Přeskočit na obsah

Sítiny (Mnichov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sítiny
Venkovská usedlost čp. 3 a socha svatého Jana Nepomuckého
Venkovská usedlost čp. 3 a socha svatého Jana Nepomuckého
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecMnichov
OkresCheb
KrajKarlovarský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel66 (2021)[1]
Katastrální územíSítiny (8,68 km²)
Nadmořská výška743[2] m n. m.
PSČ354 83
Počet domů35 (2021)[3]
Sítiny
Sítiny
Další údaje
Kód části obce97519
Kód k. ú.697516
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sítiny (původní český název Survody,[4] později Raušenbach, německy Rauschenbach)[5] jsou malá vesnice, část obce Mnichov v okrese Cheb v Karlovarském kraji. Nachází se asi 1,5 kilometru jihozápadně od Mnichova. Je zde evidováno 46 adres.[6] V roce 2011 zde trvale žilo 54 obyvatel.[7]

Sítiny jsou také název katastrálního území o rozloze 8,68 km².[8]

Původní název vesnice byl český a zněl Survody. Po staletí se používal jak český název Raušenbach, tak německý Rauschenbach.[4] V roce 1948 byla ves přejmenována na Sítiny.[5]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1214.[9] Na vzniku osídlení se výrazně podílela naleziště cínové rudy, která sem přilákala německé kolonizátory. Německá vlastivěda však údaj o první písemné zmínce považuje za nevěrohodný, neboť vychází z falza z 15. století. Pravděpodobnější je proto považovat za první písemnou zmínku listinu z roku 1347, kdy klášter Teplá prodává cínový důl třem bratrům Tullingerovým.[4] Od poloviny 14. století až do roku 1455 byla ves v soukromých rukou, poté se vrátila do majetku kláštera Teplá. V letech 1530–1547 byla vesnice zastavena Bečovu, poté až do zániku patrimoniální správy patřila k Teplé. Po druhé světové válce a odsunu německého obyvatelstva se vesnice vylidnila, došlo však k částečnému dosídlení. V průběhu druhé poloviny 20. století zanikla jihozápadní a severozápadní strana návsi a mnoho staveb, včetně hrázděných domů. Severovýchodní a jihovýchodní strana návsi si zachovala původní podobu.[2]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Území vesnice leží v řídce osídlené krajině při jižním okraji Slavkovského lesa v CHKO Slavkovský les na úpatí zalesněného hřbetu, nazývaného Vlčí hřbet, s vrcholy Vlčí kámen (883 metrů) a V Boru (860 metrů). Vlastní vesnice se již nachází v geomorfologickém celku Tepelská vrchovina. V katastrálním území Sítiny se rozprostírá podstatná část přírodní rezervace Vlček. Územím protéká Mnichovský potok.[10]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Podle sčítání 1930 zde žilo v 85 domech 410 obyvatel. 408 obyvatel se hlásilo k německé národnosti. Žilo zde 402 římských katolíků a 8 evangelíků.[11]

Vývoj počtu obyvatel a domů[12][13]
Rok186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Počet obyvatel 583593549485514442410101931018368615466
Počet domů 818484838284856222222226323335

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v letech 1850–1963 Sítiny byly samostatnou obcí, se kterým patřily nejprve do okresu Teplá, ale v letech 1900–1960 v okrese Mariánské Lázně a později v okrese Cheb. Od roku 1964 jsou částí obce Mnichov v okrese Cheb.[14]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů uprostřed vesnice (kulturní památka)
  • Sousoší Korunování Panny Marie (kulturní památka)
  • Socha svatého Jana Nepomuckého (kulturní památka)
  • Venkovské usedlosti čp. 3 a čp. 6 (kulturní památky)

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. 1 2 PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. 1. vyd. Díl Západní Čechy. Praha: Libri, 2005. 439 s. ISBN 80-7277-150-7. S. 314–316.
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  4. 1 2 3 Sítiny dříve Raušenbach. Hamelika [online]. David Švandrlík, rev. 2020-06-25 [cit. 2020-11-14]. Dostupné online.
  5. 1 2 Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  6. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  7. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 267.
  8. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-25.
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 342.
  10. Mapy.cz [online]. Mapy.cz [cit. 2020-11-15]. Dostupné online.
  11. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 182.
  12. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 [online]. 2015-12-21 [cit. 2016-04-13]. Dostupné online.
  13. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
  14. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 509.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]