Saranjú

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Saranjú védská bohyně, dcera božského řemeslníka Tvaštra a sestra Triširase. Podle mýtu, naznačeného v 17. hymnu 10. mandaly Rgvédu a rozpracovaného v pozdějších pramenech, je Saranjú manželkou Vivasvánem, který je označován jak za slunečního boha tak za smrtelníka. S tím zplodila Jamu, který se stal prvním člověkem co zemřel, a jeho ženský protějšek Jamí. Poté však bohyně vytvoří svoji dvojnici jménem Savarná „stejného vzhledu“, nechá ji opatrovat své děti, promění se v klisnu a zmizí. Se Savarnou následně Vivasván, oklamán její podobou, zplodil Manua, prapředka lidstva. Poté co poznal že jeho manželka zmizela proměnil se v hřebce a když Saranjú našel zplodil s ní Ašviny.[1][2]

Motiv dvojnice se objevuje u i bohyně jménem Saňdžňa, která je taktéž dcerou Tvaštra, ale je manželkou jiného slunečního boha – Súrji. Podle Vájupurány nemohla Saňdžňa snést zář svého manžela a tak vytvořila svoji dvojnici jménem Čhája „stín“. Poté se bohyně vrátila do domu svého otce, ale i ten nakonec opustila, proměnila se v kobylu a spásala trávu. Nakonec došlo k prozrazení existence dvojnice a Súrja se proměnil v hřebce a s klisnou Saňdžňou zplodil Ašviny. Podle verze tohoto mýtu obsaženého ve Višnupuráně ještě Tvaštr odňal ze Súrji osminu jeho záře, aby byl jeho jas snesitelný, a vyrobil z ní různé podivuhodné předměty a bohyni Šakti.[3]

Jméno Saranjú je zpodstatnělé adjektivum saranjú „rychlá“. Již v 19. století badatelé mytologické školy spojily toto slovo s řeckým Ἐρινύς Erynis a tato bohyně tak byla ztotožněna s řeckými Erínyemi. Ač byla tato souvislost od té doby mnohokrát odmítnuta James Mallory a D. Q. Adams ji považují za etymologicky smysluplnou a rekonstruují praindoevropské jméno jako *seren(i)uhxs, ač odmítají postulovat existenci bohyně skrývající se za tímto jménem. Kromě jazykové příbuznosti lze připomenout že Démétér, která byla „podobná Erínyii“ v podobě klisny zplodila s Poseidónem, hřebce Áreiona. Nejasný je taktéž vztah mýtu o Saranjú s řeckým mýtem o tom jak Nefelé, bohyně stvořená jako dvojnice Héry, zplodila s krále Ixiónem Kentaura, předka kentaurů.[1][4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b PUHVEL, Jaan. Srovnávací mytologie. Praha: Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-177-8. S. 27, 83, 309. 
  2. WEST, Martin Litchfield. Indo-European Poetry and Myth. New York: Oxford University Press, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-19-928075-9. S. 192. 
  3. ZBAVITEL, Dušan; MERHAUTOVÁ, Eliška; FILIPSKÝ, Jan; KŘÍŽKOVÁ, Hana. Bohové s lotosovýma očima. Praha: Vyšehrad, 1986. S. 213-214. 
  4. MALLORY, James; ADAMS, Douglas Quentin. Encyclopedia of Indo-European Culture. Abingdon: Routledge, 1997. ISBN 978-1884964985. S. 232.