Růžojetel
 Růžojetel | |
|---|---|
 Růžojetel krétský (Ebenus cretica) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | bobotvaré (Fabales) |
| Čeleď | bobovité (Fabaceae) |
| Podčeleď | Faboideae |
| Tribus | Hedysareae |
| Rod | růžojetel (Ebenus) L., 1753 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Růžojetel[1] (Ebenus) je rod rostlin z čeledi bobovité. Jsou to polokeře s trojčetnými nebo zpeřenými listy a růžovými až purpurovými květy v hroznovitých květenstvích. Jsou rozšířeny v počtu 6 druhů od Středomoří po Indii. V jižní Evropě rostou 2 endemické druhy – na Krétě růžojetel krétský (Ebenus cretica) a v Řecku růžojetel Ebenus sibthorpii.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Růžojetele jsou na bázi dřevnaté trnité polokeře, dorůstající výšky do 50 cm. Listy jsou lichozpeřené nebo trojčetné, složené z celokrajných lístků. Palisty jsou blanité, srostlé a umístěné naproti listům. Květy jsou růžové, červené nebo purpurové, uspořádané v dlouze stopkatých hustých klasech nebo hlávkách. Kalich je trubkovitě zvonkovitý, vlnatý, zakončený 5 laloky, které jsou často stejně dlouhé jako korunní lístky. Pavéza je obvejčitá až obsrdčitá, křídla jsou velmi krátká, člunek je tupý a stejně dlouhý jako pavéza. Tyčinky jsou obvykle dvoubratré, horní je volná pouze pod polovinou a horní částí je srostlá s ostatními. Semeník je přisedlý a obsahuje 1 až 3 vajíčka. Čnělka je nitkovitá, prohnutá, zakončená drobnou bliznou. Lusky jsou nepukavé, ploché, obvejčité až podlouhlé, zanořené v kališní trubce. Obsahují 1 až 2 semena.[2]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Rod růžojetel zahrnuje celkem 6 druhů. Je rozšířen od Středomoří (včetně severní Afriky) po Indii. V Evropě se vyskytují 2 druhy: v Řecku Ebenus sibthorpii a na Krétě růžojetel krétský (E. cretica). Růžojetele rostou nejčastěji skalnatých stanovištích. V Himálaji vystupují až do nadmořské výšky 2700 metrů.[2][3]
Přehled druhů a jejich rozšíření
[editovat | editovat zdroj]- Ebenus armitagei – Egypt a Libye
- Ebenus cretica – Kréta
- Ebenus lagopus – Írán
- Ebenus pinnata – severní Afrika
- Ebenus sibthorpii – Řecko
- Ebenus stellata – Írán až Indie, Omán[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ a b ALLEN, O.N.; ALLEN, E.K. The Leguminosae, a Source Book of Characteristics, Uses, and Nodulation. Madison: The University of Wisconsin Press, 1981. ISBN 0-299-08400-0.
- ↑ Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online.
- ↑ International Legume Database: Ebenus [online]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu růžojetel na Wikimedia Commons 
Taxon Ebenus ve Wikidruzích
