Přeskočit na obsah

Síh peleď

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxSíh peleď
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Podtřídapaprskoploutví (Actinopterygii)
Řádlososotvární (Salmoniformes)
Čeleďlososovití (Salmonidae)
RodSíh (Coregonus)
Binomické jméno
Coregonus peled
Gmelin, 1788
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Síh peleď (Coregonus peled; Gmelin, 1788) je lososovitá ryba původně žijící v jezerech a v dolních úsecích sibiřských řek na severu Ruska, odkud byl v roce 1970 dovezen i do tehdejšího Československa ke zlepšení produkce kaprových rybníků Státního rybářství v Klatovech. Mimo to se ryba vysazovala i v evropské části Ruska, ve Finsku, Polsku, Německu a Maďarsku.

Stavbou těla je podobný sleďům a příbuzné maréně, ve srovnání s ní má vyšší robustnější tělo a odlišné postavení úst, kdy horní čelist mírně přečnívá dolní a taktéž zhruba dvojnásobný počet žaberních tyčinek (46-69). Má malou a krátkou hlavu se špičatým rypcem a tupě zakončené šedé ploutve bez žlutých či oranžových tónů. Je přítomna tuková ploutvička, tak jako u všech lososovitých ryb mezi hřbetní a ocasní ploutví. Šupiny jsou stříbrné, lehce opadavé, tvořící řádky podobně jako u lipana a jsou větší než je tomu u jiných lososovitých ryb. Hřbet peledě je modravě až tmavě zelený, boky stříbrné a břicho matně bílé. Na hlavně, hřbetu a hřbetní ploutvi můžeme pozorovat černé skvrnky. Pohlavní rozdíly nevýrazné, u samců se v období tření objeví třecí vyrážka (nespolehlivý znak).

Síh peleď patří k větším druhům síha, i když v českých vodách nedosahují takové hmotnosti jako ve své domovině. Dorůstá do délky průměrně 30 až 45 cm (rekordní hodnoty: 60 cm) a hmotnosti 0,3–1 kg, průměrná váha lovených ryb až 0,5 kg (rekordní hodnoty: přes 3 kg). Síh peleď roste rychleji než maréna. Již v prvním roce v průměru dosahuje délky přes 20 cm a váhy okolo 110 g, ve druhém roce asi 35 cm a 550 g a v roce třetím dosahuje délky přes 40 cm a váhy k 1 kg. Rekordním kusem byl úlovek se Sázavy z roku 1985, který měřil 55 cm při váze 2,28 kg.

Síh peleď se původně vyskytuje jak v řekách tak jezerech, přičemž existují rozdíly jednotlivých populací v chování, kdy říční ryby migrují za třením a jezerní jsou stálé. Za předpokladu dostatečné saturace kyslíkem je odolnější vůči přehřátí a znečištění vody než příbuzný druh síha severního marény. Přesto vyžaduje zvýšenou péči při výlovech a transportu. V našich vodách je nepůvodní a je zde chován v rybnících, včetně některých přehrad (Lipenská). V průběhu roku se drží spíše uprostřed nádrží daleko od břehů a i poměrně hluboko. Pouze v období rozmnožování se přibližují k pobřeží kde nějaký čas setrvávají. Síh peleď a marény se snadno kříží v důsledku stejného načasování tření (listopad-prosinec), čemuž se rybáři snaží zabránit opětovnou výsadbou čistých linií.

Především drobný zooplankton, vodní hmyz, náletová potrava a rybí potěr. Nálezy detritu v zažívacím traktu svědčí i o možné části potravě ze dna. V podzimních měsících mohou lovit drobné rybky.

Rozmnožování

[editovat | editovat zdroj]

V našich podmínkách dospívá peleď již ve druhém roce života, ovšem v původním nehostinném areálu na Sibiři tomu je až okolo šestého roku života. Ve vodách ČR se běžně nerozmnožuje, s výjimkou nejspíš některých přehrad. V rybnících se rozmnožuje uměle. K výtěru dochází během listopadu a prosince při teplotách 2-3 °C. Samice klade do štěrku nebo na kamenité dno 20 000 - 180 000 nažloutlých jiker s průměrem 1,5 mm.

Síh peleď byl vysazován jako vedlejší druh kaprových rybníků. Rybářské závody evidují roční výtěžek až 200 tun. Svůj zamýšlený význam měla i v podobě sportovního rybolovu, kde ovšem nastal problém s lovem na udici, protože síh peleď se živí planktonem ve vodním sloupci daleko od břehů a je tedy velmi obtížné ho ulovit udicí ze břehu.

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]