Friedrich Max Müller: Porovnání verzí
m {{Wikicitáty}} do odkazů a s parametrem; kosmetické úpravy |
+ haf haf, fuj fuj, bim bam... |
||
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
Müller se narodil v [[Německo|německém]] městě [[Dessau]]. Jeho otec, [[Wilhelm Müller (básník)|Wilhelm Müller]], učil na gymnáziu a je znám coby [[Romantismus|romantický]] básník. Jeho matkou byla Adelheide Müllerová. |
Müller se narodil v [[Německo|německém]] městě [[Dessau]]. Jeho otec, [[Wilhelm Müller (básník)|Wilhelm Müller]], učil na gymnáziu a je znám coby [[Romantismus|romantický]] básník. Jeho matkou byla Adelheide Müllerová. |
||
Roku [[1840]] nastoupil na [[Lipská univerzita|Lipskou univerzitu]], kde začal studovat klasické jazyky, zejména pak [[sanskrt]]. Již roku [[1843]] promoval a nastoupil na univerzity v [[Berlín]]ě a [[Paříž]]i, kde začal se studiemi [[antropologie]] a [[psychologie]]. V roce [[1844]] publikoval svou první práci, překlad Hitópedáši, [[Indie|indických]] pohádek. Roku [[1847]] se vydal do [[Londýn]]a, kde začal pracovat na překladu ''Rgvédu Smahitá''. O rok později začal působit na univerzitě v [[Oxfordská univerzita|Oxfordu]], kde působil po zbytek svého života; od roku [[1854]] jako profesor. Zasloužil se o tamější založení nových oborů - [[srovnávací religionistika|srovnávací religionistiky]], [[srovnávací mytologie]] a [[srovnávací filologie]]. |
Roku [[1840]] nastoupil na [[Lipská univerzita|Lipskou univerzitu]], kde začal studovat klasické jazyky, zejména pak [[sanskrt]]. Již roku [[1843]] promoval a nastoupil na univerzity v [[Berlín]]ě a [[Paříž]]i, kde začal se studiemi [[antropologie]] a [[psychologie]]. V roce [[1844]] publikoval svou první práci, překlad Hitópedáši, [[Indie|indických]] pohádek. Roku [[1847]] se vydal do [[Londýn]]a, kde začal pracovat na překladu ''Rgvédu Smahitá''. O rok později začal působit na univerzitě v [[Oxfordská univerzita|Oxfordu]], kde působil po zbytek svého života; od roku [[1854]] jako profesor. Zasloužil se o tamější založení nových oborů - [[srovnávací religionistika|srovnávací religionistiky]], [[srovnávací mytologie]] a [[srovnávací filologie]]. |
||
V roce [[1867]] vydal první díl práce ''Chips from a German Workshop''. Tato kniha je považována za stěžejní moment v historii srovnávací religionistiky. Datum jejího vydání se často uvádí jako vznik religionistiky jakožto nového vědního oboru. V roce [[1870]] uspořádal sérii čtyř přednášek, ve kterých se snažil vytvořit koncepci, jak by měla nově se formulující věda, tedy religionistika, vypadat. Přednášky měly obrovský ohlas a vzhledem k tomu, že ne vždy se posluchači vešli do sálu, musel některé přednášky opakovat. Celá série pak byla vydaná knižně v roce [[1873]] pod názvem ''Introduction to the Science of Religion'' (''Úvod do religionistiky''). Kniha je vůbec prvním úvodem do religionistiky vůbec. |
V roce [[1867]] vydal první díl práce ''Chips from a German Workshop''. Tato kniha je považována za stěžejní moment v historii srovnávací religionistiky. Datum jejího vydání se často uvádí jako vznik religionistiky jakožto nového vědního oboru. V roce [[1870]] uspořádal sérii čtyř přednášek, ve kterých se snažil vytvořit koncepci, jak by měla nově se formulující věda, tedy religionistika, vypadat. Přednášky měly obrovský ohlas a vzhledem k tomu, že ne vždy se posluchači vešli do sálu, musel některé přednášky opakovat. Celá série pak byla vydaná knižně v roce [[1873]] pod názvem ''Introduction to the Science of Religion'' (''Úvod do religionistiky''). Kniha je vůbec prvním úvodem do religionistiky vůbec. |
