Krematorium Strašnice: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
informace o kapacitě a vytápění
nepravda, není v památkové zóně; uspořádání nových informací
Řádek 30: Řádek 30:
| datum přístupu = 2016-11-17
| datum přístupu = 2016-11-17
| vydavatel = Pohřební ústav hl. města Prahy
| vydavatel = Pohřební ústav hl. města Prahy
}}</ref> na [[Praha|pražských]] [[Vinohrady (Praha)|Vinohradech]] a svou rozlohou je největší v [[Evropa|Evropě]].<ref>[http://sdeleni.idnes.cz/pohrebni-ustav-hlavniho-mesta-prahy-patri-mezi-rodinne-stribro-pwi-/zpr_sdeleni.aspx?c=A121029_171511_zpr_sdeleni_ahr Pohřební ústav hlavního města Prahy patří mezi rodinné stříbro, idnes.cz]</ref> Skládá se z velké obřadní síně a dodatečně přistavěné malé obřadní síně (vpravo od velké obřadní síně). Je obklopeno rozšířením [[Vinohradský hřbitov|Vinohradského hřbitova]], které je ale od něj v jeho původním rozsahu dosud odděleno zdí.
}}</ref> na [[Praha|pražských]] [[Vinohrady (Praha)|Vinohradech]] a svou rozlohou je největší v [[Evropa|Evropě]].<ref>[http://sdeleni.idnes.cz/pohrebni-ustav-hlavniho-mesta-prahy-patri-mezi-rodinne-stribro-pwi-/zpr_sdeleni.aspx?c=A121029_171511_zpr_sdeleni_ahr Pohřební ústav hlavního města Prahy patří mezi rodinné stříbro, idnes.cz]</ref> Skládá se z velké obřadní síně a dodatečně přistavěné malé obřadní síně (vpravo od velké obřadní síně). Kapacita je 80 sedících lidí a 500 stojících hostů. Obřadní síň je vytápěna.<ref>{{Citace elektronického periodika

⚫
Krematorium Strašnice je [[kulturní památka České republiky|kulturní památkou]].<ref>{{MonumNet|ID=152846
⚫
| datum = 2017-06-17
⚫
| název = krematorium
}}</ref> Budova stojí v [[Městská památková zóna Vinohrady, Žižkov, Vršovice|Městské památkové zóně Vinohrady, Žižkov, Vršovice]].

<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = s.r.o.
| příjmení = s.r.o.
| jméno = ELPIS
| jméno = ELPIS
Řádek 45: Řádek 38:
| jazyk = cs
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2018-05-28
| datum přístupu = 2018-05-28
}}</ref>
}}</ref>Kapacita Krematoria [[Strašnice]] je 80 sedících lidí a 500 stojících hostů. Obřadní síň je vytápěna.

Je obklopeno urnovým hájem, navazujícím na [[Vinohradský hřbitov]], který je ale od něj v jeho původním rozsahu oddělen zdí.

⚫
Krematorium Strašnice je [[kulturní památka České republiky|kulturní památkou]].<ref>{{MonumNet|ID=152846
⚫
| datum = 2017-06-17
⚫
| název = krematorium
}}</ref>


== Provozovatel ==
== Provozovatel ==
Krematorium je ve vlastnictví hlavního města [[Praha|Prahy]] a provozováno [[Pohřební ústav hl. m. Prahy|Pohřebním ústavem hl. m. Prahy]]. Má vlastní urnový háj.<ref>Český úřad zeměměřičský a katastrální: Informace o pozemku parcelní číslo 4018/1 a 4017/1. Praha [554782], Katastrální území: Vinohrady [727164]. [cit. 2016-11-24]. [http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberKatastrMapa.aspx Dostupné z WWW].</ref>
Krematorium je ve vlastnictví hlavního města [[Praha|Prahy]] a provozováno [[Pohřební ústav hl. m. Prahy|Pohřebním ústavem hl. m. Prahy]].<ref>Český úřad zeměměřičský a katastrální: Informace o pozemku parcelní číslo 4018/1 a 4017/1. Praha [554782], Katastrální území: Vinohrady [727164]. [cit. 2016-11-24]. [http://nahlizenidokn.cuzk.cz/VyberKatastrMapa.aspx Dostupné z WWW].</ref>


== Pamětní deska ==
== Pamětní deska ==
Řádek 57: Řádek 57:


== Pohřbení u Krematoria ==
== Pohřbení u Krematoria ==
V Urnovém háji, který obklopuje Krematorium je pochován např. prezident [[Antonín Zápotocký]], herečka [[Lída Baarová]] či hudební skladatel [[Miloslav Kabeláč]].
V urnovém háji, který obklopuje krematorium, je pochován např. prezident [[Antonín Zápotocký]], herečka [[Lída Baarová]] či hudební skladatel [[Miloslav Kabeláč]].


