Bohuslava Kecková: Porovnání verzí
Doplnění značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
→Osobní život: upřesnění značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 14: | Řádek 14: | ||
== Osobní život == |
== Osobní život == |
||
V roce 1874 maturovala jako první žena v českých zemích maturovala na malostranském chlapeckém gymnáziu. K maturitě měla zvláštní ministerské povolení.<ref name=":0">{{Citace periodika|příjmení=Homolová|jméno=Marie|titul=První česká lékařka|periodikum=Magazín Víkend DNES|datum=15.–16. října 2016|ročník=|číslo=|strany=24|url=}}</ref> Pražská [[Univerzita Karlova|Karlo-Ferdinandova univerzita]] v době, kdy se rozhodla pro studium [[lékařství]], ženy nepřijímala. Na přednášce [[Jan Evangelista Purkyně|Jana Evangelisty Purkyně]] v [[Vojtěch Náprstek|Náprstkově]] [[Americký klub dam|Americkém klubu]] se seznámila s krajankou [[Anna Bayerová|Annou Bayerovou]]<ref>[[Miroslav Sígl]]: [http://czechfolks.com/plus/2009/09/02/miroslav-sigl-zivoty-a-osudy-nasich-krajanu-ve-svete-1/ ''Životy a osudy našich krajanů ve světě'' (1/3), 2. 9. 2009]</ref> a obě se rozhodly pro studium ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]]. Doktorát získala v srpnu 1880 v [[Curych|Curychu]] za práci o [[Struma (medicína)|strumě]]. Po dokončení studia měly obě problém s uznáním svého diplomu v [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]], které tento akt ženám-lékařkám odmítalo udělit. Ve Vídni absolvovala babický kurz, na jeho základě si mohla otevřít v Praze v roce 1883 ordinaci porodní asistentky.<ref name=":0" /> Svou lékařskou praxi zahájila 1. ledna 1893 v [[Mostar|Mostaru]]<ref group="p.">V roce 1893 byl Mostar hlavním městem Hecegoviny</ref>, v [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]], Bayerová pak ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]]. Kromě léčení, především muslimských žen, šířila osvětu. Učila osobní hygieně, čtení, vaření ručním pracím. Na konci života onemocněla cukrovkou, kterou si jezdila léčit do Čech. Dne 17. října 1911 zemřela v Kostomlatech nad Labem.<ref name=":0" /> |
V roce 1874 maturovala jako první žena v českých zemích maturovala na malostranském chlapeckém gymnáziu. K maturitě měla zvláštní ministerské povolení.<ref name=":0">{{Citace periodika|příjmení=Homolová|jméno=Marie|titul=První česká lékařka|periodikum=Magazín Víkend DNES|datum=15.–16. října 2016|ročník=|číslo=|strany=24|url=}}</ref> Pražská [[Univerzita Karlova|Karlo-Ferdinandova univerzita]] v době, kdy se rozhodla pro studium [[lékařství]], ženy nepřijímala. Na přednášce [[Jan Evangelista Purkyně|Jana Evangelisty Purkyně]] v [[Vojtěch Náprstek|Náprstkově]] [[Americký klub dam|Americkém klubu]] se seznámila s krajankou [[Anna Bayerová|Annou Bayerovou]]<ref>[[Miroslav Sígl]]: [http://czechfolks.com/plus/2009/09/02/miroslav-sigl-zivoty-a-osudy-nasich-krajanu-ve-svete-1/ ''Životy a osudy našich krajanů ve světě'' (1/3), 2. 9. 2009]</ref> a obě se rozhodly pro studium ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]]. Doktorát získala v srpnu 1880 v [[Curych|Curychu]] za práci o [[Struma (medicína)|strumě]]. Po dokončení studia měly obě problém s uznáním svého diplomu v [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]], které tento akt ženám-lékařkám odmítalo udělit. Ve Vídni absolvovala ''babický'' ([[Gynekologie|gynekologický]]) kurz, na jeho základě si mohla otevřít v Praze v roce 1883 ordinaci porodní asistentky.<ref name=":0" /> Svou lékařskou praxi zahájila 1. ledna 1893 v [[Mostar|Mostaru]]<ref group="p.">V roce 1893 byl Mostar hlavním městem Hecegoviny</ref>, v [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]], Bayerová pak ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]]. Kromě léčení, především muslimských žen, šířila osvětu. Učila osobní hygieně, čtení, vaření ručním pracím. Na konci života onemocněla cukrovkou, kterou si jezdila léčit do Čech. Dne 17. října 1911 zemřela v Kostomlatech nad Labem.<ref name=":0" /> |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
Verze z 17. 10. 2016, 18:36
| Bohuslava Kecková | |
|---|---|
 Bohuslava Kecková před r.1899 | |
| Rodné jméno | Bohuslava Josefa Kecková |
| Narození | 18. března 1854 Bukol  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 17. října 1911 (ve věku 57 let) Kostomlaty nad Labem  Rakousko-Uhersko |
| Alma mater | Curyšská univerzita Vídeňská univerzita Gymnázium Jana Nerudy |
| Povolání | porodní asistentka a lékařka |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
MUDr. Bohuslava Kecková (18. března 1854, Bukol[1] – 17. října 1911 Kostomlaty nad Labem) byla historicky první česká lékařka, promována roku 1880 na univerzitě v Curychu.
Osobní život
V roce 1874 maturovala jako první žena v českých zemích maturovala na malostranském chlapeckém gymnáziu. K maturitě měla zvláštní ministerské povolení.[2] Pražská Karlo-Ferdinandova univerzita v době, kdy se rozhodla pro studium lékařství, ženy nepřijímala. Na přednášce Jana Evangelisty Purkyně v Náprstkově Americkém klubu se seznámila s krajankou Annou Bayerovou[3] a obě se rozhodly pro studium ve Švýcarsku. Doktorát získala v srpnu 1880 v Curychu za práci o strumě. Po dokončení studia měly obě problém s uznáním svého diplomu v Rakousku-Uhersku, které tento akt ženám-lékařkám odmítalo udělit. Ve Vídni absolvovala babický (gynekologický) kurz, na jeho základě si mohla otevřít v Praze v roce 1883 ordinaci porodní asistentky.[2] Svou lékařskou praxi zahájila 1. ledna 1893 v Mostaru[p. 1], v Bosně a Hercegovině, Bayerová pak ve Švýcarsku. Kromě léčení, především muslimských žen, šířila osvětu. Učila osobní hygieně, čtení, vaření ručním pracím. Na konci života onemocněla cukrovkou, kterou si jezdila léčit do Čech. Dne 17. října 1911 zemřela v Kostomlatech nad Labem.[2]
Odkazy
Literatura
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bohuslava Kecková
- Navrátil M.: Almanach českých lékařů. Praha: nákladem spisovatelovým 1913, s. 138, podobizna.
- Ottův slovník naučný nové doby
- Svobodný P., Hlaváčková L.: Dějiny lékařství v českých zemích. Praha : Triton 2004, s. 149.
Poznámky
- ↑ V roce 1893 byl Mostar hlavním městem Hecegoviny
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti Hostín
- ↑ a b c HOMOLOVÁ, Marie. První česká lékařka. Magazín Víkend DNES. 15.–16. října 2016, s. 24.
- ↑ Miroslav Sígl: Životy a osudy našich krajanů ve světě (1/3), 2. 9. 2009
