Dva tisíce slov: Porovnání verzí

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

V textu

Verze z 12. 5. 2016, 13:20

Dva tisíce slov (úplný název Dva tisíce slov, které patří dělníkům, zemědělcům, úředníkům, umělcům a všem) byl jeden ze dvou nejvýznamnějších dokumentů pražského jara. Zatímco Akční program KSČ byl výzvou k reformě komunistické strany, Dva tisíce slov obsahovalo podněty, které šly za rámec Akčního programu. Vedení KSČ je odmítlo a později, v době tzv. politické normalizace, dokument Dva tisíce slov označilo za kontrarevoluční.

Dokument vznikl na podnět pracovníků Československé akademie věd – Otty Wichterla, Jana Broda, Otakara Poupy a Miroslava Holuba. Šlo o aktivizaci československé veřejnosti proti stále zjevnému tlaku sovětského vedení proti reformním změnám v zemi. Jako manifest jej sepsal spisovatel Ludvík Vaculík. Text vyšel 27. června 1968 v Literárních listech a celostátních denících Práce, Mladá fronta a Zemědělské noviny, tedy den poté, kdy byla 26. června 1968 zákonem č. 84/1968 Sb. dočasně zrušena cenzura („Cenzura je nepřípustná“).^[1] Manifest podepsaly stovky osobností veřejného života a více než sto tisíc občanů.

Krátce po zveřejnění dokumentu jej při parlamentní interpelaci označil poslanec a důstojník Československé lidové armády Samuel Kodaj za kontrarevoluční akci. Čelil pak rozsáhlé kritice od reformně naladěné veřejnosti. Na tajné schůzi komunistických poslanců měl Kodaj rovněž ještě před Srpnem 1968 prosazovat vyhlášení stanného práva a represe proti nejradikálnějším reformistům.^[2]

V 70. letech, v době tzv. normalizace, byli mnozí lidé za projev souhlasu s tímto manifestem perzekvováni.

Odkazy

Reference

↑ Zákon č. 84/1968 Sb., kterým se mění zákon č. 81/1966 Sb. o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích. Dostupné online.
↑ Ripellino, Angelo Maria: Praha, 21. července 1968 [online]. www.listy.cz [cit. 2012-01-26]. Dostupné online.

Externí odkazy

Dílo Dva tisíce slov ve Wikizdrojích
Úplný text dokumentu na Portálu Svědomí
Český rozhlas: Když se řekne 2000 slov

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Zákon č. 84/1968 Sb., kterým se mění zákon č. 81/1966 Sb. o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích. Dostupné online.

[2] Ripellino, Angelo Maria: Praha, 21. července 1968 [online]. www.listy.cz [cit. 2012-01-26]. Dostupné online.

[1]

[2]

Verze z 22. 8. 2015, 16:16 editovat 90.178.186.104 (diskuse) přidán externí odkaz značka: možný spam ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 12. 5. 2016, 13:20 editovat zrušit editaci 212.24.139.147 (diskuse) pražské jaro (1968) se píše s malým "p" značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Dva tisíce slov''' (úplný název '''Dva tisíce slov, které patří dělníkům, zemědělcům, úředníkům, umělcům a všem''') byl jeden ze dvou nejvýznamnějších dokumentů [[Pražské jaro 1968\|~~Pražského~~ jara]]. Zatímco ''[[Akční program KSČ]]'' byl výzvou k reformě komunistické strany, ''Dva tisíce slov'' obsahovalo podněty, které šly za rámec Akčního programu. Vedení [[Komunistická strana Československa\|KSČ]] je odmítlo a později, v době tzv. [[normalizace\|politické normalizace]], dokument ''Dva tisíce slov'' označilo za [[kontrarevoluce\|kontrarevoluční]].		'''Dva tisíce slov''' (úplný název '''Dva tisíce slov, které patří dělníkům, zemědělcům, úředníkům, umělcům a všem''') byl jeden ze dvou nejvýznamnějších dokumentů [[Pražské jaro 1968\|pražského jara]]. Zatímco ''[[Akční program KSČ]]'' byl výzvou k reformě komunistické strany, ''Dva tisíce slov'' obsahovalo podněty, které šly za rámec Akčního programu. Vedení [[Komunistická strana Československa\|KSČ]] je odmítlo a později, v době tzv. [[normalizace\|politické normalizace]], dokument ''Dva tisíce slov'' označilo za [[kontrarevoluce\|kontrarevoluční]].

	Dokument vznikl na podnět pracovníků [[Československá akademie věd\|Československé akademie věd]] – [[Otto Wichterle\|Otty Wichterla]], [[Jan Brod\|Jana Broda]], [[Otakar Poupa\|Otakara Poupy]] a [[Miroslav Holub\|Miroslava Holuba]]. Šlo o aktivizaci československé veřejnosti proti stále zjevnému tlaku sovětského vedení proti reformním změnám v zemi. Jako [[manifest]] jej sepsal spisovatel [[Ludvík Vaculík]]. Text vyšel [[27. červen\|27. června]] [[1968]] v ''[[Literární listy\|Literárních listech]]'' a celostátních denících ''[[Práce (noviny)\|Práce]]'', ''[[Mladá fronta]]'' a ''[[Zemědělské noviny]]'', tedy den poté, kdy byla 26. června 1968 zákonem č. 84/1968 Sb. dočasně zrušena [[cenzura]] („Cenzura je nepřípustná“).<ref>Zákon č. 84/1968 Sb., kterým se mění zákon č. 81/1966 Sb. o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=1513 Dostupné online.]</ref> Manifest podepsaly stovky osobností veřejného života a více než sto tisíc občanů.		Dokument vznikl na podnět pracovníků [[Československá akademie věd\|Československé akademie věd]] – [[Otto Wichterle\|Otty Wichterla]], [[Jan Brod\|Jana Broda]], [[Otakar Poupa\|Otakara Poupy]] a [[Miroslav Holub\|Miroslava Holuba]]. Šlo o aktivizaci československé veřejnosti proti stále zjevnému tlaku sovětského vedení proti reformním změnám v zemi. Jako [[manifest]] jej sepsal spisovatel [[Ludvík Vaculík]]. Text vyšel [[27. červen\|27. června]] [[1968]] v ''[[Literární listy\|Literárních listech]]'' a celostátních denících ''[[Práce (noviny)\|Práce]]'', ''[[Mladá fronta]]'' a ''[[Zemědělské noviny]]'', tedy den poté, kdy byla 26. června 1968 zákonem č. 84/1968 Sb. dočasně zrušena [[cenzura]] („Cenzura je nepřípustná“).<ref>Zákon č. 84/1968 Sb., kterým se mění zákon č. 81/1966 Sb. o periodickém tisku a o ostatních hromadných informačních prostředcích. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=1513 Dostupné online.]</ref> Manifest podepsaly stovky osobností veřejného života a více než sto tisíc občanů.