Peanova aritmetika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Schéma indukce)

Peanova aritmetika (PA) je jeden z axiomatických systémů formální teorie aritmetiky. Jde o jednu z nejdůležitějších součástí matematické logiky — slouží například k důkazu slavných Gödelových vět o neúplnosti. Rozšiřuje axiomatiku Robinsonovy aritmetiky o axiomatické schéma indukce. Pojmenována je po italském matematikovi Giuseppem Peanovi.

Axiomy[editovat | editovat zdroj]

(PA) je teorie v jazyce aritmetiky. Jejími axiomy jsou axiomy (Q1)–(Q7) Robinsonovy aritmetiky a navíc všechny instance následujícího axiomatického schématu pro formuli jazyka aritmetiky:

  • (schéma indukce)

Slovy: Pokud formule platí pro a zároveň z platnosti formule pro plyne platnost pro následníka potom formule platí pro všechna .

Jelikož toto schéma kvantifikuje přes formule , což na logické úrovni odpovídá predikátům, tak predikátová logika prvního řádu není dostatečně expresivní pro formalizaci Peanovy aritmetiky a je nutné použít nějakou logiku vyššího řádu. To má praktické důsledky například při snahách o formalizaci aritmetiky pro automatické dokazovače a proof assistanty.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]