Přímá demokracie: Porovnání verzí
m →Literatura: typo |
m wiki odkazy |
||
Řádek 33: | Řádek 33: | ||
Elektronická (přímá) demokracie je považována za jednu z forem (přímé) demokracie, pro sběr hlasů využívající telekomunikační techniku. Související pojmy jsou [[open source governance]] a [[collaborative governance]]. |
Elektronická (přímá) demokracie je považována za jednu z forem (přímé) demokracie, pro sběr hlasů využívající telekomunikační techniku. Související pojmy jsou [[open source governance]] a [[collaborative governance]]. |
||
Na internetu je dostupná spousta aplikací pro podporu elektronické přímé demokracie, některé z nich jsou sdruženy např. v komunitě metagovernment, další z řady komunit, sloužících pro sdílení standardů a dalších informací o projektech.<ref>[http://www.metagovernment.org/wiki/Cz/Hlavn%C3%AD_str%C3%A1nka metagovernment.org/wiki/cz/hlavní stránky] – stránky [http://metagovernment.org/wiki/ metagovernment.org/wiki] (anglicky) v českém překladu (další překlady německy, španělsky, japonsky)</ref> Dále např. Piráti používají tzv. [[LiquidDemocracy]] a [[LiquidFeedback]]. |
Na internetu je dostupná spousta aplikací pro podporu elektronické přímé demokracie, některé z nich jsou sdruženy např. v komunitě metagovernment, další z řady komunit, sloužících pro sdílení standardů a dalších informací o projektech.<ref>[http://www.metagovernment.org/wiki/Cz/Hlavn%C3%AD_str%C3%A1nka metagovernment.org/wiki/cz/hlavní stránky] – stránky [http://metagovernment.org/wiki/ metagovernment.org/wiki] (anglicky) v českém překladu (další překlady německy, španělsky, japonsky)</ref> Dále např. Piráti používají tzv. [[w:en:LiquidDemocracy|LiquidDemocracy]] a [[w:en:LiquidFeedback|LiquidFeedback]]. |
||
Ideál elektronické demokracie ([[e-demokracie]]) vznikl při rozvoji [[internet]]u, který nabízí levnou a rychlou informovanost a možnost podpory participace občanů a současně by měl zprostředkovávat komunikaci s poslanci. Nicméně má i řadu kritiků, kteří upozorňují na nebezpečí [[Populismus|populismu]] a manipulace. Přímá e-demokracie „nabízí možnost navrácení athénské formy“, nicméně nepřináší výše zmíněné nutné podmínky pro její fungování.<ref name=hlousek /> |
Ideál elektronické demokracie ([[e-demokracie]]) vznikl při rozvoji [[internet]]u, který nabízí levnou a rychlou informovanost a možnost podpory participace občanů a současně by měl zprostředkovávat komunikaci s poslanci. Nicméně má i řadu kritiků, kteří upozorňují na nebezpečí [[Populismus|populismu]] a manipulace. Přímá e-demokracie „nabízí možnost navrácení athénské formy“, nicméně nepřináší výše zmíněné nutné podmínky pro její fungování.<ref name=hlousek /> |
||
Nezbytné je spojení e-demokracie s demokratickou praxí, která je (pokud už je), zaručena politickými právy občanů<ref>viz např. český překlad politických práv ve Švýcarsku v archivu HzPD'01: [http://vjrott.com/hzpd/01/pore.htm vjrott.com/hzpd/01/pore.htm]</ref> – aby „forma neodvedla od podstaty věci“.<ref>jak pozorovatelé upozorňují pokaždé, když se objeví nové formy komunikace – např. [[Dieter Rucht]], v německé/m veřejné/m diskusi/diskursu.</ref> |
Nezbytné je spojení e-demokracie s demokratickou praxí, která je (pokud už je), zaručena politickými právy občanů<ref>viz např. český překlad politických práv ve Švýcarsku v archivu HzPD'01: [http://vjrott.com/hzpd/01/pore.htm vjrott.com/hzpd/01/pore.htm]</ref> – aby „forma neodvedla od podstaty věci“.<ref>jak pozorovatelé upozorňují pokaždé, když se objeví nové formy komunikace – např. [[w:de:Dieter Rucht|Dieter Rucht]], v německé/m veřejné/m diskusi/diskursu.</ref> |
||
== Přímá demokracie v praxi == |
== Přímá demokracie v praxi == |
Verze z 27. 5. 2013, 11:35
Přímá demokracie označuje demokratickou formu vlády, ve které je vůle lidu přímo přenášena do procesu politického rozhodování. V pojetí některých autorů tento termín popisoval státní zřízení antické polis jako byly například starověké Athény. V tomto pojetí jde o protipól zastupitelské demokracie.
