Josef Kühschelm: Porovnání verzí
Verze 11697397 uživatele 81.200.55.82 (diskuse) zrušena bezdůvodné odstranění země v úvodu |
m Sjednocení dat; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox Politik |
{{Infobox Politik |
||
| jméno= Josef Kühschelm |
| jméno = Josef Kühschelm |
||
| obrázek=Josef Kühschelm.jpg |
| obrázek = Josef Kühschelm.jpg |
||
| úřad = poslanec [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]] |
| úřad = poslanec [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]] |
||
| od = [[1901]] |
| od = [[1901]] |
||
| do = [[1908]] |
| do = [[1908]] |
||
| úřad2 = poslanec [[Dolnorakouský zemský sněm|Dolnorakouského zem. sněmu]] |
| úřad2 = poslanec [[Dolnorakouský zemský sněm|Dolnorakouského zem. sněmu]] |
||
| od2 = [[1901]] |
| od2 = [[1901]] |
||
| do2 = [[1908]] |
| do2 = [[1908]] |
||
| |
| datum narození = [[27. červenec|27. července]] [[1855]] |
||
| |
| místo narození = [[Ulrichskirchen-Schleinbach|Ulrichskirchen]]<br />{{Vlajka a název|Rakouské císařství}} |
||
| |
| datum úmrtí = [[11. leden|11. ledna]] [[1908]] |
||
| |
| místo úmrtí = [[Guntersdorf]]<br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}} |
||
| strana = [[Křesťansko-sociální strana (Rakousko)|Křesťansko-soc. str.]] |
| strana = [[Křesťansko-sociální strana (Rakousko)|Křesťansko-soc. str.]] |
||
| manžel/ka = |
| manžel/ka = |
||
| děti = |
| děti = |
||
| alma_mater = [[Vídeňská univerzita]] |
| alma_mater = [[Vídeňská univerzita]] |
||
| podpis = |
| podpis = |
||
}} |
}} |
||
'''Josef Kühschelm''', též ''Joseph Kühschelm'' ([[27. červenec|27. července]] [[1855]] [[Ulrichskirchen-Schleinbach|Ulrichskirchen]], [[Dolní Rakousy]] – [[11. leden|11. ledna]] [[1908]], [[Guntersdorf]]) byl [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherský]] politik, [[římskokatolická církev|římskokatolický]] [[duchovní]], [[poslanec]] [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]] a [[Dolnorakouský zemský sněm|Dolnorakouského zemského sněmu]]. |
'''Josef Kühschelm''', též ''Joseph Kühschelm'' ([[27. červenec|27. července]] [[1855]] [[Ulrichskirchen-Schleinbach|Ulrichskirchen]], [[Dolní Rakousy]] – [[11. leden|11. ledna]] [[1908]], [[Guntersdorf]]) byl [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherský]] politik, [[římskokatolická církev|římskokatolický]] [[duchovní]], [[poslanec]] [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]] a [[Dolnorakouský zemský sněm|Dolnorakouského zemského sněmu]]. |
||
Řádek 41: | Řádek 41: | ||
| url = http://www.ulrichskirchen-schleinbach.gv.at/gemeindeamt/download/219544713_1.doc |
| url = http://www.ulrichskirchen-schleinbach.gv.at/gemeindeamt/download/219544713_1.doc |
||
| jazyk = německy |
| jazyk = německy |
||
| datum přístupu = 2013-05-16}}</ref> |
| datum přístupu = 2013-05-16}}</ref> |
||
=== Církevní dráha === |
=== Církevní dráha === |
||
Dne [[25. červenec|25. července]] [[1878]] ho kardinál [[Johann Baptist Rudolf Kutschker]] vysvětil na [[kněz]]e. Nejprve působil v období let 1878–1881 jako [[kaplan]] ve farnosti [[Hausleiten]] poblíž [[Stockerau]]. Roku [[1881]] nastoupil jako studijní [[prefekt]] do nově založeného chlapeckého semináře v [[Hollabrunn]]u. Od 13. května [[1886]] byl farářem v Guntersdorfu, kde pak žil až do své smrti. Roku [[1900]] se stal prozatímním [[děkan]]em v [[Sitzendorf an der Schmida]] a zodpovídal za 28 farností.<ref name="Biographien"/><ref name="Kühschelm"/> |
