Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji
Seznam kamenů zmizelých v Pardubickém kraji obsahuje tzv. kameny zmizelých – respektive alternativně Stolpersteine – na území Pardubického kraje. Kameny zmizelých připomínají osud těch lidí, kteří byli nacisty deportováni, vyhnáni, zavražděni nebo dohnáni k sebevraždě.
Data pokládání kamenů
[editovat | editovat zdroj]Data pokládání kamenů zmizelých v Pardubickém kraji:
- Borová: Pokládka kamenů zmizelých proběhla 7. září 2018.
- Holice: Pokládky kamenů zmizelých proběhly 16. července 2021, 22. září 2022, 8. září 2023 (za účasti G. Demniga) a 17. září 2024.[1][2][3][4]
- Chrudim: Prvních jedenáct kámenů zmizelých bylo v Chrudimi položeno G. Demnigem 20. září 2017.[5]
- Luže: 31. srpna 2020[6]
- Pardubice: 1. září 2020[6]
- Polička: 8. března 2022, 16. března 2023, 7. března 2024[7][8][9]
- Slatiňany: 15. srpen 2018
- Svitavy: první tři kameny zmizelých ve Svitavách (Freund, Freund, Hermanová) byly položeny (bez účasti G. Demniga) 25. dubna 2013[10], další dva G. Demnigem (Meller, Mellerová) 15. září 2014.[11][12]
- Vysoké Mýto: První kameny zmizelých byly ve Vysokém Mýtě položeny 6. září 2019, a to dvěma studentům tamního gymnázia, kteří byli za odbojovou činnost popraveni. Dalších 21 kamenů bylo položeno v září roku 2020, 2021, 2022, a 2023.[13][14][15]
Borová
[editovat | editovat zdroj]Obrázek | Nápis | Bydliště | Odhalení | Jméno, život |
---|---|---|---|---|
ZDE ŽIL
GUSTAV PAM NAR. 3. 6. 1876 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 15. 12. 1943 V OSVĚTIMI |
Borová čp. 196 | 7. září 2018 | Gustav Pam se narodil 3. června 1876 v Lačnově. V roce 1903 se oženil s Olgou Freundovou. Měli společně čtyři děti, dceru Martu a syny Ludvíka, Josefa a Richarda.[16] V Borové provozoval obchod se smíšeným zbožím.[17] | |
ZDE ŽILA
OLGA PAMOVÁ ROZ. FREUNDOVÁ NAR. 14. 1. 1880 DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 16. 1. 1943 V TEREZÍNĚ |
Borová čp. 196 | 7. září 2018 | Olga Pamová[16] | |
ZDE ŽIL
LUDVÍK PAM NAR. 22. 6. 1906 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 5. 3. 1943 V OSVĚTIMI |
Borová čp. 196 | 7. září 2018 | Ludvík Pam[16] | |
ZDE ŽILA
KAMILA PAMOVÁ ROZ. KOHNOVÁ NAR. 12. 8. 1910 DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 23. 1. 1943 V OSVĚTIMI |
Borová čp. 196 | 7. září 2018 | Kamila Pamová se narodila 12. srpna 1910 v Sobědruzích (dnešní část Teplic). V roce 1941 se vdala za Ludvíka Pama a společně žili v Borové.[16][18] | |
ZDE ŽIL
JOSEF PAM NAR. 21. 2. 1910 DEPORTOVÁN DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 6. 3. 1942 V OSVĚTIMI |
Borová čp. 196 | 7. září 2018 | Josef Pam[16] | |
ZDE ŽILA
MARTA VIELGUTOVÁ ROZ. PAMOVÁ NAR. 2. 5. 1904 DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 23. 1. 1943 V OSVĚTIMI |
Borová čp. 196 | 7. září 2018 | Marta Vielgutová[16] | |
ZDE ŽIL
RICHARD PAM NAR. 23. 7. 1915 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 14. 2. 1943 V OSVĚTIMI |
Borová čp. 196 | 7. září 2018 | Richard Pam[16] |
Holice
[editovat | editovat zdroj]Obrázek | Nápis | Bydliště | Odhalení | Jméno, život |
---|---|---|---|---|
ZDE ŽIL ARNOLD NEUMANN NAR. 1888 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1944 V OSVĚTIMI |
Holubova čp. 41
(dům dnes již nestojí) |
16. července 2021 | Arnold Neumann se narodil 2. března 1888 v Rakovníku. Své dětství popsal v deníku nazvaném Naše kniha, zachráněném u Vlasty Kačerové, jediné nežidovské příbuzné rodiny Neumannových v Holicích. S Irenou Kačerovou byli oddáni 27. října 1928 v Pardubicích. S manželkou byli členy pěveckého a hudebního kroužku Hlahol, herci ochotnického divadla a byli též Sokolové. Arnold vlastnil papírnictví a knihkupectví. Ve školním roce 1941/42 provozoval ilegálním vyučování pro židovské děti ve svém domě. V Terezíně pracoval jako vychovatel v chlapeckém domově.[19] | |
ZDE ŽILA MARIE NEUMANNOVÁ ROZ. KAČEROVÁ NAR. 1896 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1944 V OSVĚTIMI |
Holubova čp. 41
(dům dnes již nestojí) |
16. července 2021 | Irena Neumannová rozená Kačerová se narodila 25. srpna 1896 a byla manželka Arnolda Neumanna. Byli oddáni 27. října 1928 v Pardubicích. Společně s manželem byli členy pěveckého a hudebního kroužku Hlahol, herci ochotnického divadla a byli též Sokolové. Měli dceru Hanu. V Terezíně pracovala v lékárně.[19] | |
ZDE ŽILA HANA NEUMANNOVÁ NAR. 1930 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA 1944 DO OSVĚTIMI 1945 DO MAUTHAUSENU OSVOBOZENA |
Holubova čp. 41
(dům dnes již nestojí) |
22. září 2022 | Hana Sternlicht rozená Neumannová se narodila 10. února 1930 v Praze. Žila s rodiči Arnoldem a Irenou Neumannovými v Holicích. V prosinci 1942 byla s rodiči deportována do Terezína, v roce 1944 s maminkou do Osvětimi. Brzy poté byla vybrána na práci v továrně na letecké součástky v táboře Freiberg v Sasku. Odtud byla evakuována do koncentračního tábora Mauthausem, kde se dočkala osvobození.[20] | |
ZDE ŽIL OSKAR FRIED NAR. 12. 5. 1894 DEPORTOVÁN DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN |
Jiráskova čp. 618 | 22. září 2022 | Oskar Fried byl úředník a správce židovských matrik v Holicích.[21] | |
ZDE ŽILA MARIE FRIEDOVÁ NAR. 14. 1. 1898 DEPORTOVÁNA DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA |
Jiráskova čp. 618 | 22. září 2022 | Marie Friedová | |
ZDE ŽIL EVŽEN FRIED NAR. 29. 2. 1924 DEPORTOVÁN DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN |
Jiráskova čp. 618 | 22. září 2022 | Evžen Fried | |
ZDE ŽIL RUDOLF FRIED NAR. 16. 1. 1928 DEPORTOVÁN DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN |
Jiráskova čp. 618 | 22. září 2022 | Rudolf Fried po omezení přístupu židovských dětí do škol navštěvovala ilegální vyučování u rodiny Neumannových.[21] | |
ZDE ŽIL JIŘÍ FRIED NAR. 31. 1. 1929 DEPORTOVÁN DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN |
Jiráskova čp. 618 | 22. září 2022 | Jiří Fried po omezení přístupu židovských dětí do škol navštěvovala ilegální vyučování u rodiny Neumannových.[21] | |
ZDE ŽILA ETHEL FREIOVÁ ROZ. MEISELSOVÁ NAR. 1909 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1944 V OSVĚTIMI |
Pardubická čp. 481 | 22. září 2022 | Ethel Freiová[2] rozená Meiselsová se narodila 16. února 1902. Byla manželkou Davida Freie, s nímž měla dcery Kateřinu a Gabrielu.[22] | |
ZDE ŽIL DAVID FREI NAR. 1898 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1944 V OSVĚTIMI |
Pardubická čp. 481 | 22. září 2022 | David Frei[2] se narodil 22. června 1898. Pracoval v Prešově v obuvnické továrně. V roce 1934 se s manželkou Ethel a dcerami Kateřinou a Gabrielou přestěhovali do Holic. Byl majitelem obchodu s obuví.[22] | |
ZDE ŽILA KATEŘINA FREIOVÁ NAR. 1929 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1944 V OSVĚTIMI |
Pardubická čp. 481 | 22. září 2022 | Kateřina Freiová[2] se narodila 28. srpna 1929 v Prešově. Po omezení přístupu židovských dětí do škol navštěvovala ilegální vyučování u rodiny Neumannových.[22] | |
ZDE ŽILA GABRIELA FREIOVÁ NAR. 1933 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1944 V OSVĚTIMI |
Pardubická čp. 481 | 22. září 2022 | Gabriela Freiová[2] se narodila 1. ledna 1933 v Prešově. Po omezení přístupu židovských dětí do škol navštěvovala ilegální vyučování u rodiny Neumannových. Gabriela ráda kreslila, 25 jejích obrázků z terezínského ghetta je uloženo v Židovském muzeu v Praze.[22] [23] | |
ZDE ŽIL
RUDOLF SEINER NAR. 1886 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI |
Zborovská čp. 590 | 8. září 2023 | Rudolf Seiner se narodil 28. května 1886.[24] Byl druhorozeným synem Bedřicha a Augusty Seinerových, kteří měli ve Starých Holicích obchod a hospodu. Společně s manželkou Olgou a dětmi Karlem a Helenou žili v Blšanech, kde měli obchod se střižním zbožím. V důsledku odstoupení pohraničí se přestěhovali k Rudolfově rodině do Holic.[25] | |
ZDE ŽILA OLGA SEINEROVÁ ROZ. RUSSOVÁ NAR. 1893 DEPORTOVÁNA 1943 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Zborovská čp. 590 | 8. září 2023 | Olga Seinerová se narodila 5. března 1893.[26] | |
ZDE ŽIL KAREL SEINER NAR. 1922 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Zborovská čp. 590 | 8. září 2023 | Karel Seiner se narodil 4. července 1922 v Blšanech.[27] | |
ZDE ŽILA HELENA SEINEROVÁ NAR. 1924 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Zborovská čp. 590 | 8. září 2023 | Helena Seinerová se narodila 9. dubna 1924 v Blšanech.[28] | |
ZDE ŽIL
LUDVÍK WEINSTEIN NAR. 1877 DEPORTOVÁN 1943 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI |
