Robert R. Livingston (politik)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Robert Livingston
Robert Livingston, americký politik
Robert Livingston, americký politik
Stranická příslušnost
ČlenstvíDemokraticky-republikánská strana

Narození27. listopadu 1746 [podle juliánského kalendáře: 16. listopadu 1746]
New York, stát New York
Úmrtí26. února 1813
Clermont, stát New York
Místo pohřbeníNew York
Národnostamerická
ChoťMary Stevens
RodičeRobert Livingston (1718–1775) a Margaret Beekman
DětiElizabeth Stevens Livingston
Margaret Maria Livingston
PříbuzníEdward Livingston, Janet Livingston, Gertrude Livingston[1] a Alida Livingston (sourozenci)
Elisabeth Ludlow[1] a Robert Edward Livingston (vnoučata)
Alma materKolumbijská univerzita
Profeseadvokát, diplomat, soudce a otrokář
CommonsRobert R. Livingston (chancellor)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Robert Robert[2] Livingston (27. listopadu [podle juliánského kalendáře: 16. listopadu] 1746, New York26. února 1813, Clermont, stát New York) byl americký právník, politik, diplomat a jedním z otců zakladatelů Spojených států. Byl známý jako „Kancléř“ (Chancellor), neboť zastával 25 let vysokou funkci v soudním systému státu New York. Spolu s Thomasem Jeffersonem, Benjaminem Franklinem, Johnem Adamsem a Rogerem Shermanem byl členem Výboru pěti (Committee of Five), který na druhém kontinentálním kongresu vypracoval návrh Deklarace nezávislosti. Do jeho rukou skládal přísahu George Washington, když se ujímal prezidentského úřadu v roce 1789.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Livingston byl nejstarším synem soudce Roberta Livingstona (1718–1775) a Margaret (rozená Beekman) Livingston, jejichž svazkem se spojily dvě bohaté rodiny v údolí řeky Hudson. Měl devět bratrů a sester, z nichž všichni se s rodinami usadili u řeky Hudson, poblíž rodinného sídla Clermont Manor. Jeho mladší bratr, Edward Livingston (1764–1836), se stal ministrem USA ve Francii. Jeho sestra, Gertrude Livingston (1757–1833), si vzala guvernéra New Yorku Morgana Lewise (1754–1844). S jeho sestrou Janet Livingston se oženil Richard Montgomery (1738–1775). Sestru Alidu Livingston (1761–1822) si vzal John Armstrong junior (1758–1843) (který byl jeho následníkem ve funkci ministra USA ve Francii). Manželem jeho sestry, Joanny Livingston (1759–1827), se stal významný newyorský politik Peter R. Livingston (1766–1847).[3] Jeho prarodiči z otcovy strany byli Robert Livingston (1688–1775) z Clermontu a Margaret Howarden (1693–1758). Jeho dědem z matčiny strany byl Robert Livingston starší (13. prosince 1654 – 1. října 1728), který byl koloniálním úředníkem, obchodníkem s kožešinami a podnikatelem. Byl mu udělen dekret na 160.000 akrů (650 km²) na území podél řeky Hudson a stal se tak prvním pánem na panství Livingston Manor. Jeho ženou byla Alida (rozená Schuyler) Van Rensselaer Livingston, dcera Philipa Pieterse Schuylera (1628–1683). Jeho prastrýcem byl Philip Livingston (1686–1749), 2. Lord of Livingston Manor.[4] Livingston, člen velké a prominentní rodiny, byl známý tím, že se neustále hádal se svými příbuznými.[5]

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 1773 byl Livingston jmenován státním úředníkem v New Yorku. Brzy poté se sblížil s antikoloniální stranou Whigů a byl proto o několik měsíců později nahrazen Johnem Wattsem juniorem. Dne 30. července 1777 se Livingston se stal prvním kancléřem státu New Yorku, což byla funkce nejvyššího soudního úředníka ve státě. Souběžně sloužil od roku 1781 do roku 1783 jako první ministr zahraničních věcí Spojených států.

Do Livingstonových rukou složil prezidentskou přísahu George Washington při své první inauguraci 30. dubna 1789 ve Federal Hall v New Yorku, který byl tehdy federálním hlavním městem.

V roce 1789 se Livingston se připojil k Jeffersonovým republikánům, straně později známé jako Demokraticky-republikánská strana. Vznikla tak poměrně křehká aliance s jeho soupeřem Georgem Clintonem a Aaronem Burrem, politickým nováčkem.[6] Livingston se postavil proti smlouvě označované jako Jay Treaty,[pozn. 1] Jayova smlouva, a proti dalším iniciativám federalistické strany, kterou založili a vedli jeho bývalí kolegové Alexander Hamilton a John Jay. Livingston kandidoval na funkci guvernéra New Yorku jako demokratický republikán, čímž neúspěšně napadal úřadujícího guvernéra Johna Jaye ve volbách roku 1798.[7]

Funkci kancléře zastával téměř 24 let. Úřad opustil 30. června 1801. Během těch let se stal všeobecně známým jako „kancléř“, a dokonce i po odchodu z funkce byl po celý zbytek života s úctou oslovován jako „kancléř Livingston“.