Dne [[25. červenec|25. července]] [[1878]] ho kardinál [[Johann Baptist Rudolf Kutschker]] vysvětil na [[kněz]]e. Nejprve působil v období let 1878–1881 jako [[kaplan]] ve farnosti [[Hausleiten]] poblíž [[Stockerau]]. Roku [[1881]] nastoupil jako studijní [[prefekt]] do nově založeného chlapeckého semináře v [[Hollabrunn]]u. Od 13. května [[1886]] byl farářem v Guntersdorfu, kde pak žil až do své smrti. Roku [[1900]] se stal prozatímním [[děkan]]em v [[Sitzendorf an der Schmida]] a zodpovídal za 28 farností.<ref name="Biographien"/><ref name="Kühschelm"/> |
||
=== Veřejná a politická činnost === |
=== Veřejná a politická činnost === |
||
Byl aktivní i v katolickém spolkovém životě. Nejprve přikročil k opravě kostela a roku 1893 zřídil místní katolický spolek ''Herz-Jesu-Bruderschaft''. Zakládal katolická čtenářská sdružení. Vzdělával rolnické obyvatele v jejich znalostech v zahradnictví a chovu včel, v čemž využil své znalosti coby dítěte ze zemědělské rodiny. Roku 1894 založil štěpařskou školku. Doporučoval v obci budovat kanalizací a provést regulaci potoka. Propagoval sdružování dolnorakouských rolníků, zakládal spořitelny v [[Rakousko|Rakousku]] a podporoval výstavbu hospodářských skladů a založení zimní hospodářské školy v Hollabrunnu.<ref name="Biographien"/><ref name="Kühschelm"/> |
Byl aktivní i v katolickém spolkovém životě. Nejprve přikročil k opravě kostela a roku 1893 zřídil místní katolický spolek ''Herz-Jesu-Bruderschaft''. Zakládal katolická čtenářská sdružení. Vzdělával rolnické obyvatele v jejich znalostech v zahradnictví a chovu včel, v čemž využil své znalosti coby dítěte ze zemědělské rodiny. Roku 1894 založil štěpařskou školku. Doporučoval v obci budovat kanalizací a provést regulaci potoka. Propagoval sdružování dolnorakouských rolníků, zakládal spořitelny v [[Rakousko|Rakousku]] a podporoval výstavbu hospodářských skladů a založení zimní hospodářské školy v Hollabrunnu.<ref name="Biographien"/><ref name="Kühschelm"/> |
||
V souladu s dobovou tendencí katolického kléru byl aktivní i v politice. Ve [[Volby do Říšské rady 1901|volbách roku 1901]] byl za [[Křesťansko-sociální strana (Rakousko)|Křesťansko-sociální stranu]] zvolen poslancem [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]] (celostátní parlament) za [[Kurie (volby)|kurii]] venkovských obcí, obvod [[Korneuburg]], [[Floridsdorf]], [[Stockerau]] atd. (podle jiného zdroje byl volební okrsek popisován jako Korneuburg-Oberhollabrunn). V Říšské radě setrval do konce jejího funkčního období, tedy do roku 1907.<ref name="alex.onb.ac.at">Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.</ref> |
