Ráchel
| Ráchel | |
|---|---|
_-_Fran%C3%A7ois_Lemoyne_(71).jpg) | |
| Narození | 1729 př. n. l. |
| Úmrtí | 1685 př. n. l. (ve věku 43–44 let) Kanaán |
| Místo pohřbení | Ráchelin hrob |
| Národnost | Hebrejci |
| Povolání | hospodyně/hospodář |
| Choť | Jákob[1] |
| Děti | Josef[2] Benjamín[3] |
| Rodiče | Lában[4] a Adinah[5] |
| Příbuzní | Lea (sourozenec) Manases[6] a Efraim[7] (vnoučata) |
| Funkce | prorok (judaismus a islám) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ráchel (hebrejsky רחל, doslova „ovce“) je druhá žena biblického patriarchy Jákoba a matka Josefa a Benjamína. Její příběh vypráví kniha Genesis.[8]
Původ a sňatek s Jákobem[editovat | editovat zdroj]
Ráchel byla mladší dcerou Lábana, bratra Jákobovy matky Rebeky, a tedy Jákobova sestřenice. Poprvé ji potkal u studny, kde jako pastýřka napájela stádo. Když přišel do Lábanova domu, do Ráchel se zamiloval a zavázal se Lábanovi sloužit sedm let, aby mu Ráchel dal za ženu. Lában jej však obelstil a dal mu místo ní její starší sestru Leu. Ráchel pak dostal jako druhou ženu za dalších sedm let služby.
Neplodnost[editovat | editovat zdroj]
Bůh způsobil plodnost nemilované Ley, ale Ráchel zůstávala bez dětí. Žárlivě to vyčítala Jákobovi a dala mu (podobně jako jeho babička Sára Abrahámovi) svou otrokyni Bilhu, aby jí porodila syny, které pojmenovala Dan a Neftali. Nakonec však Bůh Ráchel požehnal a porodila Jákobovi oba nejmladší syny.
Ráchelina smrt a její hrob[editovat | editovat zdroj]
Ráchel zemřela na cestě při porodu nejmladšího Benjamína. Byla pohřbena na cestě do Efraty (Betléma) a Jákob nad jejím hrobem zbudoval pomník v podobě sloupu[9]. Místem pohřbení je podle staré tradice Ráchelin hrob v Betlémě, který je posvátným místem židů, křesťanů i muslimů. Je nad ním zbudována kamenná stavba s kupolí, v posledních letech je oddělena betonovou zdí palestinského check pointu. S ohledem na zmínku v knize Samuelově[10] existují ale i tradice a teorie o umístění jejího hrobu na území kmene Benjamín severně od Jeruzaléma.
Ráchelin pláč[editovat | editovat zdroj]
Proroka Jeremjáš zmiňuje[11] Ráchelin nářek nad jejími syny (tj. potomky) odcházejícími do babylonského zajetí po dobytí Jeruzaléma a zboření Chrámu. Židovská tradice uvádí, že zásluhou Ráchel a její obětavosti a trpělivosti byl zmírněn boží soud nad židovským národem.[12].
Podle Matoušova evangelia je Ráchelin nářek předobrazem vraždění nevinných dětí, kterým se chtěl Herodes zbavit narozeného Ježíše.[13]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Genesis.
- ↑ Genesis.
- ↑ Genesis.
- ↑ Genesis.
- ↑ Sefer haYashar. 1552.
- ↑ Genesis.
- ↑ Genesis.
- ↑ Gn 29, 6 – 33, 35 (Kral, ČEP)
- ↑ NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. 2. vyd. Praha: Kalich, 1956. Heslo Ráchel, s. 774.
- ↑ 1S 10, 2 (Kral, ČEP)
- ↑ Jr 31, 15 (Kral, ČEP)
- ↑ Raši k Jr 31, 14 s odkazem na Midraš agada
- ↑ Mt 2, 18 (Kral, ČEP)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ráchel na Wikimedia Commons - ELICUR, Jo'el: Kol be-rama nišma u-še'elat kevurat Rachel (hebrejsky)
