Nová divočina: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 18. 2. 2017, 21:22

Takzvaná nová divočina vzniká v územích dříve intenzivně využívaných člověkem nebo přímo člověkem vytvořených, posléza však z nějakých důvodů opuštěných a ponechaných svému osudu, jako jsou části vojenských prostorů, někdejší hraniční pásmo, některé výsypky, opuštěné průmyslové areály apod.^[1]

Popis a klasifikace

Dle způsobu vzniku se rozlišuje několik typů nové divočinyː

Postagrární (opuštěná pole, louky, sady, pastviny, vinice)
Postmontánní (opuštěné lomy, povrchové doly, cihelny, pískovny, haldy a odvaly, nevyužívaná poddolovaná území)
Postindustriální (zarůstající opuštěné průmyslové areály)
Postsídelní (zarůstající zaniklé vsi či jiné pozůstatky lidských sídel)
Postmilitární (nevyužívané vojenské prostory a cvičiště)^[2]

Biologicky se nejčastěji jedná o společenstva v raných stádiích sukcese, jako jsou bylinná společenstva a křoviny. Vzhledem k bohatému zásobení živinami na antropogenních substrátech je zde hojný výskyt běžných ruderálních druhů a apofytů, ale zpravidla se jedná o velmi heterogenní směs, tvořenou zplanělými zahradními a okrasnými rostlinami (křen selský, ořešák královský, šeříky, mahónie), invazními neofyty (pajasan žláznatý, javor jasanolistý), liánami (loubinec pětilistý, chmel otáčivý, břečťan popínavý) i konkurenčně zdatnými stromy a keři domácí provenience (svída krvavá, ptačí zob obecný, růže šípková, bez černý, slivoň trnka, slivoň slíva, některé topoly). Řada takto nově vzniklých společenstev bývá druhově poměrně chudá, jsou však i případy, kdy se např. na nikdy nekultivovaných haldách kladenských dolů vyskytuje tolik druhů rostlin jako v přírodních rezervacích.^[3]

Z větších obratlovců jsou typickými obyvateli nové divočiny lišky, zajíci nebo bažanti, kteří takto vytvořenými biokoridory nezřídka pronikají i hluboko do městské zástavby.

Význam

Nová divočina je velmi častým jevem zejména na městských periferiích, kde má značný krajinotvorný, ekologický i hygienický význam. Mozaika křovinatých a travnatých ploch se skupinami stromů bývá intenzivně využívána ke každodenní rekreaci (venčení psů, kondiční aktivity, pikniky atp.). Soustřeďuje se zde množství zvěře, ptactva i hmyzu, který by jinde v okolí města jen obtížně hledal útočiště. Doplňkový význam má i možnost sběru drobných plodů, jako jsou šípky, trnky či slívy. Na druhou stranu zde nejsou neobvyklé ani provizorní přístřešky bezdomovců.^[4] Některými lidmi však bývá nová divočina vnímána též negativně, jako zanedbaná plocha, jako něco nepatřičného a nehezkého, co je v kontrastu s lidmi podvědomě preferovanou udržovanou a kulturní krajinou. Někdy se v této souvislosti mluví přímo o „archetypálním strachu člověka z divočiny“.^[4]

Odkazy

Reference

↑ PRACH, Karel. Divočina v české krajině. Vesmír. 2010, čís. 12. Dostupné online.
↑ LIPSKÝ, Zdeněk. Nová divočina v české kulturní krajině I. Geografické rozhledy. 2010, roč. 19, čís. 4, s. 12–13. Dostupné online.
↑ Jak funguje nová divočina [online]. scienceworld.cz. Dostupné online.
↑ ^a ^b LIPSKÝ, Zdeněk. Nová divočina v české kulturní krajině II. Geografické rozhledy. 2010, roč. 19, čís. 5, s. 22–23. Dostupné online.

Externí odkazy

Rozhovor o nové divočině s botanikem Jiřím Sádlem

[1] PRACH, Karel. Divočina v české krajině. Vesmír. 2010, čís. 12. Dostupné online.

[2] LIPSKÝ, Zdeněk. Nová divočina v české kulturní krajině I. Geografické rozhledy. 2010, roč. 19, čís. 4, s. 12–13. Dostupné online.

[3] Jak funguje nová divočina [online]. scienceworld.cz. Dostupné online.