V souladu s dobovou tendencí katolického kléru byl aktivní i v politice. Ve [[Volby do Říšské rady 1901|volbách roku 1901]] byl za [[Křesťansko-sociální strana (Rakousko)|Křesťansko-sociální stranu]] zvolen poslancem [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]] (celostátní parlament) za [[Kurie (volby)|kurii]] venkovských obcí, obvod [[Korneuburg]], [[Floridsdorf]], [[Stockerau]] atd. (podle jiného zdroje byl volební okrsek popisován jako Korneuburg-Oberhollabrunn). V Říšské radě setrval do konce jejího funkčního období, tedy do roku 1907.<ref name="alex.onb.ac.at">Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.</ref> |
||
28. září [[1902]] byl zvolen též poslancem [[Dolnorakouský zemský sněm|Dolnorakouského zemského sněmu]] za okrsek Haugsdorf-Oberhollabrunn.<ref name="Biographien"/><ref name="Kühschelm"/> |
28. září [[1902]] byl zvolen též poslancem [[Dolnorakouský zemský sněm|Dolnorakouského zemského sněmu]] za okrsek Haugsdorf-Oberhollabrunn.<ref name="Biographien"/><ref name="Kühschelm"/> |
||
Řádek 55: | Řádek 55: | ||
Těžká volební kampaň před [[Volby do Říšské rady 1907|volbami do Říšské rady roku 1907]] ho připravila o síly. Byl opětovně zvolen do Říšské rady (zvolen za volební okrsek Dolní Rakousy 57<ref>http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0018&page=251&size=45, Jmenný rejstřík poslanců Říšské rady 1907-1911</ref>) i zemského sněmu, ale v té době již byl vážně nemocen. Zemřel v lednu 1908. Pohřebního obřadu se zúčastnily desítky kněží.<ref name="Kühschelm"/> |
Těžká volební kampaň před [[Volby do Říšské rady 1907|volbami do Říšské rady roku 1907]] ho připravila o síly. Byl opětovně zvolen do Říšské rady (zvolen za volební okrsek Dolní Rakousy 57<ref>http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0018&page=251&size=45, Jmenný rejstřík poslanců Říšské rady 1907-1911</ref>) i zemského sněmu, ale v té době již byl vážně nemocen. Zemřel v lednu 1908. Pohřebního obřadu se zúčastnily desítky kněží.<ref name="Kühschelm"/> |
||
Stal se [[čestné občanství|čestným občanem]] 52 obcí a od roku 1904 byl držitelem [[Řád Františka Josefa|Řádu Františka Josefa]].<ref name="Biographien"/><ref name="Kühschelm"/> |
Stal se [[čestné občanství|čestným občanem]] 52 obcí a od roku 1904 byl držitelem [[Řád Františka Josefa|Řádu Františka Josefa]].<ref name="Biographien"/><ref name="Kühschelm"/> |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
Řádek 64: | Řádek 64: | ||
* [[Hans Hermann Groër|Hans Groër]]: ''Hundert Jahre Knabenseminar der Erzdiözese Wien''. Hollabrunn 1956 |
* [[Hans Hermann Groër|Hans Groër]]: ''Hundert Jahre Knabenseminar der Erzdiözese Wien''. Hollabrunn 1956 |
||
* [[Franz Loidl]]: ''Geschichte des Erzbistums Wien''. Herold, Wien-München 1983, S. 289-290 |
* [[Franz Loidl]]: ''Geschichte des Erzbistums Wien''. Herold, Wien-München 1983, S. 289-290 |
||
* Christine Mann, Erwin Mann: ''Die große Geschichte des Kleinen Seminars der Erzdiözese Wien''. Wiener Domverlag, Wien 2006, ISBN 3-85351-194-5 |
* Christine Mann, Erwin Mann: ''Die große Geschichte des Kleinen Seminars der Erzdiözese Wien''. Wiener Domverlag, Wien 2006, ISBN 3-85351-194-5 |
||
Verze z 10. 5. 2016, 11:00
Šablona:Infobox Politik Josef Kühschelm, též Joseph Kühschelm (27. července 1855 Ulrichskirchen, Dolní Rakousy – 11. ledna 1908, Guntersdorf) byl rakousko-uherský politik, římskokatolický duchovní, poslanec Říšské rady a Dolnorakouského zemského sněmu.
