Vepice: Porovnání verzí
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Odkazy, typografie, loc-map, portály |
||
Řádek 19: | Řádek 19: | ||
| nadmořská výška = |
| nadmořská výška = |
||
| psč = 398 55 |
| psč = 398 55 |
||
| loc-map = {{LocMap | Česko | label = Vepice | lat = 49.525 | lon = 14.3022222 | float = center | caption =}} |
|||
}} |
}} |
||
'''Vepice''' ({{Vjazyce2|de|''Wepitz''}}) je [[Jihočeský kraj|jihočeská]] [[vesnice]], [[Část obce|místní část]] obce [[Kovářov (okres Písek)|Kovářov]], od jejíž sídelní vesnice je vzdálena přibližně dva kilometry. V roce [[2011]] zde trvale žilo 46 obyvatel.<ref name="sldb2011">{{Citace monografie | korporace = Český statistický úřad | odkaz na korporaci = Český statistický úřad | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 | url = https://www.czso.cz/csu/czso/statisticky-lexikon-obci-2013-a8m6eyff20 | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2013 | počet stran = 900 | strany = 191 | isbn = 978-80-250-2394-5}}</ref> Ve Vepicích se těžila [[žula]]. Původní název byl '''Epice'''. |
'''Vepice''' ({{Vjazyce2|de|''Wepitz''}}) je [[Jihočeský kraj|jihočeská]] [[vesnice]], [[Část obce|místní část]] obce [[Kovářov (okres Písek)|Kovářov]], od jejíž sídelní vesnice je vzdálena přibližně dva kilometry. V roce [[2011]] zde trvale žilo 46 obyvatel.<ref name="sldb2011">{{Citace monografie | korporace = Český statistický úřad | odkaz na korporaci = Český statistický úřad | titul = Statistický lexikon obcí České republiky 2013 | url = https://www.czso.cz/csu/czso/statisticky-lexikon-obci-2013-a8m6eyff20 | vydavatel = Český statistický úřad | místo = Praha | rok = 2013 | počet stran = 900 | strany = 191 | isbn = 978-80-250-2394-5}}</ref> Ve Vepicích se těžila [[žula]]. Původní název byl '''Epice'''. |
||
== Historie == |
== Historie == |
||
Původně se ves jmenovala Epice. Odvozeno od staročeského jména |
Původně se ves jmenovala Epice. Odvozeno od staročeského jména Epp.<ref name="kytka"/> |
||
První zmínky o ní pocházejí z roku [[1373]]. V tomto roce se řešil soudní spor, ohledně sporných hraničních kamenů mezi panem Jaroslavem z Vepic a milevským klášterem.<ref name="kytka">{{Citace monografie |
První zmínky o ní pocházejí z roku [[1373]]. V tomto roce se řešil soudní spor, ohledně sporných hraničních kamenů mezi panem Jaroslavem z Vepic a milevským klášterem.<ref name="kytka">{{Citace monografie |
||
| příjmení = KYTKA |
| příjmení = KYTKA |
||
Řádek 35: | Řádek 36: | ||
| strany = 143 |
| strany = 143 |
||
| isbn = |
| isbn = |
||
}}</ref> Ve Vepicích stála [[tvrz]], která se nacházela na malém ostrůvku v Novém rybníce na jihovýchodě ve vesnici. Tvrz se do dnešních dob nedochovala. Rod vladyků, který na tvrzi sídlil měl ve znaku hlavu psa, věžníka. Tento znak je možno spatřit v milevském kostele [[Sv. Jiljí|svatého Jiljí]]. |
}}</ref> Ve Vepicích stála [[tvrz]], která se nacházela na malém ostrůvku v Novém rybníce na jihovýchodě ve vesnici. Tvrz se do dnešních dob nedochovala. Rod vladyků, který na tvrzi sídlil měl ve znaku hlavu psa, věžníka. Tento znak je možno spatřit v milevském kostele [[Sv. Jiljí|svatého Jiljí]]. Nalézá se na štítové zdi mezi střechou kostela a presbytářem. [[František z Vepic]], který zde byl [[opat]]em [[1383]]–[[1404]], je i na místním [[hřbitov]]ě pohřbený. Jeho hrob byl zdevastovaný za husitských válek. Výraznou měrou se zasloužil o přestavbu kostela do současné podoby. Rod vladyků z Vepic měl tvrz v držení do konce [[15. století]]. V roce [[1498]] připadl tento majetek [[Jindřich z Březí|Jindřichovi z Březí]]. V [[16. století]] přešla ves do majetku [[Kovářov (okres Písek)|Kovářova]] a dále roku [[1592]] byla v majetku [[Páni ze Švamberka|Jiřího ze Švamberka]] a byla připojena k orlickému panství.<ref name="kytka"/> |