Moderní význam termínu zahrnuje celý soubor tzv. „doplňků“ zastupitelské demokracie, kterými je volič vtažen do procesu politického spolurozhodování.[1]
Charakteristika
V pojetí některých autorů (teoretiků) přímá demokracie popisuje zřízení, ve kterém by (pouze) „politický lid“ skrze lidové hlasování (výlučně) rozhodoval o politickém obsahu. Toto zřízení by, podle nich, bylo realizovatelné pouze ve státě s maximálně desítkami tisíc obyvatel[citace?!?], jelikož by se na vládě podílel každý občan přímo a spolurozhodoval by v každém hlasování.[2]
Jiní, v ČR např. Alžběta Floreková, uvádějí, že v moderní zastupitelské liberální demokracii jsou často začleňovány prvky přímé demokracie, jako referendum, přímá volba atd., jde však pouze o doplňky zastupitelské demokracie, které se snaží o vyšší participaci občanů.[1] Podle Florekové má přímá demokracie z pravidla tři efekty, a to za prvé začlenění témat, které vycházejí z požadavků lidu, do politické diskuse, za druhé mohou lidové iniciativy zrychlovat politický rozhodovací proces a za třetí funguje jako efektivní vyjádření nespokojenosti se současným politickým stavem.[1]
Principy přímé demokracie
Principy athénské přímé demokracie
Počátek přímé demokracie je možné datovat do 6. století př. n. l., kdy archont Solón zavedl reformy vedoucí k demokratizaci systému. Politické pravomoci byly postupně rozděleny mezi Radu pěti set, Lidový sněm a Porotní soudy. Vrchol athénské demokracie nastal za vlády Perikla v 5. století př. n. l. Athénská přímá demokracie byla vysoce exkluzivní. Na věcech veřejných se podíleli jen svobodní občané mužského pohlaví a určitého věku. Ze čtvrt milionu obyvatel Athén se na politickém rozhodování podílela sotva čtvrtina. Systém athénské přímé demokracie si vynucoval několik podmínek: za prvé existenci otroků, kteří zajišťovali volný čas občanům, kteří ho věnovali věcem veřejným, za druhé odlišné chápání svobody, jíž chápali jako svobodu kolektivní, narozdíl od současného chápání individuální svobody a za třetí vysokou vzdělanost občanů v oboru správy věcí veřejných, rétoriky apod. Lidový sněm byl vrcholem procesu tvorby politiky, účastnili se ho všichni svobodní občané a drželi určitou míru zákonodárné, výkonné i soudní moci. Rada pěti set fungovala jako procedurální a přípravný výbor sněmu. K ochraně demokracie sloužil tzv. ostrakismus, ve kterém občané rozhodovali, zda nějaký demagog neohrožuje demokracii. Ostatní soudní záležitosti spravovali Porotní soudy, jež tvořili svobodní občané vybráni losem.[3]
Principy moderní přímé demokracie
V moderních státních zřízeních jde o „doplnění zastupitelské demokracie o prvky přímé demokracie“.[3]
Typologie (některých) nástrojů moderní přímé demokracie (dle Helge Batt):[4]
- Pozitivní nástroje:[1]
- Občanský podnět – nezávazné vyjádření veřejného mínění o navrhovaných zákonech.[5] (viz též petice)
- Referendum – návrh zákona je předložen k posouzení občanů.
- Fakultativní referendum (nepovinné, konzultativní): v tomto případě přichází návrh na referendum buď z Parlamentu,[5] nebo je referendum iniciováno voliči (splňuje-li počet jejich hlasů příslušné kvorum pro vypsání tohoto druhu referenda);
- Mandatorní referendum (povinné, obligatorní): pro případy předepsané zákonem nebo Ústavou (zpravidla pro změny ústavy[5]);
- Lidová iniciativa – umožňuje lidu navrhnout zákon, pokud získají dostatečný počet podpisů občanů a/nebo[5] podporu Parlamentu. Dalšími podobnými iniciativami můžou být tzv. pokyny voličů (jako petice a deputace) či všelidová diskuse (nezávazně[5] používána v lidových demokraciích).
