Seznam kulturních památek na Starém Městě – Haštalský obvod
Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Staré Město v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.
Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.
Staré Město je od roku 1971 součástí Pražské památkové rezervace.[1]
Haštalský obvod
[editovat | editovat zdroj]Základní sídelní jednotka Haštalský obvod zaujímá území Starého Města severně od náměstí Jana Palacha, Kaprovy ulice (resp. Josefova) a Dlouhé třídy.
Památka | Fotografie | Rejstříkové číslo v ÚSKP | Sídelní útvar | Poloha | Popis a poznámky | |||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Čechův most (Q3566417)
| 40875/1-1740 Pam. katalog MIS | Staré Město | Staré Město, Holešovice 50°5′34,38″ s. š., 14°25′1,76″ v. d. | Silniční most Svatopluka Čecha. Secesní most propojující Staré Město a Holešovice byl navržen roku 1904 J. Koulou a postaven za spolupráce J. Soukupa a F. Mencla v letech 1906–1908. Výzdoba je od A. Poppa, L. Wurzela a K. Opatrného. Závěrečný kámen zděné části byl položen Františkem Josefem I. při jeho návštěvě Prahy roku 1907. Předpokládala se návaznost na letenský průkop nebo tunel. Po stranách mostu sloupy s Viktoriemi, na zhlavích pilířů bronzové sochy světlonošů a hydry, zdobené zábradlí v secesním stylu a novorenesanční kandelábry.
Památkově chráněno od roku 1975. | ||||||
Anežský klášter (Q394832)
| 11737/1-407 Pam. katalog MIS | Staré Město | Anežská, Malá Klášterní, Na Františku, U milosrdných 50°5′33,12″ s. š., 14°25′27,05″ v. d. | Anežský klášter. Areál bývalého kláštera klarisek a menších bratří je první gotickou architekturou v Praze.
Prostředí kulturní památky tvoří:
Nezahrnuté do kulturní památky:
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
U Kuchyňků (Q38137139)
| 53741/1-411 Pam. katalog MIS | Staré Město | Malá Klášterní 838/15 (838/3), pp. 890 50°5′33,68″ s. š., 14°25′27,62″ v. d. | měšťanský dům U Kuchyňků. Malý domek z původní zástavby Starého města, dnes na jeho místě část zahrady Anežského kláštera. Poznámka: Čp. 838 je nyní neobsazeno. MonumNet uváděl název ulice Malá Klášterská. | ||||||
Řásnovka 6 (Q33519005)
| 38772/1-389 Pam. katalog MIS | Staré Město | Řásnovka 780/6 50°5′31,57″ s. š., 14°25′30,69″ v. d. | Měšťanský dům. Jednopatrový dům byl znovu vybudován po tzv. francouzském požáru (1689) na počátku 18. století. Upraven byl v 19. století a v roce 1952. Dům má již lehce venkovský charakter. Nejstarším známým majitelem je kat Jan Mydlář. Dvoutraktový dům stojící na lichoběžníkové parcele sestává z jednopatrového obdélného objektu a k němu přiléhajícího dvorku. Průčelí do ulice je dvouosé a v levé části má štít s oválným oknem završený trojúhelným tympanonem, pod nímž vybíhají nesymetrická ramena. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
U Vocásků (Q33519057)
| 38774/1-390 Pam. katalog MIS | Staré Město | Řásnovka 781/4 50°5′31,08″ s. š., 14°25′30,62″ v. d. | Městský dům U Vocásků (Světlíkovský, U Soukeníků). Ve středověku zde stály tři malé domky, které byly do poloviny 16. století spojeny. V roce 1816 bylo k tehdy jednopatrové nárožní budově přistavěno jedno křídlo. V roce 1869 proběhla přestavba Václava Sigmunda, při které došlo k navýšení domu o 2. patro. Nárožní dům o dvou patrech stojí na hloubkové parcele ve tvaru písmene L s malým dvorem. Hlavní budovu kryje pultová střecha, ve dvoře je střecha sedlová. Hlavní průčelí má 9 nepravidelně rozmístěných os. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
U Roubíčků (Q33519027)
| 44535/1-388 Pam. katalog MIS | Staré Město | Klášterská 779/1, Řásnovka 779/5 50°5′31,98″ s. š., 14°25′30,43″ v. d. | Měšťanský dům U Roubíčků. Raně barokní domek byl přestavěn v 1. polovině 18. století a klasicistně rozšířený kolem roku 1820. Rekonstruován byl Oldřichem Stefanem roku 1950. K domku patří dvorek a zahrada, která je uzavřená ohradními zdmi s barokní bránou a kovovým plotem. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
Marcellovský dům (Q30556926)
| 38776/1-391 Pam. katalog MIS | Staré Město | Řásnovka 782/3 50°5′31,21″ s. š., 14°25′29,48″ v. d. | Měšťanský dům Marcellovský. Čtyřkřídlý dům je klasicistní novostavbou podle plánů Josefa Krannera z roku 1833 na základech původního středověkého objektu. Současná parcela patřila do roku 1568, kdy došlo k jejímu prodeji dvěma Vlachům, pod mužský dominikánský klášter. Za dalších majitelů potom byla přikoupena zahrada. Dům se jmenuje po Marcelu z Dystu, který jej koupil v roce 1623. V roce 1833 byla provedena přestavba objektu podle Josefa Krannera. Čtyřkřídlý dům stojí na nepravidelné parcele, na jejíž severní straně se nachází rozlehlý dvůr ohraničený vysokou zdí. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