Deklarace nezávislosti[editovat | editovat zdroj]

Dne 11. června 1776 byl Livingston jmenován do výboru druhého kontinentálního kongresu, známého jako Výbor pěti (Committee of Five), který dostal za úkol vypracovat Deklaraci nezávislosti Spojených států. Výbor se skládal z Livingstona, Johna Adamse, Benjamina Franklina, Thomase Jeffersona a Rogera Shermana.

Poté, co stanovil obecný obrys dokumentu, výbor rozhodl, že Jefferson napíše první návrh.[8] Výbor přezkoumal Jeffersonův návrh a provedl rozsáhlé změny,[9] než 28. června 1776 předložil Jeffersonův revidovaný návrh Kongresu.

Než mohl podepsat konečnou verzi Deklarace, byl Livingston odvolán svým státem. Poslal však svého bratrance Philipa Livingstona, aby dokument podepsal místo něj. Další bratranec William Livingston pokračoval v politickém působení podpisem ústavy Spojených států.

Ministrem USA ve Francii[editovat | editovat zdroj]

Poté, co byl Thomas Jefferson zvolen prezidentem Spojených států, 4. března 1801, jmenoval Livingstona americkým ministrem ve Francii. Jako ministr sloužil Livingston ve Francii do roku 1804. Během té doby sjednal koupi obrovského území, tehdy známého jako francouzská kolonie Louisiana, v transakci zvané Koupě Louisiany (anglicky: the Louisiana Purchase). Dnešní americký stát Louisiana leží na malinkém zlomku území tehdejší francouzské Louisiany. Po podpisu kupní smlouvy v roce 1803 Livingston učinil toto nezapomenutelné prohlášení:

Žili jsme dlouho, ale toto je nejušlechtilejší dílo celého našeho života... Spojené státy se tímto dnem řadí mezi první mocnosti světa.[10]

Během svého působení ve Francii se Livingston setkal s Robertem Fultonem, s nímž spolupracoval na vynálezu prvního životaschopného parníku, parníku North River Steamboat, jehož domovský přístav byl v rodném domě Livingstona v Clermont Manor ve městě Clermont v New Yorku. Parník byl dokončen v roce 1807, na své první plavbě opustil New York City s ním jako cestujícím, krátce se zastavil v Clermont Manor a pokračoval k Albany po řece Hudson. Plavba trvala necelých 60 hodin, plachetnicí plavba dříve trvala téměř týden. V roce 1811 se Fulton a Livingston stali členy komise Erie Canal Commission. Komise měla za úkol prozkoumat trasy pro kanál k jezeru Erie.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Dne 9. září 1770 si Livingston vzal Mary Stevens (1751–1814), dceru kontinentálního kongresmana Johna Stevense, jež byla sestrou vynálezce Johna Stevense III.[11] Pro sebe a svou manželku postavil dům jižně od Clermontu a nazval jej Belvedere. Dům byl spálen spolu s městem Clermont v roce 1777 britskou armádou, vedenou generálem Johnem Burgoynem. V roce 1794 vystavěl nový dům, ten nazval New Clermont. Později dům přejmenoval na Arryl House, což je fonetické hláskování jeho iniciál „RRL“. Dům byl považován za „nejkomplexnější domov v Americe“ a obsahoval knihovnu čítající čtyři tisíce svazků.[12][13]

Livingston byl zednář a v roce 1784 byl jmenován prvním velmistrem Grand Lodge v New Yorku, kterýžto titul si ponechal až do roku 1801. Knihovna této lóže na Manhattanu nese jeho jméno. Livingstonova bible, na kterou skládal prezidentský slib George Washington, je ve vlastnictví lóže St. John's Lodge No. 1, a je dodnes používána při přísaze nového velmistra.

Dne 4. července 1786 byl jedním z druhé skupiny osob, vybraných jako čestní členové Society of the Cincinnati[pozn. 2] v New Yorku. Spolu s ním byli vybráni vrchní soudce Richard Morris, soudce James Duane, kongresman William Duer a soudce John Sloss Hobart.[14]

Robert a Mary Livingstonovi byli rodiči těchto dětí:[3]