nám. T. G. Masaryka 27 | 8. září 2023 | Ludvík Weinstein se narodil 18. srpna 1877 v Petrovicích. V Holicích měl továrnu na krabice a papírové zboží. S první manželkou Ellou, rozenou Aronovou měl syna Zdeňka a dceru Lily. Ella v roce 1916 zemřela a Ludvík se oženil s vdovou Idou Popperovou, rozenou Blochovou. S druhou manželkou byli kvůli účasti syna Zdeňka v zahraničním odboji internováni ve Svatobořicích, kde Ida zemřela.[29] | |
ZDE ŽILA IDA WEINSTEINOVÁ ROZ. BLOCHOVÁ NAR. 1880 ??? |
nám. T. G. Masaryka 27 | 8. září 2023 | Ida Weinsteinová se narodila 4. ledna 1880 v Kynšperku nad Ohří. Zahynula 26. 10 1942 ve Svatobořicích u Kyjova.[30][31] | |
ZDE ŽIL
ZDENĚK WEINSTEIN NAR. 1908 UPRCHL 1939 DO FRANCIE 1940 DO VELKÉ BRITÁNIE |
nám. T. G. Masaryka 27 | 8. září 2023 | Zdeněk Weinstein se narodil v roce 1908 v Holicích. Byla synem Ludvíka Weinsteina a jeho první manželky Elly rozené Aronové. Po okupaci odešel Zdeněk do Francie a poté do Velké Británie, kde sloužil u československých jednotek. Jeho otec a nevlastní matka byli v tzv. Akci E internováni do tábora ve Svatobořicích.[25] | |
ZDE ŽILA
FRANTIŠKA GLASEROVÁ NAR. 1884 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI |
Palackého čp. 232 | 8. září 2023 | Františka Glaserová se narodila 26. listopadu 1884 v Kutné Hoře. Byla dcerou Josef a Terezy Krásových. V roce 1909 se provdala za Vítězslava Glasera z Pelhřimova. Ten v Holicích vlastnil obuvnickou továrnu. Měli spolu dvě děti syna Jana a dceru Annu. Vítězslav Glaser zemřel v roce 1938. Syn Jan zahynul spolu s Františkou v Osvětimi, dcera Anna (provdaná Flussová) se dočkala osvobození v Bergen-Belsenu.[32][25] | |
ZDE ŽIL
JAN GLASER NAR. 1910 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN V OSVĚTIMI |
Palackého čp. 232 | 8. září 2023 | Jan Glaser se narodil 15. července 1910 v Holicích Byla synem Františka a Vítězslava Glaserových. Měl o deset let mladší sestru Annu.[33] | |
ZDE ŽILA
ANNA FIALOVÁ NAR. 1886 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI |
Husova čp. 480 | 8. září 2023 | Anna Fialová, vlastním jménem Olga rozená Friedová byla sestrou Oskara Frieda. Narodila se 19. dubna 1886.[34] V roce 1909 se před sňatkem s Václavem Fialou nechala pokřtítn a přijala jméno Anna. Společně měli syna Františka a dceru Marii. Pod tlakem protižidovských opatření se Václav s Annou rozvedl, ta již pak nebyla chráněna smíšeným manželstvím. Byla deportována do Terezína a následně do Osvětimi, kde zahynula.[35] |
Chrudim
[editovat | editovat zdroj]Obrázek | Nápis | Bydliště | Odhalení | Jméno, život |
---|---|---|---|---|
ZDE ŽIL
JIŘÍ ADLER NAR. 1938 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 15.12.1943 |
Široká ul. čp. 87 | 20. září 2017 | Jiří Adler (* 9. června 1938), syn Otty Adlera und Pavly Adlerové, byl deportován 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 15. prosince 1943 transportem Dr pak dále do KT Auschwitz-Birkenau. Zavražděn zřejmě v tomto táboře.[36][37] | |
ZDE ŽIL
OTTO ADLER NAR. 1891 DEPORTOVÁN 1942 DO BUCHENWALDU ZAVRAŽDĚN 1944 |
Široká ul. čp. 87 | 20. září 2017 | Otto Adler[pozn. 1] | |
ZDE ŽILA
BLANKA ADLEROVÁ NAR. 1933 DEPORTOVÁNA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 15.12.1943 |
Široká ul. čp. 87 | 20. září 2017 | Blanka Adlerová (* 2. března 1933), dcera Otty Adlera a Pavly Adlerové, byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 15. prosince 1943 transportem Dr pak dále do KT Auschwitz-Birkenau. Zavražděna zřejmě v tomto táboře.[36][37] | |
ZDE ŽILA
PAVLA ADLEROVÁ NAR. 1906 DEPORTOVÁNA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 15.12.1943 |
Široká ul. čp. 87 | 20. září 2017 | Pavla Adlerová (* 14. ledna 1906), manželka Otty Adlera, byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 15. prosince 1943 transportem Dr pak dále do KT Auschwitz-Birkenau. Zavražděna zřejmě v tomto táboře.[36][37] | |
ZDE ŽILA
OLGA ŘÍHOVÁ NAR. 1904 DEPORTOVÁNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 12.9.1943 |
Široká ul. čp. 87 | 20. září 2017 | Olga Říhová (* 15. dubna 1904), žila ve smíšeném manželství. Po rozvodu se starala o společné dítě, pak byla přece jen zatčena a deportována do KT Auschwitz, kde byla 12. září 1943 zavražděna.[37][38] | |
ZDE ŽIL
JUDR. RICHARD SCHMIDL NAR. 1882 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 2.2.1943 |
Široká ul. čp. 87 | 20. září 2017 | Richard Schmidl (* 27. března 1882), byl deportován 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, kde byl 2. února 1943 zavražděn.[36][37] | |
ZDE ŽIL
MUDR. ARTUR PACHNER NAR. 1874 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 29. 1. 1944 |
Resselovo náměstí čp. 134 | 20. září 2017 | Artur Pachner (* 24. března 1874 v Německém Brodu, dnes Havlíčkův Brod), manžel Gabriely Pachnerové, byl zubní lékař a publicista židovského původu. Po absolvování gymnázia v tehdejším Německém Brodě studoval medicínu v Praze a později v Berlíně. 1899 se přestěhoval do Chrudimi, kde otevřel lékařskou praxi. Publikoval v odborných časopisech. Po obsazení Československa Německem byl Pachner spolu se svojí manželkou Gabrielou Pachnerovou v Chrudimi zatčen. 5. prosince 1942 byli oba deportováni transportem Cf z Pardubic do Terezína, kde byl Pachner částečně vězněn v Malé pevnosti. 18. prosince 1942 byli posléze deportováni transportem Ds do Osvětimi do tzv. Terezínského rodinného tábora v Auschwitz II – Birkenau, kde byl Pachner pravděpodobně 29. ledna 1944 zavražděn.[36][37][39][40] | |
ZDE ŽILA
GABRIELA PACHNEROVÁ NAR. 1881 DEPORTOVÁNA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 18.12.1943 |
Resselovo náměstí čp. 134 | 20. září 2017 | Gabriela Pachnerová roz. Schillerová (* 13. března 1881 v Polné), manželka Artura Pachnera. Byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 18. prosince 1942 transportem Ds pak dále do tzv. Terezínského rodinného tábora v Auschwitz II – Birkenau. Tam byla 1944 v plynové komoře zavražděna.[pozn. 2][36][37][39] | |
ZDE ŽIL
EMIL SEIDLITZ NAR. 1877 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 22.1.1943 |
Myší Díra / Soukenická ul. | 20. září 2017 | Emil Seidlitz (* 2. května 1877), byl deportován 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, kde byl 22. ledna 1943 zavražděn.[36][37] | |
ZDE ŽILA
FRANTIŠKA SEIDLITZOVÁ NAR. 1877 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 12.2.1943 |
Myší Díra / Soukenická ul. | 20. září 2017 | Franziska Seidlitzová (* 15. března 1877), byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, kde byla 12. února 1943 zavražděna.[36][37] | |
ZDE ŽILA
IRMA VTÌPILOVÁ NAR. 1898 DEPORTOVÁNA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 23.1.1943 |
Myší Díra / Soukenická ul. | 20. září 2017 | Irma Vtípilová rozená Weissová se narodila 5. dubna 1898. Byla deportována 5. prosince 1942 transportem Cf z Pardubic do KT Terezína, 23. ledna1943 transportem Cr pak dále do KT Auschwitz. Zavražděna zřejmě v tomto táboře.[36] | |
ZDE ŽILA
OLGA HAMMERSCHLAGOVÁ NAR. 1873 DEPORTOVÁNA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 15. 12. 1943 |
U Parku čp. 330 | 15. srpna 2018 | Olga Hammerschlagová se narodila 3. července 1873. Byla matkou Marie Salusové.[41] | |
ZDE ŽIL
VIKTOR SALUS NAR. 1892 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 4. 6. 1944 |
U Parku čp. 330 | 15. srpna 2018 | Viktor Salus byl majitelem obchodu s pražírnou kávy.[42] | |
ZDE ŽILA
MARIE SALUSOVÁ NAR. 1895 DEPORTOVÁNA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 1944 |
U Parku čp. 330 | 15. srpna 2018 | Marie Salusová[43] | |
ZDE ŽIL
EMIL SALUS NAR. 1920 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 1944 |
U Parku čp. 330 | 15. srpna 2018 | Emil Salus[44] | |
ZDE ŽIL
JAN SALUS NAR. 1921 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI OSVOBOZEN V ORANIENBURGU |
U Parku čp. 330 | 15. srpna 2018 | Jan Salus[45] | |
ZDE ŽIL
BEDŘICH BUCHFÜHRER NAR. 1897 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 21. 1. 1943 |
U Parku čp. 330 | 15. srpna 2018 | Bedřich Buchführer pracoval v rodinném obchodě a také u Salusů bydlel.[46] | |
ZDE ŽIL
JIŘÍ AGULÁR NAR. 1875 DEPORTOVÁNAA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 15. 12. 1943 |
Široká č. 118 | 15. srpna 2018 | Adolf Agulár vlastnil v Chrudimi obchod s oděvy a střižním zbožím.[47][48] | |
ZDE ŽILA
ANTONIE AGULÁROVÁ NAR. 1883 DEPORTOVÁNA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 23. 10. 1944 |
Široká č. 118 | 15. srpna 2018 | Antonie Agulárová se narodila 24. srpna 1883 v Litomyšli.[49][50] | |
ZDE ŽILA
VĚRA AGULÁROVÁ NAR. 1911 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA OSVOBOZENA |
Široká č. 118 | 15. srpna 2018 | Věra Agulárová[51][52] | |
ZDE ŽIL
JIŘÍ AGULÁR NAR. 1917 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 23. 1. 1943 |
Široká č. 118 | 15. srpna 2018 | Jiří Agulár[53][54] | |