U Křikavů (Q33519038)
| 38778/1-392 Pam. katalog MIS | Staré Město | Řásnovka 783/1 50°5′30,62″ s. š., 14°25′29,54″ v. d. | Měšťanský dům U Křikavů. Dům má gotické jádro, do roku 1576 byl součástí mužského kláštera Na Františku. Po požáru roku 1689 byl dům znovu vystavěn, roku 1726 byl dvoupatrový. Dnešní vzhled fasády je pozdně barokní z konce 18. století. Dvoupatrový dům sestává ze dvou křídel stojících na nepravidelné parcele, uvnitř objektu se nachází dvůr. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
Kostel svatého Haštala (Q12030733)
| 38184/1-21 Pam. katalog MIS | Staré Město | Haštalské náměstí, pp. 869 50°5′28,74″ s. š., 14°25′27,75″ v. d. | Kostel sv. Haštala. Na místě románského kostela vznikl ve 14. století kostel gotický. Ten byl po požáru v roce 1689 barokně upraven Pavlem Ignácem Bayerem. Nepravidelná čtyřlodní bazilika s věží nad nejzápadnějším polem jižní boční lodi a se sakristií při severní straně presbytáře. Místo severní boční lodi zaujímá dvoulodní síň, sklenutá na tři střední sloupky. Hranolová věž zakončená nízkou jehlancovou střechou s lucernou, další lucerna je umístěna nad chórem. Zbytky nástěnných maleb z konce 14. století v sakristii. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
Haštalská škola (Q33519012)
| 38186/1-395 Pam. katalog MIS | Staré Město | Haštalské náměstí 788/3, U obecního dvora 788/14 50°5′29,71″ s. š., 14°25′26,06″ v. d. | Škola Haštalská, včetně zahrady. Původně gotický dům (Stará barevna) byl v roce 1620 rozšířen a přestavěn na školu. V roce 1689 byla škola postižena francouzským požárem, v roce 1713 byla východní část přeměněna na faru a přestavěna, roku 1741 se fara oddělila jako samostatný dům (čp. 789). Už samostatná budova školy byla v roce 1826 zvýšena a opatřena klasicistní fasádou. Po roce 1787 byl zadní díl hřbitova přeměněn na zahradu. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
Haštalská fara (Q33519019)
| 38185/1-396 Pam. katalog MIS | Staré Město | Haštalské náměstí 789/4, Anežská 789/1 50°5′30″ s. š., 14°25′26,51″ v. d. | Fara včetně zahrady. Fara vznikla v roce 1713 přestavbou východní části školy, v roce 1741 byla od ní stavebně oddělena. Zachovala si pozdně barokní vzhled fasád. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
U zelené mříže (Q33519062)
| 38797/1-404 Pam. katalog MIS | Staré Město | Anežská 808/2, Haštalské náměstí 808/5 50°5′30,36″ s. š., 14°25′27,8″ v. d. | Měšťanský dům U zelené mříže. Barokní novostavba z doby kolem roku 1700, která byla vystavěna na místě renesančního domu z konce 16. století. Dům byl významněji upraven v 2. polovině 18. století a znovu v roce 1835. Jižní zeď jižního křídla do dvora je zřejmě gotická a je zbytkem ohradní zdi mužského kláštera. Nárožní dům, jehož jižní uliční průčelí se obrací do Haštalského náměstí, stojí na lichoběžníkovém půdorysu. Stavba je jednopatrová, trojkřídlá, s přízemním křídlem do dvora z jedné strany zakončeného zdí. Křídla mají sedlové střechy. Šestiosá jižní fasáda do ulice má na západním konci v patě střechy jednou odstupněný štít s proláklými rameny. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
Kostnice a kaple Nejsvětější Trojice (Q33519045)
| 85310/1-444 Pam. katalog MIS | Staré Město | Haštalské náměstí 1041/6 50°5′29,89″ s. š., 14°25′28,8″ v. d. | Kostnice a kaple Nejsvětější Trojice. Jednopatrový domek připojený od jihu k domům čp. 808 a čp. 783, nepravidelně lichoběžného půdorysu, je původně barokní kostnice z doby kolem roku 1660, která byla umístěna v severovýchodním rohu zrušeného hřbitova kolem kostela sv. Haštala. Roku 1712 byla budova přestavěna na kapli Nejsvětější Trojice. Po zrušení hřbitova byla pak roku 1832 přeměněna na byt. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
Starý špitál (Q33519051)
| 38780/1-393 Pam. katalog MIS | Staré Město | Haštalské náměstí 784/7, Za Haštalem 784/1, Řásnovka 784/2 50°5′30,3″ s. š., 14°25′30,11″ v. d. | Měšťanský dům, včetně zahrady u ulice Za Haštalem. Dům byl v roce 1965 asanován a nahrazen novostavbou. Ta napodobuje hmotu původní stavby, která byla barokní na gotických základech a klasicistně upravená. Zachovány byly gotické sklepy. Jednopatrový dvoukřídlý dům se sedlovou střechou má zcela prostou fasádu, zaoblené průčelí směrem do Řásnovky je jedenáctiosé. Křídla spojují loggie, rozlehlou parcelu ohraničuje vysoká zeď. Do roku 1713 sloužil dům jako fara, během následujícího vývoje byla přistavována další křídla. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
U modré boty (Q33519031)
