Neznělá palatovelární frikativa: Porovnání verzí

Číslo IPA	175
Znak IPA	ɧ
Znak SAMPA	x\
	Zvuková ukázka

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 15. 6. 2016, 23:54

Neznělá palatovelární frikativa je souhláska, která je popsána pouze ve švédštině. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem ɧ, číselné označení IPA je 175, ekvivalentním symbolem v SAMPA je x\. Popisuje se jako současně vyslovené ʃ a x. Ve švédštině se nazývá „sje-ljud“.

Charakteristika

Způsob artikulace: třená souhláska (frikativa). Vytváří se pomocí úžiny (konstrikce), která se staví do proudu vzduchu, čímž vzniká šum – od toho též označení úžinová souhláska (konstriktiva).
Místo artikulace: zadopatrová (velára) a zároveň středopatrová (palatála) souhláska. Úžina se vytváří mezi hřbetem jazyka a měkkým i tvrdým patrem. Místo artikulace se však v jednotlivých oblastech Švédska liší. Často se též vyslovuje s labializací [ɧʷ].
Znělost: neznělá souhláska – při artikulaci jsou hlasivky v klidu.
Ústní souhláska – vzduch prochází při artikulaci ústní dutinou.
Středová souhláska – vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky.
Pulmonická egresivní hláska – vzduch je při artikulaci vytlačován z plic.

V češtině

V češtině se tato hláska nevyskytuje.

Ve švédštině

Tuto hlásku není možné jednoznačně popsat.^[zdroj?] Tzv. „sje-ljud“ se v jednotlivých švédských nářečích svojí výslovností liší. Zatímco na jihu Švédska zní spíše jako [x], na severu se vyslovuje spíše jako [ʃ], či spíše retroflexní [ʂ]. Ve středošvédských nářečích v počátečním postavení lze slyšet spíše [x], v koncovém postavení spíše [ʃ], např. själv (sám) se blíží výslovností [xʷɛl:v], kanske (snad) zní spíše jako [kʰan:ʃə].

Ve finské švédštině se vyslovuje jako [ʃ] nebo [ɕ].

Většina učebnic a slovníků pro zjednodušení uvádí výslovost [š/ʃ]. Tento přepis sice nevystihuje přesně skutečnou výslovnost, nicméně pokud cizinec vyslovuje š, není to chyba.^[zdroj?]

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 == Charakteristika ==
-* '''Způsob [[artikulace (lingvistika)|artikulace]]:''' třená souhláska ([[frikativní souhláska|frikativa]]). Vytváří se pomocí úžiny (konstrikce), která se staví do proudu vzduchu, čímž vzniká šum - od toho též označení úžinová souhláska ([[konstriktiva]]).
+* '''Způsob [[artikulace (lingvistika)|artikulace]]:''' třená souhláska ([[frikativní souhláska|frikativa]]). Vytváří se pomocí úžiny (konstrikce), která se staví do proudu vzduchu, čímž vzniká šum – od toho též označení úžinová souhláska ([[konstriktiva]]).
 * '''Místo artikulace:''' zadopatrová ([[velární souhláska|velára]]) a zároveň středopatrová ([[palatální souhláska|palatála]]) souhláska. Úžina se vytváří mezi hřbetem [[jazyk (orgán)|jazyka]] a [[měkké patro|měkkým]] i [[tvrdé patro|tvrdým]] patrem. Místo artikulace se však v jednotlivých oblastech [[Švédsko|Švédska]] liší. Často se též vyslovuje s [[labializace|labializací]] {{IPA|[ɧʷ]}}.
-* '''[[Znělost]]:''' neznělá souhláska - při artikulaci jsou [[hlasivky]] v klidu.
+* '''[[Znělost]]:''' neznělá souhláska – při artikulaci jsou [[hlasivky]] v klidu.
-* Ústní souhláska - vzduch prochází při artikulaci [[Ústa a ústní dutina|ústní dutinou]].
+* Ústní souhláska – vzduch prochází při artikulaci [[Ústa a ústní dutina|ústní dutinou]].
-* Středová souhláska - vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky.
+* Středová souhláska – vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše než přes jeho boky.
-* [[Pulmonická hláska|Pulmonická]] [[egresivní hláska|egresivní]] hláska - vzduch je při artikulaci vytlačován z [[plíce|plic]].
+* [[Pulmonická hláska|Pulmonická]] [[egresivní hláska|egresivní]] hláska – vzduch je při artikulaci vytlačován z [[plíce|plic]].
 == V češtině ==
@@ Řádek 17: / Řádek 17: @@
 == Ve švédštině ==
 {{Viz též|Fonologie švédštiny}}
-Tuto hlásku není možné jednoznačně popsat. Tzv. „sje-ljud“ se v jednotlivých švédských [[nářečí]]ch svojí výslovností liší. Zatímco na jihu Švédska zní spíše jako [[Neznělá velární frikativa|{{IPA|[x]}}]], na severu se vyslovuje spíše jako [[Neznělá postalveolární frikativa|{{IPA|[ʃ]}}]], či spíše retroflexní [[Neznělá retroflexní frikativa|{{IPA|[ʂ]}}]]. Ve středošvédských nářečích v počátečním postavení slyšíme spíše [x], v koncovém postavení spíše {{IPA|[ʃ]}}, např. '''''sj'''älv'' (sám) se blíží výslovností {{IPA|[xʷɛl:v]}}, ''kan'''sk'''e'' (snad) zní spíše jako {{IPA|[kʰan:ʃə]}}.
+Tuto hlásku není možné jednoznačně popsat.{{Zdroj?}} Tzv. „sje-ljud“ se v jednotlivých švédských [[nářečí]]ch svojí výslovností liší. Zatímco na jihu Švédska zní spíše jako [[Neznělá velární frikativa|{{IPA|[x]}}]], na severu se vyslovuje spíše jako [[Neznělá postalveolární frikativa|{{IPA|[ʃ]}}]], či spíše retroflexní [[Neznělá retroflexní frikativa|{{IPA|[ʂ]}}]]. Ve středošvédských nářečích v počátečním postavení lze slyšet spíše [x], v koncovém postavení spíše {{IPA|[ʃ]}}, např. '''''sj'''älv'' (sám) se blíží výslovností {{IPA|[xʷɛl:v]}}, ''kan'''sk'''e'' (snad) zní spíše jako {{IPA|[kʰan:ʃə]}}.
 Ve [[Finsko|finské]] švédštině se vyslovuje jako [[Neznělá postalveolární frikativa|{{IPA|[ʃ]}}]] nebo [[Neznělá alveolopalatální frikativa|{{IPA|[ɕ]}}]].
-Většina učebnic a slovníků pro zjednodušení uvádí výslovost {{IPA|[š/ʃ]}}. Tento přepis sice nevystihuje přesně skutečnou výslovnost, nicméně pokud cizinec vyslovuje š, není to chyba.
+Většina učebnic a slovníků pro zjednodušení uvádí výslovost {{IPA|[š/ʃ]}}. Tento přepis sice nevystihuje přesně skutečnou výslovnost, nicméně pokud cizinec vyslovuje š, není to chyba.{{Zdroj?}}
 {{Souhlásky}}