří Magdaléna a Marie, sestra Lazara), které shánějí masti k balzamování mrtvého Kristova těla. Mastičkář před jejich očima vzkřísí Abrahámova syna Izáka (opět narážka na Bibli, tentokrát na starozákonní příběh) tím, že mu poleje hýždě kvasnicemi. Své masti chce prodat za tři hřivny zlata, ale nakonec je třem Mariím prodá jen za dvě hřivny. Jeho manželka mu nadává, že za ně mohl dostat víc. Další text není dochován.

Posledním výjevem hry je spor studenta Pustrpalka s Rubínem o to, čí rod je přednější.

Odkazy

Literatura

Související články

Externí odkazy