Radbod (prefekt)
| Radbod (prefekt) | |
|---|---|
| Narození | 1. tisíciletí |
| Úmrtí | 9. století |
| Povolání | markrabě |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Radbod (fl. 833–854) byl od roku 833 východofranský prefekt Panonské marky (Marcha orientalis).[1]
Území Panonské marky v roce 828 dobyl Ludvík II. Němec a když v letech 828-833 došlo ke christianizaci Moravanů, jmenoval v roce 833 Radboda prefektem dobytého území. Podle kroniky Conversio Bagoariorum et Carantanorum byl v roce 833 slovanský kníže Pribina přehnán přes Dunaj Mojmírem, knížetem Moravanů,[2] přičemž uprchl do Východofranské říše k Radbodovi. Tam král Ludvík II. Němec nařídil, aby byl Pribina vyučován víře, pokřtěn[2][3] a následně se svými stoupenci sloužil v Radbodově armádě.[4] Netrvalo však dlouho a Pribina ze strachu o život znovu uprchl se svým synem Kocelem do První bulharské říše a poté do Dolní Panonie, kde vládl slovanský vévoda Ratimir.[5] Protože Dolní Panonie byla součástí Radbodova území, rovnalo se Pribinůvo přijetí Ratimírem zároveň vzpourou Ratimira proti Radbodovi.[4][6] V důsledku toho v roce 838 poslal Ludvík Němec Radboda v čele velké bavorské armády, aby vzpouru potlačil. Pribina a jeho stoupenci před blížící se armádou znovu uprchli k hraběti Salachovi do Kraňské marky,[4][5] kde Salacho během krátké doby zprostředkoval usmíření mezi Radbodem a Pribinou, přičemž Ludvík Němec zároveň vyřešil přetrvávající nestabilitu jmenováním Pribiny svým věrným vévodou s pozemky v okolí řeky Zaly.[4][5]
Radbod udržoval dobré vztahy s velkomoravským knížetem Rostislavem, který pro Bavorsko dlouho představoval nebezpečí.[1] Podle Annales Bertiniani v roce 853 západofránský král Karel II. Holý, podplatil Bulhary, aby se spojili se Slovany (zřejmě i s Moravany) a společně zaútočili na východofránské území Ludvíka Němce.[7] V průběhu bulharsko-moravského útoku v roce 854 sesadil Ludvík Němec Radboda pro neloajalitu.[8][9] Radbod poté uzavřel povstalecké spojenectví s knížetem Rostislavem.[7] Když se v roce 855 Rostislav vzbouřil, byl urychleně novým prefektem místo Radboda jmenován Karloman,[8] který v roce 858 svou výpravou přinutil Rostislava uzavřít mír.[8]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Radbod (prefect) na anglické Wikipedii.
- ↑ a b MCKITTERICK, Rosamond. The New Cambridge Medieval History. Cambridge: Cambridge University Press, 1995. 1082 s. Dostupné online. ISBN 978-0-521-36292-4. S. 151. (anglicky)
- ↑ a b WOLFRAM, Herwig. Conversio Bagoariorum et Carantanorum: das Weissbuch der Salzburger Kirche über die erfolgreiche Mission in Karantanien und Pannonien. Kalifornská univerzita: Böhlau, 1979. 167 s. Dostupné online. ISBN 978-3-205-08361-0. S. 50. (anglicky)
- ↑ CURTA, Florin. Southeastern Europe in the Middle Ages, 500-1250 [online]. Cambridge : Cambridge University Press, 2006, rev. S. 133 [cit. 2024-02-11]. Dostupné online. ISBN 978-0-521-81539-0. (anglicky)
- ↑ a b c d GOLDBERG, Eric Joseph. Struggle for Empire: Kingship and Conflict Under Louis the German, 817-876. [s.l.]: Cornell University Press 388 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8014-3890-5. S. 84. (anglicky)
- ↑ a b c BOWLUS, Charles R. Franks, Moravians, and Magyars: The Struggle for the Middle Danube, 788-907. [s.l.]: University of Pennsylvania Press, 1995. 420 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8122-3276-9. S. 104. (anglicky)
- ↑ REUTER, Timothy. The Annals of Fulda: Ninth-century Histories, Volume II. [s.l.]: Manchester University Press 174 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7190-3458-9. S. 48. (anglicky)
- ↑ a b GOLDBERG, Eric Joseph. Struggle for Empire: Kingship and Conflict Under Louis the German, 817-876. [s.l.]: Cornell University Press 388 s. Dostupné online. ISBN 978-0-8014-3890-5. S. 242. (anglicky)
- ↑ a b c REUTER, Timothy. The Annals of Fulda: Ninth-century Histories, Volume II. [s.l.]: Manchester University Press, 1992. 1992 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7190-3458-9. S. 48. (anglicky)
- ↑ MCKITTERICK, Rosamond. The New Cambridge Medieval History. [s.l.]: Cambridge University Press, 1995. 1082 s. Dostupné online. ISBN 978-0-521-36292-4. S. 153. (anglicky)
