Švanda dudák (Weinberger): Porovnání verzí
m odstraněn parametr <široký obrázek> |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
{{Infobox - opera |
{{Infobox - opera |
||
| název = Švanda dudák |
| název = Švanda dudák |
||
| originální název = |
| originální název = |
||
| obrázek = |
| obrázek = |
||
| velikost obrázku = |
| velikost obrázku = |
||
| popisek = |
| popisek = |
||
| žánr = opera |
| žánr = opera |
||
| hudba = [[Jaromír Weinberger]] |
| hudba = [[Jaromír Weinberger]] |
||
| libreto = [[Miloš Kareš]] |
| libreto = [[Miloš Kareš]] |
||
| dějství = 2 |
| dějství = 2 |
||
| jazyk = [[čeština]] |
| jazyk = [[čeština]] |
||
| předloha = [[Josef Kajetán Tyl]]: ''[[Strakonický dudák aneb Hody divých žen]]'' |
| předloha = [[Josef Kajetán Tyl]]: ''[[Strakonický dudák aneb Hody divých žen]]'' |
||
| datum vzniku = |
| datum vzniku = |
||
| premiéra = [[27. duben|27. dubna]] [[1927]], [[Praha]], [[Národní divadlo]] |
| premiéra = [[27. duben|27. dubna]] [[1927]], [[Praha]], [[Národní divadlo]] |
||
| česká premiéra = |
| česká premiéra = |
||
}} |
}} |
||
'''''Švanda dudák''''' je [[opera]] o dvou aktech (a pěti scénách). Byla napsána v roce 1926, hudbu složil [[Jaromír Weinberger]] k českému [[libreto|libretu]] Miloše Kareše. Opera je založena na příběhu Švandy dudáka známého z dramatu [[Josef Kajetán Tyl|Josefa Kajetána Tyla]] ''[[Strakonický dudák aneb Hody divých žen]]''. První představení se odehrálo v [[Praha|Praze]] 27. dubna 1927 v [[Národní divadlo|Národním divadle v Praze]]. Premiéru v německém jazyce v překladu [[Max Brod|Maxe Broda]] měla opera ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]] 16. prosince 1928. |
'''''Švanda dudák''''' je [[opera]] o dvou aktech (a pěti scénách). Byla napsána v roce 1926, hudbu složil [[Jaromír Weinberger]] k českému [[libreto|libretu]] Miloše Kareše. Opera je založena na příběhu Švandy dudáka známého z dramatu [[Josef Kajetán Tyl|Josefa Kajetána Tyla]] ''[[Strakonický dudák aneb Hody divých žen]]''. První představení se odehrálo v [[Praha|Praze]] 27. dubna 1927 v [[Národní divadlo|Národním divadle v Praze]]. Premiéru v německém jazyce v překladu [[Max Brod|Maxe Broda]] měla opera ve [[Vratislav (město)|Vratislavi]] 16. prosince 1928. |
||
Řádek 115: | Řádek 115: | ||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
* {{ND titul|2654|Švanda dudák}} |
* {{ND titul|2654|Švanda dudák}} |
||
{{Autoritní data}} |
|||
[[Kategorie:Opery v češtině]] |
[[Kategorie:Opery v češtině]] |
Verze z 5. 10. 2017, 15:05
Možná jste hledali Švanda dudák (časopis)
Švanda dudák | |
---|---|
Žánr | opera |
Skladatel | Jaromír Weinberger |
Libretista | Miloš Kareš |
Počet dějství | 2 |
Originální jazyk | čeština |
Literární předloha | Josef Kajetán Tyl: Strakonický dudák aneb Hody divých žen |
Premiéra | 27. dubna 1927, Praha, Národní divadlo |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Švanda dudák je opera o dvou aktech (a pěti scénách). Byla napsána v roce 1926, hudbu složil Jaromír Weinberger k českému libretu Miloše Kareše. Opera je založena na příběhu Švandy dudáka známého z dramatu Josefa Kajetána Tyla Strakonický dudák aneb Hody divých žen. První představení se odehrálo v Praze 27. dubna 1927 v Národním divadle v Praze. Premiéru v německém jazyce v překladu Maxe Broda měla opera ve Vratislavi 16. prosince 1928. Další produkce rychle následovaly:
- Lublaň, 5. října 1929 (ve slovinském překladu)
- Riga, 6. prosince 1930 (v lotyšském překladu)
- Sofie, 6. listopadu 1931 (v bulharském překladu)
- Metropolitní opera, New York, 7. listopadu 1931
Pro své využití témat z českých lidových pověstí opera ve své době zažívala značný úspěch a byla přeložena do 17 jazyků. Od té doby opera vypadla z repertoárů operních domů, ačkoli orchestrální vystoupení a záznamy Polky a Fugy tvoří společně koncertní dílo, které je možno slyšet v koncertních halách častěji než operu samotnou.