ZDE ŽIL
JUDR. EDVARD STRASS NAR. 1865 DEPORTOVÁN DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN |
parčík u okružní křižovatky na Bídě | 9. září 2019 | Edvard Strass se narodil 7. 1. 1865. Vystudoval reálné gymnázium v Chrudimi a práva v Praze. V roce 1897 si založil vlastní akvokátní kancelář. Byl velmi aktivní ve veřejném životě, stal se členem, jednatelem a dokonce i předsedou několika spolků. Poskytoval pomoc židovským uprchlíkům z Haliče a Bukoviny během první světové války. S manželkou Martou měli tři děti, pouze dvě se dožily dospělosti, a to dcera Milada a syn Jiří. Dcera Milada si se provdala za pařížského právníka Jeana Camille-Carré a přežila válku ve Francii.[55] | |
ZDE ŽILA
MARTA STRASSOVÁ NAR. 1881 DEPORTOVÁNA DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA |
parčík u okružní křižovatky na Bídě | 9. září 2019 | Marta Strassová rozená Stránská se narodila 9. září 1881 ve Slatiňanech. Byla manželkou Edvarda Strasse a společně měli tři děti.[55] | |
ZDE ŽIL
JIŘÍ STRASS NAR. 1912 DEPORTOVÁN DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN |
parčík u okružní křižovatky na Bídě | 9. září 2019 | Jiří Strass se narodil 8. října 1912 a stejně jako jeho otec Edvard Strass vystudoval práva v Praze. Spolu se svým bratrancem Karlem byl pracovně nasazen na stavbu vlečky v Bílku u Chotěboře.[55] | |
ZDE ŽIL
EMIL STRASS NAR. 1880 DEPORTOVÁN DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN |
parčík u okružní křižovatky na Bídě | 9. září 2019 | Emil Strass se narodil 29. března 1880.[56] Zakoupil od svého bratra Lea obchod s galanterním zbožím.[55] | |
ZDE ŽILA
EUGENIE STRASSOVÁ NAR. 1878 DEPORTOVÁNA DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA |
parčík u okružní křižovatky na Bídě | 9. září 2019 | Eugenie Strassová se narodila 20. října 1878. Byla manželkou Emila Strasse. S manželem měli dvě děti, syna Karla a dceru Annu. Osud dcery Anny není znám, ale pravděpodobně také tahynula v koncentračním táboře jako celá její rodina.[55] | |
ZDE ŽIL
KAREL STRASS NAR. 1907 DEPORTOVÁN DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN |
parčík u okružní křižovatky na Bídě | 9. září 2019 | Karel Strass se narodil 18. dubna 1907. Stal se právníkem, stejně jako jeho strýc Edvard a bratranec Jiří. Za svou praxí se odstěhoval do Teplic, ale po okupaci pohraničí se vrátil do rodné Chrudimi. Spolu se svým bratrancem Jiřím byl pracovně nasazen na stavbu vlečky v Bílku u Chotěboře.[55] | |
ZDE ŽILA
IDA MARIE POCHOBRADSKÁ ROZ. SALUSOVÁ NAR. 1894 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA V OSVĚTIMI |
Hniličkova čp. 372 | 9. září 2019 | Ida Marie Pochobradská se narodila 29. března 1984 Emilovi a Kláře Salusovým. Byla nejmladší sestrou Viktora Saluse, který také zahynul v Osvětimi. Provdala se za Ferdinanda Pochobradského, malíře a středoškolského učitele. Společně měli dvě děti, syna Petra, který zemřel tragicky jako chlepec, a dceru Alexandru. Smíšené manželství chránilo Idu až do roku 1940, kdy Ferdinand zemřel. Poté byla s rodinou bratra deportována do Terezína a následně do Osvětimi. Dcera Alexandra nacistické perzekuci jako potomek smíšeného manželství unikla, i tak po válce zůstala z rodiny sama.[55] | |
ZDE ŽIL
JOSEF ORSKÝ ROZ. ORNSTEIN NAR. 1905 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN V BŘEZNU 1945 |
V Tejnecku č. 535 | 9. září 2019 | Josef Ornstein-Orský se s manželkou Karolínou a dětmi Romanem a Ilonou přestěhovali do nového domu v ulici V Tejnecku v roce 1937. Manželka Karolína nebyla židovského původu a v nátlaku protižidovských opatření se s ní Josef Ornstein formálně rozvedl. Převedl na ni veškeré majetky, dál spolu v tajnosti žili a rodina si změnila jméno na Orský. Ani tak nebyl Josef Ornstein transportu ušetřen, prošel několika koncentračními tábory a poslední zmínka o jeho osudu je z roku 1945 z Kauferingu, odkud absolvoval pochod smrti, při němž zřejmě zahynul.[55] | |
ZDE ŽIL
KAREL HERRMANN NAR. 1884 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 1943 |
Široká čp. 129 | 9. září 2019 | Karel Herrmann se narodil 6. ledna 1884. Ve Slatiňanech měl bratra Gustava. V Chrudimi provozoval obchod s konfekcí, obuví a vetešnictvím.[57] | |
ZDE ŽILA
ŠTEPÁNKA HERRMANNOVÁ NAR. 1885 DEPORTOVÁNA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 1943 |
Široká čp. 129 | 9. září 2019 | Štěpánka Herrmannová[57] | |
ZDE ŽILA
HANA HERRMANNOVÁ NAR. 1923 DEPORTOVÁNA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 1943 |
Široká čp. 129 | 9. září 2019 | Hana Herrmannová[57] | |
ZDE ŽIL
GUSTAV BREITENFELD NAR. 1871 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Široká ul. čp. 127/I | 1. září 2020 | Gustav Breitenfeld | |
ZDE ŽIL
DR. RUDOLF BREITENFELD NAR. 1908 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Široká ul. čp. 127/I | 1. září 2020 | Dr. Rudolf Breitenfeld | |
ZDE ŽILA
ANNA BREITENFELDOVÁ ROZ. SALUSOVÁ NAR. 1886 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 30.12.1942 |
Široká ul. čp. 127/I | 1. září 2020 | Anna Breitenfeldová | |
ZDE ŽILA
ADELHEID POLLAKOVÁ NAR. 1873 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 17. 2. 1943 |
Čs. armády čp. 213 | 1. září 2020 | Adelheid Pollaková | |
ZDE ŽIL
ING. ARNOŠT POLLAK NAR. 1890 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1944 DO OSVĚTIMI OSVOBOZEN GLEIWITZ |
Čs. armády čp. 213 | 1. září 2020 | Ing. Arnošt Pollak se narodil do německé židovské rodiny v Liberci. Jeho matkou byla Adelheid Pollaková. Do Chrudimi rodina přišla poté, co Arnošt Pollak začal pracovat jako strojní inženýr v továrně Františka Wiesnera. Společně s manželkou Marií měli dvě děti, dvojčata Františku a Viléma. Františka zemřela na tuberkulózu v roce 1940. Zbytek rodiny byl v roce 1942 deportován do Terezína.
V září 1944 byla společně se synem Vilémem transportován do Osvětimi. Arnošt Pollak se dožil konce války v osvětimském pobočném táboře v Gleiwitz.[58] | |
ZDE ŽILA
MARIE POLLAKOVÁ NAR. 1903 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA OSVOBOZENA |
Čs. armády čp. 213 | 1. září 2020 | Marie Pollaková se narodila v roce 1903. Byla manželkou Arnošta Pollaka, se kterým měla dvojčata Františku a Viléma. V roce 1942 byla deportována do Terezína, kde pracovala v pekárně a dočkala se tam konce války. Vrátila se z Terezína do Chrudimi jako první, aniž by měla jakékoliv zprávy o dalších členech rodiny. Později se setkala s manželem Arnoštem a do konce života žili v Chrudimi.[58] | |
ZDE ŽIL
VILÉM POLLAK NAR. 1927 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1944 DO OSVĚTIMI, BUCHENWALDU ZAVRAŽDĚN V DUBNU 1945 NA POCHODU SMRTI U TACHOVA |
Čs. armády čp. 213 | 1. září 2020 | Vilém Pollak se narodil 4. řijna 1927 v Liberci do rodiny Arnošta a Marie Pollakových. Na rozdíl od svých rodičů nepřežil válku. Zemřel pravděpodobně na pochodu smrti u Tachova.[58] | |
ZDE ŽILA
ERNESTINA GOLDSCHMIDOVÁ ROZ. BARBIEROVÁ NAR. 1862 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA OSVOBOZENA |
Široké schody čp. 109 | 13. září 2021 | Ernestina (Arnoštka) Goldschmidová | |
ZDE ŽILA
ELSA GOLDSCHMIDOVÁ NAR. 1895 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Široké schody čp. 109 | 13. září 2021 | Elsa Goldschmidová | |
ZDE ŽIL
KAREL GOLDSCHMID NAR. 1899 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Široké schody čp. 109 | 13. září 2021 | Karel Goldschmid | |
ZDE ŽILA
OLGA GOLDSCHMIDOVÁ NAR. 1897 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Široké schody čp. 109 | 13. září 2021 | Olga Goldschmidová | |
ZDE ŽIL
RICHARD TRAUB NAR. 1884 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Široké schody čp. 109 | 13. září 2021 | Richard Traub | |
ZDE ŽILA
HERMÍNA TRAUBOVÁ ROZ. GOLDSCHMIDOVÁ NAR. 1888 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Široké schody čp. 109 | 13. září 2021 | Hermína Traubová | |
ZDE ŽIL
ADOLF TRAUB NAR. 1920 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Široké schody čp. 109 | 13. září 2021 | Adolf Traub | |
ZDE ŽIL
JIŘÍ TRAUB NAR. 1922 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Široké schody čp. 109 | 13. září 2021 | Jiří Traub | |
ZDE ŽILA
VILMA TRAUBOVÁ NAR. 1876 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Havlíčkova, chodník vedle náhonu Chrudimky, proti rohovému domu č.p. 110 (původní dům již nestojí)[59] | 13. září 2021 | Vilma Traubová | |
ZDE ŽILA
OLGA TRAUBOVÁ NAR. 1880 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Havlíčkova, chodník vedle náhonu Chrudimky, proti rohovému domu č.p. 110 (původní dům již nestojí)[59] | 13. září 2021 | Olga Traubová | |
ZDE ŽILA
ANNA PELIKÁNOVÁ ROZ. SILBERSTERNOVÁ NAR. 1900 DEPORTOVÁNA 1944 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 24. 8. 1944 |
