Hloubkaři: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidány 2 bajty ,  před 5 lety
-u nás
(též ~kat. Vojenství druhé světové války)
(-u nás)
Mezi nejslavnější akce těchto pilotů patřily útoky na [[vlak]]y. Při zásahu [[Parní kotel|parního kotle]] [[Parní lokomotiva|parní lokomotivy]] (odtud též lidový název „kotláři“) docházelo k těžkému poškození a tím ke znehybnění lokomotivy a jejímu dlouhodobému vyřazení z provozu. Tím způsobovali nepříteli problémy v železniční dopravě. Protože exploze parního kotle či unikající horká [[pára]] mohla zabít osádku lokomotivy, stříleli mnohdy hloubkaři první dávku před vlak a dávali tak posádce čas na zastavení a únik do bezpečné vzdálenost. Hloubkové nálety skýtaly mnohá nebezpečí i pro samotné letce – snadno přehlédnutelné [[telegraf]]ní či [[telefon]]ní vedení, [[strom]]y nebo terénní vyvýšeniny, za které mohl letoun při rychlém letu v minimální výšce zachytit, a v neposlední řadě také „flak“ – protiletadlové dělostřelectvo. Obzvláště vojenské [[transport]]y (zejména muniční vlaky) bývaly silně bráněny a do vlakových souprav se zařazovaly [[Železniční vůz|vagóny]] s rychlopalnými [[protiletadlový kanón|protiletadlovými kanóny]].
 
Hloubkaři jsou uv násČesku ponejvíce spojováni s americkými letci na strojích [[P-51 Mustang]], [[P-47 Thunderbolt]] a [[P-38 Lightning]]. Britská [[Royal Air Force|RAF]] používala k těmto účelům převážně letouny typu [[Hawker Typhoon]] (které svou robustností a nosností byly k podobné úloze více než vhodné), [[Hawker Tempest]], [[de Havilland Mosquito]] nebo [[Supermarine Spitfire]]. U [[sovětský svaz|sovětského]] [[letectvo|letectva]] hloubkové útoky prováděly ponejvíce letouny [[Iljušin Il-2]] (Šturmovik).
 
Českoslovenští piloti se hloubkových letů příliš neúčastnili. Mimo dobu působení u 2<sup>nd</sup> TAF a zejména červen 1944 se za hloubkové lety dají považovat nepříliš oblíbené operace označované jako ''Rhubarb'', při nichž plnili i úkoly taktického průzkumu. Snad jediným českým „hloubkařem“ byl [[Jiří Maňák]], ten však nepůsobil v některé z československých perutí, ale létal jako velitel 198. britské sq., byl tak jedním z mála cizinců (a tří Čechoslováků), kterým Britové svěřili velení své squadrony. Dne 28. srpna [[1943]] byl při letu nad [[Nizozemsko|Holandskem]] poblíž [[Knokke]] sestřelen a donucen k [[nouzové přistání|nouzovému přistání]] na hladinu moře (stal se tak jedním z pouhých tří lidí na světě, kteří přežili nouzové přistání s Typhoonem na mořskou hladinu).

Navigační menu