||
Müllerův viděl úzkou spojnici mezi jazykem a náboženstvím. Podle něj si člověk začal pojmenovávat přírodní síly, které jej převyšovaly a ze kterých měl strach. Tím, že dostanou jméno, změní se i vztah člověka k těmto silám a postupně se pojmenované přírodní síly změní v [[bůh|bohy]], tedy '''''nomina se mění v numina'''''. |
Müllerův viděl úzkou spojnici mezi jazykem a náboženstvím. Podle něj si člověk začal pojmenovávat přírodní síly, které jej převyšovaly a ze kterých měl strach. Tím, že dostanou jméno, změní se i vztah člověka k těmto silám a postupně se pojmenované přírodní síly změní v [[bůh|bohy]], tedy '''''nomina se mění v numina'''''. |
||
== Seznam teorií vzniku lidské řeči == |
|||
V roce 1861 publikoval Max Müller seznam teorií vzniku lidské řeči:<ref>Müller, F. M. 1996 [1861]. The theoretical stage, and the origin of language. Lecture 9 from Lectures on the Science of Language. Reprinted in R. Harris (ed.), ''The Origin of Language.'' Bristol: Thoemmes Press, ss. 7-41.</ref> |
|||
* ''haf haf'' – teorie podle níž se řeč vyvinula z citoslovcí, které imitují zvuky přírody. Za jejího autora označil německého filosofa [[Johann Gottfried Herder|Johanna Gottfrieda Herdera]] a zastáncem tohoto konceptu byl také [[Gottfried Wilhelm Leibniz]],<ref name="ouředník 2013" /> |
|||
* ''fuj fuj'' – teorie podle níž, jak uváděl také [[Étienne Bonnot de Condillac|Condillac]], je napodobování faktem jazyka a předcházet mu musela [[emoce|emotivní]] fáze; první slova vznikala ve formě citoslovcí a výkřiků emotivního [[afekt]]u, kde jako spouštěč fungovaly prožitky bolesti, libosti, překvapení atd.,<ref name="ouředník 2013" /> |
|||
* ''bim bam'' – teorie podle níž všechny objekty přirozeně rezonují a určitým způsobem se v člověku ozývají prostřednictvím prvotních slov. [[Otto Jespersen]] se domníval, že jazyku předcházelo vědomí harmonie,<ref name="ouředník 2013" /> |
|||
* ''hej rup'' – teorie podle níž řeč vzešla ze zpěvů, které doprovázely a rytmizovaly kolektivní činnost,<ref name="ouředník 2013" /> |
|||
* ''la-la-la'' – teorie, která nebyla součástí Müllerova seznamu. Ivan Fónagy předpokládal, že protojazyk se shoduje s expresí hravosti v podobě žvatlání kojenců.<ref name="ouředník 2013">{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Ouředník |
|||
| jméno = Patrik |
|||
| odkaz na autora = Patrik Ouředník |
|||
| titul = Svobodný prostor jazyka |
|||
| vydavatel = [[Torst]] |
|||
| místo = Praha |
|||
| rok = 2013 |
|||
| počet_stran = 356 |
|||
| vydání = První |
|||
| strany = 168}}</ref> |
|||
Většina odborné veřejnosti považuje tyto teorie za naivní a nevýznamné.<ref>Firth, J. R. 1964. ''The Tongues of Men and Speech.'' London: Oxford University Press, ss. 25-6.</ref><ref>Stam, J. H. 1976. ''Inquiries into the origins of language.'' New York: Harper and Row, s. 243-44.</ref> Problematický je jejich přílišný [[Mechanismus (filosofie)|mechanistický]] charakter. |
|||
== Bibliografie == |
== Bibliografie == |
||
* 1844 |
