Přeskočit na obsah

Sasebo kaigun kókútai

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sasebo kaigun kókútai
(佐世保海軍航空隊)
Kókútai 951 (第九五一航空隊)
N1K1 Kjófú サ-134, pozdější výrobní série, od Sasebo kókútai
N1K1 Kjófú サ-134, pozdější výrobní série, od Sasebo kókútai
ZeměJaponské císařství
Existence12. září 1920 – podzim 1945
VznikSasebo
Nadřazené jednotkySasebo čindžufu
Účast
VálkyVálka v Tichomoří

Sasebo kaigun kókútai (佐世保海軍航空隊), Sasebo kókútai (佐世保航空隊), či Sasebo kú (佐世保空), neboli Sasebská (námořní) letecká skupina/pluk, byla kókútai japonského císařského námořního letectva. Byla zformována 12. září 1920 v Sasebu jako druhá kókútai císařského námořního letectva (po Jokosuka kaigun kókútai), ovšem operační způsobilosti dosáhla jako první.[1] Byla vybavena hlavně hydroplány a podléhala Sasebo čindžufu (佐世保鎮守府 ~ sasebská námořní základna).

Jako jedna z prvních kókútai měla velký význam pro výcvik pilotů mladého námořního letectva (jedním z absolventů byl i Micuo Fučida[2]). Během druhé světové války se podílela hlavně na leteckém hlídkování v domácích vodách, ale koncem války zasáhla i do bojů proti postupujícím Spojencům. Dne 15. prosince 1944 byla přejmenována na Kaigun kókútai 951 (第九五一海軍航空隊) a po japonské kapitulaci rozpuštěna.[3]

Historie a nasazení

[editovat | editovat zdroj]

V rozpočtovém roce 1916 získalo císařské námořnictvo finanční prostředky na vybudování prvních tří kókútai. Druhou z nich byla 12. září 1920 v Sasebu zformovaná Sasebo kókútai.[4] K 1. listopadu 1920 měla ve svém stavu dvanáct plovákových hydroplánů Jokosuka Ro-gó Kó-gata a šest létajících člunů Felixstowe F.5.[5] Z počátku jednotka používala pouze hydroplány, ale již během dvacátých let bylo na pevnině zbudováno letiště a jednotka začala používat i pozemní letouny.[6]

Dne 1. dubna 1924 byla ze Sasebo kú vyčleněna jednotka hydroplánů, která se později stala základem nové Kure kaigun kókútai.[7]

Dne 4. května 1943 napadly americké bombardéry B-24 od 14th AF cíle na Chaj-nanu.[8][9] Sasebo kú proto odeslala devět stíhaček A6M2 do San-ja na jihu Chaj-nanu, kam dorazily 12. května. Tato odloučená jednotka pak 1. října posloužila jako základ nově zformované Kaigun kókútai 254.[9]

A6M2-N („Rufe“) サ-104

Dne 22. června 1944 (nebo krátce poté) bylo deset A6M2-N („Rufe“) odesláno na Čičidžimu. Skupině velel hikó heisóčó (飛行兵曹長 ~ praporčík) San'iči Hirano. Když se nad ránem 4. července Čičidžima stala cílem pro Mitscherovu TF-58, vyslala Hiranova jednotka devět (podle Hata & Izawa & Shores) či všech deset (podle Cea) A6M2-N proti Američanům. V následujícím souboji s F6F-3N Hellcaty od VF(N)-76 z USS Hornet (a možná i dalšími jednotkami) si džótó hikó heisó (上等飛行兵曹) Terujuki Naoi nárokoval sestřelení jednoho Hellcatu a poškození dalších dvou. Ve skutečnosti Američané nepřišli o žádný stroj (pouze LTJG Fred L. Dungan byl zraněn) a naopak si Američané nárokovali (nejméně) osm zničených Japonců. Podle Cea se nevrátilo šest A6M2-N, zatímco podle Hata & Izawa & Shores přišla Sasebo kú v tomto souboji pouze o čtyři A6M2-N. Zbývající letouny Hiranovy jednotky byly ale zničeny při následujících náletech a přeživší piloti se vrátili z Čičidžimy zpět do Japonska.[10]

Dne 1. srpna 1944 byla ze Sasebo kú vyčleněna stíhací Kókútai 352.[11]

Dne 15. prosince byla Sasebo kú přejmenována na Kókútai 951, do které byly k témuž dni sloučeny Kókútai 256[12] (domovská základna u Šanghaje), Kaigun kókútai 453 (ex Sakumo kú; domovská základna v Ibusuki),[12][13][7] Činkai kú, Maizuru kú[12] a Okinawa kú.