| 38770/1-387 Pam. katalog MIS | Staré Město | Haštalské náměstí 754/8, Haštalská 754/13, Za Haštalem 754/2 50°5′28,83″ s. š., 14°25′30,14″ v. d. | Měšťanský dům U modré boty. Původně šlo o dva samostatné domy – dům čp. 787, o kterém máme zprávy od roku 1400, a čp. 754, v pramenech zmíněný již v roce 1353. Starší ze zmíněných staveb patřila plebánovi kostela sv. Haštala a byla do roku 1548 farou. Během francouzského požáru v roce 1689 došlo k poškození obou objektů. Roku 1844 byly spojeny pod jedním majitelem a klasicistně přestavěny dle plánu Jana Ripoty. V roce 1847 pak byly stavebně propojeny. Čtyřkřídlý dům o dvou patrech se nachází na pohledově exponované parcele za kostelem sv. Haštala. Stojí na půdorysu ve tvaru lichoběžníku s nevelkým lichoběžníkovým dvorem. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
U dvou sloupů (Q33520106)
| 38768/1-386 Pam. katalog MIS | Staré Město | Haštalské náměstí 751/12 50°5′27,49″ s. š., 14°25′28,19″ v. d. | Měšťanský dům U dvou sloupů, Zlatý orel. Řadový dům je v jádru gotický, po požáru roku 1689 byl barokně přestavěn. Dnešní vzhled domu je z roku 1845, kdy bylo domu nadstavěno 2. patro, nově byl také postaven zadní trakt hlavní budovy. Dům se skládá z dvoukřídlé stavby se sedlovou střechou vpředu a z přízemního stavení při jižní části úzkého dvora nepravidelného tvaru. Průčelí do ulice má osm os. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
Dům Řásnovka (Q38137144)
| 38782/1-394 Pam. katalog MIS | Staré Město | Za Haštalem 785/3, Haštalská 50°5′30,61″ s. š., 14°25′31,92″ v. d. | Měšťanský dům Řásnovka s omezením: bez dvorního traktu. Dům je pozdně klasicistní stavbou M. Hausknechta z let 1834–1835 na gotických základech. Dvorní budova J. Blechy z roku 1877 je novostavbou. Hlavní budova ve tvaru T. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
U Valentů (Q33519437)
| 38786/1-397 Pam. katalog MIS | Staré Město | Haštalská 795/1, Kozí 795/6 50°5′27,31″ s. š., 14°25′21,23″ v. d. | Městský dům U Valentů. Dům je v jádru gotický, v roce 1729 byl již čtyřkřídlý s vnitřním dvorem. Přestavba podle plánů F. Hegera z roku 1829 dala domu dnešní klasicistní vzhled. Trojtraktová budova s osovým průjezdem do pavlačového dvora má čtyři křídla, stojí na lichoběžníkovém půdorysu a uliční fasádou se obrací do Kozího náměstí. Tato fasáda je třípatrová, pětiosá (v rozvrhu 2+1+2), bez atiky a štítu. Poznámka: MonumNet uvádí orientační čísla 1, 6, 12. MonumNet uváděl název ulice Halštatská. | ||||||
Rámová 8 (Q33519442)
| 38816/1-417 Pam. katalog MIS | Staré Město | Rámová 939/8, Haštalská 939/8 50°5′26,96″ s. š., 14°25′26,74″ v. d. | Měšťanský dům. Nárožní klasicistní dům, který byl pozdně klasicistně přestavěn Janem Zikou roku 1843. Z dřívějších dob se zachovalo gotické sklepení. Dvoupatrový řadový měšťanský dům leží na lichoběžníkové parcele na nároží ulic Haštalské a Rámové. Do Haštalské je dům dvouosý, do Rámové sedmiosý, krajní okna jsou sdružená. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
Haštalská 10 (Q33519449)
| 38766/1-385 Pam. katalog MIS | Staré Město | Haštalská 750/10 50°5′27,27″ s. š., 14°25′27,21″ v. d. | Měšťanský dům. Dům stojí na místě dvou menších středověkých objektů, které byly spojeny v jeden ve 14. století. Po tzv. francouzském požáru roku 1689 došlo k raně barokní přestavbě, při níž vzniklo i pravé dvorní křídlo. Dnešní vzhled je raně klasicistní z 80. let 18. století. Patrový dům na lichoběžníkové parcele s nepravidelným dvorem je tvořen dvoukřídlou dvoutraktovou stavbou, na jejíž východní straně se nachází drobné křídlo, propojující jádro s obdélným objektem sahajícím na vedlejší parcelu. Fasáda do ulice má šest os. Na východní straně dvora se nachází studna, která na čtvrtkruhovém průřezu vystupuje ze zdi. Na počátku 18. století stavba sloužila povoznictví, které zde mělo stáje s místy pro 12 koní. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
U tří jetelových lístků (Q23542372)
| 38754/1-378 Pam. katalog MIS | Staré Město | Dlouhá 727/39+41, Haštalská 727/26, Hradební 727/1 50°5′28,03″ s. š., 14°25′37,29″ v. d. | Měšťanský dům U tří jetelových lístků. Na počátku 15. století jsou v místě dnešní parcely doloženy dva domy: U jetelů (čp. 727) a U Petráčků (čp. 728). V obou se od určité doby nacházel pivovar. Objekty byly roku 1689 zničené francouzským požárem. V letech 1927–1929 byly oba zbourány a na jejich místě postavena novostavba Emila Sušického a Paula Sydowa. Z původního domu čp. 727 byla zachována jen barokní fasáda do Dlouhé ulice z poslední čtvrtiny 17. století, která byla navýšena o 3. a 4. (mansardové) patro. Sochy andílků na tomto průčelí ze 20. let 18. století pocházejí pravděpodobně od Matyáše Bernarda Brauna. Fasáda obrácená do Hradební ulice baroko pouze naznačuje. Tato víceúčelová stavba obsahovala banku, restauraci, zábavní podnik i byty. Dům o pěti poschodích se dvěma suterény krytý mansardovou střechou stojí na obdélné nárožní parcele. Průčelí do Dlouhé i do Hradební ulice jsou trojosá. Poznámka: MonumNet uváděl název ulice Halštatská. | ||||||
