Jan Tanner: Porovnání verzí
m typo |
m formál. úpr. |
||
| Řádek 24: | Řádek 24: | ||
}} |
}} |
||
== |
== Odkazy == |
||
=== Literatura === |
|||
* KURANDA Miroslav: Z Prahy do Staré Boleslavi svatou cestou podél čtyřiačtyřiceti kapliček a svatováclavskou cestou ze Staré Boleslavi do Prahy, 2009 |
* KURANDA Miroslav: Z Prahy do Staré Boleslavi svatou cestou podél čtyřiačtyřiceti kapliček a svatováclavskou cestou ze Staré Boleslavi do Prahy, 2009 |
||
== Externí odkazy == |
=== Externí odkazy === |
||
* Jiří M. Havlík, [http://www.academia.edu/5038375/ZPOVEDNICI_PRAZSKEHO_ARCIBISKUPA Zpovědníci pražského arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna], academia.edu, dílčí část, str. 371–382, nedatováno. |
* Jiří M. Havlík, [http://www.academia.edu/5038375/ZPOVEDNICI_PRAZSKEHO_ARCIBISKUPA Zpovědníci pražského arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna], academia.edu, dílčí část, str. 371–382, nedatováno. |
||
Verze z 28. 6. 2018, 15:27
| Jan Tanner | |
|---|---|
| Narození | 17. srpna 1623 Plzeň |
| Úmrtí | 4. listopadu 1694 (ve věku 71 let) Praha |
| Povolání | pedagog, spisovatel, teolog, historik, misionář a duchovní |
| Témata | teologie, historiografie, školství, misijní práce, legenda a genealogie |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jan Tanner (17. srpna 1623 Plzeň – 4. listopadu 1694 Praha) byl významným členem jezuitského řádu a spisovatel generace Bohuslava Balbína.
V osmnácti letech roku 1641 vstoupil do jezuitského řádu. Noviciát absolvoval v Brně, poté studia v pražském Klementinu. Působil jako pedagog v jezuitských kolejích v Praze a Olomouci (1664–1674). Poté se stal v Praze regentem knihovny konviktu sv. Bartoloměje, děkanem filosofické fakulty a zpovědníkem pražského arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna. Spolu se svým mladším bratrem Matějem podnikal výraznou misijní činnost, především na Těšínsku. V letech 1674 až 1690 nechal budovat hustou síť kapliček na poutní cestě z Prahy do Staré Boleslavi. Zemřel v Praze 4. listopadu 1694.
Dílo
Kromě spisů teologických, či hagiografických (Život sv. Václava nebo Život Alberta Chanovského), se věnoval tehdy velmi oblíbeným genealogickým pracím. Zabýval se rody Valdštejnů a Šternberků.
Jeho asi nejznámějším dílem je spis Svatá cesta z Prahy do Staré Boleslavi (česky 1679, latinsky 1690, německy 1680, 1705). V ní popsal všech 44 kaplí této poutní cesty vzniklé roku 1674 směřující k nejslavnějšímu baroknímu poutnímu místu Čech, Staré Boleslavi, kde bylo uchováváno tzv. Palladium země české. Každé zastavení je doprovázeno rytinou od oblíbeného pražského rytce Samuela Dvořáka (1689) s příslušným vyobrazením výzdoby kaple. Díky této knize můžeme dnes již neúplně dochovanou cestu rekonstruovat.
Bibliografie
- TANNER, Jan. Žiwot a Sláwa Swatého Wacslawa Mučedlnjka, Knjžete, Krále, a Patrona Cžeského. Překlad Felix Kadlinský. Praha: Tiskárna jezuitská, 1669. Dostupné online. S. [12], 147.
Odkazy
Literatura
- KURANDA Miroslav: Z Prahy do Staré Boleslavi svatou cestou podél čtyřiačtyřiceti kapliček a svatováclavskou cestou ze Staré Boleslavi do Prahy, 2009
Externí odkazy
- Jiří M. Havlík, Zpovědníci pražského arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna, academia.edu, dílčí část, str. 371–382, nedatováno.