Přemysla Otakara čp. 370 | 13. září 2021 | Anna Pelikánová | |
ZDE ŽIL
EDUARD WITZ NAR. 1876 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN |
Havlíčkova čp. 91 (původní dům již nestojí) | 14. července 2022 | Eduard Witz se narodil 4. ledna 1876 do rodiny Alberta a Kláry (roz. Vohryzková) Witzových. Rodina Witzova ve svém domě v Chrudimi od roku 1868 provozovala likérku. Po smrti otce v roce 1885 zůstala Klára Witzová sama se šesti dětmi. Firmu nakonec převzal Eduard spolu se svým bratrem Oldřichem ve 20. letech 20. století. Vybudovali prosperující továrnu na likéry. V roce 1940 zemřel na tuberkulózu Oldřich Witz a továrna byla rodině kvůli rasovým zákonům zabavena. Eduard si vzal za manželku Helenu rozenou Deimlovou a měli společně dceru Blaženu (Beátu). Všichni členové rodiny Witzovi z Chrudimi se pravděpodobně dostali transportem v září 1943 do Terezínského rodinného tábora v Osvětimi. Všichni nejspíše zahynuly v plynových komorách při likvidaci rodinného tábora v noci ze 7. na 8. března 1944.[60][61][62] | |
ZDE ŽILA
HELENA WITZOVÁ ROZ. DEIMLOVÁ NAR. 1888 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA |
Havlíčkova čp. 91 (původní dům již nestojí) | 14. července 2022 | Helena Witzová rozená Deimlová se narodila 15. června 1888. Byla manželkou Eduarda Witze s nímž měla dceru Blaženu. Všichni členové rodiny Witzovi z Chrudimi se pravděpodobně dostali transportem v září 1943 do Terezínského rodinného tábora v Osvětimi. Všichni nejspíše zahynuly v plynových komorách při likvidaci rodinného tábora v noci ze 7. na 8. března 1944.[60][61][62] | |
ZDE ŽILA
BLAŽENA (BEÁTA) WITZOVÁ NAR. 1922 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA |
Havlíčkova čp. 91 (původní dům již nestojí) | 14. července 2022 | Blažena (Beáta) Witzová se narodila 1. ledna 1922 do rodiny Eduarda a Heleny Witzových. Všichni členové rodiny Witzovi z Chrudimi se pravděpodobně dostali transportem v září 1943 do Terezínského rodinného tábora v Osvětimi. Všichni nejspíše zahynuly v plynových komorách při likvidaci rodinného tábora v noci ze 7. na 8. března 1944.[60][61][62] | |
ZDE ŽILA
VALERIE WITZOVÁ ROZ. KLEINOVÁ NAR. 1897 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA |
Havlíčkova čp. 91 (původní dům již nestojí) | 14. července 2022 | Valerie Witzová rozená Kleinová se narodila 13. října 1897 v Praze. Provdala se za Oldřicha Witze, s nímž měla dva syny - dvojčata Jiřího a Vladimíra. Oldřich Witz zemřel ještě před transportem v roce 1940 na tuberkulózu. Všichni členové rodiny Witzovi z Chrudimi se pravděpodobně dostali transportem v září 1943 do Terezínského rodinného tábora v Osvětimi. Všichni nejspíše zahynuly v plynových komorách při likvidaci rodinného tábora v noci ze 7. na 8. března 1944. Druhou světovou válku přežil Valeriin bratr Hanuš Klein, který po osudech sestřiny rodiny pátral.[62] | |
ZDE ŽIL
JIŘÍ WITZ NAR. 1925 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN |
Havlíčkova čp. 91 (původní dům již nestojí) | 14. července 2022 | Jiří Witz se narodil 21. dubna 1925 v Chrudimi do rodiny Oldřicha a Valerie Witzových. Měl bratra Vladimíra. Studium na gymnáziu ukončil předčasně. S bratrem byli dvojvaječná dvojčata a snad i proto se jim podařilo vydávat se za běžné sourozence a uniknout tak Mangeleho pokusům. Všichni členové rodiny Witzovi z Chrudimi se pravděpodobně dostali transportem v září 1943 do Terezínského rodinného tábora v Osvětimi. Všichni nejspíše zahynuly v plynových komorách při likvidaci rodinného tábora v noci ze 7. na 8. března 1944.[62] | |
ZDE ŽIL
VLADIMÍR WITZ NAR. 1925 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN |
Havlíčkova čp. 91 (původní dům již nestojí) | 14. července 2022 | Vladimír Witz se narodil 21. dubna 1925 v Chrudimi do rodiny Oldřicha a Valerie Witzových. V roce 1940 musel z rasových důvodů opustit chrudimské gymnázium. S bratrem byli dvojvaječná dvojčata a snad i proto se jim podařilo vydávat se za běžné sourozence a uniknout tak Mangeleho pokusům. Všichni členové rodiny Witzovi z Chrudimi se pravděpodobně dostali transportem v září 1943 do Terezínského rodinného tábora v Osvětimi. Všichni nejspíše zahynuly v plynových komorách při likvidaci rodinného tábora v noci ze 7. na 8. března 1944.[62] | |
ZDE ŽILA
BERTA MANDELÍKOVÁ ROZ. WEISSENSTEINOVÁ NAR. 1879 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 28. 2. 1944 |
Masarykovo náměstí čp. 60 | 14. července 2022 | Berta Mandelíková | |
ZDE ŽIL
OTTO MANDELÍK NAR. 1904 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 11. 12. 1944 VE SCHWARZHEIDE |
Masarykovo náměstí čp. 60 | 14. července 2022 | Otto Mandelík | |
ZDE ŽILA
ANNA MANDELÍKOVÁ ROZ. HAMÁČKOVÁOVÁ NAR. 1906 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI 1944 DO STUTTHOFU OSVOBOZENA |
Masarykovo náměstí čp. 60 | 14. července 2022 | Anna Mandelíková | |
ZDE ŽILA
IDA NERMUŤOVÁ ROZ. BLUMENKRANZOVÁ NAR. 1881 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Lupáčova čp. 72 | 6. září 2023 | Ida Nermuťová | |
ZDE ŽILA
HEDVIKA LEBENFELDOVÁ ROZ. STRASSEROVÁ NAR. 1876 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Opletalova čp. 15 | 6. září 2023 | Hedvika Rebenfeldová rozená Strasserová se narodila 15. 12. 1876. Její manžel Eduard měl obchod se suknem a zemřel v roce 1937. Do deportace se živila jako učitelka jazyků. Obě její děti nacistům unikly. Syn Oskar emigroval do Velké Británie a stal se členem RAF. Alice přečkala válku v Chrudimi, zřejmě kvůli smíšenému manželství.[63] | |
ZDE ŽIL
JUDR. ROBERT MEISL NAR. 1900 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Rybičkova čp. 7 | 6. září 2023 | JUDr. Robert Meisl[64] | |
ZDE ŽILA
MARIE PEŠKOVÁ ROZ. MEISLOVÁ NAR. 1898 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Poděbradova čp. 72 | 6. září 2023 | Marie Pešková se narodila 19. listopadu 1898 v rodině obchodníka Gustava Meisla, který provozoval kramářství a jeho ženy Růženy, rozené Bergmannové.[65] | |
ZDE ŽILA
ELIŠKA WEISSOVÁ ROZ. FLASCHNEROVÁ NAR. 1865 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1. 1. 1943 |
Rybičkova čp. 7 | 6. září 2023 | Eliška Weissová[64] | |
ZDE ŽILA
EMILIE PICKOVÁ ROZ. FREUNDOVÁ NAR. 1869 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 17. 3. 1943 |
Gorkého čp. 505 | Emilie Picková | ||
ZDE ŽILA
BOŽENA PICKOVÁ NAR. 1901 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Gorkého čp. 505 | Božena Picková | ||
ZDE ŽILA
RŮŽENA SKALLOVÁ NAR. 1884 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Svěchyňova čp. 257 | Růžena Skallová | ||
ZDE ŽIL
ARNOŠT SKALL NAR. 1882 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Svěchyňova čp. 257 | Arnošt Skall | ||
ZDE ŽILA
JANA ŠONSKÁ ROZ. SKALLOVÁ NAR. 1910 DEPORTOVÁNA 1943 DO OSVĚTIMI OSVOBOZENA |
Svěchyňova čp. 257 | Jana Šonská | ||
ZDE ŽILA
ADÉLA NEUFELDOVÁ ROZ. SKALLOVÁ NAR. 1880 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Svěchyňova čp. 257 | Adéla Neufeldová | ||
ZDE ŽIL
KURT NEUFELD NAR. 1905 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Svěchyňova čp. 257 | Kurt Neufeld | ||
ZDE ŽIL
VÁCLAV RŮŽIČKA NAR. 1903 DEPORTOVÁN 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 1943 |
Koželužská čp. 108 | Václav Růžička byl první romskou obětí holokaustu v Chrudimi.[66] |
Luže
[editovat | editovat zdroj]Pardubice
[editovat | editovat zdroj]Polička
[editovat | editovat zdroj]Obrázek | Nápis | Bydliště | Odhalení | Jméno, život |
---|---|---|---|---|
ZDE ŽIL
GUSTAV FUCHS NAR. 26. 6. 1867 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 15. 4. 1943 V TEREZÍNĚ |
Riegerova čp. 25 | 8. března 2022 | Gustav Fuchs[7] se narodil 26. června 1867 v Poličcce. Byl synem obuvníka Josefa Fuchse a jeho manželky Luisy. V roce 1900 se oženil s Malvínou Silbersternovou. Jako úředník žil v Plzni, Mostu i v Praze, ale v druhé polovině 30. let se vrátil do Poličky, odkud byl vypraven do Terezína.[67] | |
ZDE ŽIL
ARNOŠT ŠLESINGER NAR. 21. 1. 1896 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 25 | 8. března 2022 | Arnošt Šlesinger[7] se narodil 21. ledna 1896 v Poličce. Byl synem Zikmunda a Eleonory Schlesingerových. Vlastnil v Poličce pánské krejčovství. V roce 1923 se oženil s Eliškou/Ellou Schwarzovou.[67] | |
ZDE ŽILA
ELLA ŠLESINGEROVÁ NAR. 30. 7. 1892 DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 25 | 8. března 2022 | Ella Šlesingerová[7] se narodila 30. července 1892 v Moravské Ostravě. Byla dcerou zlatníka Isidora Schwarze a jeho manželky Hermíny, rozené Fuchsové. Poprvé se provdala ve Vídni za JUDr. Jakuba Edela, se kterým měla syna Waltera a v roce 1921 se rozvedla.[67] | |
ZDE ŽILA