U modrého rámce (Q33519455)
| 38764/1-384 Pam. katalog MIS | Staré Město | Rámová 738/4 50°5′25,31″ s. š., 14°25′27,26″ v. d. | Měšťanský dům U modrého rámce. Řadový dům je v jádru gotický, po požáru roku 1689 prošel barokní přestavbou. V roce 1811 vypracoval K. Hausknecht plán přestavby domu v klasicistním duchu. Dvoupatrový řadový dům stojí na obdélném půdorysu parcely, která se staví kolmo k ulici. Pravá část fasády směrem do Rámové ulice předstupuje před uliční frontu o šířku jedné okenní osy. Toto průčelí je pětiosé se zaslepenou střední osou. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
Kozí 10, U obecního dvora 7 (Q33519460)
| 38791/1-400 Pam. katalog MIS | Staré Město | Kozí 799/10, U obecního dvora 799/7 50°5′28,5″ s. š., 14°25′22,86″ v. d. | Městský dům. Řadový dům má gotické jádro, byl barokně upraven. Přestavba podle plánů K. Schmidta proběhla ve dvou etapách. V roce 1779 byla upravena přední budova, v letec 1804–1805 zadní křídlo. V domě se narodil Josef Mánes.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
Kozí 8 (Q33519467)
| 38840/1-435 Pam. katalog MIS | Staré Město | Kozí 1002/8 50°5′28,69″ s. š., 14°25′20,56″ v. d. | Měšťanský dům. Obytný dům byl postaven jako jednopatrový Zachariem Fiegerthem po roce 1795. Do dnešní dvoupatrové klasicistní podoby byl upraven kolem roku 1832. Do roku 1853 byl součástí čp. 798. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
Na zednické (Dům Společenstva pražských stavitelů) (Q33519473)
| 38810/1-414 Pam. katalog MIS | Staré Město | Kozí 915/7 50°5′24,92″ s. š., 14°25′20,75″ v. d. | Měšťanský dům Na zednické. Řadový čtyřpatrový dům o sedmi osách s fasádou zdobenou sgrafity je novorenesanční novostavbou postavenou v roce 1875 podle plánů Josefa Schulze na místě staršího barokního domu. Do ornamentiky jsou vsazeny medailony se symboly stavitelského řemesla. Pamětní deska v domě (1876) připomíná předcházející dům, patrně barokní, který patřil cechu zednickému a kamenickému na Starém Městě. Poznámka: V MonumNetu uvedeno „Kozí nám.“ | ||||||
Anežská 3 (Q33519479)
| 44536/1-403 Pam. katalog MIS | Staré Město | Anežská 807/3 50°5′30,98″ s. š., 14°25′26,38″ v. d. | Městský dům. Dvoupatrový dům je novorenesanční novostavbou podle plánů Františka Heberleho z roku 1878. Řadový dvoupatrový dům se sedlovou střechou krytou prejzem stojí na hloubkově obdélném půdorysu. Jeho průčelí do Anežské ulice je čtyřosé. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
U červeného kola (Q33519485)
| 38795/1-402 Pam. katalog MIS | Staré Město | Anežská 806/5 50°5′31,2″ s. š., 14°25′26,17″ v. d. | Městský dům U červeného kola. Nárožní dům je klasicistní novostavbou dle plánů Josefa Maličkého z roku 1843 na místě starší zástavby z počátku 17. století. Dvoupatrový nárožní dům o dvou traktech se sedlovou střechou stojí na podélném půdorysu lichoběžníkovitého tvaru. Pětiosé hlavní uliční průčelí (v rozvržení os 1 + 3 + 1). Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
Anežská 4 (Q33519547)
| 38856/1-445 Pam. katalog MIS | Staré Město | Anežská 1043/4 50°5′30,59″ s. š., 14°25′27,72″ v. d. | Měšťanský dům. Drobný domek je novostavbou z roku 1853 postavenou podle plánů Josefa Liebla. Stojí na konci úzké uličky. Stavba má výrazně hloubkovou a úzkou dispozici, dům sestává z tří segmentově zaklenutých prostor za sebou. Do ulice má přízemní domek fasádu s půlkruhovým vchodem s plochou rustikou. Fasáda působí spíš jako vstup do dvora než průčelí samostatné budovy. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
U černé růže (Q33519490)
| 38799/1-405 Pam. katalog MIS | Staré Město | Anežská 809/6 50°5′30,82″ s. š., 14°25′27,69″ v. d. | Měšťanský dům U černé růže. Dnešní podoba původně barokního domu s gotickým jádrem pochází z roku 1834, kdy byl dům klasicistně přestavěn. Dům je dvoupatrový a má dvoutraktovou dispozici na hloubkové parcele s protáhlým jednotraktovým dvorním křídlem. V přízemí uliční fasády o čtyřech osách se nacházejí dva portály. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
U svatého Václava (Q33519430)
| 38801/1-406 Pam. katalog MIS | Staré Město | Anežská 810/8 50°5′31,2″ s. š., 14°25′27,84″ v. d. | Městský dům U sv. Václava. Nejstarší zástavba na této parcele je středověká, jde o pozůstatky mužského kláštera Na Františku, samostatný dům je zmiňován na začátku 17. století. Dnešní podobu dům získal klasicistní přestavbou podle plánů Františka Wolfa z roku 1843. Dům stojí na úzké hloubkové parcele. S dvorem. Uliční fasáda je dvoupatrová, čtyřosá, v přízemí se dvěma obdélnými kamennými portály na krajních osách. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
