Semjon Alexejevič Lavočkin
| Semjon Alexejevič Lavočkin | |
|---|---|
 | |
| Narození | 29. srpnajul. / 11. září 1900greg. nebo 1900 Smolensk |
| Úmrtí | 9. června 1960 Sary-Šagan |
| Příčina úmrtí | srdeční selhání |
| Místo pohřbení | Novoděvičí hřbitov |
| Alma mater | Kursk Men's Gymnasium (do 1917) Moskevská státní technická univerzita (do 1927) |
| Povolání | letecký inženýr, vynálezce, inženýr, politik, pilot a vědec |
| Zaměstnavatel | NPO Lavočkina |
| Ocenění | Stalinova cena 1. třídy (1941) Leninův řád (1941) Stalinova cena 1. třídy (1943) medaile Srp a kladivo (1943) Hrdina socialistické práce (1943) … více na Wikidatech |
| Politická strana | Komunistická strana Sovětského svazu (od 1953) |
| Funkce | poslanec Nejvyššího sovětu SSSR |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Semjon Alexejevič Lavočkin (rusky Семён Алексеевич Лавочкин 29. srpnajul./ 11. září 1900greg., Smolensk - 9. června 1960) byl sovětský letecký konstruktér, člen-korespondent Akademie věd SSSR.
Mládí
[editovat | editovat zdroj]Narodil se 29. srpna 1900 ve Smolensku v rodině židovského učitele.[1] Střední školu absolvoval s vynikajícím prospěchem. Poté sloužil v Rudé armádě, bojoval v občanské válce. Od konce roku 1920 studoval v Moskevské vysoké technické škole (dnes Baumanova moskevská státní technická univerzita), kterou absolvoval roku 1927 a získal kvalifikaci inženýr letectví.[1]
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1927 pracoval v různých leteckých konstrukčních kancelářích. 1935-1938 byl hlavním konstruktérem projektu stíhače LL, typ nebyl přijat do výroby.[1]
Rok pracoval v Hlavní správě leteckého průmyslu v lidovém komisariátu obranného průmyslu). Jeho nadřízený Vladimir Petrovič Gorbunov nebyl úřednickou prací nadšen a rozhodl se vrátit ke konstrukční práci. Zadal Lavočkinovi navržení stíhače z nově vyvinuté vrstvené lisované překližky. Lavočkin za dva až tři týdny dal dohromady hrubý návrh letounu, později nazvaného LaGG-1. Začátkem roku 1939 práci už tří konstruktérů (v předpokoji lidového komisaře se přidal M. I. Gudkov) schválil lidový komisař Michail Kaganovič. V květnu 1939 byla trojice dosazena do čela konstrukční kanceláře při leteckém závodě č. 301 (tedy OKB-301, později pojmenovanou NPO Lavočkina) v Chimkách v Moskevské oblasti. V čele kanceláře stál zprvu Gorbunov, záhy byl jmenován hlavním konstruktérem Lavočkin.[2]
Lavočkinův tým v letech druhé světové války zkonstruoval úspěšná stíhací letadla LaGG-3, La-5 a La-7. Po válce pokračoval v konstrukci stíhačů – vrtulových La-9, La-180, La-11 a proudových La-150, -160, -15, -176, -190, -200, -250. Od začátku 50. let pracoval Lavočkin na raketách země-vzduch protivzdušné obrany pro komplex S-25 Berkut. Testy raket probíhaly na zkušební střelnici Kapustin Jar. Po počátečních obtížích byla roku 1953 zahájena sériová výroba.[3] Od roku 1954 se Lavočkinova kancelář věnovala práci na mezikontinentální nadzvukové křídlaté raketě Bouře (rusky Буря). Roku 1956 byl Lavočkin jmenován generálním konstruktérem.[1]
Zemřel 9. června 1960 na zkušební raketové střelnici Sary-Šagan během zkoušek rakety Bouře (tehdejší oficiální zpráva udávala místo smrti Moskvu), pochován je na Novoděvičském hřbitově v Moskvě.[1]
Politická činnost
[editovat | editovat zdroj]Lavočkin byl zvolen poslancem Nejvyššího sovětu SSSR roku 1950 a pak opakovaně do konce života. Roku 1953 vstoupil do KSSS.[1]
Ocenění, řády a vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]- 4x Stalinova cena (1941, 1943, 1946, 1948)
- 3x Leninův řád (31. října 1941, 21. června 1943, 30. srpna 1950)
- 2x Hrdina socialistické práce (21. června 1943[4], 20. dubna 1956)
- Řád rudého praporu (2. července 1945)
- Řád Suvorova II. (19. srpna 1944) a I. stupně (16. září 1945)
- 19. srpna 1944 generálmajor inženýrsko-letecké služby
- 1958 člen korespondent AV SSSR
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f Герои Страны [online]. [cit. 2009-02-12]. Kapitola Лавочкин Семён Алексеевич. Dostupné online. (rusky)
- ↑ ALEXEJEV, Semjon. ВВС России: люди и самолеты [online]. [cit. 2009-02-12]. Kapitola Рождение КБ. Dostupné online. (rusky)
- ↑ МЕЛУА, А. И. Энциклопедия "Космонавтика [online]. Sankt Petěrburg: ЦНИИ РТК [cit. 2009-02-12]. Kapitola Лавочкин Семён Алексеевич. (rusky)
- ↑ Указ Президиума Верховного Совета СССР «О присвоении звания Героя Социалистического Труда товарищу Лавочкину С. А.» от 21 июня 1943 года // Ведомости Верховного Совета Союза Советских Социалистических Республик : газета. — 1943. — 3 июля (№ 24 (230)). — С. 1
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Semjon Alexejevič Lavočkin na Wikimedia Commons - PONOMARJOV, Alexandr Nikolajevič. Советские авиационные конструкторы. 3. vyd. Moskva: Vojenizdat, 1990. 320 s. Dostupné online. Kapitola Семён Алексеевич Лавочкин, s. 183-192.