- Plebiscit – forma lidového zákonodárství, iniciována a vyhlášena Parlamentem či Vládou[5] ad hoc
- Negativní nástroje:[3]
- Lidové veto (ratifikační referendum) – umožňuje lidu vyjádřit se pro potvrzení přijetí či zamítnutí zákona. Dle působnosti se dělí na lokální a celostátní.
- Odvolatelnost poslanců (imperativní mandát) – nepatří do základních rysů přímé demokracie a v praxi[6] vedl k deformaci systému a závislosti poslanců. V současnosti se téměř nepoužívá.
Tento, poněkud/příliš zúžený pohled ale opomíjí další podstatné prvky, zejména procesy, které jsou pro vyspělou, moderní demokracii nezbytné.[7]
Elektronická přímá demokracie
Elektronická (přímá) demokracie je považována za jednu z forem (přímé) demokracie, pro sběr hlasů využívající telekomunikační techniku. Související pojmy jsou open source governance a collaborative governance.
Na internetu je dostupná spousta aplikací pro podporu elektronické přímé demokracie, některé z nich jsou sdruženy např. v komunitě metagovernment, další z řady komunit, sloužících pro sdílení standardů a dalších informací o projektech.[8] Dále např. Piráti používají tzv. LiquidDemocracy a LiquidFeedback.
Ideál elektronické demokracie (e-demokracie) vznikl při rozvoji internetu, který nabízí levnou a rychlou informovanost a možnost podpory participace občanů a současně by měl zprostředkovávat komunikaci s poslanci. Nicméně má i řadu kritiků, kteří upozorňují na nebezpečí populismu a manipulace. Přímá e-demokracie „nabízí možnost navrácení athénské formy“, nicméně nepřináší výše zmíněné nutné podmínky pro její fungování.[3]
Nezbytné je spojení e-demokracie s demokratickou praxí, která je (pokud už je), zaručena politickými právy občanů[9] – aby „forma neodvedla od podstaty věci“.[10]
Přímá demokracie v praxi
V Evropě, vyjma Švýcarska, proběhlo v letech 1945 až 1995 tři sta celostátních referend. Častými jsou referenda v Itálii, Irsku a samozřejmě především ve Švýcarsku.[3] Kde probíhají lidová hlasování pravidelně každý třetí měsíc, dnes převážně tzv. „korespondenčí formou“.[11][7]
Polopřímá demokracie
V současnosti neexistuje žádný stát s, pohledu teorie ostře vykládanou, přímou demokracií. V praxi, teoreticky viděno, existuje jen kombinace přímé a zastupitelské demokracie s větší převahou přímých prvků v podobě tzv. „polopřímé demokracie“, a to zejména ve Švýcarsku, jež je ovšem specifickým výsledkem kontinuity staletého vývoje a tím je někteří autoři považují za prakticky nepřenositelný.[3].
Moderní demokracie Švýcarska se vyvíjí od poloviny 19. století, kdy se – po poslední válce, občanské v roce 1947 – Švýcaři rozhodli, neúčastnit se jakýchkoliv válek, ani jiných násilných konfliktů. Praxe moderní švýcarské demokracie je nejen předmětem řady vědeckých rozborů a činnosti renomovaných institutů[12], tak zejména i inspiruje řadů hnutí, která se zasazují o více demokracie, včetně demokracie přímé, na lokální a státní úrovní, ale i na úrovni tzv. transnacionální.[13]
Požadavky
Např. podle názoru evropského hnutí Direct Democracy Euro-Vizion (DDEV) by polopřímá demokracie měla mít charakter následujících 8 podmínek:[zdroj?]
- Ústava musí být přijata výhradně referendem
- Zákonodárná a výkonná moc musí být důsledně oddělené a výkonná musí být podřízena zákonodárné
- Volby zastupitelů všech stupňů musí být voleni v jednomandátových obvodech jako fyzické osoby. Volební kandidátky podle stran jsou nepřípustné.