U Zahrádků (Q33519497)
| 40904/1-1758 Pam. katalog MIS | Staré Město | U obecního dvora 796/1, Haštalská 796/3 50°5′27,33″ s. š., 14°25′21,9″ v. d. | Městský dům U Zahrádků. Nárožní trojpatrový klasicistní dům byl postavený podle plánů Josefa Liebla z roku 1852. Stojí na místě středověkého domu, z něhož se zachovaly zdi v suterénu. Trojkřídlý objekt stojí na parcele ve tvaru nepravidelného lichoběžníku, jehož východní strana se otevírá do malého dvora. Poznámka: V MonumNetu uveden název ulice Halštatská. | ||||||
U bílé labutě (Q33519504)
| 38788/1-398 Pam. katalog MIS | Staré Město | U obecního dvora 797/3, 1097/3a 50°5′27,9″ s. š., 14°25′22,42″ v. d. | Měšťanský dům U bílé labutě. Dnešní klasicistní vzhled řadového domu určila přestavba podle plánů J. O. Krannera z let 1834–1836. Ten spojil dvoupatrový dům na jižní straně parcely a severní jednopatrové stavení. Ve sklepech domu je gotické zdivo. Řadový nájemní dům o dvou patrech stojí na nepravidelné pětiúhelné parcele. Objekt se skládá ze dvou budov, napravo za hlavní budovou se nachází dvůr. Hlavní část krytá sedlovou střechou má zčásti jeden, zčásti dva trakty, křídlo uzavírající dvorek je jednotraktové se střechou pultovou. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
U cenzorů (Q33519511)
| 38790/1-399 Pam. katalog MIS | Staré Město | U obecního dvora 798/5 50°5′28,46″ s. š., 14°25′22,67″ v. d. | Městský dům U Censorů, U cenzorů. Dvojpatrový řadový dům s altánovou věžičkou získal dnešní podobu při raně klasicistické úpravě Zacharia Fiegertha v roce 1795. Skrývá v sobě gotickou, renesanční a raně barokní stavební etapu. Řadový dům o dvou patrech s podkrovím v mansardové střeše stojí na lehce podélné lichoběžníkové hloubkové parcele. Vnitřní dispozicí jde o dvoutrakt se středovým průjezdem. Hlavní průčelí do ulice má pět os (v rozvrhu 2 + 1 + 2). Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
Obecní dvůr (Q12041901)
| 38793/1-401 Pam. katalog MIS | Staré Město | U obecního dvora 800/9, 1017/11, U milosrdných 1017/18, 800/16 50°5′29,52″ s. š., 14°25′24,06″ v. d. | Městský dům - Obecní dvůr. Dvůr byl založen koncem 15. století, přestavován byl v 17. a v polovině 18. století. V roce 1874 byly zbořeny přízemní konírny a na jejich místě byl postaven dům čp. 1017. Komplex je cenným pozůstatkem předasanační zástavby okrajové části Starého Města. Trojkřídlá budova svírá rozsáhlý dvůr. Na severovýchodním nároží ho uzavírá dvojposchoďová budova čp. 1017 a k ní přilehlá hospodářská budova. Hlavní jižní průčelí je dvouosé s mohutným půlelipticky ukončeným portálem s dvoukřídlými svlakovými vraty s brankou pro pěší. Nárožní budova čp. 1017 je dvoupatrová, devítiosá s hladkou fasádou, pouze s mělkým rizalitem ve střední části.
Poznámka: Dům čp. 1017 byl zapsán do státního rejstříku v roce 1975. | ||||||
Klášter milosrdných bratří (Q58005623)
| 38201/1-31 Pam. katalog MIS | Staré Město | U milosrdných 847/1, Na Františku 847/8, Kozí 847/23+25 50°5′32,44″ s. š., 14°25′15,14″ v. d. | Klášter milosrdných bratří. Areál tvoří budovy kláštera a nemocnice, které vznikaly postupně od roku 1620 do poloviny 18. století. V letech 1923–1927 byla postavena novostavba nemocnice dle návrhu V. Kvasničky a J. Mayera. Do komplexu patří také barokní kostel sv. Šimona a Judy. Areál vyplňuje jeden uliční blok, stavby jsou seskupeny kolem tří dvorů. Kostel je hlavním průčelím otočen do ulice Dušní, hlavní barokní areál je při ulici U Milosrdných. Novostavba je při nábřeží. Nejstarší částí je bývalý kostelík sv. Šimona a Judy, připomínaný 1354, který se zachoval v celé rozloze, bez klenby. Z nemocnice jsou nejstarší částí dvě místnosti lékárny, vrátnice a předsíň vstupu.
Poznámka: Před rokem 2015 bylo specifikováno pouze parcelou 968 a pouze adresou U milosrdných 847/1. Dvory uvnitř kláštera (parcely 971, 972, 973) ani kostel svatých Šimona a Judy (parcela 967) nebyly v MonumNetu jako součást památky uvedeny. | ||||||
Dušní 1 (Q38137169)
| 103769 Pam. katalog MIS | Staré Město | Dušní 928/1, Dlouhá 928/1 50°5′19,45″ s. š., 14°25′17,7″ v. d. | Činžovní dům. Čtyřpatrový nárožní dům byl postaven podle plánů Emanuela Dvořáka z let 1899–1900 ve stylu pozdního historismu s novobarokními a secesními prvky. Vzácně je dochován interiér obchodu „Železářství a stavební materiál Koula a syn“ z 30. let 20. století. Čtyřpatrová nárožní budova v historizujícím stylu má dvě křídla na půdoryse ve tvaru písmene L, kopírujícím nepravoúhlou linii nároží. Dům je třítraktový, s dvouramenným schodištěm podkovovitého půdorysu, umístěným mezi oběma křídly, ve schodišťovém zrcadle byl v roce 1905 zbudován výtah. K domu přiléhá malý dvůr s pavlačemi. Dům je zastřešen sedlovou střechou, z níž v nároží vystupuje čtvercová věž s lucernou a cibulovou bání. Památkově chráněno od 3. prosince 2009. | ||||||