||
Místo, kde stávala vodní tvrz se nalézalo v místě současného rybníka ''Nový'' |
Místo, kde stávala vodní tvrz se nalézalo v místě současného rybníka ''Nový.'' V roce [[1900]] se zde při čištění rybníka nalezlo množství opracovaných dubových trámů. Dále byly nalezeny železné sekery, střepiny, bodce, šípy. Tyto nálezy jsou v Praze v Národním muzeu.<ref name="kytka"/> |
||
== Památky == |
== Památky == |
||
Řádek 63: | Řádek 65: | ||
| isbn = |
| isbn = |
||
}}</ref> Její soška se do kaple dává při významných příležitostech.<ref name="kaplicky206">Šimečková, str. 206.</ref>Jiný zdroj uvádí, že kaple na návsi nese jméno sv. Kříže a pochází z počátku 20. století.<ref>http://www.farnost2k.cz/obsah/vepice</ref> |
}}</ref> Její soška se do kaple dává při významných příležitostech.<ref name="kaplicky206">Šimečková, str. 206.</ref>Jiný zdroj uvádí, že kaple na návsi nese jméno sv. Kříže a pochází z počátku 20. století.<ref>http://www.farnost2k.cz/obsah/vepice</ref> |
||
* [[Kříž]] před návesní kaplí je kamenný. Nese dataci [[1857]]. Je zdobený motivem kalicha, srdíčkem a v koncích ramen jsou rozčtvrcená kolečka.<ref name="kaplicky206">Šimečková, str. 206.</ref> |
* [[Kříž]] před návesní kaplí je kamenný. Nese dataci [[1857]]. Je zdobený motivem kalicha, srdíčkem a v koncích ramen jsou rozčtvrcená kolečka.<ref name="kaplicky206">Šimečková, str. 206.</ref> |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
* Další litinový Mošanských [[kříž]] se nachází u silnice do [[Vladyčín]]a. Byl sem přenesený ze hřbitova.<ref name="kaplicky209">Šimečková, str. 209.</ref> |
* Další litinový Mošanských [[kříž]] se nachází u silnice do [[Vladyčín]]a. Byl sem přenesený ze hřbitova.<ref name="kaplicky209">Šimečková, str. 209.</ref> |
||
* [[Kříž]] za vesnicí u komunikace směrem na Vladyčín se nachází mezi lipami na křižovatce do březských samot.<ref name="kaplicky210">Šimečková, str. 210.</ref> |
* [[Kříž]] za vesnicí u komunikace směrem na Vladyčín se nachází mezi lipami na křižovatce do březských samot.<ref name="kaplicky210">Šimečková, str. 210.</ref> |
||
* Benešův [[kříž]] se nachází na soukromém pozemku, byl sem přesunutý od již zrušené cesty.<ref name="kaplicky207">Šimečková, str. 207.</ref> |
* Benešův [[kříž]] se nachází na soukromém pozemku, byl sem přesunutý od již zrušené cesty.<ref name="kaplicky207">Šimečková, str. 207.</ref> |
||
* Dolistův [[kříž]] se nachází u komunikace z vesnice směrem do [[Hrazany|Hrazan]] vlevo. Je kamenný. Na svém pozemku si jej roku [[1898]] nechal postavit místní občan Josef Dolista. Datace je na spodním podstavci kříže znatelná. V tomto roce byl i vysvěcený. |
* Dolistův [[kříž]] se nachází u komunikace z vesnice směrem do [[Hrazany|Hrazan]] vlevo. Je kamenný. Na svém pozemku si jej roku [[1898]] nechal postavit místní občan Josef Dolista. Datace je na spodním podstavci kříže znatelná. V tomto roce byl i vysvěcený. |
||
* [[Kříž]] na Marjánčině vrchu je u dnes již zrušené cesty do Hrazan nad rybníkem Díl.<ref name="kaplicky212">Šimečková, str.212.</ref> |
* [[Kříž]] na Marjánčině vrchu je u dnes již zrušené cesty do Hrazan nad rybníkem Díl.<ref name="kaplicky212">Šimečková, str.212.</ref> |
||
Řádek 98: | Řádek 93: | ||
{{Obec Kovářov (okres Písek)}} |
{{Obec Kovářov (okres Písek)}} |
||
{{Pahýl}} |
{{Pahýl}} |
||
{{Portály|Česko|Geografie}} |
|||
[[Kategorie:Kovářov (okres Písek)]] |
[[Kategorie:Kovářov (okres Písek)]] |
Verze z 7. 9. 2016, 21:02
Šablona:Infobox - sídlo Vepice (německy Wepitz) je jihočeská vesnice, místní část obce Kovářov, od jejíž sídelní vesnice je vzdálena přibližně dva kilometry. V roce 2011 zde trvale žilo 46 obyvatel.[1] Ve Vepicích se těžila žula. Původní název byl Epice.