Osoby a první obsazení
Obsazení | Hlasový sbor | Premiéra, 27. dubna 1927 (Dirigent: Otakar Ostrčil) |
---|---|---|
Švanda | baryton | Václav Novák |
Dorotka, jeho žena | soprán | Nada Kejřová |
Víla | soprán | Ada Nordenová |
Babinský, loupežník | tenor | Theodor Schütz |
Královna | mezzosoprán | Božena Kozlíková |
Černokněžník | bas | Josef Munclinger |
Čert | bas | Emil Pollert |
Sudí | tenor | Antonín Lebeda |
Kat | tenor | Karel Hruška |
Čertův famulus | tenor | Josef Bole |
Pekelný hejtman | baryton | Otakar Häusler |
Obřadík | baryton | Hynek Lažanský |
Klíčník | tenor | Miloš Martinec |
Náčelník stráže | bas | Václav Rabas |
Dirigent: | Otakar Ostrčil | |
Režie: | Ferdinand Pujman | |
Choreografie: | Remislav Remislavský | |
Výprava: | Alexandr Vladimír Hrstka |
Stručný obsah opery
Šablona:Spoiler Už je tomu týden, co se Švanda s Dorotkou vzali. Loupežník Babinský se ukryje v jejich domě a okamžitě se do Dorotky zamiluje. Snaží se tedy Švandu přesvědčit o jednotvárnosti manželského života a nakonec se mu podaří dudáka přemluvit, aby spolu vyrazili za dobrodružstvím. Dorazí na dvůr královny, která je v moci zlého černokněžníka. Královna uzavřela dohodu s černokněžníkem, svolila se smrtí svého snoubence - prince a výměnou dostala srdce z ledu, které nezná lidský cit, a diamantové žezlo jako symbol své moci. Švanda zahraje na své dudy a tím kouzlo prolomí. Královna pak nabídne Švandovi svou ruku. Ten královninu nabídku k sňatku přijme a políbí ji, když v tom se objeví Dorotka, což královnu rozzuří. Královna, jejíž srdce se opět promění v led, Švandu s Dorotkou uvězní a dudáka odsoudí k smrti.
Babinský zachrání Švandu tím, že vymění katovu sekyru za koště. Švanda znovu zahraje na své dudy, čímž očaruje dav, který se přišel podívat na jeho popravu, a podaří se jim s Dorotkou uprchnout. Dorotka je ale na Švandu rozzlobená a pochybuje o jeho věrnosti. Švanda jí na to odpovídá, že ať se na místě do pekla propadne, jestli kdy královnu políbil, zapomínaje, že to skutečně udělal. Okamžitě se tedy propadne do pekla. Babinský potom řekne Dorotce, že ji má rád, ona si však na něm vymůže slib, aby pomohl Švandovi.
V pekle chce čert po Švandovi, aby mu zahrál na dudy; nemá co dělat, protože s ním nikdo nechce hrát karty, vždycky totiž podvádí. Švanda nejdřív odmítne, ale pak se tam objeví Babinský a vyzve čerta, aby si s ním zahrál partičku karet. Babinský podvádí víc než čert, a tak vyhraje a zachrání Švandu. (V této chvíli také zazní jedna ze Švandových melodií, je jí známá fuga). Nakonec se Švanda s Dorotkou usmíří a Babinský smutně odchází hledat nová dobrodružství.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schwanda the Bagpiper na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Švanda dudák v databázi Archivu Národního divadla