EDITA ŠLESINGEROVÁ NAR. 10. 7. 1924 DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 25 | 8. března 2022 | Edita Šlesingerová[7] se narodila 10. července 1924 v Poličce. Jejími rodiči byli Arnošt a Ella Šlesingerovi.[67] | |
ZDE ŽIL
RUDOLF DEUTSCH NAR. 6. 5. 1890 ZATČEN V ČERVNU 1941 ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 25 | 8. března 2022 | Rudolf Deutsch[7] se narodil 6. května 1890 ve Zbizubech Jindřichu a Antonii Deutschovým. Účastnil se první světvé války na italksé frontě. Byl úředníkem poličské pobočky Hořické mechanické tkalcovny Em. Feuerstein a spol. V roce 1913 se oženil s Olgou Schlesingerovou, s níž měl čtyři syny: Viktora, Jiřího, Arnošta a Zdeňka. Byl zatčen 26. června 1941 a umísten do vězení v Ichtershausenu. V létě roku 1942 byl souzen za finanční podporu tehdy zakázané KSČ. Podle výpovědi spoluvězně byl po výkonu trestu odvezen do Osvětimi.[67] | |
ZDE ŽILA
OLGA DEUTSCHOVÁ NAR. 24. 11. 1891 DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 25 | 8. března 2022 | Olga Deutschová[7] se narodila 24. listopadu 1891 v Poličce. jejími rodiči byli Zikmund a Eleonora Schlesingerovi. Před sňatkem s Rudolfem Deutschem pracovala jako dělnice v módním závodě klobouků. S manželem měla čtyři syny: Viktora, Jiřího, Arnošta a Zdeňka. Nejstarší syn Viktor jako jediný z rodiny válku přežil. Studium medicíny se rozhodl dodělat v Bělehradě, což se mu kvůli válce nepodařilo. Po delší době se dostal do Velké Británie, kde se stal vojenským lékařem. Přijal příjmení Dennis a účastnil se invaze a bojů ve Francii.[67] | |
ZDE ŽIL
JIŘÍ DEUTSCH NAR. 10. 11. 1917 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 25 | 8. března 2022 | Jiří Deutsch[7] se narodil 10. listopadu 1917 Rudolfovi a Olze Deutschovým. Před transportem studoval na fakultě chemicko-technologického inženýrství ČVUT v Praze.[67] | |
ZDE ŽIL
ARNOŠT DEUTSCH NAR. 24. 12. 1918 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 25 | 8. března 2022 | Arnošt Deutsch[7] se narodil 24. prosince 1918 Rudolfovi a Olze Deutschovým. Před transportem studoval na fakultě inženýrského stavitelství ČVUT v Praze.[67] | |
ZDE ŽIL
ZDENĚK DEUTSCH NAR. 2. 11. 1922 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 25 | 8. března 2022 | Zdeněk Deutsch[7] se narodil 2. listopadu 1922 Rudolfovi a Olze Deutschovým. Před transportem studoval na střední textilní škole v Ústí nad Orlicí.[67] | |
ZDE ŽILA
ELEONORA SCHLESINGEROVÁ ROZ. KLEINOVÁ NAR. 2. 5. 1861 DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 20. 12. 1942 V TEREZÍNĚ |
Riegerova čp. 36 | 16. března 2023 | Eleonora Schlesingerová[8] rozená Kleinová se narodila 2. května 1861 v Zájezdci. Jejími rodiči byli Markus s Rozálie Kleinovi. Byla manželkou Zikmunda Schlesingera, který v Poličce provozoval obchod s textilem. Z manželství se narodilo pět dětí: Pavlína, Valerie, Olga, Arnošt a Otto.[67][68] | |
ZDE ŽIL
OTA SCHLESINGER NAR. 25. 12. 1901 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 36 | 16. března 2023 | Ota Schlesinger[8] se narodil 25. prosince 1901 v Poličce Zikmundovi a Eleonoře Schlesingerovým. Byl obchodníkem s látkami a oděvy. Oženil se se Zdeňkou Klačerovou a měli dceru Trudu a syna Jiřího.[67] | |
ZDE ŽILA
ZDEŇKA SCHLESINGEROVÁ ROZ. KLAČEROVÁ NAR. 30. 8. 1902 DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 36 | 16. března 2023 | Zdeňka Schlesingerová[8] se narodila 30. srpna 1902 v Zámrsku. Byla dcerou obchodníka Gustava Klačera a jeho mnaželky Amálie.[67] | |
ZDE ŽILA
TRUDA SCHLESINGEROVÁ NAR. 1. 2. 1926 DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 36 | 16. března 2023 | Truda Schlesingerová[8] | |
ZDE ŽIL
JIŘÍ SCHLESINGER NAR. 17. 2. 1930 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 36 | 16. března 2023 | Jiří Schlesinger[8] | |
ZDE ŽIL
LEO SCHNEIER NAR. 25. 1. 1908 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 36 | 16. března 2023 | Leo Schneier[8] se narodil 25. ledna 1908 ve Vídni zřejmě jako nemanželský syn Pavlíny Schneierové. V Poličce pracoval jako příručí u Oty Schlesingera.[67] | |
ZDE ŽIL
HUGO KLEIN NAR. 24. 4. 1889 DEPORTOVÁN 9. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 41 | 7. března 2024 | Hugo Klein[9] se narodil 24. dubna 1889 v České Třebové. Po svém otci Jindřichu Kleinovi převzal živost s koženým zbožím. V roce 1921 se oženil s Valerií Schlasingerovou a měli společně čtyři děti: Ilonu, Ota, Lily a Věru.[69] | |
ZDE ŽILA
VALERIE KLEINOVÁ ROZ. SCHLESINGEROVÁ NAR. 6. 2. 1890 DEPORTOVÁNA 9. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 41 | 7. března 2024 | Valerie Kleinová[9] rozená Schlesingerová se narodila 6. února 1890 Zikmundovi a Eleonoře Schlesingerovým. Jejím bratrem byla Ota Schlesinger.[69] | |
ZDE ŽILA
ILONA KLEINOVÁ NAR. 1. 2. 1923 DEPORTOVÁNA 9. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 41 | 7. března 2024 | Ilona Kleinová[9] | |
ZDE ŽIL
OTA KLEIN NAR. 3. 11. 1889 DEPORTOVÁN 9. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 41 | 7. března 2024 | Ota Klein[9] | |
ZDE ŽILA
LILY KLEINOVÁ NAR. 19. 5. 1927 DEPORTOVÁNA 9. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 41 | 7. března 2024 | Lily Kleinová[9] | |
ZDE ŽILA
VĚRA KLEINOVÁ NAR. 17. 5. 1931 DEPORTOVÁNA 9. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 41 | 7. března 2024 | Věra Kleinová[9] | |
ZDE ŽIL
VILÉM KLEIN NAR. 22. 3. 1902 DEPORTOVÁN 9. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 41 | 7. března 2024 | Vilém Klein[9] byl mladším bratrem Hugo Kleina. Narodil se 22. března 1902 ve Stašově Jindřichovi a Josefě Kleinovým.[67] Také se živil jako obchodník s kůžemi. Na konci 30. let 20. století musel opustit svůj dům v Hegerově ulici čp. 299 a přestěhovat se k rodině svého bratra.[69] | |
ZDE ŽIL
BOHDAN MINICH NAR. 2. 2. 1874 DEPORTOVÁN 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 41 | 7. března 2024 | Bohdan (Theodor) Minich[9] se narodil 2. února 1874 v Hluboké. Jeho rodiči byli Moric Minich a jeho manželka Františka. V Poličce žil od roku 1902. Byl úředníkem Hořické mechanické tkalcovny Em. Feuerstein a spol., která měla pobočku v Poličce. Se svou druhou manželkou Františkou Krausovou se oženil v roce 1912 v Praze. Narodil se jim syn Arnošt, který se vyhnul transportu a emigroval do Palestiny. Před deportací žili společně s rodinou Kleinovou na Riegerově ulici čp. 41.[69]Po smrti poličského rabína v roce 1919 převzal vedení matrik poličského židovského matričního obvodu (oficiálně od roku 1930) a vedl je do roku 1942.[67] | |
ZDE ŽILA
FRANTIŠKA MINICHOVÁ NAR. 24. 7. 1883 DEPORTOVÁNA 5. 12. 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Riegerova čp. 41 | 7. března 2024 | Františka Minichová[9] rozená Krausová se narodila 24. července 1883 v Podole (okr. Mělník).[69] Jejími rodiči byli Vilém a Matilda Krausovi.[67] |
Slatiňany
[editovat | editovat zdroj]Obrázek | Nápis | Bydliště | Jméno, život |
---|---|---|---|
ZDE ŽIL
ERVÍN HERRMANN NAR. 1928 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 1943 |
ulice T. G. Masaryka čp. 408 | Ervín Herrmann (*5. února 1928) Transport Cf (05. 12. 1942, Pardubice → Terezín), další Transport Cr (23. 01. 1943, Terezín → Osvětim)[36] | |
ZDE ŽIL
GUSTAV HERRMANN NAR. 1896 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 1943 |
ulice T. G. Masaryka čp. 408 | Gustav Herrman (*11. června 1896) celá rodina se přestěhovala do Slatiňan z Chrudimi ještě před rokem 1939.[70] Transport Cf (05. 12. 1942, Pardubice → Terezín), další Transport Cr (23. 01. 1943, Terezín → Osvětim)[36] | |
ZDE ŽIL
OTTO HERRMANN NAR. 1926 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 1943 |
ulice T. G. Masaryka čp. 408 | Otto Herrmann (*20. dubna 1926) byl na studiích v Praze. Stejně však transportu neušel a setkal se s rodiči až v Terezíně.[70] Transport Ba (10. 08. 1942, Praha → Terezín), další Transport Cr3 (23. 01. 1943, Terezín → Osvětim)[36] | |
ZDE ŽILA
VILMA HERRMANNOVÁ NAR. 1894 DEPORTOVÁNA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 1943 |
ulice T. G. Masaryka čp. 408 | Vilma Herrmannová (*28. ledna 1894) Transport Cf (05. 12. 1942, Pardubice → Terezín), další Transport Cr (23. 01. 1943, Terezín → Osvětim)[36] | |
ZDE ŽILA
HELENA STRÁNSKÁ NAR. 1899 DEPORTOVÁNA 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 1944 |
ulice T. G. Masaryka čp. 117 | Helena Stránská se narodila 12. srpna 1899. Poslední bydliště před deportací byla v Slatiňany. Transport Cf (05. prosince 1942, z Pardubice do Terezína), další Transport Ev (28. 10. 1944, z Terezína do Osvětimi). Zahynula.[36] | |
ZDE ŽIL
PAVEL STRÁNSKÝ NAR. 1887 DEPORTOVÁN 1942 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN 1944 |
ulice T. G. Masaryka čp. 117 | Pavel Stránský (*29. června 1887) Transport Cf (05. 12. 1942, Pardubice → Terezín), další Transport Ev (28. 10. 1944, Terezín → Osvětim)[36] |
