Baltasar Marradas: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m doplnění místa
Řádek 8: Řádek 8:
Na dvůr Rudolfa II. přišel Marradas v roce [[1599]]. Bojoval proti [[Benátská republika|Benátkám]] ve [[Friulská válka|friulské válce]] v roce [[1617]]. V roce [[1619]] a 1620 velel jízdnímu regimentu proti armádě [[Fridrich Falcký|Fridricha Falckého]].
Na dvůr Rudolfa II. přišel Marradas v roce [[1599]]. Bojoval proti [[Benátská republika|Benátkám]] ve [[Friulská válka|friulské válce]] v roce [[1617]]. V roce [[1619]] a 1620 velel jízdnímu regimentu proti armádě [[Fridrich Falcký|Fridricha Falckého]].


Přestože nedosáhl žádných velkých vojenských triumfů, stal se roku [[1621]] říšským hrabětem s příslušným vlastnictvím půdy. Potom prožil vzestup své vojenské kariéry, když se roku [[1626]] stal polním maršálem a o rok později generál-lajtnantem. V roce [[1630]] se v Řezně podílel na jednáních jejichž výsledkem bylo zbavení [[Albrecht z Valdštejna|Albrechta z Valdštejna]] vůdčí pozice v císařské armádě a také se stal generálem Prahy a českých zemí, tedy nejvyšším vojenským i civilním velitelem. Ovšem už bez boje opustil svoje působiště již v roce [[1631]], poté co k Praze přitáhli Sasové pod velením [[Jan Jiří z Arnimu|Jana Jiřího z Arnimu]]. Poté se dále aktivně podílel na protivaldštejnském spiknutí na dvoře [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]], které vedlo v roce [[1634]] k zabití bývalého císařského generalisima.
Přestože nedosáhl žádných velkých vojenských triumfů, stal se roku [[1621]] říšským hrabětem s příslušným vlastnictvím půdy. Potom prožil vzestup své vojenské kariéry, když se roku [[1626]] stal polním maršálem a o rok později generál-lajtnantem. V roce [[1630]] se v Řezně podílel na jednáních, jejichž výsledkem bylo zbavení [[Albrecht z Valdštejna|Albrechta z Valdštejna]] vůdčí pozice v císařské armádě a také se stal generálem Prahy a českých zemí, tedy nejvyšším vojenským i civilním velitelem. Ovšem už bez boje opustil svoje působiště již v roce [[1631]], poté, co k Praze přitáhli Sasové pod velením [[Jan Jiří z Arnimu|Jana Jiřího z Arnimu]]. Poté se dále aktivně podílel na protivaldštejnském spiknutí na dvoře [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]], které vedlo v roce [[1634]] k zavraždění bývalého císařského generalissima v Chebu.


Marradas zemřel v roce 1638 jako [[Tajná rada|tajný rada]] a místodržitel v Čechách.
Marradas zemřel v roce 1638 jako [[Tajná rada|tajný rada]] a místodržitel v Čechách.

Verze z 26. 11. 2016, 16:20

Baltasar Marradas
Narození28. listopadu 1560
Valencie
Úmrtí12. srpna 1638 (ve věku 77 let)
Praha
Povolánívojevůdce a rytíř
PodpisBaltasar Marradas – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Baltasar Marradas

Baltasar Marradas i Vich (28. listopadu 1560 Valencia – 28. srpna 1638 Praha) byl šlechtic a císařský polní maršál španělského původu. Svoji vojenskou kariéru započal už na dvoře Rudolfa II., později se zúčastnil boje proti českému odboji třicetileté války, stal se guvernérem Prahy a českých zemí, kde působil také jako význačný mecenáš českého barokního umění.

Život

Osobní pečeť

Na dvůr Rudolfa II. přišel Marradas v roce 1599. Bojoval proti Benátkám ve friulské válce v roce 1617. V roce 1619 a 1620 velel jízdnímu regimentu proti armádě Fridricha Falckého.

Přestože nedosáhl žádných velkých vojenských triumfů, stal se roku 1621 říšským hrabětem s příslušným vlastnictvím půdy. Potom prožil vzestup své vojenské kariéry, když se roku 1626 stal polním maršálem a o rok později generál-lajtnantem. V roce 1630 se v Řezně podílel na jednáních, jejichž výsledkem bylo zbavení Albrechta z Valdštejna vůdčí pozice v císařské armádě a také se stal generálem Prahy a českých zemí, tedy nejvyšším vojenským i civilním velitelem. Ovšem už bez boje opustil svoje působiště již v roce 1631, poté, co k Praze přitáhli Sasové pod velením Jana Jiřího z Arnimu. Poté se dále aktivně podílel na protivaldštejnském spiknutí na dvoře Ferdinanda II., které vedlo v roce 1634 k zavraždění bývalého císařského generalissima v Chebu.

Marradas zemřel v roce 1638 jako tajný rada a místodržitel v Čechách.

Mezi jeho větší mecenášské činy patří přestavba kostela Panny Marie Vítězné, ale za jeho podpory bylo odhaleno mnoho obrazů v pražských kostelích, které jsou k vidění dodnes.[1]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Baltasar von Marradas na německé Wikipedii.

  1. ↑ DEKANOVÁ, Alexandra. Praha španělská [online]. ČRo, 2009-4-7 [cit. 2009-04-18]. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Baltasar_Marradas&oldid=14353789“