Seminářská zahrada
| Seminářská zahrada na Malé Straně | |
|---|---|
 Výhled ze Seminářské zahrady na Prahu | |
| Funkce | Městský veřejný park |
| Lokalita | Malá Strana, Praha,  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°5′2,04″ s. š., 14°24′2,16″ v. d. |
| Rozloha | 17 ha |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Seminářská zahrada je někdejší klášterní zahrada, od roku 1930 veřejně přístupný park na východním svahu Petřína v Praze 1. V horní části zahrady je ukryto malé jezírko. Níže vyvěrá pramen ve studánce zvané Petřínka, v dolní části zahrady se nachází dětské hřiště. Jižní částí parku prochází pozemní lanová dráha. Jako součást Petřínských sadů je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Na místě Seminářské zahrady se ve středověku rozkládala vinice založená z podnětu císaře Karla IV. Ta byla nahrazena v první polovině 17. století zahradou která byla ohrazena zdí a náležela k malostranskému klášteru bosých karmelitánů u Panny Marie Vítězné. Ti zde ve druhé polovině 18. století vystavěli barokní kapli která stojí dodnes. Jejich klášter byl zrušen v rámci církevních reforem císaře Josefa II. roku 1784 a zahrada se stala majetkem arcibiskupského semináře v Klementinu. V letech 1912 až 1914 proběhla obnova zahrady podle plánů Svatopluka Mockera, jenž navrhl zbudovat cesty a osázet pozemek ovocnými stromy.
Roku 1927 se stala zahrada majetkem hlavního města Prahy; stala se jím výměnou za pozemky které město poskytlo v Dejvicích pro výstavbu nové budovy arcibiskupského semináře. Poté byla stržena obvodová zeď a 1. května 1930 byla Seminářská zahrada zpřístupněna veřejnosti. V letech 1980 až 2000 proběhla rozsáhlá obměna ovocných stromů spojená s kácením přestárlých a vysazováním nových dřevin. V současnosti zde roste přes 2 700 ovocných stromů.
Výzdoba a okolí[editovat | editovat zdroj]
V parku se nachází někdejší kaple Jezulátka patřící ke karmelitánskému klášteru. Kaple oválného půdorysu pochází zřejmě z první poloviny 18. století. Byla zrekonstruována po roce 2005.
K výzdobě parku patří i socha Jana Nerudy v dolní části parku, socha houslisty F. Lauba nebo fontána „U žabiček“ se sousoším sourozenců Revilliodových (vnuků T. G. Masaryka).
28. října 1968 zde Sbor ochrany přírody při Společnosti Národního muzea v Praze vysadil Lípu republiky.
Do Seminářské zahrady chodil a fotografoval zde nedaleko bydlící fotograf Josef Sudek. V 80. letech 20. století v ní několik let pracoval jako sadař cestovatel Jiří Hanzelka, který upadl v nemilost komunistického režimu a nesměl vykonávat jiné zaměstnání.
Ze svahu zahrady se otevírají atraktivní rozhledy na Staré Město, Malou Stranu a Hradčany.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-01-28]. Identifikátor záznamu 156784 : Petřínské sady. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Seminářská zahrada na Wikimedia Commons - http://www.atlasceska.cz/praha/zahrada-seminarska/