Historie
Původně se ves jmenovala Epice. Odvozeno od staročeského jména Epp.[2] První zmínky o ní pocházejí z roku 1373. V tomto roce se řešil soudní spor, ohledně sporných hraničních kamenů mezi panem Jaroslavem z Vepic a milevským klášterem.[2] Ve Vepicích stála tvrz, která se nacházela na malém ostrůvku v Novém rybníce na jihovýchodě ve vesnici. Tvrz se do dnešních dob nedochovala. Rod vladyků, který na tvrzi sídlil měl ve znaku hlavu psa, věžníka. Tento znak je možno spatřit v milevském kostele svatého Jiljí. Nalézá se na štítové zdi mezi střechou kostela a presbytářem. František z Vepic, který zde byl opatem 1383–1404, je i na místním hřbitově pohřbený. Jeho hrob byl zdevastovaný za husitských válek. Výraznou měrou se zasloužil o přestavbu kostela do současné podoby. Rod vladyků z Vepic měl tvrz v držení do konce 15. století. V roce 1498 připadl tento majetek Jindřichovi z Březí. V 16. století přešla ves do majetku Kovářova a dále roku 1592 byla v majetku Jiřího ze Švamberka a byla připojena k orlickému panství.[2]
Místo, kde stávala vodní tvrz se nalézalo v místě současného rybníka Nový. V roce 1900 se zde při čištění rybníka nalezlo množství opracovaných dubových trámů. Dále byly nalezeny železné sekery, střepiny, bodce, šípy. Tyto nálezy jsou v Praze v Národním muzeu.[2]
Památky
- Neorománská kaple ve vsi byla postavena roku 1901 a téhož roku byla vysvěcena.[2] Byla postavena z finanční sbírky mezi místními obyvateli a za přispění obce.[3] V devadesátých letech byla opravena. Kaple je zasvěcená Panně Marii Lurdské.[4] Její soška se do kaple dává při významných příležitostech.[5]Jiný zdroj uvádí, že kaple na návsi nese jméno sv. Kříže a pochází z počátku 20. století.[6]
- Kříž před návesní kaplí je kamenný. Nese dataci 1857. Je zdobený motivem kalicha, srdíčkem a v koncích ramen jsou rozčtvrcená kolečka.[5]
- Na konci vesnice u komunikace směrem na Kovářov se vlevo nachází litinový kříž.[7]
- Další litinový Mošanských kříž se nachází u silnice do Vladyčína. Byl sem přenesený ze hřbitova.[8]
- Kříž za vesnicí u komunikace směrem na Vladyčín se nachází mezi lipami na křižovatce do březských samot.[9]
- Benešův kříž se nachází na soukromém pozemku, byl sem přesunutý od již zrušené cesty.[10]
- Dolistův kříž se nachází u komunikace z vesnice směrem do Hrazan vlevo. Je kamenný. Na svém pozemku si jej roku 1898 nechal postavit místní občan Josef Dolista. Datace je na spodním podstavci kříže znatelná. V tomto roce byl i vysvěcený.
- Kříž na Marjánčině vrchu je u dnes již zrušené cesty do Hrazan nad rybníkem Díl.[11]
Zajímavost
V okolí vesnice se nalézá modrá dekorativní žula.[12]
Galerie
-
Rybník Díl
-
Nový rybník s ostrovem
-
Zaplavená technika v lomu
-
Návesní kaple
-
Dolistův kříž
Reference
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 191.
- ↑ a b c d e KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie.. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 143.
- ↑ ŠIMEČKOVÁ, Pavla. Od kapličky ke křížku. Průvodce po posvátných místech na Kovářovsku.. 1. vyd. Praha: Plot, 2009. ISBN 978-80-86523-94-1. S. 205. [dále jen Šimečková].
- ↑ HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku.. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska., 2011. S. 108.
- ↑ a b Šimečková, str. 206.
- ↑ http://www.farnost2k.cz/obsah/vepice
- ↑ Šimečková, str. 208.
- ↑ Šimečková, str. 209.
- ↑ Šimečková, str. 210.
- ↑ Šimečková, str. 207.
- ↑ Šimečková, str.212.
- ↑ Šimečková, str. 204.
Externí odkazy
- Galerie Vepice na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vepice
Obec Kovářov | |
---|---|
Kovářov • k. ú. Vesec (Vesec • Kotýřina) • k. ú. Žebrákov u Zahořan (Žebrákov – část) • Chrást včetně osady Radava • Radvánov včetně osady Zlučín • k. ú. Březí u Kovářova (Březí • Hostín • Záluží) • k. ú. Zahořany (Zahořany včetně ZSJ Pelechy I; ZSJ Pelechy II patří k části Žebrákov • Lašovice • Onen Svět) • Předbořice • k. ú. Vladyčín (Vladyčín • Řenkov) • Dobrá Voda • Vepice |