Komplexní analýza: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Oprava odkazu a textu,+Literatura
m Robot: oprava ISBN; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
[[Image:Color complex plot.jpg|right|thumb|Graf funkce
[[Image:Color complex plot.jpg|vpravo|náhled|Graf funkce
{{math|''f''(''x'') &#61; (''x''<sup>2</sup> − 1)(''x'' − 2 − ''i'')<sup>2</sup>}}
{{math|''f''(''x'') = (''x''<sup>2</sup> − 1)(''x'' − 2 − ''i'')<sup>2</sup>}}
{{math|/ (''x''<sup>2</sup> + 2 + 2''i'')}}. [[Barva]] reprezentuje [[Komplexní číslo#Goniometrický tvar komplexních čísel|argument]], a [[jas]] reprezentuje [[Komplexní číslo#Goniometrický tvar komplexních čísel|absolutní hodnotu]] (magnitudu, velikost).]]
{{math|/ (''x''<sup>2</sup> + 2 + 2''i'')}}. [[Barva]] reprezentuje [[Komplexní číslo#Goniometrický tvar komplexních čísel|argument]], a [[jas]] reprezentuje [[Komplexní číslo#Goniometrický tvar komplexních čísel|absolutní hodnotu]] (magnitudu, velikost).]]


Řádek 10: Řádek 10:


== Historie ==
== Historie ==
[[Image:Mandel zoom 00 mandelbrot set.jpg|right|300px|thumb|[[Mandelbrotova množina]], '''[[fraktál]]'''.]]
[[Soubor:Mandel zoom 00 mandelbrot set.jpg|vpravo|300px|náhled|[[Mandelbrotova množina]], '''[[fraktál]]'''.]]
Komplexní analýza je jeden z komplexních oborů matematiky s kořeny v 19. století i dříve. Zabývali se jí známí matematici jako [[Leonhard Euler|Euler]], [[Carl Friedrich Gauss|Gauss]], [[Bernhard Riemann|Riemann]], [[Augustin Louis Cauchy|Cauchy]], [[Karl Theodor Wilhelm Weierstrass|Weierstrass]] a mnoho dalších v 20. století. Komplexní analýza, zejména teorie [[konformní zobrazení|konformních zobrazení]] má mnoho fyzikálních aplikací a používá se i v [[analytická teorie čísel|analytické teorii čísel]]. V současnosti se stala velmi populární díky novým podnětům z [[komplexní dynamika|komplexní dynamiky]] a díky obrázkům [[fraktál]]ů produkovaných iterací [[holomorfní funkce|holomorfních funkcí]]. Další důležitá aplikace komplexní analýzy je v [[teorie strun|teorii strun]], která studuje konformní invarianty v [[kvantová teorie pole|kvantové teorii pole]].
Komplexní analýza je jeden z komplexních oborů matematiky s kořeny v 19. století i dříve. Zabývali se jí známí matematici jako [[Leonhard Euler|Euler]], [[Carl Friedrich Gauss|Gauss]], [[Bernhard Riemann|Riemann]], [[Augustin Louis Cauchy|Cauchy]], [[Karl Theodor Wilhelm Weierstrass|Weierstrass]] a mnoho dalších v 20. století. Komplexní analýza, zejména teorie [[konformní zobrazení|konformních zobrazení]] má mnoho fyzikálních aplikací a používá se i v [[analytická teorie čísel|analytické teorii čísel]]. V současnosti se stala velmi populární díky novým podnětům z [[komplexní dynamika|komplexní dynamiky]] a díky obrázkům [[fraktál]]ů produkovaných iterací [[holomorfní funkce|holomorfních funkcí]]. Další důležitá aplikace komplexní analýzy je v [[teorie strun|teorii strun]], která studuje konformní invarianty v [[kvantová teorie pole|kvantové teorii pole]].