Ministerstvo průmyslu a obchodu (Q66724293)
| 106929 Pam. katalog MIS | Staré Město | Na Františku 1039/32 50°5′34,37″ s. š., 14°25′32,99″ v. d. | Veřejná budova navržená Josefem Fantou v archaickém architektonickém stylu novoklasicismu v letech 1925-1932, (1928 – 1932 ji postavila firma Antonína Belady). Památkově chráněno od 28. května 2022. | ||||||
Evangelický kostel svatého Salvátora (Q12031009)
| 68688/1-446 Pam. katalog MIS | Staré Město | Salvátorská 1045/1, Dušní 1045/5, Kostečná 1045/6 50°5′21,05″ s. š., 14°25′15,13″ v. d. | Kostel sv. Salvátora. Významná pozdně renesanční novostavba z let 1611–1614. Kostel vznikl za účasti J. B. zu Christoffena. Po roce 1624 tvořil původně evangelický kostel součást kláštera paulánů, v roce 1863 získali kostel čeští evangelíci. Trojlodní chrám bazilikálního typu s polygonálním závěrem má typově dvouvěžové průčelí, z věží se však zachovala jen jedna. Střední část zdůrazňuje v partii střechy trojúhelně ukončený štít. Věž je opatřena vysokou polygonální bání. Nově byl upraven vchod na severní straně, stejně jako vchod do podvěží na jižní straně, kde ke kostelu dříve přiléhal klášter. Závěr kostela vytváří pět stran desetiúhelníka s vystupujícími opěráky. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
Kostel svatého Ducha (Q2282608)
| 38205/1-33 Pam. katalog MIS | Staré Město | Široká, Elišky Krásnohorské, U Svatého ducha, park Rosh-Ha'ayin, Dušní, pp. 790 50°5′24,28″ s. š., 14°25′13,17″ v. d. | Kostel sv. Ducha. Kostel je jednolodní, původem gotický, vznikl jako součást již neexistujícího kláštera benediktinek. Stavba byla upravena v 17. století, v roce 1919 byla přidána novostavba západní předsíně a byla nahrazena stará sakristie. Jednolodní stavba s protáhlým presbytářem a hranolovou věží při severní straně. Hmota jednolodního chrámu má jednotnou výšku presbytáře a lodi. Nejvýraznějším detailem exteriéru jsou opěrné pilíře dvakrát odstupněné. Závěr kostela tvoří pět stran osmiúhelníka. Střechu, jejíž barokní průběh je proti původnímu gotickému nižší, odděluje fabionová římsa. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
Sousoší svatého Jana Nepomuckého almužníka (Q38137174)
| 38165/1-9 Pam. katalog MIS | Staré Město | Široká, Dušní, při kostele svatého Ducha, pp. 1042 50°5′23,94″ s. š., 14°25′13,39″ v. d. | Sousoší sv. Jana Nepomuckého almužníka. Pískovcové sousoší od F. M. Brokoffa z doby kolem roku 1725 zobrazuje sv. Jana Nepomuckého v nepříliš obvyklé roli almužníka. Na podstavci, který patřil pod jinou neznámou plastiku sv. Jana Nepomuckého, která byla zničena před rokem 1878, jsou reliéfy světcova umučení, nalezení a pohřbení. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
Učitelské domy (Q21822555)
| 40880/1-1743 Pam. katalog MIS | Staré Město | Elišky Krásnohorské 1037/14, 1021/12, 123/10, Bílkova 123/5 50°5′27,84″ s. š., 14°25′10,58″ v. d. | Činžovní dům „Učitelské domy“. Stavba tří kubistických domů s jednotnou koncepcí pro Družstvo pro stavbu učitelských domů podle plánů Otakara Novotného proběhla v letech 1919–1921. Domy jsou čtyřpatrové, s pátým mansardovým patrem. Domy byly postaveny jako dva řadové a jeden nárožní s jednotnou architektonickou koncepcí, nerozlišující jednotlivé domy. Jsou čtyřpatrové s pátým atikovým patrem završeným štíty. Celý blok je komponován jako jednolitý celek.
Poznámka: Původně duplicitní ochrana, Elišky Krásnohorské 1021/12 též pod číslem 40910/1-1761 a Elišky Krásnohorské 1037/14 též pod číslem 40914/1-1763, tato ID byla z MonumNetu vymazána. | ||||||
Nakladatelství Štencův dům (Q29578236)
| 38814/1-416 Pam. katalog MIS | Staré Město | Salvátorská 931/8, 1092/10 50°5′20,01″ s. š., 14°25′15,18″ v. d. | Nakladatelství - Štencův dům. Dům ve stylu geometrické secese byl postaven podle plánů Otakara Novotného v letech 1909–1911 na místě budov, které v baroku patřily klášteru paulánů a v 19. století náležely Mincovnímu úřadu. Tyto budovy, zbořené v roce 1899, byly seskupeny při jižní straně kostela sv. Salvátora. Dům, v němž měl Štenc i prodejnu knih, kancelář a svůj representační byt, se stal důležitým střediskem pražského kulturního života. Dům prošel významnou přestavbou v roce 1929. V roce 1936 nebo 1941 byl rozdělen na dvě popisná čísla. Areál Štencova domu se rozkládá na nepravidelné polygonální parcele. Uvnitř se hlavní uliční křídlo člení na čp. 1092 a čp. 931, dispozičně vzájemně odděleno vstupní chodbou. K čp. 931 patří rozsáhlá dvorní zástavba. Dvorní křídla, sloužící průmyslovým provozům, jsou přízemní až jednopatrová, krytá plochými střechami. K čp. 1092 náleží malý dvorek při jižní fasádě. Architektonicky nejvýznačnější je hlavní severní uliční budova (dvojdům). Tato část objektu je podsklepená, třípatrová, kryje ji sedlová střecha, do jejíž šikmé plochy je na severní straně vloženo ateliérové patro osvětlené pásem zaoblených střešních oken. Fasáda do Salvátorské je třípatrová, dělená v přízemí a v 1. patře do devíti os. Rozsahu čp. 1092 odpovídá šestiosá levá část domu s jednoosým rizalitem se štítem. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
