Rafléziovité

Rafléziovité
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	malpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleď	rafléziovité (Rafflesiaceae) Dumort., 1829
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poupě a starý květ Rhizanthes sp.

Sapria himalayana

Rafléziovité (Rafflesiaceae) je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu malpígiotvaré (Malpighiales). Jsou to plně parazitické nezelené byliny, rozšířené v Asii. Raflézie Arnoldova je známa největším květem v rostlinné říši.

Popis

Zástupci čeledi rafléziovité jsou bezlisté a bezkořenné byliny, parazitující na kořenech a kmenech lián rodu tetrastigma (Tetrastigma) z čeledě révovité. Rostliny jsou dvoudomé (raflézie a Sapria) nebo i jednodomé (rod Rhizanthes má samčí, samičí i oboupohlavné květy). Kořeny jsou přeměněny ve vlákna pronikající do cévních svazků hostitelské rostliny a připomínající mycelium hub. Listy zcela chybějí nebo jsou přítomny jen jako listeny na bázi květu. Květy jsou velké, dužnaté, vyvíjejí se jednotlivě přímo z kmene nebo kořenů hostitelské liány. Okvětí je složeno z 5 (raflézie), 10 (Sapria) nebo až 16 (Rhizanthes) plátků, na bázi srůstajících v trubku. Cípy okvětí u rodu Rhizanthes mají dlouhé přívěsky. U rodů Sapria a raflézie je ve střední části květu vyvinuta manžeta a v jejím středu je otvor nazývaný diafragma. Ve spodní části vnitřku květu jsou u těchto rodů vyvinuty zvláštní, často větvené nebo kyjovité chlupy, které mají funkci nektárií či orodiforů, z nichž se šíří zápach lákající opylovače. Tyčinky u rodu raflézie vyrůstají v počtu 5 až mnoho ve spodní části límce, nacházejícího se ve středu květu. U rodu Rhizanthes tvoří množství tyčinek kruh okolo spodního okraje sloupku ve střední části květu. Semeník je spodní, srostlý ze 4 až 8 plodolistů s mnoha vajíčky. U rodu Rhizanthes má jedinou komůrku, u rodu raflézie se tvoří množství druhotných komůrek se síťovitou strukturou. Čnělka je sloupkovitá a na vrcholu rozšířena v terč. Plodem je nepukavá nebo nepravidelně pukající bobule.

Rozšíření

Čeleď zahrnuje 20 druhů ve 3 rodech. Je rozšířena v Asii od jižní Číny po indonéské ostrovy. Největším rodem je raflézie (16 druhů).

Ekologické interakce

Květy rafléziovitých jsou opylovány mouchami, které jsou lákány zápachem květů k nakladení vajíček. Plody raflézií jsou pojídány veverkami (rod Callosciurus) a stromovými rejsky (Tupaia), kteří pravděpodobně také šíří semena. Způsob šíření semen u ostatních dvou rodů není znám.

Taxonomie

V minulosti byla čeleď Rafflesiaceae často dávána do blízkosti čeledi podražcovité (Aristolochiaceae).

Čeleď v dřívějším pojetí zahrnovala celkem 9 rodů parazitických rostlin. V průběhu aktualizací systému APG byla většina těchto rodů přeřazena do 3 jiných čeledí a dokonce i do jiných řádů: rody ozorna (Cytinus) a Bdallophytum do čeledi ozornovité (Cytinaceae) v řádu slézotvaré (Malvales), rod Mitrastema do čeledi Mitrastemonaceae v řádu vřesovcotvaré (Ericales) a rody Apodanthes, Berlinianche a Pilostyles do čeledi Apodanthaceae zatím nejasného taxonomického zařazení.

Podle kladogramů APG je sesterskou skupinou čeledi Rafflesiaceae čeleď pryšcovité (Euphorbiaceae).

Zástupci

• raflézie (Rafflesia)

Význam

Květy raflézií jsou známy jako největší květy v říši rostlin. U raflézie Arnoldovy (Rafflesia arnoldii) mohou mít v průměru až 1 metr v průměru a vážit až 7 kg.

Seznam rodů

Rafflesia, Rhizanthes, Sapria

Odkazy

Literatura

• Valíček P. et al. Užitkové rostliny tropů a subtropů. 2. vyd. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rafflesiaceae na Wikimedia Commons
• Taxon Rafflesiaceae ve Wikidruzích
• Angiosperm Phylogeny
• Flora of China: Sapria
• The Families of Flowering Plants: Rafflesiaceae
• The Parasitic Plant Connection: Rafflesiaceae s.str.

Portály: Rostliny