Rudolf Faukner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rudolf Faukner
Narození12. prosince 1889
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí11. června 1971 (ve věku 81 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
PseudonymR. V. Fauchar
Povoláníučitel, ředitel školy, spisovatel
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Rudolf Faukner (12. prosince 1889, Praha11. června 1971,tamtéž) byl český učitel, ředitel školy, vydavatel časopisů a spisovatel. Použil i pseudonym R. V. Fauchar pro vědeckofantastické romány psané s Čeňkem Charousem. Byl jedním z prvních českých autorů sci-fi literatury. Napsal také řadu odborných prací z oblasti elektrotechniky.[1]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Byl ředitelem měšťanské a průmyslové školy v Praze 1. V Sadské u Poděbrad vydával v letech 19241941 časopisy Laboratoř a Radiolaboratoř KNN a dále v letech 19301931 časopis Svět práce. V letech 19221931 redigoval knižnici Knihovna nových názorů a v období let 19391940 Knihovnu Laboratoře. Po svém prvním SF románu s detektivní zápletkou se odmlčel na 23 let, pak se k románové tvorbě vrátil.[1]

Napsal řadu vědeckofantastických románů sám, či společně s Čeňkem Charousem. Pro tyto společné romány použili společný pseudonym R. V. Fauchar. Dále byl autorem řady povídek a článků s různou, tedy i odbornou tematikou.[1]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Samostatné práce[editovat | editovat zdroj]

  • Gill Fox (1923), vědeckofantastický román obsahující detektivní příběh o pátrání po geniálním zločinci Gill Foxovi odehrávající se v severní Africe budoucnosti, v níž byla zavodněna saharská poušť.
  • Explorer III (1948), utopický román z atomového věku s ilustracemi Kamila Lhotáka pojednávající o vypuštění stratosférického balónu s uranovými vzorky, jehož cílem je ověření teorie o vesmírném požáru, který způsobuje vzplanutí supernov.
  • Zaspal jsem století (1953), sci-fi povídka vyšlá v časopise Mladý technik.

Pod pseudonymem R. V. Fauchar[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o jedny z prvních českých vědeckofantastických románů. Vyznačují se však přemírou do děje neústrojně zařazovaných technických detailů, nepravděpodobností zápletek, absencí psychologie hrdinů a vírou v komunistickou budoucnost lidstva.[2]

  • Himálajský tunel (1946), román o pokusu sovětského poručíka Bogutina provrtat skrz Himálaje tunel pro železniční trať, přičemž budovatelé musí bojovat s reakčními i fašistickými skupinami.
  • Narovnaná zeměkoule (1946), román o snaze narovnat zemskou osu pomocí řízených atomových výbuchů, což by mělo způsobit na Zemi příznivější podnebí.
  • Záhada roku 2345 (1946), nová verze románu Gill Fox o hledání geniálního zločince Gilla Foxe
  • Kdo byl Sattrech? (1947), spíše detektivní román pojednávající o pašování plánů ruského vynálezu atomové bomby.
  • Ural-uran 235 (1947), román o výzkumech mírového využití atomové energie, které probíhají na Urale a které jsou narušovány západními špiony.

Populárně naučné a odborné práce[editovat | editovat zdroj]

Následující seznam je výborem z autorových populárně naučných a odborných prací. Kromě zde uvedených je Faukner autorem mnoha propagandistických statí oslavujících sovětskou vědu a její úspěchy (například V čem je sovětská technika první na světě, Vítězné sovětské letectvo a astronautika, Sovětský svaz dobývá vesmír a další).

  • Suggesce a hypnotismus ve světle pravdy (1920).
  • Podrobný návod k sensačním telepatickým pokusům (1920).
  • Sugesce a láska (1923), řešení konfliktu pohlavního pudu a morálky.
  • Radiopraktikum (1929).
  • Moderní fysika (1939), mechanika, vlnění, thermika, elektřina a magnetismus, atomistika.
  • Příručka elektrotechnického kroužku (1952).
  • Fysikální pokusy (1956), příručka fysikálního kroužku.
  • Medziplanetárne lety (1957), ve slovenském překladu.
  • Družice vo vesmíre (1957), ve slovenském překladu.
  • Kdyby přišli Marťané, aneb, Průvodce po zeměkouli pro návštěvníky z vesmíru (1958), společně s Vladimírem Babulou.
  • Voda a človek (1962), ve slovenském překladu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c ADAMOVIČ, Ivan. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. S. 66–67. 
  2. Lexikon české literatury 2/I. Praha: Academia 1993. S. 401-402

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]