Raflézie Arnoldova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxRaflézie Arnoldova
alternativní popis obrázku chybí
Květ raflézie Arnoldovy (Rafflesia arnoldi)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád malpígiotvaré (Malpighiales)
Čeleď rafléziovité (Rafflesiaceae)
Rod raflézie (Rafflesia)
Binomické jméno
Rafflesia arnoldii
R. Br., 1821
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Raflézie Arnoldova (Rafflesia arnoldii)[1] je tropická, parazitická rostlina s nejrozměrnějším květem, ten mívá v průměru 0,6 až 1 m a vážívá téměř 11 kg. Je nejznámější druh rodu raflézie a za svůj život vytvoří jediný jednopohlavný květ.[2]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Rostlina je známa pouze z ostrovů jihovýchodní Asie, z indonéské Sumatry a indonésko-malajského Bornea. Objevena byla při expedici v roce 1818 na Sumatře a druhové jméno arnoldii dostala na počest indonéského botanika Josepha Arnolda, pocházejícího z tehdejší Nizozemské východní Indie, který při výpravě zemřel. Rodové jméno Rafflesia vzniklo na počest britského státníka Stamforda Rafflese, zakladatele britského Singapuru.[2][3][4][5]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Roste v primárních nebo sekundárních tropických deštných lesích v nadmořské výšce 500 až 1000 m, obvykle při stálé teplotě okolo 25 °C a noční vzdušné vlhkosti blížící ke 100 %. Parazituje na třech druzích liánovité révovité rostliny Tetrastigma, nejčastěji na druhu Tetrastigma leucostaphylum. Rostou rozptýleně a obvykle na těžko dostupných místech.

Raflézie Arnoldova je rostlina bez kořenů, bez listů a nevytváří ani stonek. Z drobného semene, vniklého do poraněného místa v kůře parazitované rostliny vyroste prokaulom, který se přemění v haustoria jež prorůstají do těla hostitelské rostliny (kořene nebo stonku), odkud čerpají vodu i živiny. Od vyrašení k vytvoření květu uplyne 9 až 21 měsíců, po tuto dobu není navenek nic patrného.[2][3][4]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Nejdříve z liány (nejčastěji u země) vyraší kulovité, rezavohnědé poupě kryté šupinovitými listeny, které postupně doroste do velikosti hlávky zelí. Nato se pupen plošně rozvine do kruhového souměrného květu. Nápadné okvětí je tvořeno pěti podlouhlými, hranatými, masitými korunními plátky houbovité struktury, které mají barvu masově červenou s bělavými, bradavičnatými skvrnami. Plátky jsou u báze srostlé do trubky a ve střední části květu tvoří manžetu. Vespod na středu květu je střední sloupek s terčem, nad ním jsou pachové žlázy rozptylující typický zápach. Pod terčem jsou buď tyčinky (pět až více), nebo spodní semeník s vajíčky v mnoha komůrkách tvořených druhotným přepážkami. Květ vytrvá nejvýše 5 dnů.[2][3][4][6]

Opylování[editovat | editovat zdroj]

V průběhu kvetení vydává květ odporný zápach připomínající hnijící maso, který má přilákat opylovače. Nejčetnějšími návštěvníky, a tudíž i opylovači, bývají mouchy nebo brouci hledající mršinu k nakladení vajíček. Tu samozřejmě nenajdou a musí se u samčích rostlin spokojit s lízáním lepkavého pylu, který po přeletu na samičí rostlinu a dalším hledání mršiny předají na blizny semeníku.

Způsob složitého opylování je důvodem, proč jsou rostliny tak vzácné. Musí růst samčí a samičí rostliny blízko sebe, kvést ve stejnou dobu a musí je navštívit hmyz ve správném pořadí a dostatečně obalený pylem. Plod je dužnatá bobule, 12 až 15 cm velká, s několika tisíci velmi malých semen. Bobule žerou drobní savci, kteří semena roznášejí po okolí; případně bobule spadne na zem a stejně jako celý květ se v krátkém čase promění v hustou kaši, která se lepí na nohy procházející zvěři.[2][3][4][6]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Jakkoliv se raflézie Arnoldova vyskytuje vzácně, byly popsány dvě její variety:

  • Rafflesia arnoldii var. 'arnoldii' - roste na ostrově Borneo, v malajském Sabahu a Sarawaku a indonéském Západním Kalimantanu,
  • Rafflesia arnoldii var. 'atjehensis' (Koord.) Meijer - roste na indonéském ostrově Sumatra a odlišuje se tím, že terč ve středu květu je menší.[7]

Ohrožení[editovat | editovat zdroj]

Jakkoliv je raflézie Arnoldova vzácná, je zákonem chráněna pouze v Sabahu, kde je také lokalita (Poring Hot Springs), ve které jsou v době jejího kvetení poutače směřující k rostlinám. Jinak obvykle rostou na nepřístupných místech a kvetou v neodhadnutelnou dobu, že je mimo domorodců cizinec ani nenalezne. Jsou však ohrožovány klasickým odlesňováním krajiny i vysekáváním pnoucích se lián s cílem vyššího přírůstku dřeva z "užitečných" stromů. Mezinárodním svazem ochrany přírody (IUCN) není dosud hodnocena.[3][4][6]

Domorodí obyvatelé používají květy na urychlení hojení ran. Tato okolnost je vědecky potvrzena, ale dosud není známo, které obsahové látky jsou toho příčinou.[8]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Katalog botanických zahrad Florius: Rafflesia arnoldii [online]. Unie botanických zahrad ČR, Praha, [cit. 2016-10-06]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c d e DUCHOŇ, Mário. BOTANY.cz: Rafflesia arnoldii [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 07.02.2013, [cit. 2016-10-06]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. a b c d e ŽÁČEK, Zdeněk. O rafléziích. Trifid [online]. Darwiniana, Praha, 2006, čís. 4 [cit. 06.10.2016], s. 11. Dostupné online.  (česky) 
  4. a b c d e Rafflesia arnoldii [online]. Kew, Royal Botanic Gardens, Richmond, UK, [cit. 2016-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. HASSLER, M.. Catalogue of Life 2016: Rafflesia arnoldii [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2016, [cit. 2016-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c ROSS, Edward S.. Rafflesia: The Super Flower [online]. California Academy of Sciences, CA, USA, [cit. 2016-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Global Biodiversity Information Facility: Rafflesia arnoldii [online]. Global Biodiversity Information Facility, [cit. 2016-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. PATOČKA, Jiří. Rafflesie urychlují hojení ran [online]. Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc, Toxicology.cz, rev. 29.03.2016, [cit. 2016-10-06]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]