* 1844 – ''Hitopadesa. Eine alte indische Fabelsammlung aus dem Sanskrit zum ersten Mal ins Deutsche übersetzt'' |
||
* |
* 1849–1873 – ''Rig-Veda Samhitá 1-6'' |
||
* 1855 |
* 1855 – ''The Languages of the Seat of War in the East'' |
||
* 1855 |
* 1855 – ''Rig-Veda Pratisakhya'' |
||
* |
* 1856–1869 – ''The German Classics from the Fourth to the Nineteenth Century 1-2'' |
||
* 1859 |
* 1859 – ''A History of Ancient Sanskrit Literature So Far As It Illustrates the Primitive Religion of the Brahmans'' |
||
* 1864 |
* 1864 – ''Lectures on the Science of Language 1-2'' |
||
* 1866 |
* 1866 – ''A Sanskrit Grammar for Biginners'' |
||
* |
* 1867–1875 – ''Chips from a German Workshop 1-4'' |
||
* 1873 |
* 1873 – ''Introduction to the Science of Religion'' |
||
* 1883 |
* 1883 – ''India, What can it Teach Us?'' |
||
* 1884 |
* 1884 – ''Biographical Essays'' |
||
* 1887 |
* 1887 – ''The Science of Thought'' |
||
* 1899 |
* 1899 – ''Six Systems of Hindu Philosophy'' |
||
* 1889 |
* 1889 – ''Natural Religion'' |
||
* 1891 |
* 1891 – ''Physical Religion'' |
||
* 1892 |
* 1892 – ''Anthropological Religion'' |
||
* 1897 |
* 1897 – ''Contributions to the Science of Mythology'' |
||
* 1899 |
* 1899 – ''The Six Systems of Indian Philosophy'' |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
{{ID autority|nkp=skuk0004225}} |
{{ID autority|nkp=skuk0004225}} |
||
=== Reference === |
|||
{{Překlad|en|Origin of language|633942595}} |
|||
<references /> |
|||
=== Literatura === |
=== Literatura === |
Verze z 17. 11. 2014, 02:03
Friedrich Max Müller (6. prosince 1823 - 28. října 1900), spíše znám jako Max Müller, byl německý filolog, lingvista a orientalista, jeden ze zakladatelů indologie. Zásadním způsobem se zasadil o vytvoření religionistiky. Byl vydavatelem padesáti svazkového díla Sacred Books of the East a rozsáhlé práce Sacred Books of the Buddhist.
Život a dílo
Müller se narodil v německém městě Dessau. Jeho otec, Wilhelm Müller, učil na gymnáziu a je znám coby romantický básník. Jeho matkou byla Adelheide Müllerová.
Roku 1840 nastoupil na Lipskou univerzitu, kde začal studovat klasické jazyky, zejména pak sanskrt. Již roku 1843 promoval a nastoupil na univerzity v Berlíně a Paříži, kde začal se studiemi antropologie a psychologie. V roce 1844 publikoval svou první práci, překlad Hitópedáši, indických pohádek. Roku 1847 se vydal do Londýna, kde začal pracovat na překladu Rgvédu Smahitá. O rok později začal působit na univerzitě v Oxfordu, kde působil po zbytek svého života; od roku 1854 jako profesor. Zasloužil se o tamější založení nových oborů - srovnávací religionistiky, srovnávací mytologie a srovnávací filologie.
V roce 1867 vydal první díl práce Chips from a German Workshop. Tato kniha je považována za stěžejní moment v historii srovnávací religionistiky. Datum jejího vydání se často uvádí jako vznik religionistiky jakožto nového vědního oboru. V roce 1870 uspořádal sérii čtyř přednášek, ve kterých se snažil vytvořit koncepci, jak by měla nově se formulující věda, tedy religionistika, vypadat. Přednášky měly obrovský ohlas a vzhledem k tomu, že ne vždy se posluchači vešli do sálu, musel některé přednášky opakovat. Celá série pak byla vydaná knižně v roce 1873 pod názvem Introduction to the Science of Religion (Úvod do religionistiky). Kniha je vůbec prvním úvodem do religionistiky vůbec.