Svitavy
[editovat | editovat zdroj]Obrázek | Nápis | Bydliště | Jméno, život |
---|---|---|---|
ZDE ŽIL
ARNOŠT FREUND NAR. 1911 DEPORTOVÁN 1941 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1942 V TÁBOŘE IZBICA |
Náměstí Míru č. 97 | Arnošt Freund (* 23. září 1911) byl deportován 2. prosince 1941 transportem G z Brna do KT Terezína, 25. května 1942 transportem Az pak dále do Ghetta Izbica u Lublinu. Zavražděn zřejmě v tomto táboře.[36] | |
ZDE ŽIL
EMIL FREUND NAR. 1878 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1942 V OSVĚTIMI |
Náměstí Míru č. 97 | Emil Freund (* 1. září 1878 v Ubušíně), byl deportován 19. března 1942 transportem Ac z Brna do KT Terezína, 27. dubna 1942 transportem Aq pak dále do Ghetta Izbica u Lublinu. Zavražděn zřejmě v tomto táboře.[36] | |
ZDE ŽILA
LOUISE HERMANOVÁ ROZ. FREUNDOVÁ NAR. 1916 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA OSVĚTIMI A BERGEN-BELSENU PŘEŽILA |
Náměstí Míru č. 97 | Louise Hermanová (* 8. května 1916, Svitavy) vystudovala po reálce ve Svitavách Montessorskou školu v Praze, musela však jako židovka natoupit službu jako vychovatelka v soukromých rodinách. 24. dubna 1942 byla deportována do KT Terezína, kde se starala o děti; 18. prosince 1943 pak byla transportována dále do KT Auschwitz. Začátkem července roku 1944 byla transportována do polských Krzystkowic, kde se nacházel pobočný tábor KT Gross-Rosen - KT Christianstadt. Přibližně v únoru 1945 nastoupila pochod smrti z Krzystkowic do Flossenbürgu, v březnu t. r. skončila v KT Bergen-Belsen až do osvobození anglickou armádou. Zde onemocněla tyfem, do Prahy se vrátila až 14. července 1945.[71][72][73] | |
ZDE ŽIL
MUDR. ALBERT MELLER NAR. 1890 DEPORTOVÁN 1943 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 1943 V OSVĚTIMI |
Náměstí Míru č. 13 | Albert Meller (* 9.1.1890) byl deportován 13. července 1943 transportem Di z Prahy do KT Terezína, 6. září 1943 transportem Dl pak dále do KT Auschwitz. Zavražděn zřejmě v tomto táboře.[36] | |
ZDE ŽILA
MUDR. OLGA MELLEROVÁ NAR. 1897 DEPORTOVÁNA 1943 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Náměstí Míru č. 13 | Olga Mellerová (* 13. května 1897) byla deportována 13. července 1943 transportem Di z Prahy do KT Terezína, 6. září 1943 transportem Dl pak dále do KT Auschwitz. Zavražděna zřejmě v tomto táboře.[36] | |
ZDE ŽIL
ALFRÉD NEUSTADTL NAR. 1889 DEPORTOVÁN DO DACHAU A ODTUD DO MAUTHAUSENU ZAVRAŽDĚN 27. 11. 1940 V MAUTHAUSENU |
Náměstí Míru č. 8 | Alfred Neustadtl (* 1889) | |
ZDE ŽIL
ZIKMUND WINTERNITZ NAR. 7. 5. 1867 DEPORTOVÁN DO TEREZÍNA 1942 A ODTUD DO TREBLINKY ZAVRAŽDĚN 1942 V TREBLINCE |
Náměstí Míru č. 56 | Zikmund Winternitz. Narozen 7. května 1867, byl soukromníkem. Transport Ac, č. 808 (19.03.1942, Brno → Terezín), transport Bv, č. 479 (15.10.1942, Terezín → Treblinka), zahynul.[74][75] | |
ZDE ŽIL
OSCAR BEER NAR. 7. 7. 1879 DEPORTOVÁN ROKU 1941 DO TEREZÍNA A ODTUD DO RIGY ZAVRAŽDĚN 1942 V RIZE |
Náměstí Míru č. 41 | Oscar Beer (*7. července 1879) ve městě působil jako advokát. Byl zavražděn v Rize.[76] |
Vysoké Mýto
[editovat | editovat zdroj]Obrázek | Nápis | Bydliště | Odhalení | Jméno, život |
---|---|---|---|---|
ZDE ŽIL
JIŘÍ SVOBODA STUDENT GYMNÁZIA NAR. 31. 10. 1923 ZATČEN GESTAPEM POPRAVEN 15. 4. 1943 V BERLÍNĚ-PLÖTZENSEE |
A. V. Šembery | 6. září 2019 | Jiří Svoboda[13][77] | |
ZDE ŽIL
MILOSLAV SVOBODA STUDENT GYMNÁZIA NAR. 28. 8. 1923 ZATČEN GESTAPEM POPRAVEN 15. 4. 1943 V BERLÍNĚ-PLÖTZENSEE |
Kpt. Poplera čp. 73 | 6. září 2019 | Miloslav Svoboda[13][77] | |
ZDE ŽILA
HANA FRISCHMANNOVÁ NAR. 1896 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚNA 1943 V OSVĚTIMI |
Litomyšlská čp. 55 | 1. září 2020 | Hana Frischmannová[14] se narodila 13. listopadu 1896 v Nových Hradech. Byla dcerou pekaře Moritze Pfeifera. V roce 1920 si vzala obchodníka Alfréda Frischmanna, s nímž měla dva syny Františka a Jiřího. V roce 1931 ovdověla, Alfréd zemřel na zánět slepého střeva. Dál ale ve Vysokém Mýtě provozovala vyšívačkou firmu a prodejnu textilního zboží. Firmu stihla před zabavením prodat, transportu do koncentračního tábora se ale nevyhnula.[78][79] | |
ZDE ŽIL
FRANTIŠEK FRISCHMANN NAR. 1921 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA ZAVRAŽDĚN 13. 2. 1943 V OSVĚTIMI |
Litomyšlská čp. 55 | 1. září 2020 | František Frischmann[14] se narodil 18. září 1921 do rodiny Alfréda a Hany Frischmannových. Byl talentovaným sportovcem a skautem. V roce 1940 odmaturoval na gymnáziu ve Vysoké Mýtě. Emigrovat již nestihl a dobrovolně nastoupil do transportu do Osvětimi, protože nechtěl opustit matku. František Frischmann byl po válce oceněn zlatým stupněm Junáckého kříže za statečnost.[78][79] | |
ZDE ŽIL
JIŘÍ FRISCHMANN NAR. 1922 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI DO SACHSENHAUSENU OSVOBOZEN |
Litomyšlská čp. 55 | 1. září 2020 | Jiří Frischmann[14] se narodil 24. listopadu 1922 do rodiny Alfréda a Hany Frischmannových. Stejně jako bratr František byl skautem. Před válkou nestihl odmaturovat a spolu s bratrem pracovali na stavbě vodovodu. V Terezíně i v Osvětimi se uplatnil jako ošetřovatel a vychovatel malých dětí. Osvobození se dočkal v Sachsenhausenu, odkud poslal přihlášku na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Po válce přijal jméno Franěk, odmaturoval a vystudoval češtinu a ruštinu a nadále působil na filozofické fakultě v Praze. Po okupaci vojsky Varšavské smlouvy byl nucen z fakulty odejít na pracoval na dráze. Po revoluci byl rehabilitován a jmenován profesorem. Zemřel 30. prosince 2007.[78][79] | |
ZDE ŽIL
OTTO SCHWARZ NAR. 1912 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA, SCHWARZHEIDE OSVOBOZEN V TEREZÍNĚ |
Vladislavova čp. 86 | 12. září 2021 | Otto Schwarz se narodil v roce 1912 v Luži. Jeho rodina tam vlastnila továrnu na ruční vyšívání. Po návratu z koncentračního tábora chtěl tuto firmu obnovit. Doba tomu ale nepřála a s manželkou a synem Janem odešli od Izraele.[80][15] | |
ZDE ŽILA
EVA SCHWARZOVÁROZ. PICKOVÁ NAR. 1918 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA 1944 DO OSVĚTIMI, NEUENHAMME, BERGEN-BELSENU OSVOBOZENA |
Vladislavova čp. 86 | 12. září 2021 | Eva Schwarzová rozená Picková se narodila v roce 1918 ve Vysokém Mýtě. Byla dcerou Karla a Olgy Pickových. Její otec se války nedožil a matka a bratr zemřeli v koncetračních táborech. [80][15] | |
ZDE ŽILA
OLGA PICKOVÁROZ. BREITENFELDOVÁ NAR. 1887 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA |
Vladislavova čp. 86 | 12. září 2021 | Olga Picková rozená Breitenfeldová se narodila 18. srpna 1887. Provdala se za Arnošta Picka. Jeho rodiny vlastnila ve Vysokém Mýtě továrnu a obchod s likéry a lihovinami. Společně měli tři děti, syny Pavla a Karla a dceru Evu. Pavel zemřel pravděpodobně jako dítě, Karel zemřel v koncentračním táboře a Eva provdaná Schwarzová druhou světovou válku přežila.[80][15] | |
ZDE ŽIL
KAREL PICK NAR. 1916 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN |
Vladislavova čp. 86 | 12. září 2021 | Karel Pick se narodil 30. června 1916 do rodiny Arnošta a Olgy Pickových. V roce 1935 odmaturoval na gymnáziu ve Vysokém Mýtě. Několik měsíců pobýval v přeškolovacím táboře v Lípě u Havlíčkova Brodu, stejně jako Bedřich Koblitz. Zde se měli mladíci židovského původu učit práci v zemědělství pod záminkou budoucího vystěhování do Palestiny, ke kterému ale nedošlo.[80][81][15] | |
ZDE ŽILA
IDA PICKOVÁROZ. WEISSOVÁ NAR. 1890 DEPORTOVÁNA 1942 DO SVATOBOŘIC, TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 8. 3. 1944 |
Vladislavova čp. 86 | 12. září 2021 | Ida Picková rozená Weissová se narodila 5. ledna 1890. Provdala se za Bohumila Picka s nímž měla dvě děti, syna Ottu a dceru Hanu. Syn stihl emigrovat od Velké Británie, kde v řadách RAF pracoval jako tlumočník. Kvůli jeho emigraci a působení v zahraničních odboji byly jeho matka i sestra internovány v táboře ve Svatobořicích. Propuštěny byly obě s podlomeným zdravím, tak aby prakticky ihned nastoupily do transportu do Terezína.[80][15] | |
ZDE ŽILA
HANA PICKOVÁ NAR. 1918 DEPORTOVÁNA 1942 DO SVATOBOŘIC, TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA 8. 3. 1944 |
Vladislavova čp. 86 | 12. září 2021 | Hana Picková se narodila 20. března 1918 do rodiny Bohumila a Idy Pickových. Před transportem do Terezína byla ještě po dobu několika měsíců držena v internačním táboře ve Svatobořicích v rámci tzv. AKCE E pro rodinné příslušníky emigrantů.[80][15] | |
ZDE ŽILA
BERTA ADLEROVÁROZ. ADLEROVÁ NAR. 1884 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA |
nám. Přemysla Otakara II. čp. 185 | 23. září 2022 | Berta Adlerová rozená Adlerová se narodila 26. ledna 1884 v Pardubicích. V roce 1904 se provdala za Hugo Adlera. Společně měli čtyři děti: Zdeňka, Jiřího, Hanu a Karla. Rodina vlastnila obchod s textilním zbožím. Dcera Hana se provdala za inženýra Rudolfa Gottlieba z Pardubic, odkud byla také deportována do koncentračního tábora. Válku nepřežila, od roku 2021 má kámen zmizelých v Pardubicích.[82] | |
ZDE ŽIL
ZDENĚK ADLER NAR. 1909 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN |
nám. Přemysla Otakara II. čp. 185 | 23. září 2022 | Zdeněk Adler se narodil 24. dubna 1909 do rodiny Huga a Berty Adlerových. Vystudoval tkalcovskou školu a po smrti otce převzal obchod.[82] | |
ZDE ŽIL
JIŘÍ ADLER NAR. 1910 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN |
nám. Přemysla Otakara II. čp. 185 | 23. září 2022 | Jiří Adler se narodil 31. srpna 1910 do rodiny Huga a Berty Adlerových. Přestože byl Jiří od narození hluchoněmý, v Praze se vyučil krejčím.[82] | |
ZDE ŽIL
KAREL ADLER NAR. 1917 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN |
nám. Přemysla Otakara II. čp. 185 | 23. září 2022 | Karel Adler se narodil 20. května 1917 do rodiny Huga a Berty Adlerových. Vystudoval obchodní akademii v Liberci.[82] | |
ZDE ŽILA
HERMÍNA VOHRYZKOVÁROZ. WEINEROVÁ NAR. 1877 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA OSVOBOZENA |
Litomyšlská čp. 57 | 23. září 2022 | Hermína Vohryzková rozená Weinerová se narodila v roce 1877 v Přelouči. V roce 1899 se provdala za Maxe Vohryzka. Společně přivedli na svět dvě děti, syna Otu a dceru Annu. Provozovali obchod se železem ve Vysokém Mýtě. Max Vohryzek zemřel ještě před nástupem do transportu v roce 1941. Dcera Anna se transportu vyhnula kvůli smíšenému manželství s filmovým kritikem Karlem Smržem. Hermína se dožila konce války v Terezíně, kde byla osvobozena, zbytek života bydlela u své dcery Anny v Praze. Zemřela v roce 1973 a dožila se tedy úctyhodného věku 96 let. Její vnučkou byla česká psycholožka Hana Junová.[83][82] | |
ZDE ŽIL
OTA VOHRYZEK NAR. 1901 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI BUCHENWALDU OSVOBOZEN |
Litomyšlská čp. 57 | 23. září 2022 | Ota Vohryzek se narodil v roce 1901 do rodiny Maxe a Hermíny Vohryzkových. Vystudoval ČVUT v Praze. Pracoval pro plzeňskou Škodovku a věnoval se i vlastním vynálezům. Ota Vohryzek přežil Terezín, Osvětim, Buchenwald a pochod smrti, na kterém byl osvobozen. Po válce se přestěhoval k sestře Anně do Prahy. Po smrti matky a sestry se ke konci života vrátil do Vysokého Mýta, kde si přál být pohřben.[83][82] | |
ZDE ŽILA
REGINA MÄNDLOVÁ ROZ. BERGEROVÁ NAR. 1866 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA |
náměstí Přemysla Otakara II. čp. 187 | 7. září 2023 | Regina Mändlová se narodila 3. ledna 1866 ve Vysokém Mýtě do rodiny Tobiáše a Terezie Bergerových. Měla celkem deset sourozenců, dva starší a sedm mladších. Provdala se za Ludvíka Mändla, se kterým měla tři děti. Bohužel jen jediná dcera se dožila dospělosti, ale tragicky zemřela po nákaze v manželově lékařské ordinaci. Regina Mändlová převzala po rodičích obchod s textíliemi.[84] | |
ZDE ŽIL
JUDR. FRANTIŠEK BERGER NAR. 1882 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN |
náměstí Přemysla Otakara II. čp. 98 | 7. září 2023 | František Berger se narodil 27. června 1882 v Litomyšli. Byl synem sestry Reginy Mändlové Barbary. Vystudoval práva na Karlově univerzitě v Praze a poté se přestěhoval do Vysokého Mýta, kde provozoval advokátskou praxi.[84] | |
ZDE ŽIL
KAREL KOBLITZ NAR. 1885 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN |
Pražská čp. 86 | 7. září 2023 | Karel Koblitz se narodil 23. srpna 1885.[84] | |
ZDE ŽILA
VILEMÍNA KOBLITZOVÁ NAR. 1887 DEPORTOVÁNA 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚNA |
Pražská čp. 86 | 7. září 2023 | Vilemína Koblitzová rozená Weissová se narodila v roce 1887.[84] | |
ZDE ŽIL
JUDR. BEDŘICH KOBLITZ NAR. 1911 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN |
Pražská čp. 86 | 7. září 2023 | Bedřich Koblitz se narodil 24. května 1911 ve Vysdokém Mýtě. V roce 1936 absolvoval práva na Karlově univerzitě v Praze. Několik měsíců pobýval na přeškolovacím táboře v Lípě u Havlíčkova Brodu mj. ve společnosti Karla Picka. Zde se měli mladíci židovského původu učit práci v zemědělství pod záminkou budoucího vystěhování do Palestiny, ke kterému ale nedošlo.[84] | |
ZDE ŽIL
JAN KOBLITZ NAR. 1916 DEPORTOVÁN 1942 DO TEREZÍNA 1943 DO OSVĚTIMI ZAVRAŽDĚN |
Pražská čp. 86 | 7. září 2023 | Jan (Hanuš) Koblitz se narodil 6. července 1916. Ve Vysokém Mýtě studoval gymnázium a obchodní školu. Byl jazykově nadaný a pravděpodobně pracoval ve firmě svých rodičů.[84][85] |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Otto Adler je veden v databázi portálu holocaust.cz pod jménem "Ota Adler" s vcelku souhlasejícími údaji (transporty do Terezína i Osvětimi ap.), ovšem s tím, že na kamenu zmizelých (viz zde na zprávě chrudim.eu/vismo/ zde) je uvedena deportace do KT Buchenwaldu, ne do Osvětimi.
- ↑ "Nečitelné datum úmrtí .. .12.1943 na fotografii kamenu zmizelých; jiné prameny ovšem uvádějí výslovně "březen 1944", zde pak souhlasně "v noci z 8. na 9. března" - viz PACHNER FAMILY..., kehillatisrael.net/... Archivováno 21. 11. 2015 na Wayback Machine. nebo Spisovatelka nacistům unikla..., iDNES.cz Pardubice z 7. září 2017, online: pardubice.idnes.cz/
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ONE, Digital. Odhalení kamenů zmizelých 2021 | Holice | město neznámé energie. www.mestoholice.cz [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e ONE, Digital. Odhalení kamenů zmizelých 2022 | Holice | město neznámé energie. www.mestoholice.cz [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online.
- ↑ Pokládání kamenů zmizelých v Holicích | Aktuality | Gymnázium Dr. Emila Holuba Holice. www.gyholi.cz [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online.
- ↑ Pokládání kamenů zmizelých v Holicích 17. září 2024 [online]. 2024-09-17 [cit. 2024-09-24]. Dostupné online.
- ↑ Chronik (20. September 2017), offizielle Website von G. Demnig, online: stolpersteine.eu/
- ↑ a b MALÝ, Jakub. Co kostka, to příběh. Kameny zmizelých už budou mít i Pardubice. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 26. srpen 2020 [cit. 2023-10-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j NÁDVORNÍKOVÁ, Iveta. Polička položí svoje první kameny zmizelých za dvě židovské rodiny. Svitavský deník. 2022-02-19. Dostupné online [cit. 2024-04-19].
- ↑ a b c d e f g V Poličce přibydou kameny zmizelých. Královská věnná města [online]. [cit. 2024-04-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j ALT, Martin. OBRAZEM: Slavnostní odhalení kamenů zmizelých v Poličce. Svitavský deník. 2024-03-13. Dostupné online [cit. 2024-04-19].
- ↑ Kameny zmizelých byly uloženy, Svitavy, oficiální informační portál města Svitavy, 26.4.2013, online: svitavy.cz/... Archivováno 6. 10. 2017 na Wayback Machine.
- ↑ FOTO: Stolpersteine připomínají židovské obyvatele, Svitavský deník.cz 17. září 2014, online: svitavsky.denik.cz/.../20140917
- ↑ Chronik (15. September 2014), offizielle Website von G. Demnig, online: stolpersteine.eu/...#c509
- ↑ a b c ŠMERAL, Jiří. Stolpersteiny připomínají popravené studenty. Orlický deník. 2019-09-10. Dostupné online [cit. 2024-04-25].
- ↑ a b c d REDAKCE. Ve Vysokém Mýtě položili Kameny zmizelých. Orlický deník. 2020-09-03. Dostupné online [cit. 2024-04-23].
- ↑ a b c d e f g Vysoké Mýto / Ve městě přibyly další kameny zmizelých. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Obec Borová. www.borova.cz [online]. [cit. 2024-04-26]. Dostupné online.
- ↑ Do Borové u Poličky za přírodou a historií. Pardubice [online]. 2019-06-01 [cit. 2024-05-07]. Dostupné online.
- ↑ Pamová Kamila: NEZPRACOVÁNO | Databáze dokumentů | Holocaust. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2024-04-26]. Dostupné online.
- ↑ a b ONE, Digital. Rodina Neumannova | Holice | město neznámé energie. www.holice.eu [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online.
- ↑ Hana Sternlicht (1930). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2024-09-24]. Dostupné online.
- ↑ a b c ONE, Digital. Rodina Friedova | Holice | město neznámé energie. www.holice.eu [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online.
- ↑ a b c d ONE, Digital. Rodina Freiova | Holice | město neznámé energie. www.holice.eu [online]. [cit. 2024-03-14]. Dostupné online.
- ↑ Jewish Museum Collections. collections.jewishmuseum.cz [online]. [cit. 2024-09-24]. Dostupné online.
- ↑ Rudolf Seiner | Databáze obětí | Holocaust. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2024-09-24]. Dostupné online.