Bývalý klášter pavlánů u svatého Salvátora (Q11706674)
| 38812/1-415 Pam. katalog MIS | Staré Město | Staroměstské náměstí 930/7 50°5′18,23″ s. š., 14°25′16,44″ v. d. | Klášter Paulánů. Jihovýchodní část bývalého komplexu paulánského kláštera při kostele nejsv. Salvátora. Vznikl na románských, goticky a renesančně přestavěných základech na konci 17. století. Na přestavbě připisované P. I. Bayerovi se podíleli G. B. Allio a M. V. Jäckel. Dnešní objekt je pouze jihovýchodním ukončením původního rozsáhlého konventu. Na střed dnešního objektu navazovalo dříve křídlo pokračující až ke kostelu nejsv. Salvátora. V rámci asanace na přelomu 19. a 20. století byla většina objektů zbořena. Na místě dnešního čp. 930 byla již románská, gotická a renesanční zástavba, na níž navázala výstavba kláštera paulánů po roce 1626. Teprve kolem roku 1634 definitivně dokončený objekt však záhy svou velikostí nevyhovoval, proto došlo v 17. století k dalšímu rozšíření. Konventní budovy byly zvýšeny o patro, resp. o dvě a dostaly podobu, která se zachovala až do asanace. V roce 1784 byl klášter zrušen a budovy s kostelem připadly roku 1796 mincovnímu úřadu. Nové úpravy navrhl roku 1799 Karel Schmidt. Roku 1863 koupili kostel čeští evangelíci, klášterní budovy pak roku 1897 obec Praha. V roce 1901 bylo povoleno zbourat všechny dvorní budovy (uskutečněno 1902–1903). Roku 1934 koupila hlavní budovu Pražská městská pojišťovna, která ji v letech 1939–1940 adaptovala pro své účely a stavebně v patrech spojila se svými sousedními domy. Třípatrové, pětiosé průčelí má vyznačen tříosý střední risalit. Atikový pás zdobí Jäcklovy sochy (sv. Kašpar de Bono, archanděl Raffael a Anděl Strážce, vpravo bl. Grazia z Valencie), uprostřed štít se segmentovým ukončením a volutově stočenými křídly. V ose nika se sochou sv. Františka z Pauly, na štítu Salvátor. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
Kostel svatého Mikuláše (Q2595999)
| 38203/1-32 Pam. katalog MIS | Staré Město | Staroměstské náměstí, Pařížská, náměstí Franze Kafky, pp. 21 50°5′16,46″ s. š., 14°25′11,54″ v. d. | Kostel sv. Mikuláše. Barokní stavba podle plánu Kiliána Ignáce Dietzenhofera byla postavena na místě středověkého farního chrámu. Na výzdobě této dominanty se podíleli přední barokní umělci jako B. Spinetti či A. Braun. Po asanaci kostel vytváří jednu z dominant Staroměstského náměstí, do něhož se obrací hlavní jižní fasádou, zdůrazněnou nárožními věžemi. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
Dům čp. 24 (Q38137282)
| 54861/1-2410 Pam. katalog MIS | Staré Město | náměstí Franze Kafky 24/3, Maiselova 24/2 50°5′16,74″ s. š., 14°25′10″ v. d. | Měšťanský dům. Trojpatrový novobarokní nájemní dům s obchody byl postaven podle plánů Václava Pařízka v letech 1902–1903 na místě prelatury slovanských benediktinů, která dnešnímu domu ustoupila, a to jako volná replika původní budovy, součástí průčelí je přenesený barokní portál. Dvorní fasády jsou čtyřpatrové. V domě došlo během 20. století k několika adaptacím v interiéru. V domě se narodil spisovatel Franz Kafka. Poznámka: V MonumNetu uvedena čísla orientační 3 a 5 a neuvedena ulice Maiselova. | ||||||
Rudolfinum (Q1130137)
| 11733/1-55 Pam. katalog MIS | Staré Město | náměstí Jana Palacha 79/1, 17. listopadu 79/1, Na rejdišti 79/2, Alšovo nábřeží 79/12 50°5′24,24″ s. š., 14°24′55,96″ v. d. | Koncertní dům Rudolfinum (Dům umělců), nástupní deska, kandelábry. Novorenesanční stavba dle plánů J. Schulze a J. Zítka z roku 1875. Budova prošla několika dílčími úpravami pro potřeby poslanecké sněmovny, která zde sídlila v letech 1919–1938, a také rekonstrukcí v 90. letech 20. století dle návrhu K. Pragera.
Poznámka: Národní kulturní památka. | ||||||
Mánesův most (Q12039154)
| 41443/1-2106 Pam. katalog MIS | Staré Město | Staré Město a Malá Strana, náměstí Jana Palacha – Kosárkovo nábřeží 50°5′22,14″ s. š., 14°24′47,16″ v. d. | Silniční most Josefa Mánesa. Most byl vybudován v letech 1911–1914 F. Menclem a A. Novým, architektonicky ho ztvárnil M. Petrů. V těsné blízkosti jsou pozůstatky řetězové lávky pro pěší včetně hrázděného domku výběrčího mostného. Lávka byla postavena v letech 1868–1869 a snesena po roce 1914.