Životopis
Mládí
Pocházel z chudé selské rodiny. Otec Ferdinand Kühschelm byl zde uváděn jako malodomkář. Josef Kühschelm v roce 1868 vstoupil do chlapeckého semináře v Hollabrunnu a roku 1874 maturoval s vyznamenáním na piaristickém gymnáziu ve Vídni a teologii na Vídeňské univerzitě.[1][2]
Církevní dráha
Dne 25. července 1878 ho kardinál Johann Baptist Rudolf Kutschker vysvětil na kněze. Nejprve působil v období let 1878–1881 jako kaplan ve farnosti Hausleiten poblíž Stockerau. Roku 1881 nastoupil jako studijní prefekt do nově založeného chlapeckého semináře v Hollabrunnu. Od 13. května 1886 byl farářem v Guntersdorfu, kde pak žil až do své smrti. Roku 1900 se stal prozatímním děkanem v Sitzendorf an der Schmida a zodpovídal za 28 farností.[1][2]
Veřejná a politická činnost
Byl aktivní i v katolickém spolkovém životě. Nejprve přikročil k opravě kostela a roku 1893 zřídil místní katolický spolek Herz-Jesu-Bruderschaft. Zakládal katolická čtenářská sdružení. Vzdělával rolnické obyvatele v jejich znalostech v zahradnictví a chovu včel, v čemž využil své znalosti coby dítěte ze zemědělské rodiny. Roku 1894 založil štěpařskou školku. Doporučoval v obci budovat kanalizací a provést regulaci potoka. Propagoval sdružování dolnorakouských rolníků, zakládal spořitelny v Rakousku a podporoval výstavbu hospodářských skladů a založení zimní hospodářské školy v Hollabrunnu.[1][2]
V souladu s dobovou tendencí katolického kléru byl aktivní i v politice. Ve volbách roku 1901 byl za Křesťansko-sociální stranu zvolen poslancem Říšské rady (celostátní parlament) za kurii venkovských obcí, obvod Korneuburg, Floridsdorf, Stockerau atd. (podle jiného zdroje byl volební okrsek popisován jako Korneuburg-Oberhollabrunn). V Říšské radě setrval do konce jejího funkčního období, tedy do roku 1907.[3]
28. září 1902 byl zvolen též poslancem Dolnorakouského zemského sněmu za okrsek Haugsdorf-Oberhollabrunn.[1][2]
Těžká volební kampaň před volbami do Říšské rady roku 1907 ho připravila o síly. Byl opětovně zvolen do Říšské rady (zvolen za volební okrsek Dolní Rakousy 57[4]) i zemského sněmu, ale v té době již byl vážně nemocen. Zemřel v lednu 1908. Pohřebního obřadu se zúčastnily desítky kněží.[2]
Stal se čestným občanem 52 obcí a od roku 1904 byl držitelem Řádu Františka Josefa.[1][2]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 4. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Kühschelm, Josef (1855-1908), Seelsorger und Politiker, s. 325. (německy)
- ↑ a b c d e f MMag.DDr.Leonhard Kühschelm, Bakk.phil.: Josef Kühschelm (1855 – 1908): Zur Wiederkehr des 100. Todestages [online]. www.ulrichskirchen-schleinbach.gv.at [cit. 2013-05-16]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0018&page=251&size=45, Jmenný rejstřík poslanců Říšské rady 1907-1911
Literatura
- Hans Groër: Hundert Jahre Knabenseminar der Erzdiözese Wien. Hollabrunn 1956
- Franz Loidl: Geschichte des Erzbistums Wien. Herold, Wien-München 1983, S. 289-290
- Christine Mann, Erwin Mann: Die große Geschichte des Kleinen Seminars der Erzdiözese Wien. Wiener Domverlag, Wien 2006, ISBN 3-85351-194-5