- ↑ a b c MÜCKE, Petr; RŮŽIČKOVÁ, Renáta. Pokládání kamenů zmizelých (2023) – rodina Glaserova, Weinsteinova, Seinerova a Friedova | Holice | město neznámé energie. www.holice.eu [online]. [cit. 2024-09-24]. Dostupné online.
- ↑ Památník Terezín. www.pamatnik-terezin.cz [online]. [cit. 2024-03-18]. Dostupné online.
- ↑ Památník Terezín. www.pamatnik-terezin.cz [online]. [cit. 2024-03-18]. Dostupné online.
- ↑ Památník Terezín. www.pamatnik-terezin.cz [online]. [cit. 2024-03-18]. Dostupné online.
- ↑ Holické listy. září 2023. Dostupné na: https://www.holice.eu/media/cbmpbbdb/holicke_listy_09-2023-web.pdf
- ↑ Holické listy. září 2023. Dostupné na: https://www.holice.eu/media/cbmpbbdb/holicke_listy_09-2023-web.pdf
- ↑ Památník Terezín. www.pamatnik-terezin.cz [online]. [cit. 2024-03-18]. Dostupné online.
- ↑ Holické listy. září 2023. Dostupné na: https://www.holice.eu/media/cbmpbbdb/holicke_listy_09-2023-web.pdf
- ↑ Jan Glaser | Databáze obětí | Holocaust. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2024-03-18]. Dostupné online.
- ↑ Anna Fialová | Databáze obětí | Holocaust. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2024-03-18]. Dostupné online.
- ↑ Holické listy. září 2023. Dostupné na: https://www.holice.eu/media/cbmpbbdb/holicke_listy_09-2023-web.pdf
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s Portál holocaust.cz, online: holocaust.cz/...; přímé odkazy k údajům o jednotlivých osobách: ...A. Freund, ...E. Freund, ...A. Meller, ...G. Herrmann, E. Herrmann, O. Herrmann ...O. Mellerová, ...A. Pachner, ...G. pachnerová, ...J. Adler, ...B. Adlerová, ...O. Adler, ...P. Adlerová, ...V. Herrmannová ...R. Schmidl, ...E. Seidlitz, ...F. Seidlitzová, ...H. Stránská ...P. Stránský ...I. Vtípilová
- ↑ a b c d e f g h i Alžběta Langová: První kameny zmizelých – stolpersteine – budou položeny v Chrudimi, Chrudimský zpravodaj 9/2017 (září 2017), S. 14, online: chrudim.eu/assets/...
- ↑ Pomozte zaplnit bílá místa v osudech deportovaných Židů, chrudimský deník.cz z 23.10.2012, online: chrudimsky.denik.cz/...
- ↑ a b PACHNER FAMILY. Havlíčkobrodští Neighbors Who Disappeared, biografie rodiny Pachnerů z Chrudimi, online: kehillatisrael.net/... Archivováno 21. 11. 2015 na Wayback Machine.
- ↑ Spisovatelka nacistům unikla, její rodiče ne. Budou mít své kameny, iDNES.cz Pardubice z 7. září 2017, online: pardubice.idnes.cz/
- ↑ Kameny zmizelých - rodina Salusova, Olga Hammerschlagová, Bedřich Buchführer | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-03-19]. Dostupné online.
- ↑ Kameny zmizelých - rodina Salusova, Olga Hammerschlagová, Bedřich Buchführer | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-03-19]. Dostupné online.
- ↑ Kameny zmizelých - rodina Salusova, Olga Hammerschlagová, Bedřich Buchführer | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-03-19]. Dostupné online.
- ↑ Kameny zmizelých - rodina Salusova, Olga Hammerschlagová, Bedřich Buchführer | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-03-19]. Dostupné online.
- ↑ Kameny zmizelých - rodina Salusova, Olga Hammerschlagová, Bedřich Buchführer | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-03-19]. Dostupné online.
- ↑ Kameny zmizelých - rodina Salusova, Olga Hammerschlagová, Bedřich Buchführer | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-03-19]. Dostupné online.
- ↑ VOSTŘELOVÁ, Lucie. Nad kameny se skloní před oběťmi holocaustu. Chrudimský deník. 2018-08-17. Dostupné online [cit. 2024-03-19].
- ↑ Kameny zmizelých - Adolf, Antonie, Věra a Jiří Agulárovi | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-03-19]. Dostupné online.
- ↑ VOSTŘELOVÁ, Lucie. Nad kameny se skloní před oběťmi holocaustu. Chrudimský deník. 2018-08-17. Dostupné online [cit. 2024-03-19].
- ↑ Kameny zmizelých - Adolf, Antonie, Věra a Jiří Agulárovi | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-03-19]. Dostupné online.
- ↑ VOSTŘELOVÁ, Lucie. Nad kameny se skloní před oběťmi holocaustu. Chrudimský deník. 2018-08-17. Dostupné online [cit. 2024-03-19].
- ↑ Kameny zmizelých - Adolf, Antonie, Věra a Jiří Agulárovi | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-03-19]. Dostupné online.
- ↑ VOSTŘELOVÁ, Lucie. Nad kameny se skloní před oběťmi holocaustu. Chrudimský deník. 2018-08-17. Dostupné online [cit. 2024-03-19].
- ↑ Kameny zmizelých - Adolf, Antonie, Věra a Jiří Agulárovi | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-03-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h Další Kameny zmizelých položeny | Chrudimské noviny. chrudimskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-19]. Dostupné online.
- ↑ Památník Terezín. www.pamatnik-terezin.cz [online]. [cit. 2024-03-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c Kameny zmizelých - rodina Herrmannova | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-09-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c Kameny zmizelých v Chrudimi - rodina Pollakova. Pardubice [online]. 2020-10-01 [cit. 2024-09-25]. Dostupné online.
- ↑ a b Kameny zmizelých - Vilma a Olga Traubovy | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-09-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c Po dvou letech položí Kameny zmizelých opět Gunter Demnig | Chrudimské noviny. chrudimskenoviny.cz [online]. [cit. 2024-03-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c NETOLICKÁ, Romana. Witzovi, Freundovi. Polákovi. Stolpersteiny připomínají osudy židovských rodin. Chrudimský deník. 2022-07-19. Dostupné online [cit. 2024-06-10].
- ↑ a b c d e f Maminka ani kluci Witzovi se z Osvětimi nevrátili. Pardubice [online]. 2022-09-16 [cit. 2024-06-10]. Dostupné online.
- ↑ Kameny zmizelých 2023 | Město Chrudim. www.chrudim.eu [online]. 2023-08-31 [cit. 2024-03-18]. Dostupné online.
- ↑ a b Kameny zmizelých - Robert Meisl a Eliška Weissová | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-03-19]. Dostupné online.
- ↑ Kameny zmizelých - Marie Pešková | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-09-25]. Dostupné online.
- ↑ S.R.O, World Media Partners. Po stopách kamenů zmizelých (stolpersteine) v Chrudimi. www.vychodni-cechy.info [online]. [cit. 2024-09-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p KONEČNÝ, Stanislav. Lid Bible v Poličce: Vznik, vývoj a zánik židovské obce. Polička: Městské muzeum a galerie Polička, 2022. 164 s. ISBN 978-80-86533-31-5.
- ↑ NÁDVORNÍKOVÁ, Iveta. Šest kamenů připomíná židovskou rodinu. Do Poličky se už nikdy nevrátili. Svitavský deník. 2023-03-17. Dostupné online [cit. 2024-04-19].
- ↑ a b c d e Město Polička - Kultura - Centrum Bohuslava Martinů - Slavnostní odhalení kamenů zmizelých v Riegrově ulici čp. 41. www.policka.org [online]. [cit. 2024-04-19]. Dostupné online.
- ↑ a b Robert Koblížek: Ozvěny: Osud židovské rodiny Herrmannových, Lokalserver der Gemeinde Slatiňany, 1. Oktober 2018, online auf: slatinak.cz/...
- ↑ Svitavská rodačka Louise Hermanová přežila nacistické běsnění při vyvražďování Židů 29. ledna 2012, online: svitavsky.denik.cz/.../prezila
- ↑ Louise Hermanová se stala v Osvětimi číslem 72 708, Českobudějovický deník.cz 8. února 2015, online: ceskobudejovicky.denik.cz/...
- ↑ Louise Hermanová (1916 - 2013), základní údaje k dokumentaci na webu Paměti národa, online: pametnaroda.cz/... Archivováno 5. 10. 2017 na Wayback Machine.
- ↑ holocaust.cz: ZIKMUND WINTERNITZ, [cit. 2019-04-10]
- ↑ PUSTINOVÁ, Zuzana. Kameny zmizelých - dnes [online]. svitavy.cz, 2016-04-20 [cit. 2018-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-11.
- ↑ ČUHELOVÁ, Blanka. Kameny zmizelých + fota [online]. svitavy.cz, 2017-11-02 [cit. 2018-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-11.
- ↑ a b Vysoké Mýto / Kameny zmizelých připomínají dva studenty vysokomýtského gymnázia. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ a b c Kameny zmizelých ve Vysokém Mýtě - rodina Frischmannova. Pardubice [online]. 2020-09-21 [cit. 2024-04-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c KRÁTKÁ, Soňa. Stolpersteiny 2020: Frischmannovi. Vysoké Mýto: město Vysoké Mýto ve spolupráci s Regionálním muzeem, 2021.
- ↑ a b c d e f Eva Picková z Vysokého Mýta holocaust přežila a odešla s rodinou do Izraele. Pardubice [online]. 2021-08-29 [cit. 2024-04-25]. Dostupné online.
- ↑ KRÁTKÁ, Soňa. Stolpersteiny 2021: Pickovi. Vysoké Mýto: město Vysoké Mýto ve spolupráci s Regionálním muzeem, 2021.
- ↑ a b c d e f KRÁTKÁ, Soňa. Stolpersteiny 2022: Vohryzkovi a Adlerovi. Vysoké Mýto: město Vysoké Mýto ve spolupráci s Regionálním muzeeem, 2022.
- ↑ a b Hermína a Ota Vohryzkovi z Vysokého Mýta válku přežili. Pardubice [online]. 2022-10-02 [cit. 2024-04-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Příběhy ukryté za kameny zmizelých. Místní kultura [online]. 2023-09-11 [cit. 2024-04-23]. Dostupné online.
- ↑ Kameny zmizelých - rodina Koblitzova | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-04-25]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stolpersteine v Pardubickém kraji na Wikimedia Commons
- Holocaust.cz, česká databáze Holokaustu
- Stolpersteine.eu, web Guntera Demniga s dokumentací
- archive.is/FQWX8 (stolpersteine.cz), archivovaná stránka od roku 2016 zaniklého projektu Stolpersteine.cz