Památkově chráněno od roku 1987. | ||||||
Právnická fakulta (Q22379612)
| 38808/1-413 Pam. katalog MIS | Staré Město | Náměstí Curieových 901/7, Dvořákovo nábřeží 901/6, 17. listopadu 901/7, Břehová 901/10 50°5′29,48″ s. š., 14°25′1,23″ v. d. | Vysoká škola Právnická fakulta, prostranství před školou na náměstí Curieových (parc. 1008, 1009). Monumentální novoklasicistní budova fakulty je postavena podle plánů Jana Kotěry. Definitivní podoba je od Ladislava Machoně, který se projektu ujal po Kotěrově smrti. Byla postavena v letech 1924–1931. Hlavní fasáda je otočena do náměstí. Ve střední části má rizalit završený trojúhelným štítem a v přízemí obehnaný sloupovou podklenutou arkádou, završenou nahoře zděným geometricky prolamovaným zábradlím. Portikus je členěn pěti vysokými okny, mezi kterými jsou polygonální polopilíře. V supraportách jsou reliéfy se symboly vztahujícími se k právu. Budova má půdorys protáhlého lichoběžníku, při nábřeží lukovitě vyklenutého. Pěti křídly obepíná malý dvůr ve tvaru písmene „T“ velkou prosklenou dvoranu se třemi patry ochozu. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
Pomník Josefa Mánesa (Q20987041)
| 38171/1-12 Pam. katalog MIS | Staré Město | Alšovo nábřeží, pp. 1000/1 50°5′23,11″ s. š., 14°24′52,19″ v. d. | Pomník Josefa Mánesa. Bronzová socha Josefa Mánesa držící malířskou paletu a štětec je dílem Bohumila Kafky, architektonického provedení soklu se zhostil Josef Havlíček. Pomník má široký mramorový postament o jednom stupni. Socha stojí na vysokém hranolovém podstavci. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
U dvou zlatých nohů (Q33519526)
| 44534/1-383 Pam. katalog MIS | Staré Město | Dlouhá 737/21, Rámová 737/2 50°5′25,04″ s. š., 14°25′27,74″ v. d. | Měšťanský dům U dvou zlatých nohů. Nárožní dům na gotických základech byl přestavěn Janem Maxmiliánem Hegerem roku 1839. Josefem Lieblem bylo v roce 1865 nadstavěno 2. patro a upravena fasáda do dnešní podoby. Nárožní objekt stojící na šířkové parcele má dvě patra a tři trakty, při jeho pravém nároží se nachází rizalit se světlíkovým dvorkem. Průčelí do Dlouhé třídy je pětiosé bez atiky a štítu, pilastry jsou zde zdvojené. Fasáda do Rámové ulice je trojosá. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
U krkavců (Q33519533)
| 38762/1-382 Pam. katalog MIS | Staré Město | Dlouhá 735/25, Rámová 735/6 50°5′25,74″ s. š., 14°25′29,55″ v. d. | Městský dům U krkavců. Dům vznikl na místě tří středověkých objektů, které byly v renesanci změněny na pivovar. Průčelí do ul. Dlouhé má vrcholně barokní fasádu, průčelí do Rámové ul. je umírněně klasicistní. Své jméno dům získal podle Štěpána Krkavce, který se v roce 1457 stal jeho majitelem. Řadový dům stojí na půdorysu nepravidelného U a je tvořen několika navazujícími částmi. Hlavní objekt v průčelí do Dlouhé třídy je čtyřkřídlý a v jeho středu se nachází dvorek. Druhá budova se fasádou obrací do Rámové ulice a obklopuje rozlehlý nepravidelný dvůr. Oba dvory spojuje užší křídlo. Fasáda hlavního průčelí do Dlouhé třídy má dvě patra a deset os v rozvrhu 3+3+3+1. Průčelí do Rámové ulice má fasádu o 13 okenních osách, patrovou, jednoduchou. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
U koží (Q33519378)
| 38760/1-381 Pam. katalog MIS | Staré Město | Dlouhá 734/27, pozemek pod Haštalská 1093/14a 50°5′26,04″ s. š., 14°25′30,49″ v. d. | Měšťanský dům U koží a dvůr, pozemek pod Haštalská 1093/14a (bez stavby). Trojpatrový řadový dům je výsledkem spojení novostavby na místě čp. 752 a v jádru gotického, renesančně i barokně přestavěného objektu čp. 734. Novostavbu a sjednocující fasádu navrhl Josef Liebl v roce 1866. Řadový třípatrový trojkřídlý dům se rozkládá kolem obdélného dvora. Uliční fasáda je sedmiosá. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
U Opic (Q23542399)
| 38758/1-380 Pam. katalog MIS | Staré Město | Dlouhá 733/29 50°5′26,39″ s. š., 14°25′31,37″ v. d. | Městský dům U Opic (U Opitzů). Původně renesanční dům postavený na základech dvou gotických objektů, který byl po tzv. francouzském požáru roku 1689 ve dvou barokních etapách přeměněn na čtyřkřídlý palác. Čtyřkřídlý řadový dům o dvou patrech ukrývá v hloubkové parcele dvůr mírně lichoběžníkovitého tvaru. Hlavní budova má tři trakty, křídla obklopující dvůr jsou jednotraktová. Severní dvorní křídlo kryje pultová střecha, východní sedlová, západní plochá, jižní průčelí do Dlouhé ulice opět střecha pultová. Stavba má také střešní pavilon nacházející se nad hlavní budovou. Ze středu šestiosé fasády hlavního průčelí vystupuje mělký dvouosý rizalit s trojúhelným štítem. Kamenný vjezdový portál je zdoben sochou Marie Immaculaty. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. | ||||||
U zeleného stromu (Q11863321)
| 38756/1-379 Pam. katalog MIS | Staré Město | Dlouhá 729/37, Haštalská 729/24 50°5′28,16″ s. š., 14°25′35,76″ v. d. | Měšťanský dům U zeleného stromu (U zlatého stromu?). Dům vznikl spojením tří gotických objektů, které byly výrazně renesančně a poté raně barokně přestavěny. Novodobá přestavba z let 1927–1928 porušila dochovanou renesanční dispozici objektu, navýšila budovu o 2. patro a podkroví a nově řešila průčelí domu. Památkově chráněno od 22. prosince 1964. |
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Městská památková rezervace Praha, č. 1028, MonumNet
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kulturní památky na Starém Městě na Wikimedia Commons