[:0-4] LIPSKÝ, Zdeněk. Nová divočina v české kulturní krajině II. Geografické rozhledy. 2010, roč. 19, čís. 5, s. 22–23. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 [[Soubor:Slatinická výsypka 2013 24.JPG|náhled|Nová divočina kolonizující [[Slatinická výsypka|Slatinickou výsypku]]]]
 [[Soubor:Ruina letního kina.jpg|náhled|Nová divočina v ruinách letního kina]]
-Takzvaná '''nová divočina''' vzniká v územích dříve intenzivně využívaných člověkem nebo přímo člověkem vytvořených, posléza však z nějakých důvodů opuštěných a ponechaných svému osudu, jako jsou části vojenských prostorů, někdejší hraniční pásmo, některé výsypky, opuštěné průmyslové areály apod.<ref>http://casopis.vesmir.cz/clanek/divocina-v-ceske-krajine</ref>
+Takzvaná '''nová divočina''' vzniká v územích dříve intenzivně využívaných člověkem nebo přímo člověkem vytvořených, posléza však z nějakých důvodů opuštěných a ponechaných svému osudu, jako jsou části vojenských prostorů, někdejší hraniční pásmo, některé výsypky, opuštěné průmyslové areály apod.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Prach|jméno = Karel|titul=Divočina v české krajině|periodikum=Vesmír|odkaz na periodikum=Vesmír (časopis)|rok=2010|číslo=12|url=http://casopis.vesmir.cz/clanek/divocina-v-ceske-krajine}}</ref>
 == Popis a klasifikace ==
@@ Řádek 9: / Řádek 9: @@
 * Postindustriální (zarůstající opuštěné průmyslové areály)
 * Postsídelní (zarůstající zaniklé vsi či jiné pozůstatky lidských sídel)
-* Postmilitární (nevyužívané vojenské prostory a cvičiště)<ref>http://geography.cz/geograficke-rozhledy/wp-content/uploads/2010/04/12-13.pdf</ref>
+* Postmilitární (nevyužívané vojenské prostory a cvičiště)<ref>{{Citace periodika|příjmení=Lipský|jméno = Zdeněk|titul=Nová divočina v české kulturní krajině I|periodikum=Geografické rozhledy|rok=2010|ročník=19|číslo=4|strany =12–13|url=http://geography.cz/geograficke-rozhledy/wp-content/uploads/2010/04/12-13.pdf}}</ref>
 [[Soubor:Cyklostezka podél bývalého nákladového nádraží Rohanský ostrov a panelová cesta.jpg|náhled|Nová divočina na místě bývalého nákladového nádraží na [[Rohanský ostrov|Rohanském ostrově]] v Praze]]
-Biologicky se nejčastěji jedná o společenstva v raných stádiích [[Sukcese (ekologie)|sukcese]], jako jsou bylinná společenstva a křoviny. Vzhledem k bohatému zásobení živinami na antropogenních substrátech je zde hojný výskyt běžných [[Ruderální druh|ruderálních druhů]] a [[Apofyty|apofytů]], ale zpravidla se jedná o velmi heterogenní směs, tvořenou zplanělými zahradními a okrasnými rostlinami ([[křen selský]], [[ořešák královský]], [[šeřík]]y, [[mahónie]]), invazními neofyty ([[pajasan žláznatý]], [[javor jasanolistý]]), liánami ([[loubinec pětilistý]], [[chmel otáčivý]], [[břečťan popínavý]]) i konkurenčně zdatnými stromy a keři domácí provenience ([[svída krvavá]], [[ptačí zob obecný]], [[růže šípková]], [[bez černý]], [[Trnka obecná|slivoň trnka]], [[slivoň slíva]], některé [[Topol|topoly]]). Řada takto nově vzniklých společenstev bývá druhově poměrně chudá, jsou však i případy, kdy se např. na nikdy nekultivovaných haldách kladenských dolů vyskytuje tolik druhů rostlin jako v přírodních rezervacích.<ref>http://www.scienceworld.cz/biologie/jak-funguje-nova-divocina-1390/?switch_theme=mobile</ref>