Řádek 32: Řádek 32:


== Holomorfní funkce ==
== Holomorfní funkce ==
[[Holomorfní funkce]] jsou komplexní funkce definované na [[otevřená množina|otevřené podmnožině]] komplexní roviny, které jsou [[diferencovatelná funkce|diferencovatelné]]. Komplexní diferencovatelnost má mnohem větší důsledky než obvyklá (reálná) diferencovatelnost.
[[Holomorfní funkce]] jsou komplexní funkce definované na [[otevřená množina|otevřené podmnožině]] komplexní roviny, které jsou [[diferencovatelná funkce|diferencovatelné]]. Komplexní diferencovatelnost má mnohem větší důsledky než obvyklá (reálná) diferencovatelnost.


== Odkazy ==
== Odkazy ==
Řádek 50: Řádek 50:
| místo = Praha
| místo = Praha
| datum přístupu = 2019-09-26
| datum přístupu = 2019-09-26
| isbn = 80–246–0202–4
| isbn = 80-246-0202-4
}}
}}



Verze z 10. 5. 2019, 16:33

Graf funkce {{{1}}} / (x2 + 2 + 2i). Barva reprezentuje argument, a jas reprezentuje absolutní hodnotu (magnitudu, velikost).

Komplexní analýza, tradičně známá jako teorie funkcí komplexní proměnné, je obor matematické analýzy, který zkoumá funkce komplexních čísel. Je užitečná v mnoha odvětvích matematiky, včetně oborů jako algebraická geometrie, teorie čísel, aplikovaná matematika; ale i ve fyzice, např. v oborech jako hydrodynamika, termodynamika, mechanické inženýrství a elektrotechnika.

Murray R. Spiegel napsal, že komplexní analýza je „jedním z nejhezčích a nejužitečnějších oborů matematiky“.

Komplexní analýza se nejvíc zabývá analytickými funkcemi komplexních proměnných (nebo obecněji meromorfními funkcemi). Protože reálná i imaginární část každé analytické funkce musí splňovat Laplaceovu rovnici, komplexní analýza je široce aplikovatelná na dvoudimenzionální problémy ve fyzice.

Historie

Mandelbrotova množina, fraktál.

Komplexní analýza je jeden z komplexních oborů matematiky s kořeny v 19. století i dříve. Zabývali se jí známí matematici jako Euler, Gauss, Riemann, Cauchy, Weierstrass a mnoho dalších v 20. století. Komplexní analýza, zejména teorie konformních zobrazení má mnoho fyzikálních aplikací a používá se i v analytické teorii čísel. V současnosti se stala velmi populární díky novým podnětům z komplexní dynamiky a díky obrázkům fraktálů produkovaných iterací holomorfních funkcí. Další důležitá aplikace komplexní analýzy je v teorii strun, která studuje konformní invarianty v kvantové teorii pole.

Komplexní funkce

Komplexní funkce je funkce, kde nezávislá proměnná i závislá proměnná jsou obě komplexní čísla. Přesněji, komplexní funkce je funkce, u které definiční obor i obor hodnot jsou podmnožiny komplexní roviny.

Pro každou komplexní funkci lze nezávislou proměnnou i závislou proměnnou separovat na reálnou a imaginární část:

a
kde a jsou funkce s reálnými hodnotami.

Jinými slovy, složky funkce f(z),

a

lze interpretovat jako reálné funkce dvou reálných proměnných, x a y.

Základní koncepty komplexní analýzy se často představují rozšířením elementárních funkcí reálné proměnné (např. exponenciální funkce, logaritmická funkce a trigonometrická funkce) do komplexní domény.

Holomorfní funkce

Holomorfní funkce jsou komplexní funkce definované na otevřené podmnožině komplexní roviny, které jsou diferencovatelné. Komplexní diferencovatelnost má mnohem větší důsledky než obvyklá (reálná) diferencovatelnost.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Complex analysis na anglické Wikipedii.

Literatura