Zond 5

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Zond 5
Zond L1 drawing.png
COSPAR 1968-076A
Start 14. září 1968
Kosmodrom Kosmodrom Bajkonur
Nosná raketa Proton-K/D
Stav objektu Úspěšný návrat
Přistání 21. září 1968
Výrobce OKB-1
Druh Sonda k Měsíci
Hmotnost 5375kg

Zond 5 (Зонд 5) byla bezpilotní kosmická loď SSSR vyslaná k Měsíci roku 1968, pátá oficiální z programu Zond. Byla katalogizována v COSPAR jako 1968-076A. Po obletu Měsíce se loď vrátila k Zemi.[1]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Loď vyprojektovalo Koroljovovo středisko. Byl to typ kosmické lodě, zcela odlišný od předchozích průzkumných sond Zond 1 až 3. Hmotnost lodě byla 5375 kg. Kabina vyšla konstrukčně z kabiny lodí Sojuz.

Průběh letu[editovat | editovat zdroj]

Po startu z kosmodromu Bajkonur 14. září 1968 za pomoci rakety Proton K/D se dostala na nízkou parkovací dráhu kolem Země, odtud po 67 minutách na dráhu kolem Měsíce. Ve vzdálenosti 320 000 km od Země byla dne 17. září provedena korekce dráhy. Den poté loď obletěla Měsíc ve vzdálenosti 1 950 km od jeho povrchu a nastoupila zpáteční let. Během něj pořídila snímky naší planety (byly i veřejně publikovány), konkrétně Afriky z výše 90 000 km. Dne 21. září 1968 byla provedena nová korekce dráhy. Po přiblížení k atmosféře se oddělila návratová kabina v druhé kosmické rychlosti 11 km/s od zbytku sondy (který shořel) a s přetížením 25 g začala klesat. Ve výšce 7 km klesla její rychlost na 200 m/s a otevřely se padáky. Na nich se snesla na hladinu Indického oceánu[2] 21. září 1968. Druhý den ji vyzvedla na svou palubu oceánografická loď Vasilij Golovin a odvezla ji do přístavu Bombaj. Zde kabinu vzalo na svou palubu sovětské letadlo a dopravilo ji do SSSR.

Sonda, resp. loď, kterou vezla, měla na své palubě mj. i řadu biologických vzorků, želvy, plazy, zvířecí i lidskou tkáň, mouchy Drosophila, řasy Chlorella atd.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Měsíční a meziplanetární sondy, s. 255. 
  2. PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha: Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-74-4. Kapitola Stále větší zpoždění, s. 156. 
  3. Encyklopedie kosmonautiky, s. 255

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]