Ruwenzori

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ruwenzori
Ruwenzori
Ruwenzori

Nejvyšší bod Mount Stanley (5109 m n. m.)

Nadřazená jednotka Velká příkopová propadlina
Sousední
jednotky
Virunga

Světadíl Afrika
Stát DR Kongo D.R. Kongo
Uganda Uganda
Horniny žula, vyvřeliny
Povodí Kongo, Horský Nil
Souřadnice 0°23′9″ s. š., 29°52′18″ v. d.
Sir Henry Morton Stanley

Ruwenzori je rovníkové, východoafrické pohoří ležící na hranicích Demokratické republiky Kongo a Ugandy. Masiv leží v západní větvi Velké příkopové propadliny, kde vytváří 112 km dlouhý horský val. Jeho šířka dosahuje až 50 km. Strmé severozápadní úbočí Ruwenzori se zvedá nad hladinou řeky Semliki a z nakloněné vrcholové plošiny vystupuje nejvyšší vrchol pohoří, ledovcem pokrytý Mount Stanley (5109 m).

Geologie a vznik[editovat | editovat zdroj]

Masiv Ruwenzori tvoří převážně žula a krystalinikum, kde místy mezi ně pronikly vyvřeliny. Na východních svazích pohoří jsou masivní ložiska měděných rud - chalkopyritu. Uganda zde těží pyrit s obsahem kobaltu (0,14 %). K vyzdvižení tohoto pohoří došlo rozpínáním riftového údolí, narušeného několika paralelními zlomy. Poté nápadně poklesly dvě zemské kry do hlubokých propadlin. V jedné z nich leží jezero George, v druhé zvané Semliki teče stejnojmenná řeka. Tyto dvě kry mezi sebe vtěsnaly kru třetí (masiv Ruwenzori), kterou postupně vytlačily ze dna riftového údolí jako ukloněnou hrást.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Kromě Mount Stanley se v jeho blízkosti vypíná ještě šest dalších vysokých, zaledněných vrcholů a na mírně nakloněném úbočí leží největší ledovcová a sněžná masa Afriky. Ruwenzori je jediné vysoké pohoří v Africe, jež není tektonického původu.

Nejvyšší vrcholy

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínky o pohoří byly známy již ve 4. století př.n.l. Aristoteles se zmiňoval o jakýchsi Stříbrných horách a Ptolemaios psal, že v Měsíčních horách pramení Nil. První Evropan, který došel první do této oblasti byl cestovatel Henry Morton Stanley v roce 1888. Další expedice, tentokrát italská, pod vedením hraběte z Abruzzi - Luigiho di Savoia, pořídila roku 1906 mapu pohoří a také jeho první fotografie.

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Bohatý prales plný lobelií

Mimořádně příznivý pro růst rostlin je mrholivý déšť v nižších polohách, vznikající zachytáváním vzdušného proudění a tvorbou velké oblačnosti. Rostliny zde dosahují obřích rozměrů. Obzvláště pak lobeliím, dosahujícím až 5 metrů, se zde daří. Mohutné rostliny rodu starček (Senecio) zde dorůstají k 8 metrům a některé druhy vřesů jsou až 12 metrové. Tyto velké rostliny se nacházejí nad hranicí lesa, kde je půda velmi bohatá na humus. Obří žížaly zde dorůstají až metrové délky. V nižších polohách pohoří roste rákos, papyrus či bambus.

Díky rozmanitosti a až bizarní velikosti rostlin připomínají, pověry o Ruwenzori, nadpřirozený svět. Místní kmen Bangadů žil dlouhá staletí v domnění, že tu mají svůj domov duchové. Dalším přírodním jevem je chameleon třírohý. Lesy obývá také levhart, který se vydává až k hranici sněhu. Asi nejpodivnější zdejší tvor je daman stromový, který je podobný králíkovi. Má ale místo drápů kopyta a je ze všech živočichů nejpříbuznější slonovi. Sloni se v Ruwenzori vyskytují v nižších polohách.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]