Otravy albánských dětí: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
start, rychlovka
 
+al
Řádek 1: Řádek 1:
[[File:Poisoning in Kosovo )the route).png|right|thumb|Šíření symptomů otrav dětí na území [[SAP Kosovo]].]]
[[File:Poisoning in Kosovo )the route).png|right|thumb|Šíření symptomů otrav dětí na území [[SAP Kosovo]].]]
'''Otravy albánských dětí''' ([[srbochorvatština|srbochorvatsky]] '''Trovanje albanske dece'''/'''Тровање албанске деце''') se odehrály v [[Kosovo|Kosovu]] v [[březen 1990|březnu 1990]]. Aféra, ve které [[kosovští Albánci]] obviňovali srbské obyvatelstvo a jugoslávský státní aparát z otrav tisíce dětí plynem a ve kterém jugoslávští představitelé označili celou záležitost za masové simulantství ze stany albánského obyvatelstva, byl jednou z ukázek vyhrocených srbsko-albánských vztahů v [[SAP Kosovo|autonomní oblasti Kosovo]] těsně před rozpadem [[SFRJ|Jugoslávie]] v roce [[1991]].
'''Otravy albánských dětí''' ([[srbochorvatština|srbochorvatsky]] '''Trovanje albanske dece'''/'''Тровање албанске деце''', [[albánština|albánsky]] '''Helmimi i nxënësve''') se odehrály v [[Kosovo|Kosovu]] v [[březen 1990|březnu 1990]]. Aféra, ve které [[kosovští Albánci]] obviňovali srbské obyvatelstvo a jugoslávský státní aparát z otrav tisíce dětí plynem a ve kterém jugoslávští představitelé označili celou záležitost za masové simulantství ze stany albánského obyvatelstva, byl jednou z ukázek vyhrocených srbsko-albánských vztahů v [[SAP Kosovo|autonomní oblasti Kosovo]] těsně před rozpadem [[SFRJ|Jugoslávie]] v roce [[1991]].


Během [[březen 1990|března]] a [[duben 1990|dubna]] roku [[1990]] vyhledalo lékařskou pomoc několik tisíc dětí kosovských Albánců z [[Podujevo|Podujeva]], [[Vučitrn]]u, [[Uroševac|Uroševace]], [[Lipljan|Lipljan]]u a dalších míst. K prvním případům došlo ve střední škole ''Đuro Đaković'' v [[Podujevo|Podujevu]] dne [[20. března]].
Během [[březen 1990|března]] a [[duben 1990|dubna]] roku [[1990]] vyhledalo lékařskou pomoc několik tisíc dětí kosovských Albánců z [[Podujevo|Podujeva]], [[Vučitrn]]u, [[Uroševac|Uroševace]], [[Lipljan|Lipljan]]u a dalších míst. K prvním případům došlo ve střední škole ''Đuro Đaković'' v [[Podujevo|Podujevu]] dne [[20. března]].

Verze z 13. 12. 2015, 15:43

Šíření symptomů otrav dětí na území SAP Kosovo.

Otravy albánských dětí (srbochorvatsky Trovanje albanske dece/Тровање албанске деце, albánsky Helmimi i nxënësve) se odehrály v Kosovu v březnu 1990. Aféra, ve které kosovští Albánci obviňovali srbské obyvatelstvo a jugoslávský státní aparát z otrav tisíce dětí plynem a ve kterém jugoslávští představitelé označili celou záležitost za masové simulantství ze stany albánského obyvatelstva, byl jednou z ukázek vyhrocených srbsko-albánských vztahů v autonomní oblasti Kosovo těsně před rozpadem Jugoslávie v roce 1991.

Během března a dubna roku 1990 vyhledalo lékařskou pomoc několik tisíc dětí kosovských Albánců z Podujeva, Vučitrnu, Uroševace, Lipljanu a dalších míst. K prvním případům došlo ve střední škole Đuro Đaković v Podujevu dne 20. března.

Děti si stěžovali na symptomy, velmi podobné otravě. Lékaři srbské národnosti v kosovských zdravotnických zařízeních odmítli[zdroj?] tyto děti ošetřit. Celkem o lékařskou pomoc zažádalo sedm tisíc dětí; z toho tři tisíce jen v prvních několika dnech.

Mezinárodní lékařský panel i jugoslávští představitelé s prohlášením, že se o žádné otrávení nejedná, ale že jde o provokaci albánských separatistů. Kosovští Albánci, a s nimi i část jugoslávské veřejnosti (především v Slovinsku a Chorvatsku, se domnívala, že se jednalo o operaci jugoslávských tajných služeb s cílem vyvolat ozbrojené povstání a následnou intervenci armády. Bělehradský deník Politika několik dní po propuknutí epidemie vydal zprávu, že se Albánci nechávají otrávit pro peníze.

Kosovo bylo na jaře roku 1990 ve velmi složité situaci; v autonomní oblasti docházelo k častým protestům, kdy musela zasahovat policie i armáda. K otevřené střelbě na demonstrující došlo jen několik měsíců před tímto případem; zemřelo tehdy několik desítek lidí. Albánští lékaři zažádali o pomoc mezinárodních lékařských organizací s cílem vyšetřit, zda-li se jedná skutečně o případy otrav, či nikoliv. To se jim sice nepodařilo, v Záhřebu se nicméně uskutečnilo sympozium, které se snažilo tímto problémem zabývat. Jugoslávská vláda sestavila pro vyšetření problému speciální komisi. Podle informací z vojensko-lékdařského institutu v Bělehradě se nicméně o žádnou masovou otravu nejednalo.