Z Čou-šanu operující a detektorem magnetických anomálií vybavené E13A1 a Q1W1 objevily 15. dubna 1945 u Čou-šanu ponorku, na kterou zaútočily hlubinnými pumami. Na ponorku poté ještě zaútočily přivolané kaibókany Okinawa, č. 8 a č. 32. Je možné, že olejová skvrna, která se po dvouhodinovém pronásledování objevila na hladině, znamenala konec ponorky USS Snook (SS-279), která se nevrátila ze své deváté mise.[14]

Označování letounů Sasebo kaigun kókútai

[editovat | editovat zdroj]

Letouny Sasebo kókútai nesly postupně jako prefix kódového označení následující kódy:

  • S ve dvacátých letech[15]
  • (katakanou psané „sa“) přibližně od třicátých let
  • サ951 po přeznačení na Kókútai 951 (přičemž „951“ bylo umístěno pod „“, jak ukazuje fotografie F1M サ951-10)[16]

Letadla Sasebo kókútai

[editovat | editovat zdroj]
Nakadžima E4N2 サ-124

K 8. prosinci 1941 (útok na Pearl Harbor) disponovala Sasebo kókútai celkem 37 letadly:

Během druhé světové války v Tichomoří používala Sasebo kókútai dále tyto typy:

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 佐世保海軍航空隊 na japonské Wikipedii.

  1. PEATTIE, Mark R. Sunburst: The Rise of Japanese Naval Air Power, 1909-1941. Annapolis: Naval Institute Press, 2007. Dostupné online. ISBN 159114664X. S. 14 a 255. (anglicky) 
  2. Peattie, str. 204
  3. CEA, Eduardo. Aircraft of the Imperial japanese Navy: Land-based aviation, 1929-1945 (I). [s.l.]: Casemate Press, 2009. 104 s. (Air Collections; sv. 4). ISBN 978-84-96935-10-5. Kapitola Sasebo Kaigun Kokutai, s. 31. (anglicky) 
  4. Peattie, str. 14
  5. Cea, str. 29
  6. Cea, str. 29 a 30
  7. a b Cea, str. 30
  8. American missions against Samah (Sanya) and Samah Airfield [online]. pacificwrecks.com, rev. 2014-02-18 [cit. 2015-07-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b HATA, Ikuhiko; IZAWA, Yasuho; SHORES, Christopher. Japanese Naval Air Force Fighter Units and Their Aces, 1932-1945. London: Grub Street, 2011. ISBN 9781906502843. S. 82. (anglicky) 
  10. Cea, str. 30 a 31; Hata & Izawa & Shores, str. 95 a 109 a SWEGLES, Fred. WWII pilot recalls July 4 with real bombs bursting [online]. www2.ocregister.com, 2009-07-03 [cit. 2012-07-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-07. (anglicky) 
  11. Hata & Izawa & Shores, str. 112
  12. a b c 海軍航空隊一覧 九〇〇番台=海上護衛航空隊 [online]. jyai.net, 2010-04-18 [cit. 2015-07-20]. Dostupné online. (japonsky) 
  13. 神風特別攻撃隊/指宿基地 [online]. asahi-net.or.jp, rev. 2013-04-08 [cit. 2015-07-20]. Dostupné online. (japonsky) 
  14. HACKETT, Bob; KINGSEPP, Sander; CUNDALL, Peter. IJN Escort Okinawa: Tabular Record of Movement [online]. combinedfleet.com, 2009-09-19, rev. 2014-10-26 [cit. 2015-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. No.11 - 1924.04.14 佐世保空 佐世保 高雄 F5飛行艇飛行演習 - 飛行機在臺灣 - udn部落格 [online]. Rev. 2011-06-07 [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. (čínsky) 
  16. a b Navy Type 0 Observation Seaplane (F1M) 951 Kokutai Sasebo 1945 [online]. media.photobucket.com [cit. 2011-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. a b c VEJŘÍK, Lubomír. Vzastup a pád orlů Nipponu: Pearl Harbor, Tenno Heika Banzai (Druhý díl historie japonského letectva). Cheb: Svět křídel, 1995. ISBN 80-85280-35-3. S. 101. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • CEA, Eduardo. Aircraft of the Imperial Japanese Navy: Land-based aviation, 1929-1945 (I). [s.l.]: Casemate Press, 2009. 104 s. (Air Collections; sv. 4). ISBN 978-84-96935-10-5. Kapitola Sasebo Kaigun Kokutai, s. 28 až 32. (anglicky) 
  • PEATTIE, Mark R. Sunburst: The Rise of Japanese Naval Air Power, 1909-1941. Annapolis: Naval Institute Press, 2007. Dostupné online. ISBN 159114664X. (anglicky) 
  • Kódóčóšo (行動調書 ~ bojové hlášení):
    • 昭和19年3月~昭和19年11月 佐世保空 飛行機隊戦闘行動調書 ~ Tactical operation records from March to November 1944, Flying Squad, Sasebo Air Unit. [s.l.]: Japan Center for Asian Historical Record Dostupné online. (japonsky) Reference code C08051617500. 
    • 昭和20年2月 951空 飛行機隊戦闘行動調書 ~ Tactical operation records in February 1945, Flying Squad, 951st Air Unit. [s.l.]: Japan Center for Asian Historical Record Dostupné online. (japonsky) Reference code C08051753900. 
    • 昭和20年4月~昭和20年5月 951空 飛行機隊戦闘行動調書 ~ Tactical operation records from April to May 1945, Flying Squad, 951st Air Unit. [s.l.]: Japan Center for Asian Historical Record Dostupné online. (japonsky) Reference code C08051754400. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]