+Biologicky se nejčastěji jedná o společenstva v raných stádiích [[Sukcese (ekologie)|sukcese]], jako jsou bylinná společenstva a křoviny. Vzhledem k bohatému zásobení živinami na antropogenních substrátech je zde hojný výskyt běžných [[Ruderální druh|ruderálních druhů]] a [[Apofyty|apofytů]], ale zpravidla se jedná o velmi heterogenní směs, tvořenou zplanělými zahradními a okrasnými rostlinami ([[křen selský]], [[ořešák královský]], [[šeřík]]y, [[mahónie]]), invazními neofyty ([[pajasan žláznatý]], [[javor jasanolistý]]), liánami ([[loubinec pětilistý]], [[chmel otáčivý]], [[břečťan popínavý]]) i konkurenčně zdatnými stromy a keři domácí provenience ([[svída krvavá]], [[ptačí zob obecný]], [[růže šípková]], [[bez černý]], [[Trnka obecná|slivoň trnka]], [[slivoň slíva]], některé [[Topol|topoly]]). Řada takto nově vzniklých společenstev bývá druhově poměrně chudá, jsou však i případy, kdy se např. na nikdy nekultivovaných haldách kladenských dolů vyskytuje tolik druhů rostlin jako v přírodních rezervacích.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Jak funguje nová divočina|vydavatel=scienceworld.cz|url=http://www.scienceworld.cz/biologie/jak-funguje-nova-divocina-1390/?switch_theme=mobile}}</ref>
 Z větších obratlovců jsou typickými obyvateli nové divočiny [[Liška obecná (šelma)|lišky]], [[Zajíc polní|zajíci]] nebo [[Bažant obecný|bažanti]], kteří takto vytvořenými [[Biokoridor|biokoridory]] nezřídka pronikají i hluboko do městské zástavby.
@@ Řádek 17: / Řádek 17: @@
 == Význam ==
 [[Soubor:Nákladové nádraží Žižkov, zarážedla.jpg|náhled|Prostor [[Praha-Žižkov (nákladové nádraží)|nákladového nádraží Žižkov]] zarůstající novou divočinou]]
-Nová divočina je velmi častým jevem zejména na městských periferiích, kde má značný krajinotvorný, ekologický i hygienický význam. Mozaika křovinatých a travnatých ploch se skupinami stromů bývá intenzivně využívána ke každodenní rekreaci (venčení psů, kondiční aktivity, pikniky atp.). Soustřeďuje se zde množství zvěře, ptactva i hmyzu, který by jinde v okolí města jen obtížně hledal útočiště. Doplňkový význam má i možnost sběru drobných plodů, jako jsou šípky, trnky či slívy. Na druhou stranu zde nejsou neobvyklé ani provizorní přístřešky [[Bezdomovec|bezdomovců]].<ref name=":0">http://geography.cz/geograficke-rozhledy/wp-content/uploads/2010/06/22-23.pdf</ref> Některými lidmi však bývá nová divočina vnímána též negativně, jako zanedbaná plocha, jako něco nepatřičného a nehezkého, co je v kontrastu s lidmi podvědomě preferovanou udržovanou a kulturní krajinou. Někdy se v této souvislosti mluví přímo o "archetypálním strachu člověka z divočiny".<ref name=":0" />
+Nová divočina je velmi častým jevem zejména na městských periferiích, kde má značný krajinotvorný, ekologický i hygienický význam. Mozaika křovinatých a travnatých ploch se skupinami stromů bývá intenzivně využívána ke každodenní rekreaci (venčení psů, kondiční aktivity, pikniky atp.). Soustřeďuje se zde množství zvěře, ptactva i hmyzu, který by jinde v okolí města jen obtížně hledal útočiště. Doplňkový význam má i možnost sběru drobných plodů, jako jsou šípky, trnky či slívy. Na druhou stranu zde nejsou neobvyklé ani provizorní přístřešky [[Bezdomovec|bezdomovců]].<ref name=":0">{{Citace periodika|příjmení=Lipský|jméno = Zdeněk|titul=Nová divočina v české kulturní krajině II|periodikum=Geografické rozhledy|rok=2010|ročník=19|číslo=5|strany =22–23|url=http://geography.cz/geograficke-rozhledy/wp-content/uploads/2010/06/22-23.pdf}}</ref> Některými lidmi však bývá nová divočina vnímána též negativně, jako zanedbaná plocha, jako něco nepatřičného a nehezkého, co je v kontrastu s lidmi podvědomě preferovanou udržovanou a kulturní krajinou. Někdy se v této souvislosti mluví přímo o „archetypálním strachu člověka z divočiny“.<ref name=":0" />
 == Odkazy ==