- Volení zastupitelé musí být odvolatelní kdykoli v průběhu svého mandátu, když o tom rozhodnou jejich voliči
- „Prezidenti“ (federace, spolkových států, kantonů, krajů, obcí: primátoři a starostové) všech stupňů musí být voleni přímou volbou občanů
- Občané-voliči musí mít právo vyvolat referendum o jakékoli otázce, zejména v zahraniční politice a obraně)
- Zastupitelé musí pracovat v hranicích svého mandátu, ke kterému se zavázali
- Občané musí být plně-transparentně informováni o rozhodnutích, přijímaných (bez referenda) zastupitelskými orgány
Literatura
- česky
- Vít Hloušek, L. Kopeček: Demokracie – Teorie, modely, osobnosti, podmínky, nepřátelé a perspektivy, MU Brno, 2003
- Karel Klíma: Teorie veřejné moci (vládnutí); ASPI, a.s., Praha 2006
- Miloš Krejčí: Deklarace nezávislosti a Ústava USA, Otakar II / Praha 2000
- Milan Valach: Přímá demokracie pro Českou republiku, HzPD, Brno 2004
- německy
Gebhard Kirchgässner, Lars P. Feld, Marcel R. Savioz: Die direkte Demokratie. Modern, erfolgreich, entwicklungs- und exportfähig (Přímá demokracie. Moderní, úspěšná, vývoje a exportu schopná), Helbling & Lichtenhahn, Basel Genf München 1999, ISBN 3719018377 [14]
Externí odkazy
- hnutí/sdružení za více demokracie/za přímou demokraci
- hzpd.cz – české Hnutí za přímou demokracii (HzPD)
- priamademokracia.sk – slovenské hnutí/občanské sdružení Priama demokracia, také OZ PD
- mehr-demokratie.de – německé hnutí/sdružení Mehr Demokratie e.V. (mezi zakladately byl i Jaroslav Langer)
- mehr-demokratie.at – rakouské hnutí/sdružení mehr demokratie!
- instituty IRI
- iandrinstitute.org – Initiative & Referendum Institute (IRI), Dane Waters
- iri-europe.org Initiative and Referendum Institute Europe (IRI-E), Bruno Kaufmann, Andi Gross, Dane Waters a další
- vědecké instituty
- c2d.ch – Centre for Research on Direct Democracy (c2d), Prof. Andreas Auer, Uni Zürich
- zdaarau.ch – Zentrum für Demokratie Aarau / Centre for Democracy Studies (ZDA), Prof. Andreas Auer, Uni Zürich
- další
- spravedlivi.cz – Hnutí za spravedlivou společnost (HZSS)
- ...
Reference, poznámky
- ↑ a b c d Floreková, Alžběta. Přímá demokracie jako prostředek odstranění demokratického deficitu EU – koncept Heidrun Abromeit. Brno, 2008. Bakalářská práce. Masarykova univerzita v Brně. Vedoucí práce doc. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. Dostupné z Přímá demokracie jako prostředek.
- ↑ pozn.: jak ale – v praxi – činí Švýcaři, zcela běžně a bez problémů
- ↑ a b c d e f Hloušek, V.; Kopeček, L. Demokracie. Brno: Masarykova univerzita, 2003, 379 s.
- ↑ pozn.: dělení „pozitivní“, „negativní“ není neutrální označení, proto není (běžně) používáno
- ↑ a b c d e f pozn.: zastaralá forma a/nebo zastaralé tematické zúžení, používané v ještě nevyvinutých demokraciích
- ↑ pozn.: některých ještě nevyvinutých demokracích
- ↑ a b viz např. pracovní přehled některých dalších podstatných prvky a zejména procesů na: spojeni.org/d-ch-cs
- ↑ metagovernment.org/wiki/cz/hlavní stránky – stránky metagovernment.org/wiki (anglicky) v českém překladu (další překlady německy, španělsky, japonsky)
- ↑ viz např. český překlad politických práv ve Švýcarsku v archivu HzPD'01: vjrott.com/hzpd/01/pore.htm
- ↑ jak pozorovatelé upozorňují pokaždé, když se objeví nové formy komunikace – např. Dieter Rucht, v německé/m veřejné/m diskusi/diskursu.
- ↑ čtyři, pět týdnů před hlasovacím termínem dostane každý hlasování oprávněný písemné podklady, které buď pošle poštou, nebo odevzdá osobně
- ↑ mj. např. C2D, ZDA, IEW Uni ZH, Uni SG
- ↑ např. Mehr Demokratie (viz Externí odkazy)
- ↑ Vladimír Rott: Demokracie je lepší než její (absolutní) neznalost – Přímá demokracie vede jak ekonomicky tak politicky k úspěšným výsledkům společnosti, překlad (27.2.01), recenze Paula Rosenkranze Demokratie besser als ihr Ruf v Neue Luzerner Zeitung luzernerzeitung.ch:
– článek v archívu Britských listů
– v archívu HzPD'01 na webu vjrott.com