''Viz také: '''[[:Kategorie:Pohřbení v Urnovém háji Krematoria Strašnice]]'''''
''Viz také: [[:Kategorie:Pohřbení v Urnovém háji Krematoria Strašnice]]''


== Reference ==
== Reference ==

Verze z 29. 5. 2018, 08:43

Krematorium Strašnice
pohled z Vinohradské třídy
pohled z Vinohradské třídy
Základní informace
Slohkonstruktivismus
ArchitektAlois Mezera
Výstavba1929 – 1932
Stavitelhlavní město Praha
Současný majitelPohřební ústav hl. m. Prahy
Poloha
AdresaVinohradská 214, Praha 10-Vinohrady, ČeskoČesko Česko
UliceVinohradská
Souřadnice50°4′35″ s. š., 14°29′5″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky40765/1-1670 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Webwww.pohrustav.cz/krematorium-strasnice.html
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Krematorium Strašnice – interiér hlavní síně

Krematorium Strašnice bylo otevřeno roku 1932[1] na pražských Vinohradech a svou rozlohou je největší v Evropě.[2] Skládá se z velké obřadní síně a dodatečně přistavěné malé obřadní síně (vpravo od velké obřadní síně). Kapacita je 80 sedících lidí a 500 stojících hostů. Obřadní síň je vytápěna.[3]

Je obklopeno urnovým hájem, navazujícím na Vinohradský hřbitov, který je ale od něj v jeho původním rozsahu oddělen zdí.

Krematorium Strašnice je kulturní památkou.[4]

Provozovatel

Krematorium je ve vlastnictví hlavního města Prahy a provozováno Pohřebním ústavem hl. m. Prahy.[5]

Pamětní deska

V předsálí hlavní obřadní síně je pamětní deska s tímto textem: Postaveno v letech 1929–1931 nákladem Pohřebního ústavu hlavního města Prahy, když byl prvním presidentem Československé republiky T. G. Masaryk a prvním primátorem hlav. města Prahy JUDr. Karel Baxa. V dozorčí radě Pohřebního ústavu hlav. města Prahy v čas ukončení stavby byli předseda Jan Černý, členové Karel Gabriel, Vladimír Káš, Václav Pašek, Kazimír Sierkies a ředitel Karel Hoffmann. Projekt vypracoval architekt Alois Mezera, stavbu vedl stavitel Tomáš Amena.

Krematorium v období nesvobody

V období nacistické i komunistické totality byly v krematoriu spalovány tisíce obětí vykonstruovaných procesů, tajných poprav a policejních mučení. Tehdejší ředitel krematoria František Suchý společně se svým synem vedli tajný seznam spálených těl, informovali také o úmrtí osob příbuzné. Popel obětí měli za úkol sypat do kompostu, ale ve skutečnosti ostatky schovával. Během 2. světové války bylo v tzv. třetí noční směně zpopelněno kolem 2200 osob. Po únoru 1948 se do krematoria začala opět přivážet těla popravených. Urny se ukládaly anonymně do společného pohřebiště, příbuzní nesměli být přítomni obřadu ani převzít urnu. František Suchý sám měl v ruce urnu Milady Horákové.[6][7]

Pohřbení u Krematoria

V urnovém háji, který obklopuje krematorium, je pochován např. prezident Antonín Zápotocký, herečka Lída Baarová či hudební skladatel Miloslav Kabeláč.

Viz také: Kategorie:Pohřbení v Urnovém háji Krematoria Strašnice

Reference

  1. ↑ Krematorium Strašnice [online]. Pohřební ústav hl. města Prahy, 2016 [cit. 2016-11-17]. Dostupné online. 
  2. ↑ Pohřební ústav hlavního města Prahy patří mezi rodinné stříbro, idnes.cz
  3. ↑ S.R.O., ELPIS. Obřadní síně, krematorium Strašnice, krematorium Motol / Pohřební služba Praha, Střední Čechy - ELPIS. www.krematorium.cz [online]. [cit. 2018-05-28]. Dostupné online. 
  4. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-06-17]. Identifikátor záznamu 152846 : krematorium. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  5. ↑ Český úřad zeměměřičský a katastrální: Informace o pozemku parcelní číslo 4018/1 a 4017/1. Praha [554782], Katastrální území: Vinohrady [727164]. [cit. 2016-11-24]. Dostupné z WWW.
  6. ↑ Post Bellum - František Suchý
  7. ↑ Riskoval život, tajně zapisoval jména obětí nacistů. Teď o tom promluvil

Literatura

  • SVOBODOVÁ, Markéta. Krematorium v procesu sekularizace českých zemí 20. století: ideové, stavební a typologické proměny. 1. vyd. Praha: Artefactum, 2013. 182 s. Epigraphica & sepulcralia. Monographica; 2. ISBN 978-80-86890-51-7. S. 101 - 105.

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Krematorium_Strašnice&oldid=16120214“