Zond 2: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Sjednocení
m Robot: oprava formátování infoboxu nebo jiné blokové šablony; kosmetické úpravy
Řádek 3: Řádek 3:
| název = Zond 2
| název = Zond 2
| obrázek = Zond 2.jpg
| obrázek = Zond 2.jpg
|katalog=
| katalog =
| start = [[30. listopad]]u [[1964]]
| start = [[30. listopad]]u [[1964]]
| kosmodrom = [[Kosmodrom Bajkonur|Bajkonur]]
| kosmodrom = [[Kosmodrom Bajkonur|Bajkonur]]
Řádek 13: Řádek 13:
| výrobce = [[Sovětský kosmický program|SSSR]]
| výrobce = [[Sovětský kosmický program|SSSR]]
| kategorie = Sonda k [[Mars (planeta)|Marsu]]
| kategorie = Sonda k [[Mars (planeta)|Marsu]]
| hmotnost = 960 kg}}
| hmotnost = 960 kg
}}
'''Zond 2''', též pod názvem 3MV-4 2, byla zkušební kosmická sonda [[Sovětský svaz|SSSR]] k planetě [[Mars (planeta)|Mars]] z roku 1964, druhá oficiální z [[Program Zond|programu Zond]]. Sonda, katalogizovaná v [[COSPAR]] jako 1964-078C, kolem Marsu proletěla v době, kdy s ní bylo ztraceno spojení.<ref name="Encyklopedie">{{Citace monografie
'''Zond 2''', též pod názvem 3MV-4 2, byla zkušební kosmická sonda [[Sovětský svaz|SSSR]] k planetě [[Mars (planeta)|Mars]] z roku 1964, druhá oficiální z [[Program Zond|programu Zond]]. Sonda, katalogizovaná v [[COSPAR]] jako 1964-078C, kolem Marsu proletěla v době, kdy s ní bylo ztraceno spojení.<ref name="Encyklopedie">{{Citace monografie
| příjmení = Vítek
| příjmení = Vítek
Řádek 29: Řádek 30:
== Průběh letu ==
== Průběh letu ==
Odstartovala [[30. listopad]]u [[1964]] z kosmodromu [[Kosmodrom Bajkonur|Bajkonur]] s pomocí rakety [[Molnija (nosná raketa)|Molnija 8K78]].
Odstartovala [[30. listopad]]u [[1964]] z kosmodromu [[Kosmodrom Bajkonur|Bajkonur]] s pomocí rakety [[Molnija (nosná raketa)|Molnija 8K78]].
V oficiální startovní zprávě bylo uvedeno, že [[Solární panel|solární panely]] dodávaly pouze 50 % potřebné energie. Během letu se podařilo vyzkoušet poprvé [[Iontový motor|iontové stabilizační motory]].
V oficiální startovní zprávě bylo uvedeno, že [[solární panel]]y dodávaly pouze 50 % potřebné energie. Během letu se podařilo vyzkoušet poprvé [[Iontový motor|iontové stabilizační motory]].


Půl roku po startu bylo se sondou přerušeno radiové spojení.<ref name="Encyklopedie" /> V té době(duben 1965) byla sonda přes 30 mil. km od [[Země]]. Pravděpodobně prolétla blízko kolem Marsu 6. srpna 1965 a pak pokračovala v obězích Slunce jako umělé těleso.
Půl roku po startu bylo se sondou přerušeno radiové spojení.<ref name="Encyklopedie" /> V té době(duben 1965) byla sonda přes 30 mil. km od [[Země]]. Pravděpodobně prolétla blízko kolem Marsu 6. srpna 1965 a pak pokračovala v obězích Slunce jako umělé těleso.

Verze z 1. 3. 2017, 14:55

Zond 2
COSPAR1964-078C
Start30. listopadu 1964
KosmodromBajkonur
Nosná raketaMolnija 8K78
Stav objektučinnost sondy ukončena
ZánikZánik
ProvozovatelSSSR
VýrobceSSSR
DruhSonda k Marsu
Hmotnost960 kg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zond 2, též pod názvem 3MV-4 2, byla zkušební kosmická sonda SSSR k planetě Mars z roku 1964, druhá oficiální z programu Zond. Sonda, katalogizovaná v COSPAR jako 1964-078C, kolem Marsu proletěla v době, kdy s ní bylo ztraceno spojení.[1]

Průběh letu

Odstartovala 30. listopadu 1964 z kosmodromu Bajkonur s pomocí rakety Molnija 8K78. V oficiální startovní zprávě bylo uvedeno, že solární panely dodávaly pouze 50 % potřebné energie. Během letu se podařilo vyzkoušet poprvé iontové stabilizační motory.

Půl roku po startu bylo se sondou přerušeno radiové spojení.[1] V té době(duben 1965) byla sonda přes 30 mil. km od Země. Pravděpodobně prolétla blízko kolem Marsu 6. srpna 1965 a pak pokračovala v obězích Slunce jako umělé těleso.

Konstrukce

Sondu vyprojektovalo středisko Koroljova. Hmotnost byla asi 960 kg. Jednalo se o tříose stabilizovanou sondu, složenou ze základního univerzálního modulu, k němuž byl přidán další planetární. Tvar měla válce dlouhého přes 3 metry, v průměru 1 metr. Sonda byla vybavena systémy tepelné regulace, napájení energií ze slunečních baterií, anténami, hlavním motorem s přívody a nádržemi pohonných hmot, šesti plazmovými motorky, televizním vysílačem. Nesla i řadu vědeckých a měřicích přístrojů, např. magnetometr, spektograf, detektory kosmického záření, slunečního větru i mikrometeoritů.

Odkazy

Reference

  1. a b VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Měsíční a meziplanetární sondy, s. 254. 

Externí odkazy