Orahovac
| Orahovac | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 42°23′58″ s. š., 20°39′17″ v. d. |
| Nadmořská výška | 477 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 |
| Stát |  Kosovo |
  Orahovac | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 276 km² |
| Správa | |
| Oficiální web | kk |
| PSČ | 25600 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Orahovac (v srbské cyrilici Ораховац, albánsky Rahovec) је město v jižní části Kosova, na silničním tahu mezi městy Đakovica a metropolí Prištinou. Administrativně spadá pod Đakovický okruh. V roce 2011 mělo město 15 892 obyvatel.
Město se rozkládá na rozhraní jihozápadního Kosova a regionu Drenica, v nadmořské výšce okolo 500 m n. m., na jižním svahu horského masivu Milanović.[1] Území obce zasahuje až do oblastí s nadmořskou výškou okolo 1000 m n. m.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Na místě dnešního Rahovce stála již v dávných dobách osada. Svědčí o tom několik archeologických nálezů (včetně mincí, hrotů kopí apod.), které byly nalezeny během padesátých let 20. století. První písemná zmínka pochází z roku 1348.
Původně malá obec byla elektrifikována po druhé světové válce, byl zde vybudován i vodovodní systém, který je zásobován vodou z Radonjićského jezera.[1] V této době bylo obyvatelstvo většinově[2] (zhruba ze 3/4) albánské národnosti a z 1/4 srbské. Město se ve své moderní podobě rozšiřovalo z původního centra, které bylo umístěno v podhůří masivu Milanović směrem na jih a západ, až k údolí řeky Rimnik.
Po roce 1999 se podíl Srbů na počtu obyvatel Orahovace snížil. Do války zde byl rozšíření i místní dialek s názvem ravëqki/ravećki, který byl známý řadou přejímek ze srbského, bulharského a tureckého jazyka. Etnicky smíšená zůstala hlavně severní část města, po válce se někteří Srbové do města vrátili, jiní odešli do Kosovské Mitrovice nebo do centrálního Srbska.[3]
V roce 2020 byla diskutována modernizace a přestavba místního náměstí.[4]
Kultura
[editovat | editovat zdroj]V obci se nachází kulturní dům, jehož součástí je kinosál se 430 místy k sezení. Od roku 2000 působí v Orahovaci také německá vzdělávací organizace Schüler Helfen Leben.
V blízkosti města se nachází Klášter Zočište. Mezi místní kulturní památky patří hodinová věž (albánsky Kulla e sahatit), dále potom pravoslavný kostel Zesnutí přesvaté Bohorodice (srbsky Crkva uspenja presvete Bogorodice) nebo mešita Kadirve z poloviny 18. století.
Doprava a ekonomika
[editovat | editovat zdroj]Město nemá železniční spojení se zbytkem Kosova a regionu.
Ekonomika města je založená na službách a na zemědělství, v okolí Orahovace se nacházejí četné vinice, jejichž tradice dosahuje stovek let.[5] Mimo jiné jsou tam také ložiska dekorativního kamene a předpokládán je i výskyt chromu.
Ve městě má také vzniknout velká solární elektrárna.[6]
Známé osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Bora Spužić, srbský zpěvák
- Nexhmije Pagarusha, kosovskoalbánská zpěvačka
- Shkëlzen Maliqi, bývalý kosovskoalbánský politik
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 3 (M-R). Beograd: Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-15-5. Kapitola Orahovac, s. 160. (srbština)
- ↑ STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 3 (M-R). Beograd: Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-15-5. Kapitola Orahovac, s. 161. (srbština)
- ↑ Šta je u Orahovcu ostalo od suživota?. Slobodna Evropa [online]. [cit. 2023-10-17]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ KLa piazza principale di Rahovec, in Kosovo, è da ridisegnare. Professione Architetto [online]. [cit. 2023-10-17]. Dostupné online. (italsky)
- ↑ Muslimové a alkohol? Proč ne! Kosovští Albánci pěstují víno už po staletí. ČRo [online]. [cit. 2023-10-17]. Dostupné online.
- ↑ Kosovo Rahovec PV plant construction costs seen at 75 mln euro. Seenews [online]. [cit. 2023-10-17]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Orahovac na Wikimedia Commons
