Labuť: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Odstranění parametru barva z taxoboxu dle ŽOPP z 21.11.2015, konsensus na změně dostupný na Diskuse_k_šabloně:Taxobox#Odstranit_parametr_barva; kosmetické úpravy
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m přebírání Commons z Wikidat
Řádek 69: Řádek 69:
* {{Commonscat|Cygnus}}
* {{Commonscat|Cygnus}}
* {{Wikicitáty|téma=Labuť}}
* {{Wikicitáty|téma=Labuť}}
* {{Commons|Cygnus}}
* {{Commons}}
* {{Wikislovník|heslo=labuť}}
* {{Wikislovník|heslo=labuť}}
* {{Wikidruhy|taxon=Cygnus}}
* {{Wikidruhy|taxon=Cygnus}}

Verze z 22. 4. 2016, 11:55

Další významy jsou uvedeny na stránce Labuť (rozcestník).
Jak číst taxoboxLabuť
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádvrubozobí (Anseriformes)
Čeleďkachnovití (Anatidae)
Podčeleďhusy (Anserinae)
Rodlabuť (Cygnus)
Bechstein, 1803
Druhy
Synonyma
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Labuť (Cygnus) je rod velkých vodních ptáků, blízce příbuzných s husami. Druhy severní polokoule mají peří čistě bílé, na jižní polokouli žijí labutě mající také černé peří. Australská labuť černá je skoro úplně černá, bílé zůstávají jen letky, jihoamerická labuť černokrká má černý krk. Labuť koskoroba, také jihoamerický druh, je sice bílá, ale primární letky jsou také černé. Žijí v jezerech a rybnících a v jejich okolí.

Při letu byly labutě pozorovány (nad Severním Irskem) ve výšce kolem 8 800 metrů. Výškový rekord mezi ptáky drží sup (11,3 km).[1]

Nohy jsou černošedé, výjimku tvoří dvě již zmíněné jihoamerické labutě, jejichž nohy jsou růžové. Zobák je červeno-černý nebo žluto-černý. Nohy jsou také samozřejmě přizpůsobeny pohybu ve vodě. Přizpůsobení nohy je takové, že mezi 2.–4. prstem je plovací blána. Postupem času se nohy vodních ptáků měnily např. tak, že se těžiště posunulo do středu hrudi. Díky tomu mají mnohem lepší stabilitu.

Česku žijí tři druhy labutí: labuť malá, labuť velká a labuť zpěvná. První divoké labutě, které nebyly uprchlicemi ze zoo, se v Čechách objevily až po druhé světové válce.[2]

Dříve byla labuť symbolem boha Apollóna.

Žijící podrody a druhy

Vyhynulé druhy – doba – nález

  • labuť chathamská (Cygnus sumnerensis)
  • Cygnus csakvarensis (pozdní miocén, v Maďarsku)
  • Cygnus mariae (pliocén, v Wickieup, USA)
  • Cygnus verae (pliocén, v Sofii, Bulharsko)
  • Cygnus liskunae (střední pliocén, v Mongolsku)
  • Cygnus hibbardi (raný pleistocén, v Idahu, USA)
  • Cygnus sp. (raný pleistocén, v Dursunlu, Turecko)
  • Cygnus equitum (střední pleistocén, na Maltě a Sicílii)
  • Cygnus falconeri (střední pleistocén, na Maltě a Sicílii)
  • Cygnus paloregonus (střední pleistocén, v WC USA)
  • Cygnus sp. (pleistocén, v Austrálii)
  • Cygnus lacustris (pozdní pleistocén, v Eyreovu jezeru, Austrálie) – jmenovaný Archaeocygnus
  • Cygnus bilinicus
  • Cygnus herrenthalsi

Reference

Externí odkazy