Sousoší Víry se sochami sv. Jana a sv. Pavla (Český Dub)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sousoší Víry se sochami sv. Jana a sv. Pavla v Českém Dubu
Barokní sousoší na rohu ulic Prouskovy a Na Zhůrách v Českém Dubu
Barokní sousoší na rohu ulic Prouskovy a Na Zhůrách v Českém Dubu
Základní údaje
Rok vzniku 1714
Umělecký směr baroko
Kód památky 18966/5-4202 (PkMISSezObr)
Umístění
Umístění ulice Prouskova a Na Zhůrách, Český Dub III, okres Liberec
Zeměpisné souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sousoší Víry se sochami sv. Jana a sv. Pavla, často označované jako sousoší U tří svatých, se nachází v Českém Dubu v okrese Liberec jižně od centra města na levém břehu Jedštědky v městské části Český Dub III - Dolní Předměstí. Barokní sousoší je zapsané jako kulturní památka v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Sousoší je součástí trojice obdobných děl, která byla zhotovena v roce 1714 z popudu abatyše augustiniánského kláštera sv. Jakuba ve Vídni (St. Jakob auf der Hülben) jako vyjádření vděku za vítězství křesťanských vojsk nad Turky při obléhání Vídně v roce 1683.

Vídeňský klášter sv. Jakuba s kostelem v roce 1724

Tato sousoší byla umístěna v Českém Dubu, Hodkovicích nad Mohelkou a v Osečné na území dubského panství, které tehdy patřilo augustiniánskému řádu, respektive vídeňskému ženskému augustiniánskému klášteru sv. Jakuba.[1]

Klášter sv. Jakuba se nacházel ve čtvrti Stubenviertel ve vídeňském vnitřním městě (pozdější 1. vídeňský okres). První písemná zmínka o tomto klášteře je z roku 1236. Klášter, který ležel blízko městských hradeb, byl ohrožen již při prvním tažení Turků k Vídni v roce 1529. Při druhém tureckém obležení Vídně v roce 1683 musely řeholnice uprchnout do Lince, odkud se vrátily až v roce 1684.

Ústřední postava sousoší

V roce 1714, kdy bylo rozhodnuto o umístění několika sousoší na českodubském panství v Čechách jako upomínky na události z roku 1683 a poděkování za ochranu Vídně před Turky, se stala abatyší kláštera sv. Jakuba Augustina von Puchheim. Ta mimo jiné později též rozhodla o zrušení školní výuky ve svém klášteře. Bylo to rozhodnutí osudové. Jelikož podle tezí pozdějších josefínských reforem klášter tak nepřinášel žádný užitek pro veřejnost, došlo v roce 1783 k jeho zrušení, vyhnání řeholnic, následnému zboření budov a k prodeji bývalých klášterních pozemků. Dubské panství tak připadlo rakouskému státu a posléze je získali Rohanové.[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Českodubské sousoší stojí v Dolním Předměstí na malém návrší na rohu ulic Prouskovy a Na Zhůrách.[3] Na mohutném a bohatě členěném podstavci jsou umístěny tři pískovcové sochy. Prostřední ženská postava, objímající kříž, je personifikací Víry, po stranách stojí sochy římských vojáků a mučedníků svatého Jana a svatého Pavla. Na prostředním, největším podstavci je umístěna alegorická socha Víry v podobě ženské postavy s rouškou přes oči. Tato postava klečí pod krucifixem na skále po níž šlehají blesky jako znamení Boží přítomnosti. Z druhé strany kříže, který žena objímá oběma rukama, se nachází vyobrazení chrámu se symbolem Božího oka v tympanonu. V minulosti byla tato ústřední postava sousoší mylně popisována jako zpodobnění svaté Luitgardy, případně svaté Heleny nebo svaté Maří Magdalény.[1]

Z čelního pohledu na sousoší je na jeho pravé straně umístěna socha sv. Jana a na levé sv. Pavla. Na nástavcích pod nohami světců jsou uvedena jejich jména „S. IOANNES“ a „S. PAULUS“. Svatý Jan a svatý Pavel jsou vyobrazeni ve vojenském odění a v rukou drží zlacené meče. Podstavec pod sochami tvoří tři dynamicky ztvárněné a v zadní části propojené fundamenty. Podstavec pod sochou Víry je nejvýraznější a nejmohutnější, tvoří jej zdobně provedený dřík s nikou a hlavice se segmentovou římsou, krajní podstavce jsou provedeny jednodušeji. Další dvě barokní díla, umístěná v Hodkovicích nad Mohelkou a v Osečné, jsou s českodubským sousoším tematicky i kompozičně totožná.[1] Všechna tři sousoší byla postavena místech, odkud je daleký výhled na Ještěd.[4] Vytvoření těchto sousoší bývá někdy připisováno dílně známého barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna.[4][5]

Podél levého břehu Ještědky vede kolem českodubského sousoší Víry trasa žitavské větve Svatojakubské poutní cesty. Žitavská trasa, která byla slavnostně otevřena v roce 2008, kopíruje starou poutní a obchodní cestu ze Žitavy do Prahy. Poutní cesta přechází na české území v Hrádku nad Nisou a dále pokračuje přes Kryštofovo Údolí, Český Dub, Mohelnici, Mnichovo Hradiště, Mladou a Starou Boleslav až do Prahy, kde navazuje na Všerubskou trasu Svatojakubské cesty.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku St. Jakob auf der Hülben na německé Wikipedii.

  1. a b c d Sousoší Víry se sochami sv. Jana a sv. Pavla [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-02-08]. Dostupné online. 
  2. Český Dub [online]. Český Dub: Podještědské muzeum [cit. 2021-02-09]. Dostupné online. 
  3. Seznam. Sousoší Tří svatých [online]. mapy.cz [cit. 2021-02-08]. Dostupné online. 
  4. a b RUBÁŠ, Dominik. Kvalita bydlení a života v Českém Dubě. (Bakalářská práce). Liberec: Technická univerzita v Liberci, Katedra geografie, 2010. 103 s. Dostupné online. 
  5. PAVLÍČKOVÁ, Jana. Braunovy sochy pod lešením. Českolipský deník [online]. 2015-06-25 [cit. 2021-02-09]. Dostupné online. 
  6. Žitavská trasa [online]. Praha: Ultreia [cit. 2021-02-09]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]