Pražská spojovací dráha: Porovnání verzí
m →Realizace: + link |
m →Realizace: link |
||
Řádek 8: | Řádek 8: | ||
==Realizace== |
==Realizace== |
||
Náročné stavby se ujala [[Dráha císaře Františka Josefa|KFJB]]. Nová trať vycházela z nádraží [[Nádraží Praha-Smíchov|Praha-Smíchov]], po mostě přecházela [[Vltava|Vltavu]] a jedním z [[Vinohradské železniční tunely|vinohradských tunelů]] vyúsťovala na dnešním [[Praha hlavní nádraží|Hlavním nádraží]]. Z Hlavního nádraží byla ještě vybudována krátká spojka k [[Výhybna Hrabovka|výhybně Hrabovka]], kde se spojovala s tratí [[Rakouská společnost státní dráhy|Společnosti státní dráhy]]. Tato spojka je dnes již zrušená a nahrazená tratí [[Nové spojení|Nového spojení]]. |
Náročné stavby se ujala [[Dráha císaře Františka Josefa|KFJB]]. Nová trať vycházela z nádraží [[Nádraží Praha-Smíchov|Praha-Smíchov]], po mostě - předchůdci dnešního [[Vyšehradský železniční most|vyšehradského železničního mostu]] - přecházela [[Vltava|Vltavu]] a jedním z [[Vinohradské železniční tunely|vinohradských tunelů]] vyúsťovala na dnešním [[Praha hlavní nádraží|Hlavním nádraží]]. Z Hlavního nádraží byla ještě vybudována krátká spojka k [[Výhybna Hrabovka|výhybně Hrabovka]], kde se spojovala s tratí [[Rakouská společnost státní dráhy|Společnosti státní dráhy]]. Tato spojka je dnes již zrušená a nahrazená tratí [[Nové spojení|Nového spojení]]. |
||
Provoz na pražské spojovací dráze byl zahájen v srpnu [[1872]], zatím zde byla provozována jen nákladní doprava. Roku [[1884]] byla [[Dráha císaře Františka Josefa|KFJB]] pro její špatné hospodářské výsledky zestátněna a roku [[1888]] byla na této trati zahájena též osobní doprava. |
Provoz na pražské spojovací dráze byl zahájen v srpnu [[1872]], zatím zde byla provozována jen nákladní doprava. Roku [[1884]] byla [[Dráha císaře Františka Josefa|KFJB]] pro její špatné hospodářské výsledky zestátněna a roku [[1888]] byla na této trati zahájena též osobní doprava. |
Verze z 17. 12. 2015, 19:58
Pražská spojovací dráha je historický název pro železniční trať, která propojila stanice do té doby od sebe v rámci pražského uzlu izolovaných soukromých železničních společností. V prvních letech sloužila trať nákladní dopravě, později se stala v osobní dopravě jedním z klíčových spojení v regionu i v rámci evropské železniční sítě.
Důvody ke stavbě
První železniční stanici v Praze – dnešní Masarykovo nádraží, postavila Severní státní dráha, později prodaná soukromému kapitálu (od roku 1855 Rakouská společnost státní dráhy). Bylo to hlavové (koncové) nádraží, z něhož vycházely dvě tratě: do Drážďan a do Vídně. Roku 1862 přibylo na Smíchově koncové nádraží České západní dráhy vedené od bavorských hranic. Trať této společnosti byla v prvních letech spojena pouze s tratěmi v Bavorsku, ale v Čechách nikde žádné propojení ještě nebylo vybudováno. Náklady, které přes Prahu pouze procházely, musely být mezi nádražím Společnosti státní dráhy a smíchovským nádražím přepravovány koňskými potahy.
Roku 1866 získala koncesi ke stavbě nové trati mezi Vídní a Prahou Dráha císaře Františka Josefa (KFJB), která začala budovat na začátku 70. let své nádraží císaře Františka Josefa, dnešním názvem Praha hlavní nádraží, které bylo propojeno s nádražím ve stejné době budované trati Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy. V letech 1872–1873 mířily k Praze tratě Pražsko-duchcovské dráhy, Rakouské severozápadní dráhy a druhá trať Buštěhradské dráhy. Bylo tedy rozhodnuto vybudovat trať, která by alespoň provizorně pražský uzel propojila.
Realizace
Náročné stavby se ujala KFJB. Nová trať vycházela z nádraží Praha-Smíchov, po mostě - předchůdci dnešního vyšehradského železničního mostu - přecházela Vltavu a jedním z vinohradských tunelů vyúsťovala na dnešním Hlavním nádraží. Z Hlavního nádraží byla ještě vybudována krátká spojka k výhybně Hrabovka, kde se spojovala s tratí Společnosti státní dráhy. Tato spojka je dnes již zrušená a nahrazená tratí Nového spojení.
Provoz na pražské spojovací dráze byl zahájen v srpnu 1872, zatím zde byla provozována jen nákladní doprava. Roku 1884 byla KFJB pro její špatné hospodářské výsledky zestátněna a roku 1888 byla na této trati zahájena též osobní doprava.
Literatura
- SCHREIER, Pavel. Příběhy z dějin našich drah. Praha: Mladá fronta, 2009.