Markéta Sambiria: Porovnání verzí

[[Soubor:Tomb.of.Margarete.von.Dänemark.jpg|thumb|upright|Náhrobek Markéty Sambiria v klášterním kostele v [[klášter Doberan|Doberanu]]. Náhrobek pocházípocházející<br />z 13. století.]]

'''Markéta Sambiria''', přídomek ''Sprænghest'' ([[dánština{{Vjazyce|dánsky]] -da}} ''co kůň vyskočí''), ([[1230]]-–[[1234]] -– po [[4. leden|4. &nbsp;lednu]] [[1282]], [[Rostock]]) byla jako manželka [[Seznam dánských králů|dánského krále]] [[Kryštof I. Dánský|Kryštofa &nbsp;I.]] [[Seznam dánských královen|dánská královna]] v &nbsp;letech [[1252]] - –[[1282]].

Narodila se jako jedna z &nbsp;pěti dcer (jediný její bratr zemřel jako dítě) [[Pomořansko|pomořanského vévody]] [[Sambor II.|Sambora &nbsp;II.]] a jeho manželky Matyldy, dcery [[Meklenbursko|meklenburského vévody]] ''Bořivoje &nbsp;II.''

V době jejího mládí došlo k &nbsp;ozbrojeným střetům mezi jejím otcem a jeho bratrem ''Svantopolkem &nbsp;II.'', a proto se dostalo Markétě vychování jinak vyhrazeného pro chlapce, k &nbsp;němuž náležela především jízda na koni a zacházení se zbraněmi. V &nbsp;holštýnských a pomořských pověstech je známá jako ''"Černá„Černá Greta"Greta“.

V roce [[1248]] se provdala za dánského prince Kryštofa, který se v &nbsp;roce [[1252]] stal jako Kryštof &nbsp;I. dánským králem. [[Korunovace]] manželského páru se uskutečnila [[25. prosinec|25. &nbsp;prosince]] téhož roku v &nbsp;[[katedrála v Lundu|katedrále]] v &nbsp;[[Lund]]u. O &nbsp;několik let později byla na ni spolu s &nbsp;manželem uvalena [[klatba]] [[arcibiskup]]a, neboť král byl v &nbsp;konfliktu s &nbsp;[[církev|církví]].

některé prameny však zmiňují ještě další tři -– Nielse, Valdemara a Ingeborg.

Když po Kryštofově smrti ([[29. květen|29. &nbsp;května]] roku [[1259]]) na trůn nastoupil jejich neplnoletý syn [[Erik V. Dánský|Erik Klipping]], Markéta jeho jménem fakticky vládla. Jedním z &nbsp;jejích počinů během této doby byl ozbrojený útok na jižní [[Jutsko]]; v &nbsp;roce [[1261]] byla i se synem zajata, s &nbsp;pomocí vévody ''Albrechta Brunšvického'' však byli osvobozeni (je možné, že Markéta plánovala uzavřít s &nbsp;ním manželství).

Královna samostatně panovala v &nbsp;[[Estonsko|Estonsku]], které dostala doživotně; od roku [[1266]] se titulovala ''paní Estonska''.

Protože pozice Erika jako krále byla neustále ohrožena, kolem roku [[1262]] Markéta dosáhla svolení [[seznam papežů|papeže]] k &nbsp;dědění trůnu v &nbsp;ženské linii. V &nbsp;případě Erikova skonu to mělo umožnit převzetí vlády jednou z &nbsp;jeho sester. V &nbsp;roce [[1282]] byla přinucena opustit Dánsko. Usadila se v &nbsp;[[Rostock]]u, kde v &nbsp;tamním [[klášter|klášteře]] Svsv. Kříže strávila poslední léta svého života. Podle legendy o &nbsp;založení tohoto kláštera přinesla ze své [[pouť|pouti]] do [[Řím]]a kousek dřeva sv. kříže&nbsp;Kříže a věnovala tuto [[relikvie|relikvii]] klášteru. Zemřela zde někdy po 4. &nbsp;lednu roku 1282. Pohřbena byla v &nbsp;kostele [[Cisterciácký řád|cisterciáckého]] [[klášter Doberan|kláštera]] v &nbsp;[[Bad Doberan]]u, kde se na náhrobní desce dochovala kopie její dřevěné sochy ze [[17. století|17.&nbsp;století]], jež sem byla přenesena z &nbsp;rostockého kláštera.

{{Posloupnost | co = [[Seznam dánských královen|Dánská královna]] | kdy = [[1252]] - –[[1282]] | předchůdce = [[Mechtylda Holštýnská]] | nástupce = [[Anežka Braniborská]]}}