Tramvajová smyčka Špejchar: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
přísně vzato je v Holešovicích, + kat.
+ Národní knihovna, obracení autobusů
Řádek 4: Řádek 4:


== Historie ==
== Historie ==
Byla vybudována na místě dožité dřevěné studentské ubytovny [[Kolonka]] v souvislosti s otevřením [[A (linka metra v Praze)|linka A metra]] a uvedena do provozu 13. srpna 1978.
Byla vybudována na místě dožité dřevěné studentské ubytovny [[Kolonka]] v souvislosti s otevřením [[A (linka metra v Praze)|linky A metra]] a uvedena do provozu 13. srpna 1978.


Projekční organizace na začátku 70. let 20. století předpokládaly, že tramvajové linky nebudou od přípojné [[Hradčanská (stanice metra)|stanice metra Hradčanská]], případně již od stanice [[Dejvická (stanice metra)|Dejvická]] (tehdejším názvem Leninova) pokračovat dále do centra, dokonce že bude možno příslušné tratě zrušit. To se naplnilo jen částečně a jen zpočátku. Nakonec nebyla zrušena žádná trať a dalším vývojem linkového vedení došlo k&nbsp;tomu, že zde již od roku 1991 pravidelně nekončí (platí ještě 2018) žádná linka. Smyčka se využívá pouze při výlukách.<ref name = "PT">[http://www.prazsketramvaje.cz/view.php?cisloclanku=2006041546 Popis a historie smyčky na zájmových stránkách Pražské tramvaje]</ref>
Projekční organizace na začátku 70. let 20. století předpokládaly, že tramvajové linky nebudou od přípojné [[Hradčanská (stanice metra)|stanice metra Hradčanská]], případně již od stanice [[Dejvická (stanice metra)|Dejvická]] (tehdejším názvem Leninova) pokračovat dále do centra, dokonce že bude možno příslušné tratě zrušit. Tím vznikla potřeba obratiště v blízkosti stanice Hradčanská. Záměry se naplnily jen částečně a jen zpočátku. Nakonec nebyla zrušena žádná trať a dalším vývojem linkového vedení došlo k&nbsp;tomu, že zde již od roku 1991 pravidelně nekončí (platí ještě 2018) žádná linka. Smyčka se využívá pouze při výlukách.<ref name = "PT">[http://www.prazsketramvaje.cz/view.php?cisloclanku=2006041546 Popis a historie smyčky na zájmových stránkách Pražské tramvaje]</ref>


Ve vjezdu do smyčky se v roce 1982 udála [[Tramvajová nehoda na Špejcharu 1982|tragická tramvajová nehoda]].
Ve vjezdu do smyčky se v roce 1982 udála [[Tramvajová nehoda na Špejcharu 1982|tragická tramvajová nehoda]].

V místě smyčky měla do roku 2012 vzniknout nová budova [[Národní knihovna na Letné|Národní knïhovny]], ale záměr byl opuštěn.


== Popis ==
== Popis ==
Smyčka je plně obousměrně zapojena do tramvajové trati na ulici Milady Horákové (ta tvoří hranici s k.ú. [[Bubeneč]]); je uspořádána jako jednosměrná, z jediné výstupní zastávky se rozvětvují tři koleje, z nich vnější a střední (s jedním kolejovým přejezdem z vnější do střední) mají nástupní zastávky, vnitřní kolej je jen manipulační bez možnosti nástupu cestujících.
Smyčka je plně obousměrně zapojena do tramvajové trati na ulici Milady Horákové (ta tvoří hranici s k.ú. [[Bubeneč]]); je uspořádána jako jednosměrná, z jediné výstupní zastávky se rozvětvují tři koleje, z nich vnější a střední (s jedním kolejovým přejezdem z vnější do střední) mají nástupní zastávky, vnitřní kolej je jen manipulační bez možnosti nástupu cestujících.


Celý povrch je asfaltový a smyčka byla občas využívána i k obracení autobusů náhradní dopravy.
Při výlukách, při kterých není možno vyjíždět z [[Vozovna Vokovice|vozovny Vokovice]], se využívá k&nbsp;deponování tramvají s&nbsp;maximální kapacitou 35&nbsp;vozů typu&nbsp;T.<ref name = "PT" />

Při výlukách, při kterých není možno vyjíždět z [[Vozovna Vokovice|vozovny Vokovice]], se využívá k&nbsp;deponování tramvají s&nbsp;maximální kapacitou 35&nbsp;vozů typu&nbsp;T.<ref name = "PT" /> Je zde zázemí pro personál. Prohlížecí jáma zde není.


==Odkazy==
==Odkazy==

Verze z 10. 11. 2018, 13:45

Tramvajová smyčka Špejchar, výstupní zastávka
Tramvajová smyčka Špejchar, nástupní zastávky

Tramvajová smyčka Špejchar je obratiště v pražské kolejové síti, nacházející se v katastrálním území Holešovice na západním okraji Letenských sadů mezi ulicemi Na Špejcharu a Milady Horákové.

Historie

Byla vybudována na místě dožité dřevěné studentské ubytovny Kolonka v souvislosti s otevřením linky A metra a uvedena do provozu 13. srpna 1978.

Projekční organizace na začátku 70. let 20. století předpokládaly, že tramvajové linky nebudou od přípojné stanice metra Hradčanská, případně již od stanice Dejvická (tehdejším názvem Leninova) pokračovat dále do centra, dokonce že bude možno příslušné tratě zrušit. Tím vznikla potřeba obratiště v blízkosti stanice Hradčanská. Záměry se naplnily jen částečně a jen zpočátku. Nakonec nebyla zrušena žádná trať a dalším vývojem linkového vedení došlo k tomu, že zde již od roku 1991 pravidelně nekončí (platí ještě 2018) žádná linka. Smyčka se využívá pouze při výlukách.[1]

Ve vjezdu do smyčky se v roce 1982 udála tragická tramvajová nehoda.

V místě smyčky měla do roku 2012 vzniknout nová budova Národní knïhovny, ale záměr byl opuštěn.

Popis

Smyčka je plně obousměrně zapojena do tramvajové trati na ulici Milady Horákové (ta tvoří hranici s k.ú. Bubeneč); je uspořádána jako jednosměrná, z jediné výstupní zastávky se rozvětvují tři koleje, z nich vnější a střední (s jedním kolejovým přejezdem z vnější do střední) mají nástupní zastávky, vnitřní kolej je jen manipulační bez možnosti nástupu cestujících.

Celý povrch je asfaltový a smyčka byla občas využívána i k obracení autobusů náhradní dopravy.

Při výlukách, při kterých není možno vyjíždět z vozovny Vokovice, se využívá k deponování tramvají s maximální kapacitou 35 vozů typu T.[1] Je zde zázemí pro personál. Prohlížecí jáma zde není.

Odkazy

Reference

Související články