  • Margaret Livingston (1808–1874), manželka Davida Augusta Clarksona (1793–1850)[15]
  • Elizabeth Livingston (1813–1896), manželka Edwarda Huntera Ludlowa (1810–1884)[16]
  • Clermont Livingston (1817–1895), vzal si Cornelii Livingston (1824–1851)[11]
  • Robert Edward Livingston (1820–1889), vzal si Susan Marii Clarkson de Peyster (1823–1910)[17][18]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Smlouva mezi Velkou Británií a Spojenými státy americkými, běžně známá jako Jayova smlouva z roku 1795, která odvrátila válku, vyřešila problémy zbývající po podpisu Pařížské smlouvy z roku 1783 (která ukončila americkou válka za nezávislost). Smlouva usnadnila deset let mírového obchodu mezi Spojenými státy a Británií uprostřed francouzských revolučních válek, které začaly v roce 1792. Smlouvu navrhl Alexander Hamilton a podpořil ji prezident George Washington. Rozzlobilo to Francii a hořce rozdělilo Američany.V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jay Treaty na anglické Wikipedii.
  2. Society of the Cincinnati je společnost, jejíž členství se dědí. Má pobočky po celých Spojených státech a ve Francii. Byla založena v roce 1783 za účelem zachování ideálů a společenství důstojníků kontinentální armády, kteří sloužili v revoluční válce. Společnost nyní již více než dvě stě let propaguje veřejný zájem na revoluci prostřednictvím knihovních a muzejních sbírek, publikací a dalších aktivit. Je to nejstarší dědičná společnost ve Spojených státech. Společnost nedovoluje ženám, aby se staly členkami, i když existuje partnerská společnost s názvem Dcery Cincinnati, která umožňuje členství všem ženským potomkům kontinentálních důstojníků.V tomto článku byl použit překlad textu z článku Society of the Cincinnati na anglické Wikipedii.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Robert R. Livingston (chancellor) na anglické Wikipedii.

  1. a b Kindred Britain.
  2. V té době Livingstonovi používali křestní jméno otce jako prostřední jméno k rozlišení četných členů rodiny coby jakési patronymum. Protože on i jeho otec se jmenovali stejně, nikdy nevypisoval prostřední jméno celé, ale vždy používal pouze jeho první písmeno.
  3. a b LIVINGSTON, Edwin Brockholst. The Livingstons of Livingston Manor: Being the History of that Branch of the Scottish House of Callendar which Settled in the English Province of New York During the Reign of Charles the Second; and Also Including an Account of Robert Livingston of Albany, "The Nephew," a Settler in the Same Province and His Principal Descendants. [s.l.]: Knickerbocker Press, 1910. Dostupné online. 
  4. Livingston, Robert R. (1718–1775), [The Petition of Michael Theyser of the City of New York, Innkeeper] [online]. The Gilder Lehrman Institute of American History [cit. 2016-09-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. www.kirkusreview.com
  6. Robert R. Livingston, Encyclopedia of World Biography.
  7. SCHECHTER, Stephen L.; TRIPP, Wendell Edward. World of the Founders: New York Communities in the Federal Period. [s.l.]: Rowman & Littlefield, 1990. Dostupné online. ISBN 9780945660026. Url - GBurl - id=VPI0HGC-mbgC. 
  8. BOYD, Julian Parks; GAWALT, Gerard W. The Declaration of Independence: The Evolution of the Text. [s.l.]: Library of Congress, 1999. ISBN 978-0-8444-0980-1. S. 22. Url - GBurl - id - fAkaAQAAIAAJ. 
  9. Jefferson's 'original Rough draught' of the Declaration of Independence [online]. Library of Congress. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-02. (anglicky) 
  10. The Louisiana State Capitol Building. www.crt.state.la.us [online]. [cit. 2020-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-23. 
  11. a b The New York Genealogical and Biographical Record, Vol. XI. New York City: New York Genealogical and Biographical Society, 1880. Dostupné online. 
  12. YASINSAC, Rob. Arryl House [online]. [cit. 2017-12-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 31. 3. 2017. (anglicky) 
  13. Clermont State Historic Site: Imagining Arryl House: Piecing Together an Architectural Masterpiece [online]. 25. 10. 2013 [cit. 2017-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. SCHUYLER, John. Institution of the Society of the Cincinnati : formed by the officers of the American Army of the Revolution, 1783, with extracts, from the proceedings of its general meetings and from the transactions of the New York State Society. New York: Printed for the Society by D. Taylor, 1886. Dostupné online. 
  15. Obituary 1 -- No Title. The New York Times. 14. 12. 1898. Dostupné online [cit. April 18, 2017]. (anglicky) 
  16. Death of Edward H. Ludlow.. The New York Times. 28 November 1884. Dostupné online [cit. April 18, 2017]. (anglicky) 
  17. G. LIVINGSTON DIES; LONG AN ARCHITECT; Practitioner Here for 50 Years Included Hayden Planetarium, Oregon Capitol in His Work. The New York Times. 4. 6. 1951. Dostupné online [cit. 6. 6. 2017]. (anglicky) 
  18. Mrs. Susan de Peyster Livingston. The New York Times. February 11, 1910. Dostupné online [cit. 6. 6. 2017]. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]