Mnichovský potok (přítok Pramenského potoka)
| Mnichovský potok | |
|---|---|
 Mnichovský potok v místě naučné stezky Siardův pramen | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 11,3 km |
| Plocha povodí | 22,2 km² |
| Průměrný průtok | 0,23 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 1-13-02-007 |
| Pramen | |
| severovýchodní svah vrchu Modrý kámen 50°1′7,9″ s. š., 12°41′57,48″ v. d. okolo 815 m n. m. | |
| Ústí | |
| do Pramenského potoka 50°2′51,3″ s. š., 12°46′23,13″ v. d. 627 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Karlovarský kraj) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Ohře, Teplá, Pramenský potok | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mnichovský potok je 11,3 km[1] dlouhý potok ve Slavkovském lese v okrese Cheb v Karlovarském kraji. Plocha jeho povodí měří 22,2 km².[2]
Průběh toku[editovat | editovat zdroj]
Celý tok Mnichovského potoka se nachází v Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. Pramení v nadmořské výšce 815 metrů na severovýchodním svahu vrchu Modrý kámen, východně od Národní přírodní rezervace Kladské rašeliny. Nejprve teče jihovýchodním směrem až k silnici z Pramenů do Mariánských Lázní, kde se otáčí k severovýchodu, později k východu. Od silnice č. 230 mezi Rájovem do Mnichovem pak již teče severním směrem. Přibližně 1,5 km severozápadně od Mnichova se vlévá do Pramenského potoka, jako jeho pravý a zároveň nejdelší přítok.[3][4]
Větší přítoky[editovat | editovat zdroj]
- pravé – Mlýnský potok
Vodní režim[editovat | editovat zdroj]
Průměrný průtok u ústí činí 0,23 m³/s.[5]
Okolí potoka[editovat | editovat zdroj]
V okolí Mnichovského potoka se nachází několik maloplošných chráněných území. Na horním toku obtéká potok Přírodní rezervaci Smraďoch s výrony oxidu uhličitého a sulfanu (sirovodíku). Na dolním toku se nad levým břehem zvedá svah s Přírodní rezervací Planý vrch, která je součástí hadcového komplexu Mnichovské hadce s hadcovými skalkami a opuštěnými lomy na hadec.[6] O těžbě hadce a jeho zpracování v okolí potoka informuje informační tabule „Mnichovské mlýny“ na naučné stezce Siardův pramen. Naučná stezka prochází v délce přibližně 1 km podél pravého břehu Mnichovského potoka. V těsné blízkosti potoka se na této stezce nachází slabě mineralizovaný Siardův pramen a legendami opředená ruina kaple sv. Siarda.[7]
.jpg)
Nedaleko soutoku s Pramenským potokem je v podmáčeném terénu několik jímacích vrtů, odkud se minerální vody od počátku 21. století přivádí potrubím do plnírny v nedalekém Mnichově. Zde se tato minerálka míchá s vodami z dalších vrtů obdobného složení, zejména s Grünskou kyselkou. Výsledná minerální voda s velmi vysokým obsahem hořčíku se expeduje pod obchodním názvem Magnesia.[8] Ještě než potok dorazí k těmto vrtům, rozkvétají počátkem června po jeho pravém břehu v silně zamokřené nivě bohaté porosty upolínu evropského (Trollius europaeus). U soutoku s Pramenským potokem se nachází jižní okraj Národní přírodní rezervace Pluhův bor s typickou vegetací hadcových rostlin, zejména bohatým výskytem endemické rostliny rožce kuřičkolistého (Cerastium alsinifolium).[6]
Na Mnichovském potoce bylo v minulosti vybudováno několik mlýnů. Nedaleko silnice z Mariánských Lázní do Mnichova stávaly Schöpplův mlýn, Porklův mlýn[pozn. 1] a mlýn, kterému se říká Mnichovský. Západně od Mnichova se nacházel Steegův mlýn, který však brzy zanikl. Zachoval se však menší vyrovnávací rybník, který byl v meziválečné době využíván ke koupání a nazýván Steegovo koupalištěm. Po roce 1937 zde vznikly místní mnichovské lázně. Ty ovšem brzy zanikly. O mlýnech není mnoho informací, přesto nějaké informace existují, například první zmínka o Schöpplovo mlýnu z roku 1557, kdy nechala obec Mnichov mlýn vystavět. Specifický účel měl Serpentinový mlýn, který stával nedaleko ruiny kaple sv. Siarda. Nebyl to mlýn v klasickém slova smyslu a byl zcela jedinečný. Jednalo se o velké kamenné stavení s vodním kolem a zařízením na broušení, leštění a vrtání hadce z lomů na Planém vrchu. Voda z Mnichovského potoka byla přiváděna na vodní kolo, které pohánělo veškerá zařízení. V kamenné budově s cihlovým patrem se nacházely čtyři velké brousící stroje, šest soustruhů, pila na kámen, velký vrták, holandský mlýnek a kovárna. Z opracovaného a vyleštěného hadce se vyráběly obruby lázeňských pramenů v Mariánských Lázních a Pramenech. Dne 9. září 1838 přijel čerstvě korunovaný rakouský císař Ferdinand V. společně s manželkou do Mariánských Lázní. Po zhlédnutí několika vzorků výrobků z hadce vyjádřil přání vidět jejich výrobu a následně navštívil zdejší brusírnu. Dělníci po této návštěvě vybrousili pro císařský pár korunu, žezlo, dvě květinové vázy, soudek a umývadlo. Ty pak poslali do Vídně jako dar. Výrobky z hadce, koruna a žezlo jsou umístěny ve dvorním muzeu ve Vídni. Z mlýna se zachovaly jen pozůstatky jeho základů.[9]
Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
-
Prameniště ve svahu Králova kamene -
Meandrující potok -
Kamenitý úsek -
Niva s olšemi a vrbami -
Siardův pramen v nivě potoka -
Lávka přes potok -
Soutok s Pramenským potokem
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Názvy mlýnů se v průběhu let měnily, převážně podle jména majitele. Současné názvy mlýnů jsou většinou uváděny podle jména posledního majitele.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 652) [online]. [cit. 2016-04-27]. Dostupné online.
- ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2016-04-27]. S. 71. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
- ↑ Zeměpisná mapa mapy.cz
- ↑ Základní charakteristiky Pramenského potoka a jeho povodí
- ↑ Míka Miroslav. Územní plán Mnichov - textová část OOP. Mariánské Lázně: Městský úřad Mariánské Lázně, 2014. 107 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-29. S. 75. Archivováno 29. 4. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ a b ZAHRADNICKÝ, Jiří; MACKOVČIN, Peter a kol. Chráněná území ČR sv. XI – Plzeňsko a Karlovarsko. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2004. ISBN 80-86064-68-9. S. 530, 531, 535.
- ↑ Siardova kaple a Siardův pramen na webu Slavkovský les
- ↑ JANOŠKA, Martin. Utajené skvosty Slavkovského lesa. idnes.cz [online]. 2015-10-09 [cit. 2016-04-28]. Dostupné online.
- ↑ JAŠA, Luděk. Mlýny Slavkovského lesa. Sokolov: Fornica Graphics, 2011. ISBN 978-80-87194-28-7. S. 186–189, 204–208, 211–214, 234–235.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mnichovský potok na Wikimedia Commons