Müllerův viděl úzkou spojnici mezi jazykem a náboženstvím. Podle něj si člověk začal pojmenovávat přírodní síly, které jej převyšovaly a ze kterých měl strach. Tím, že dostanou jméno, změní se i vztah člověka k těmto silám a postupně se pojmenované přírodní síly změní v bohy, tedy nomina se mění v numina.
Seznam teorií vzniku lidské řeči
V roce 1861 publikoval Max Müller seznam teorií vzniku lidské řeči:[1]
- haf haf – teorie podle níž se řeč vyvinula z citoslovcí, které imitují zvuky přírody. Za jejího autora označil německého filosofa Johanna Gottfrieda Herdera a zastáncem tohoto konceptu byl také Gottfried Wilhelm Leibniz,[2]
- fuj fuj – teorie podle níž, jak uváděl také Condillac, je napodobování faktem jazyka a předcházet mu musela emotivní fáze; první slova vznikala ve formě citoslovcí a výkřiků emotivního afektu, kde jako spouštěč fungovaly prožitky bolesti, libosti, překvapení atd.,[2]
- bim bam – teorie podle níž všechny objekty přirozeně rezonují a určitým způsobem se v člověku ozývají prostřednictvím prvotních slov. Otto Jespersen se domníval, že jazyku předcházelo vědomí harmonie,[2]
- hej rup – teorie podle níž řeč vzešla ze zpěvů, které doprovázely a rytmizovaly kolektivní činnost,[2]
- la-la-la – teorie, která nebyla součástí Müllerova seznamu. Ivan Fónagy předpokládal, že protojazyk se shoduje s expresí hravosti v podobě žvatlání kojenců.[2]
Většina odborné veřejnosti považuje tyto teorie za naivní a nevýznamné.[3][4] Problematický je jejich přílišný mechanistický charakter.
Bibliografie
- 1844 – Hitopadesa. Eine alte indische Fabelsammlung aus dem Sanskrit zum ersten Mal ins Deutsche übersetzt
- 1849–1873 – Rig-Veda Samhitá 1-6
- 1855 – The Languages of the Seat of War in the East
- 1855 – Rig-Veda Pratisakhya
- 1856–1869 – The German Classics from the Fourth to the Nineteenth Century 1-2
- 1859 – A History of Ancient Sanskrit Literature So Far As It Illustrates the Primitive Religion of the Brahmans
- 1864 – Lectures on the Science of Language 1-2
- 1866 – A Sanskrit Grammar for Biginners
- 1867–1875 – Chips from a German Workshop 1-4
- 1873 – Introduction to the Science of Religion
- 1883 – India, What can it Teach Us?
- 1884 – Biographical Essays
- 1887 – The Science of Thought
- 1899 – Six Systems of Hindu Philosophy
- 1889 – Natural Religion
- 1891 – Physical Religion
- 1892 – Anthropological Religion
- 1897 – Contributions to the Science of Mythology
- 1899 – The Six Systems of Indian Philosophy
Odkazy
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Friedrich Max Müller
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Origin of language na anglické Wikipedii.
- ↑ Müller, F. M. 1996 [1861]. The theoretical stage, and the origin of language. Lecture 9 from Lectures on the Science of Language. Reprinted in R. Harris (ed.), The Origin of Language. Bristol: Thoemmes Press, ss. 7-41.
- ↑ a b c d e OUŘEDNÍK, Patrik. Svobodný prostor jazyka. První. vyd. Praha: Torst, 2013. 356 s. S. 168.
- ↑ Firth, J. R. 1964. The Tongues of Men and Speech. London: Oxford University Press, ss. 25-6.
- ↑ Stam, J. H. 1976. Inquiries into the origins of language. New York: Harper and Row, s. 243-44.
Literatura
- HORYNA, Břetislav; PAVLINCOVÁ, Helena. Dějiny religionistiky. Olomouc: Olomouc, 2001.
Externí odkazy
- Osoba Max Müller ve Wikicitátech
- díla v Národní knihovně ČR