Mniška: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: první editace editace z Vizuálního editoru |
m Editace uživatele Jeptiska obecna (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je ŠJů značka: rychlé vrácení zpět |
||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
V [[Česko|České republice]] se lze setkat s [[katolická církev|katolickými]] mniškami, jako jsou [[Dominikánky|dominikánské]], [[Řád augustiniánů|augustiniánské]] či [[Cisterciácký řád|cisterciácké]] (nutno ovšem podotknout, že [[řeholní rodiny]] a řády často sdružují mnišské i [[Třetí řád|nemnišské větve]] své tradice, např. [[Třetí řád svatého Dominika|dominikánky terciářky]] nejsou mnišky). Mnišky existují i ve východních náboženstvích, jako jsou [[buddhismus]] či [[šintoismus]]. |
V [[Česko|České republice]] se lze setkat s [[katolická církev|katolickými]] mniškami, jako jsou [[Dominikánky|dominikánské]], [[Řád augustiniánů|augustiniánské]] či [[Cisterciácký řád|cisterciácké]] (nutno ovšem podotknout, že [[řeholní rodiny]] a řády často sdružují mnišské i [[Třetí řád|nemnišské větve]] své tradice, např. [[Třetí řád svatého Dominika|dominikánky terciářky]] nejsou mnišky). Mnišky existují i ve východních náboženstvích, jako jsou [[buddhismus]] či [[šintoismus]]. |
||
Jeptiška obecná - Kristýna Klípová |
|||
== Reference == |
== Reference == |
||
Verze z 5. 10. 2018, 12:08
Mniška nebo jeptiška (ze středolatinského abbatisa, abatyše) je označení pro ženu žijící mnišským způsobem života v některých řádech (zejména druhá, kontemplativní větev) a která složila slavné sliby. Obecněji pak ženský protějšek pojmu mnich.[1] Řeholnice či řeholní sestra je žena, která žije v řádu řídící se řeholí.
V České republice se lze setkat s katolickými mniškami, jako jsou dominikánské, augustiniánské či cisterciácké (nutno ovšem podotknout, že řeholní rodiny a řády často sdružují mnišské i nemnišské větve své tradice, např. dominikánky terciářky nejsou mnišky). Mnišky existují i ve východních náboženstvích, jako jsou buddhismus či šintoismus.
Reference
- ↑ Slovník odborných výrazů. in Petr Sommer, Dušan Foltýn, Pavel Vlček: Encyklopedie českých klášterů. Praha 1997, s. 716
